Vlákno názorů k článku Proč fotím 17 let starou zrcadlovkou? Fotky nedělá technika, ale člověk za ní od MilanV - Tak jsem se vrátil z návštěvy od známého,...

Tak jsem se vrátil z návštěvy od známého, který také fotí, jako koníček. Vzal mě do své "komůrky": na obřím stativu Sinar se zadní stěnou 9x12, zvětšovák Devere se základnou na fotky až 50x60 cm. No a hlavně pak balík ukázek fotografií - bromolejů (tj. co kus, to originál ručně tiskařskou barvou). A jelikož objektivy už na to má, uvažuje o zadní stěně 30x40 na ten Sinar - že by vyráběl pak rovnou "kontakty".^*)

Uvědomil jsem si, že já jsem ještě včera uvažoval o upgrade z APS-C na FF, a přijde mi to teď, pod tíhou těch nových dojmů, úplně malicherné... :) Ale hlavně jsem si užil ten úžasný stroj s nastavováním tilt a shift nejen pro objektiv, ale i pro základnu. Zkrátka foťák jako velká (a hlavně festovně pevná) optická lavice. Nádherný zážitek - tady nejde o megapixely^**), ale o to ovládání procesu, vlastní výroba ručně až po tisk. Elektřina potřeba jen do žárovky zvětšováku... Fakt parádní zážitek. A samozřejmě o spoustu druhů fotek, které jinak pořídit nejdou, díky všem těm možnostem typu zaostřování.

*) Pro mladší: 30x40 centimetrů, ne milimetrů, a "kontakty" nejsou elektrické dráty, ale fotka (pozitiv) vzniklá osvícením negativu ležícím přímo na fotopapíru, tj. bez zvětšování.

**) Mimochodem, netroufl bych si ty megapixely vůbec odhadovat. A je klidně možné, že moderní FF jich bude mít reálných víc. Ten velký formát byl tehdy právě na obejití technických nedokonalostí: hrubozrnnost filmu v porovnání s dnešními snímači, i (ne)přesnost kresby tehdejších objektivů. A pochopitelně manipulace s takovýmto těžkým a nemotorným foťákem je krajně obtížná i ve studiu, natož ho brát ven... Všechno je to pravda, ale má to "čaro". A ty bromoleje jsou úchvatné!

Já počty "megapixelů" filmu rád přirovnával na údaji, co Kodak udával před 15+ lety u tehdy nově uvedeného materiálu Ektar 100. Šel koupit i ve svitku. Anebo ADOX CMS 20. Prostě jsme zvali lp/mm (pro ten ADOX se udává 800lp/mm) a nějak to pronásobili a pro svitek a fomrmát 6x9 to říkalo něco o stovkách či tisících Mpix. Už přesně nevím a nechce se mi to znovu řešit.

Ale o to nejde. Ono i "blbej" Fomapan 100 či nedejbože 400 (oba miluju) mají své kouzlo, až tam těch "megapixelů" je poskrovnu a v závislosti na vývojce je to hlavně zrno. Ale krásné zrno, zejména u té stovky.

Právě tilt/shift a možnosti kompozice jsou to, proč jsem si kdysi pořídil ten obyčejná 9x12 Voightländer. Byť je to vlastně oproti nějakému Sinaru pod docela šmejd, ale člověk na tom tu práci okusí. A náklady s Fomapanem 100 nejsou tak drakonické, přičemž pro bežné šudlání je to i na kontakty, třeba na levný Fomaspeedy 9x13.

Jinak k rozlišení kontaktů (a spíš bych vyzvihl přenos polotónů) bych zde zanechal komentář Jana Reicha, věhlasného velkoformátového kontaktisty z doby, kdy ještě žil a konstatoval, že když viděl, co grafikovi leze ze skenů jeho negativů, tak že je toho daleko víc, než když uděláš sebelepší kontakt.

