Co je to za algoritmus na výpočet pí?
1010 PI=4 1020 FOR J=3 TO N+2 STEP 2 1030 PI=PI*(J-1)/J*(J+1)/J 1040 NEXT J
To je založeno na Wallisově sérii (Wallis product). Většinou se to zapisuje formou sumy, toto je úprava pro iterativní výpočet.
Zrovna nedavno jsem videl moc hezke video kde byla probrana historie vypoctu Pi. Jak L von Ceulen pouzil v podstate Archimedovu metodu bisekce n-uhleniku a jak magor pocital Pi toutou metodou tusim > 20 let svyho zivota aby se dostal k mnohouhelniku s 2^62 stran, coz mu stacilo na pi s presnosti 35desetinych mist.Jeste nekdo potom to spocital na 38 a pak prisel sekac Newton a zadupal von Ceulena do prachu zpomeni ;-) a pi se podle Newtona pocita dodnes. Jinak moc dekuji za tyhle clanky, vraci me to do doby meho mladi s Atari800XE, AtariST a do dob kdy assembler nebylo "sproste" slovo ;-) 6502 a 68000 byly uzasny CPU.
Asi jsem viděl úplně stejné video - někdy prostě algoritmus na Youtube napoví relevantní věci :-)
Bylo tam taky to, že Newton na to přišel, když byl zavřenej doma kvůli lockdownu, protože v Británii byl zrovna mor?
A díky!
já bych byl v klidu, protože kdo říká, že assembler je "sprosté" slovo, tak minimálně nemá v IT pořádný rozhled.
Možná už se "strojově orientované jazyky" neučí? To by minimálně na technicky zaměřených školách (tedy VUT/ČVUT) bylo dost tragické (IMHO).
(btw hele co jsem našel za starožitnosti:
http://www.fit.vutbr.cz/~arnost/vyuka/soj/index.html.cs
http://www.fit.vutbr.cz/~arnost/vyuka/sj2/index.html.cs)
Z tohole clanku mohl byt cely serial. Jestli to teda nebude pokracovat kompilatory a jazyky treba pro ZX. Kdyz vidim ty assemblery a debuggery tak myslim ze takovy Prometheus a DevastAce byly luxusni prostredi.
O Speccym skutečně podobný článek připravuju. Budou to tedy informace především "z druhé ruky" (protože jsem atarista), ale dva jazyky jsem si i na speccym vyzkoušel a vůbec to nebylo špatné!
Velký problém většiny BASICů je v tom, že nedokážou pracovat s lokálními proměnnými. Ono je fajn když basic umí DEF FN (Spectrum) nebo tady PROC, ale to je pořád jen pojmenované "něco", co není izolováno od zbytku programu.
Na Spectru to umí ZX BASIC, ale to je cross compiler, takže tam jsou pochopitelně větší možnosti.
Nojo to je pravda, to je totiž nevýhoda všech těchto malých BASICů, které se musejí vejít do ROM o kapacitě 8 kB a někdy jen 4 kB. Prostě do takto malé kapacity se něco lepšího cpe hodně těžko. Kdo měl k dispozici více ROM, například BBC BASIC pro BBC Micro, to už bylo něco jiného.
Ale zrovna v případě Atárka z toho návrhu úplně čiší to, že jde o mikropočítač postavený na čipech určených pro herní konzoli. Minimálně POKEY a CTIA/GTIA takto byla navržena (náhrada za Atari VCS/2600 s TIA) a když se udála revoluce domácích mikropočítačů, tak k tomu přilepili ANTIC (namísto návrhu zcela nového čipu pro PMG), dodali OS (kupodivu povedený až promakaný - viz práce se zařízeními) a BASIC - a namísto vylepšené herní konzole tady byl pěkný mikropočítač s dobrým poměrem cena/výkon.
Zkráceně - ten BASIC tam dodali, ale nebyl to středobod, okolo kterého se to celé točilo (v porovnání se zmíněným BBC Micro).
jo no, MicroPython by tam asi portovat nešel, co jsem se díval na požadavky, ale čistě teoreticky taková Lua ano, když jede i na malém ESPP.
No to by asi bylo na hraně, ale pro atárka se 128kB nebo s 320kB (RAMdisk) by to asi bylo hratelné. Jazyky, které se používají dneska pro novou tvorbu, jsou však v naprosté většině transpřekladače - buď transassembler (dema, arkády) nebo FastBASIC (dema, kde se počítá délka kódu).
