Když jsem byl ještě středoškolák, tak jsem fotil s Pentaxem K100d. Se seťákem. A ten CCD chip (na to jaký je to z dnešního pohledu mizerný foťák) měl něco do sebe.
Nějakých patnáct let po něm jsem si koupil levnou MFT bezzrcadlovku a levný světelný portrétní objektiv. Z toho lezou tak báječné fotky. Kdybych měl něco poradit svému mladšímu já, tak že jsem měl tenkrát koupit jednu pevnou padesátku.
Dokonce jsem přemýšlel, jestli nemám na toho Pentaxe pevné sklo koupit a vyzkoušet, ale možná bych pak byl jenom naštvanej o co jsme přišel.
K100D Super jsem si nedavno koupil spis do sbirky za petistovku. Kdysi v 2006 jsem to obdivne bral do ruk a s FA50/1.4 si stim nafotil par portretovek. Dokonce i ten jinak dost mizerny objektiv se na tom tvaril jako bozi sklo, protoze tam proste neni rozliseni. Dneska je ten fotak o nicem. Potrebuje soustavne plne nabite baterky, jinak odmita cokoliv delat (baterky ktere jine fotaky vesele ukrmi na 400+ fotek v tomhle tele udelaji 20 a cau.). Autofkus je hodne random a neni zadna normalni cesta jak si ho zkalibrovat na objektiv. Hledacek je mrnavy. Ergonomie celkove slaba.
Kdyz proti tomu vemu do ruky K20D, jsem o generaci jinde. A pak K5 nebo K3, tak je to jiny svet.
Ten 6Mpix CCD neni nicim zajimavy snad krome toho, ze i uplne mizerny objektiv se na tom tvari jako slusne sklo, protoze tam neni videt absence detailu a zanika vetsina aberaci.
Podobne mam K10D, ktery jsem kdysi v 2007 strasne chtel a mel objednany, nastesti k nemu prodejce nesehnal objektiv a o par mesicu pozdeji jsem si domu nesl K20D se Sigmou 17-70/2.8-4.5, coz byla hodne slusna sestava v te dobe. Ty dva fotaky maji taky generacni rozdil a nejake uzasne CCD barvy taky nepozoruju. K20D RAW z CMOS to prekonava ve vsem a spis me zaujalo, jake pekne fotky jde dostat z Olympusu XZ-1 v RAW, coz je 10Mpix kompakt s nevelkym 1/1.6" CCD snimacem. Ale na base ISO se muze vesele pomerovat s K10D a jediny rozdil pak delaji vetsi moznosti variablity objektivu zrcadlovky. Ale rekneme ze v rozsahu 28-112mm se K10D vystupem od toho Olyna moc nevzdaluje k lepsimu. Samozrejme je jina hloubka ostrosti a tak, ale co se detailu a barev tyka.. Olyn je na tom pri ISO100-200 prakticky stejne jako APS-C zrcadlovka. A K10D konci s pouzitelnymi fotkami u ISO800 tak jako tak..
Jestli chcete nejaky starsi Pentax na hrani, tak radsi K5, K5II, K3. V nouzi K7 a K20D. Niz nema cenu chodit, je to sebemrskacstvi.
S tými baterkami je to zaujímavé - mám podobnú skúsenosť, hoci s lacnými kompaktami - jeden 20 rokov starý HP a cca 10 rokov starý Lumix - že na plné NiMH AA baterky (nové) spravia pár fotiek a tiež sa sťažujú na vybitie.
Lenže keď boli tieto foťáky nové, tak sa tak nesprávali a išlo odfotiť omnoho viac fotiek.
Podozrievam, že tam nejaké súčiastky starnú (čo ja viem, nejaký kondenzátor) a vybíjajú batérie nejakým parazitným prúdom...