Je to v tomto rozhovoru: https://www.youtube.com/watch?v=N_gSD9_9q6o

Ale aby člověk pochopil, je potřeba si ideálně sehnat jeho Bohemii a listovat (a mít na to čas, klid a smartfoun nechat v jiné místnosti):

https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2012/04/CD-B-411-P2120020.jpg

Ta kniha je běžně vyprodaná, v podstatě se po ní poměrně rychle zaprášilo po vydání (vyhrála Magnesii Literu), ale občas se někde objeví za nehezkou cenu ... https://knihobot.cz/g/227735/b/3520234 ... já kupoval ještě v běžném prodeji za standardních 1300Kč, ale už jsem to vyzvedával v nějakém posledním knihkupectví, kde měli poslední kus skladem (a "cvakala mi prdelka hrůzou", aby ten poslední kus nebyl poškozenej :-)).

Ano, ADOX CMS 20 II má teoretické rozlišení v kinofilmu ekvivalentní k 500MPix snímači. Tento stejný materiál se dělá i ve svitku a v 4x5" - jen se to hůř shání - a dopočet k velikostem si může udělat každý sám :)

viz. "The film achieves grain free enlargements of up to 2,5 meters diagonally. This equals mathematical about 500 Megapixels.
36 Megapixel, which is today’s standard in high end digital cameras equals 7,2% of 500 Megapixel." zdroj https://www.adox.de/Photo/films/cms20ii-en/

Je tu super materiál, jen ta jeho senzitivita.... :/ ale je to logické vzhledem k technologii.

Mezi APS-C a FF neni moc zasadni rozdil, zvlast dokud se nejde do masiny jako Sony A7V se 60Mpix. Ale ta uz zase nema ty vyhody trochu vetsiho dynamickeho rozsahu a pouzitelne citlivosti. Vzdy je to neco za neco.

Mam M4/3 a APS-C, obcas beru do ruk kolegovy FF. APS-C je pekny balanc mezi tim, M4/3 je uzasne prenosny a i levny setak ma velice dobry obraz od kraje do kraje i bez cloneni, coz na Pentaxu prakticky neexistuje.

U FF je problem v tom, ze pokud uz jde clovek po tom vyssim rozliseni, rychle zjisti, ze to chce i ty top objektivy a razem v tom je zapadly za pul mice a jeste to porad neni ono, slusne objektivy jsou kravy a rozdil v praci s hloubkou ostrosti neni zas tak velky. Zacne pak vrtat hlavou, jestli uz neni lepsi nejake pekne GFX, kdyz uz utracet hodne. Protoze tam to jeste neni na doraz a ma to potencial.

No ale rozliseni s sebou vlaci naroky na procesovani, skladovani apod.

Vysledkem je, ze K3 uz beru do ruky malokdy a naprostou vetsinu veci fotim s 20Mpix EM5III, protoze ho muzu treba s 12-50 a 14-150 nosit temer vsude a existuji na to neskutecne objektivy jako 12-100/4.. a na opacne strane i levny 45/1.8 sehnatelny za 3k udela fotku od rohu do rohu plnou detailu s peknym bokehem a ten fotak bez cloneni na plnou diru nasazi fotky tak, ze lidi maji zaostrene presne oci. Coz je zase s Pentaxem a DSLR obecne temer neproveditelne kvuli primarni ostrici metode.

Film barevny 35mm spravne exponovany cerstvy a dobre naskenovany (nikoliv flatbedem) je nekde na urovni 14-15Mpix fotek co se detailu tyka. O fous vic se da vyzdimat ze specialnich technickych kopirovacich materialu. A to je vsechno. Digital je uz pres dekadu uplne jinde. A kdo rad cernobile, ma taky moznost s K3III Mono.

Stredoformat to posouva trochu dal, ale digitalni streforofmat to stejne zvalcoval.

Film uz je primarne o pocitu. Jako kdyz nekdo seka travicku srpem, protoze ho bavi ten proces, vune, spina apod..

Neřekl bych srpem, ale kosou. To já rád, je to takové víc přírodní než blbá sekačka, co beztak jen hutní půdu a likviduje v ní rozumný život :-).

Anyway já mám nějak v hlavně uloženo, že řada K3 už je spíš syntetická, že poslední, co mělo trochu charakter, byla asi řada K5. Možná proto tam už není tak fatální rozdíl oproti Oly, u kterého pak o to více můžou sílu ukázat ty skvělé objektivy ... proti kterých v dané době už Pentax neměl co postavit (ani ty přejmenované Tamrony).