Zaujímavé, práve sa vo voľnom čase venujem procesorom, konkrétne ma zaujíma ako funguje "radič" alebo po anglicky control unit. Na začatku vašich článkov ste rozoberali ako funguje procesor, ale control unit ostáva stále tajomstvom :-) A ešte otázka, nevie niekto o C cross compileri pre procesor i8080 ?
Aha, to je pravda, ze jsem jen ukazal, jak radic rozesila signaly ostatnim castem CPU (ty animovane obrazky, jestli si pamatujete). Muzu to jeste probrat, to by nemel byt takovy problem - diky za upozorneni.
Ad cross compiler: jako fanousek MOS 6502 vim o prekladacich pro tento CPU, ale zkuste se pozeptat na http://pandora.idnes.cz/conference/sphp
Neviem o žiadnom "súčasnom" C kompileri pre i8080, ale keby ste chceli byť úplne retro, tak doporučujem BDS C compiler pre CP/M.
http://www.bdsoft.com/resources/bdsc.html
Má síce svoje obmedzenia, ale vzhľadom na platformu, pre ktorú je určený, je celkom dobrý.
Dobry den, zajimalo by mne, v jakych pocitacich ci jinych zarizenich se obvody Tesla MH3000 pouzivaly a jak si na tom tyto obvody staly v porovnani s originalnimi Intely - pokud si pamatuji dobre, tak klony 8080 mely vysoky prikon a hodne se prehrivaly - plati totez i u MH3000?
Diky, O.J.
Rodina obvodov MH3000 bola použitá v počítači Consul 2715 zo Zbrojovky Brno.
http://dex.bloguje.cz/821122-consul-2715-videocast.php
Zajimava informace! Myslite teslacke MH3000 nebo ruske klony http://www.cpu-world.com/CPUs/3002/MANUF-USSR.html ?
No, nejsem si zase tak úplně jistý, ale řezy byly použity v "našem" profesionálním průmyslovém řídícím počítači JPR-12 (nejspíše od Edy Smutného). Co jsem si ale skoro úplně jistý, tak v systému řízení palby modernizovaných tanků T-54 byla použita 8080. A pro upřesnění :-), nad tím kanónem se neukrývá laserový značkovač cílů (pod tímto pojmem si představuji něco třeba z filmu Transformers), ale obyčejný laserový délkoměr, jehož informace jehož cílem bylo změřit vzdálenost "cíle".
Motostřelecký ( bigošský ) pluk se skládal ze tří "bigošských" praporů a jednoho tankového dále dělostřelecký odddíl, RTZ, ROT atd...
Právě v janovicích byly tanky T54AM2. Systém žízení palby se skládal z řídící jednotky, laserového dálkoměru, měřiče rychlosti větru a čidla teploty v komoře.
Velitel mělm ovládací jednotku s tlačítky, sedmisegmentovým displejem a kroutítkama s malým dřevěným tančíkem. S ním musel popojíždět podle rychlosti cíle. Tím se do systému zadávala jeho rychlost. Systém se ovládal pouze zadáváním a čtení číselných kódů, podobně jako při přistání na Měsíci.
Tlačítka s jednotky se s oblibou kradla a nad postelí se z nich skládalo Číslo, tj. kolik kdo má do civilu.
Vnitřní technické detaili neznám, byly tajné. Někde jsem zaslechl o MH3000, ale asi to mělo MH8080, jak tu někdo tvrdil. Vše bylo v pixle za zády nabíječe.
Toužil jsem se do ní podívat, ale to se nesmělo.
Signálový procesor vybudovaný na bázi MH3000 vyvíjela v 80.-90. letech československá armáda za účelem kódování/dekódování lidské řeči do digitální podoby s nízkým datovým tokem, aby ho pak šlo zašifrovat a přenést modemem. Princip byl v té době už dávno znám a používán v západních armádách.
V té době byl vrcholem datových přenosů modem 2400 bitů za vteřinu po telefonním vedení! Dokonce se to učilo na VŠ jako důsledek tzv. Kotělnikovova teorému (jinde ve světě tzv. Shannonův teorém), že přes telefonní vedení nikdy nikdo víc než 2400 b/s nepřenese. Oba pánové by se z dnešního ADSL nejspíš po....
U nás vyvinuté zařízení obsahovalo mimo mikroprocesorové řezy řady MH3000 i mikroprocesor řady 8080 (taky Tesla) pro řízení datové komunikace. Po letech vývoje dospělo do jakeš-takeš zkouškyschopné fáze. Obsahovalo ale tolik integrovaných obvodů, konektorů a spojů, že střední doba mezi dvěma poruchami byla jen několik hodin. Nikdy proto nebylo zavedeno do výroby. Dnes tuto technologii, ovšem v neskonale dokonalejší podobě, nosíme každý v kapse jako samozřejmou součást mobilního telefonu.....
Asi jste už, jako pamětník, hodně věcí pozapomněl. Především pojem "telefonní vedení" znamená telefonní kanál o rozsahu 0,3-3,4 kHz a neomezené vzdálenosti mezi účastníky. Podle Shannonova/Kotělnikovova/Nyquistova teorému do tohoto kanálu více jak cca 30 kb/s nenacpete, to je prostě fakt. ADSL ovšem nepoužívá zmíněný telefonní kanál, ale podstatně širší - téměř do 30 MHz, a to na vzdálenost max. jednotky km.
Staré modemy se opíraly o konvenční filtry (L,C), teprve nástup signálových procesorů znamenal novou kvalitu (všude ve světě).