Kdybych mu koupil fungl novou sadu Sanyo 2700mAh, tak tipuju ze bych s tim 400 fotek udelal taky. Tam je problem jiny, tahle generace IstD, IstDs, IstDL, K100D, K100D Super a zrejme jeste i K200D byla primo zamyslena pro lithiove jednorazove baterky a moc nadsene to nebylo ani z kvalitnich jednorazovych alkalickych AA baterek, se kterymi to taky udelalo jen par fotek. Teprve ty dalsi Pentaxi fotaky jako Km, Kx, Kr uz vyrobce napadlo optimalizovat vic pro NiMh dobijeci baterky a tak nam takovy Kx v univerzitni labine vesele zvladl promitat na mikroskopu v zivem nahledu dlouhe desitky minut (prerusovane chlazenim snimace). A nebo i 1300 fotek. S obycejnou ojetou sadou Eneloopu.
Podobne mam Casio QV-R40, muj prvni digifotak z 2004, kde se ale primo v menu vybralo, jestli jsou baterky alkaline, lithium nebo NiMh. Prepnuty na alkaline velice rychle u nabijecich zahlasil, ze je baterka prazdna. Ale prepnuty na NiMh vesele nadelal cca 200 fotek i s 800mAh NiCd tuzkovkami a pozdeji porizena Sanya 2100mAh se tam tvarila jako ohromny zdroj energie i na dlouhe foceni za pouziti blesku.
Ale jasne, narostle vrstvy oxidu na ploskach a vekem poskozene soucastky taky muzou zhorsit power management.
Jako někdejší majitel K200D konstatuji, že:
1. alkalický AA byly úplně k ničemu,d alo to s nima sotva pár fotek
2. levný NiMH byly k ničemu, napětí rychle kleslo pod "treshold" a šmitec
3. původní Eneloopy (měly 2100 nebo 1900? už nevím) bylyl ZCELA ok a švihalo to s nima spousty fotek.
4. Pozdější Eneloopy 2500 nedávaly víc než ty původní.
5. vše bylo o hodnotě napětí. Jakmile baterky poklesly pod cca 1.1něco - 1.21 V (nebo tak nějak), tak konec. Eneloopy se nad tou hranici držely nejdýl. Nabíjení samozřejmě tehdy hi-.endovou dUt nabíječkou žejo.
6. Lithiovky byly super, protože když je člověk koupil, tak byly nakrmený na cca 1,8V a než spadly pod treshold, naflákaly obrovské množství fotek. Ale: lithium, nenabíjecí, drahý. Zkusil jsem je jednou jen ze zvědavosti.
Měl jsem ke K200D grip a prostě jsem tahal 8 AA Eneloopů. Takhle jsem v klidu nafotil třeba 1100+ fotek v Albánii a fakt jsem nejel domů s úplně vybitým foťákem. Jasně, kamarád se Sony A200 s li-ion aku na tom byl daleko líp žejo. Ale zase tam, kde já fotil s max ISO 1600 kompenzovaným na -2ev (tedy "ISO 6400") a následně z toho měl použitelný fotky, on věděl, že od ISO 800 výš ta jeho A200 dělá otřesný nepoužitelný mraveniště šumu a ne fotky. Pozn. pro neznalé: Pentax K200D i Sony A200 nesly stejnej 10Mpix CCD APS-C čipy od Sony. Mě Pentax stál tehdy nějakejch 14k, jeho Sony stála 8k. Já šteloval kompenzaci backfocusu seťáku v servisním menu, on odplombovával tělo, aby tam nějakým pidišroubováčkem hejbal s nějakejma šroubkama vespodu a přišel tím o záruku. A btw můj Pentaxí seťák 18-55 dával daleko kvalitnější snímky než jeno Soňácký 18-70. Prostě každý systém měl některé výhody a některé nevýhody.
K těm baterkám. Já jsem tehdy zkusil koupit nabíjecí CR-V3. Ty měly napětí 3,7V. Bohužel při takto vysokém napětí se divně chovalo zrcátko a při expozici se sklopilo několikrát. Takže používat nešly.
Ale pak jsem sehnal nabíjecí CR-V3, které měly napětí snížené na 3V a ty už se chovaly správně. A foťák s nimi vydržel fotit dlouho.