Hmm když o tom přemýšlím, tak aspoň interpret bajtkódu Luy by šel. Jsou tam sice nějaká zvěrstva (tabulky, metatabulky, https://www.root.cz/clanky/pohled-pod-kapotu-jvm-porovnani-bajtkodu-virtualniho-stroje-javy-s-lua-a-pythonem/#k07) ale asi by to šlo. Navrhnu na dalším atari setkání :-)
Aha tak pro atari asi taky něco podobného existuje:
https://github.com/dmsc/tbxl-parser/#parameters-and-local-variables-for-proc
Navíc nebyla mantisa uložená binárně, ale používal se kód BCD, ...
... a přesnost ani rozsah hodnot není tak vysoký, jako při použití binárního kódu.
Nebudu rozporovat, ale tehdejší "referenční" výpočet 10,2-10,1 zvládlo Atari spočítat bez chyby na rozdíl od ZX Spectra či PMD-85.
Ano, to je přesně dáno použitím decimálního základu pro exponent a ne základu binárního.
Dneska se všude používá binární základ exponentu (podle IEEE 754), takže atárko je vlastně jeden z mála počítačů, co ten výpočet zvládnou bez chyby. Viz například pokus v Pyhtonu, co počítá s typem double:
>>> 10.2-10.1 0.09999999999999964
PS: takže vlastně z pohledu použití Atárka to byla dobrá volba - byl to počítač pro běžné lidi, ne pro odborníky na numerické výpočty.
Postgres
postgres=# select 10.2-10.1; ┌──────────┐ │ ?column? │ ╞══════════╡ │ 0.1 │ └──────────┘ (1 row)
Vlastně jsem nebyl přesný, protože typ DECIMAL má i VB. A opět - celkem logicky pro oblast, pro které je tento jazyk určen; ponechme teď stranou, že je to kvůli různým "přílepkům" zvěrstvo.
Já jsem měl VB docela rád - na tlustého klienta pro databáze to bylo docela šikovné. Člověk se ale musel smířit s určitými omezeními a používat určitý styl programování. Nesměl si moc vymýšlet - a některé vynálezy od MS jako inteligentní db komponenty byly peklo.
Na co vzpomínám s hrůzou byl vbscript. Byl to brutálně zkriplenej VB, ale díky němu se dala automatizovat MS Exchange nebo Outlook (bez náhrady). To bylo zvěrstvo. Na Linuxu byl Perl 4 - a Windows měla vbscript. Potom už VBA byl úplně jiný level, ale za krvavé peníze. vb.net už pak byl zdarma.
Já s VB naposledy dělal v VB6, to byla taková stálice (a ve státní správě jsem na něm udělané appky viděl ještě docela nedávno - pořád tam snad řeší, jak instalovat vbrun60.dll do nových windows :-).
Ona tam fakt byly zvěrstva, například přepínač pro volbu, jestli pole číslovat od nuly nebo od jedničky (OPTION BASE ...). A když se sešlo víc programátorů ... my céčkaři číslující od nuly a další zvyklí číslovat od jedničky, nebo někdo řešil komunikaci mezi VB a nativní částí, to už začínalo peklo.
vbscript - souhlas!
Kdysi v jedné firmě, kde jsem dělal, měli napsanej docházkovej systém ve vbscriptu a to nechceš vidět :-)
Asi každý máme jinak nastavený práh bolesti :-). OPTION BASE byla drobnost - ale takové ON ERROR RESUME NEXT byla chuťovka.
Občas nedovedu pochopit, jak i renomovaná firma vypustí úplnou sr... Asi Pán Bůh dbá na rovnováhu světa :-)
vbscript byla reakce na Javascript. Asi museli zareagovat rychle a v tom stresu jim přeskočilo, nebo si řekli, že to stejně nikdo nebude používat (ale přitom neměli alternativu). Tou dobou měli vymazlené VBA. MSOffice byl kvalitní produkt, nepadal - byl rychlý, nepotřebovalo to ani tolik paměti. Ale vbscript versus cokoliv je nepochopitelný. Nevím jestli to byla pravda, říkalo se, že autor vbscriptu napsal vbscript za noc.
"Asi každý máme jinak nastavený práh bolesti :-). "
jj může být, uznávám. Já už nehledám ten jediný "správný" jazyk, ale vadí mi, když někdo někam přidá vlastnost, která prostě už z principu může způsobit problémy a to na mnoha úrovních - už to, že když se někdo zeptá "proč mi tento kód nejede", byla typická doplňující otázka na OPTION BASE, protože jinak se chování nedali správně zjistit.
Takové věci, které svádí k chybám, mají snad všechny jazyky (C-líke nevyžadující příkazové bloky...), jde jen o to, do jak velké míry.
