Trochu mě překvapilo, že za celou éru osmibitů i Basicu nebyla zmíněna kniha Programátorské poklesky (detail http://www.kfbz.cz/katalog/zaznam.php?detail_num=24462&strana=0&typhled=A&vers=9&lang=cze ).
Ač se pro vysvětlení používá převážně Basic, považuju ji za literaturu silně nadčasovou a asi za vůbec nejlepší knihu o programování, kterou jsem četl. Vtipně a přesto poučně popisuje klasické programátorské hádanky, omyly, otrkávání programátora i historické chyby. Podobně jako dříve zmíněna literatura je doplněna spoustou v kontextu výstižných ilustrací a citátů. Neváhal bych ji otevřít ještě dnes.
PS: Kdysi jsem ji někomu půjčil, a samozřejmě zapomněl, před pár lety ji ale vyřazovali z nějaké tovární knihovny, tak ji mám zase zpět. Asi se dnes lidi spokojí už jen s knihami se spoustou screenshotů ;)
Diky za upozorneni. O teto skvele knizce jsem se chtel zminit i nafotit nejake povedene stranky, ale nemohl jsem ji doma najit – asi jsem ji taky nekomu pujcil. Byly tam skutecne jednoduse vysvetleny nektere klasicke problemy programovani (slozitost, numericke chyby, kupodivu i algoritmus hledani kriticke cesty) a asi nejvic mam v pameti rozdeleni aplikaci podle jejich „natury“ – bily trpaslik, melancholik atd.
Mimochodem, tohle označení: „bílý trpaslík“,„rudý obr“,„klepna“,„kanón na vrabce“,„modrý přízrak“,„ufo“ používám do dnes. Například ohledně některých linuxových aplikací používám označení „klepna“, tedy i když občas kecají hlavně do logů. Jo a na Ufo se mě neptejte, to jsem potkal několikrát. Zpravidla tehdy, když mám aplikaci prezentovat. Většinou se začne chovat jako Ufo. Pozdější analýza většinou ale odhalí, že program narazil a problém, který nastane maximálně jednou za 100let a z Ufo se stane Ifo :-)
Dijkstra tam byl popsaný jako třešnička na dortu v poslední kapitole a samozřejmě jak jinak, i s chybou – když došlo na lámaní chleba a jelo se na výlet z Prahy do Ostravy, tak nejkratší cesta vedla přes Košice.
V každém případě, pokud na tohle období ještě někdy dojde, můžu něco ofotit, případně knihu zapůjčit.
Jo, tak tuhle knížku mám, je skvělá, četl jsem ji několikrát. Nejvíc mi utkvěla v paměti pasáž, jak někdo tuším ve Fortranu zaměnil znak tečky a čárky. Nějaká raketa pak po startu skončila v moři. Vyprávění pak bylo završeno větou: „Kosmická sonda na dně moře je k ničemu, podmořský výzkum se dá provádět levnějšími prostředky.“
A když jsme u těch knih, moje první „programátorská“ kniha byla „Hry s kalkulátory“, autor Jiří Mrázek. Vyšla v roce 1986, to jsem ještě ani neměl programovatelnou kalkulačku, naštěstí se dalo hrát i na těch „obyčejných“. Z té si zase pamatuju nějaký složitý výpočet ohledně vývoje těžby ropy. Zadávalo se, kolik se těží, kolik je na světě arabů atd. a pak vyšlo číslo „710.77345“. Chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, co to znamená. :-)
Programatorske poklesky je super knizka (a pokud ji budete skladovat pri teplote do 25 stupnu celsia, pri tlaku 101.5 kPa a relativni vlhosti do 80%, stane se nadlouho vasi milou spolecnici).
Hry s kalkulatory — matne si vzpominam ze nekde na konci bylo ukazano jak pocitat druhou a treti odmocninu Newtonovou metodou. To mi pripadalo jako kouzlo, hlavne jak to uzasne rychle konvergovalo, s kazdym krokem dvakrat vic platnych mist.
Mám jí doma v knihovně http://www.kacur.cz/index.asp?menu=1129&record=25928 :-) A ještě několik podobných, např. Co umí kapesní kalkulátor