Vlákno názorů k článku Programovací jazyky používané na platformě osmibitových domácích mikropočítačů Atari (2) od Pavel Stěhule - Asi nejpokročilejší prostředí, které jsem viděl, bylo Mikrobaze...

Asi nejpokročilejší prostředí, které jsem viděl, bylo Mikrobaze Pascal od Jánuše Drozda a Petra Coufa - určitě to stojí za otestování. Přišlo mi to jako maximum, co lze na 8bitech bez disket udělat

https://cs.speccy.cz/programs/pascal.zip
https://cs.speccy.cz/programs/mikrobaze_pascal.zip

S úpravami bylo možné provozovat CP/M i na ZX Spectru - a tím pádem používat Turbo Pascal 3. A to už bylo o něčem jiném.

Tak tak, CP/M pro počítače s BOBO nebo Z80 jsme docela záviděli, hlavně kvůli TP. Kamarád to provozoval na Sharpu MZ 800 (tam na to měli pěkné rozlišení s 80 znaky na řádku). Popravdě na Speccy jsem to naživo neviděl, ale to by taky bylo velmi dobré.

Na Spectru se používaly editory s 64 znaky na řádek (s 4 pixly na znak). To nebyla žádná sláva, ale dalo se s tím dělat. Některé aplikace - například assambler MRS používal 42 znaků na řádek, což byl docela rozumný kompromis.

Jinak CP/M na Spectru fungovala dobře - měl jsem Lamače s RAM diskem (bez diskety), a dalo se to používat. Hlavně to vypadalo dospěle - byla to prostě jiná liga než samotné spectrum a basic. A v té době se PC prodávalo za 100 tisíc - a za 100 tisíc se bez problémů dal koupit (privatizovat) byt v Praze. A za Prahou postavit rodinný dům.

O pár let později už byla dostupnost PC na výšce docela dobrá (na to moje tehdejší hraní), a nakonec jsem se dostal k reálné práci, a mohl si koupit vlastní PC. Ale to kouzlo CP/M ky to už tam nebylo :-). Prostě, když načítáte program z diskety a vidíte se posouvá hlavička a vidíte roztočenou disketu.

13. 4. 2021, 10:06 editováno autorem komentáře

Atárka dokázala zobrazit 80 znaků na řádek s využitím ACE80 (http://atariprojects.org/2021/02/06/program-in-80-columns-of-text-on-your-atari-8-bit-computer-with-the-ace-80-cartridge-5-10-mins/)

Ale samozřejmě to chtělo monitor, na televizi prakticky nečitelné. nebo sice televizi ale přes S-video, ne přes anténu.

ACE80 bylo zajímavé tím, že používalo původní video subsystém Atárka, nesnažilo se tedy o fyzické zvýšení rozlišení, ale o "ohackování" aplikací, aby zobrazovaly víc textu na řádek.

80 znaků na řádek jsem viděl i bez ACE80. Byl to editor v nějakém Pascalu, bohužel už nevím který. Čitelnost na CRT opravdu nebyl žádný komfort, já bych si na to asi nezvykl. Navíc bylo použito bílé pozadí a černá písmena, takže to rvalo oči samo o sobě. Rychlost byla pomalejší, ale zase ne tak moc.

Aztec C v CP/M na MS 800, to bylo neco. Na nem jsem se ucil C. Uplne prvni program, ktery jsem v C napsal byl program pro formatovani disket. Ale nesejvnul jsem ho, odesel jsem do skoly a nekdo mi mezitim vypnul computer a program se ztratil. Tak jsem ho napsal znovu, ulozil jsem ho na disketu. Dopsal jsem ho, spustil a on fungoval skvele. Dokonce lepe, nez jsem ocekaval. Zformatoval mi disketu, na ktere jsem ho mel :-). Tak jsem ho musel napsat potreti. Tentokrat jsem ho napsal tak, ze zacal formatovat od posledni stopy, takze kdyz se nahodou stalo, ze jsem ho omylem spustil na disketu, na ktere jsem ho nemel spoustet, mohl jsem ho jeste rychle vypnout a vetsina veci tam jeste zustala.
To CP/M, ktere jsi videl u kamarada na Sharpu jsem mozna delal ja :-) . 4598 radku v macro assembleru M80 (verze z dubna 1989, jeste tady mam jeji vytisk). To byly casy.

Víš že to by někoho mohlo docela dost zajímat? Třeba tady: https://www.oldcomp.cz/viewforum.php?f=132

To je docela možný, že to bylo Tvoje dílo! V každém případě gratuluju, protože fungovalo bezchybně, co jsme tak zkoušeli!

S timto projektem jsem si prodlouzil studia. Jinymi slovy, kvuli tomuto projektu jsem opakoval tretak, nebyl cas ani delat zkousky :-) Vyrabel jsem zalohovane ramdisky s 1/4, 1/2 nebo 1MB dynamickymi pametmi, radice floppy a k tomu jsem mel tohle CP/M. Byl to velky uspech, prodal jsem jich par desitek a neda se spocitat kolik bylo klonu. Dnes by se to za uspech nepovazovalo, ale tehdy to bylo na zavreni za nedovolene podnikani :-).
V kazdem pripade to bylo plne neuveritelnych vychytavek. Scroll byl po mikroradcich, aby to neskakalo (pak se stejne ukazalo, ze to zdrzovalo, ale dalo se to vypnout), Z diskety se cetla vzdy cela stopa najednou a ulozila se do specialni oblasti na ramdisku nebo do nepouzite casti videopameti, pokud tam ramdisk nebyl. Vysledek byl, ze to melo naprosto neuveritelne rychly pristup na floppy - sekvencni cteni 1 stopa na 2 otacky diskety = 2.5 stopy za sekundu. Diky tomu to podporovalo i vetsi sektory nez 128 bytes. Fungovaly i diskety HD (high density), ktere mely prenosovou rychlost takovou, ze se to v interruptu nestihalo. Obesel jsem to tak, ze v jednom interruptu jsem precetl byte, pak trikrat nop a cteni nasledujiciho byte, pak teprve konec interruptu. Z ramdisku to bootovalo radove za 200ms.