Tehdy se teprve hledaly koncepty, a chyběly zkušenosti - Microsoft a i další firmy řešily dost věcí metodou pokus / omyl. Vznikalo tolik věcí naráz. Od známého jsem měl přístup k MSDN, a to se nedalo stihnout přečíst. K tomu Visual Basicu - začínal ještě s ODBC, a pak tu byla smršť RDO, DAO, a až pak ADO. Byla to taková puberta :-)
U VBS je ale určitá podobnost se všemi těmi BASICY - je dostupný všude. A kód je v čitelné podobě. Na dávkové zpracování ho lze použít, a není třeba řešit x verzí DotNet.
P.S. Na Atari jsem používal ATMAS
vbscript asi dnes uz neni takova tragedie. Bavime se o roce 1998-1999 mozna 2001. Tehdy vbscript byl extremne citlivy na bile znaky, a jedina chybova hlaska, kterou to znalo byl syntax error bez upresneni polohy + plus to bylo docela pomale. Ale tehdy nebylo nic jineho.
jak je dostupný všude? tady u lidí na Rootu asi ne :) (sorry, musel jsem si rýpnout). A na windows už je mezi adminy nahrazován PowerShellem.
Vedly se diskuze, jak s float nakládat, ale nakonec to pro ty, kteří to potřebují "přesněji" zůstalo na decimal. Asi pro to, že je to zažité a proti pár metodám floatu má Decimal těch metod přes 50.
Takže:
>>> from decimal import Decimal
>>> Decimal("10.2")-Decimal("10.1")
Decimal('0.1')
Já bych dal decimal všude by default jako to bylo na Atari. Protože jinak:
(10.3 - 10.2) == (10.4 - 10.3)
false
Je to balanc na straně potřeb a náročnosti na zdroje.
Podobně můžete řešit, že znaky by měly být kódované ne přes UTF8, ale přes UTF16 nebo UTF32.
Když to programujete, tak byste měl tato omezení znát, stejně jako je třeba znát omezení Decimalu a dalších datových typů.
8. 4. 2021, 12:51 editováno autorem komentáře
No to je teda výbornej balanc, když nevychází triviální aritmetika pro prachobyčejnou desítkovou soustavu. A protože nevychází, tak na potřebujem ještě extra typ Decimal a budeme celej život psát "Decimal" jak oslíci. Takže tady s tím řešením konkrétně v Pythonu bych moc nesouhlasil...
Vesmír je celočíselný ;-)
A na to ostatní holt musíš použít správný jazyk: https://www.root.cz/zpravicky/ibm-predstavila-prekladac-cobol-pro-linux-na-x86/
:-p
Ale popravdě mě to docela zajímá. Z některých výsledků KT by mohlo plynout, že by mohl být diskrétní (tj. všechny veličiny jsou kvantovány), někteří se ale tváří, že diskrétní veličiny "existují" ve spojitém časoprostoru (a já jsem v tomho laik, který se ztratil někde ve třetí nebo čtvrté přednášce Kulhánka o KT :-) - a to má ty nejlepší materiály a umí vysvětlovat!)
[1] https://www.youtube.com/playlist?list=PLYYRBJzen2aBkGYEnLdGIlJbEa2nOEcBf
Některé veličiny jsou podle “klasické” KT spojité (hybnost například) — trochu to komplikuje matematický aparát, třeba Bornovo pravidlo. V tom Kulhánkově PDF dokumentu, na který je odkaz z toho odkazu na YT, se spojité veličiny zmiňují.
To se nám to tu pěkně zvrtlo.
S tou spojitostí časoprostoru bych to neviděl tak růžově. Ani bych se nedivil, kdyby byl spojitý i diskrétní zároveň.
Jako nejpravděpodobnější nejspíš stejně vychází, že je to tu "jen" simulace.
Takže, můžeme si tu na pískovišti z hvězdného prachu snít "vědecky přesvědčivé" teorie o fungování světa, ale nezavíral bych dveře před všemi těmi vílami, démony (ani těmi Maxwellovými) a polomrtvými kočičkami, aby nás pak úplně nevykolejilo, až admini nahodí pár instancí nové verze vesmíru.
Těžko říct, ono se také může časem ukázat, že celá kvantová fyzika byl jen další flogiston a všechno je úplně jinak.
A než zase přijde nějaký nový veleobjev, jako je aktuálně "hypersíla třetí rodiny", tak si můžeme myslet třeba to, že hodnota se v našem vesmíru projeví pouze když se k nám ve vícerozměrném prostoru natočí tou správnou stranou. Nebo nějakou úplně jinou blbost.
"ono se také může časem ukázat, že celá kvantová fyzika byl jen další flogiston a všechno je úplně jinak"
I když bude teorie kvantové mechaniky někdy překonána nějakou jinou přesnější, i tak nám už teď umožňuje stavět například atomové zbraně nebo kvantové počítače, takže úplně mimo zřejmě není.