:-) z minulých článků, kde jsem se občas zmínil o Kochovi (seriál o fraktálech a Logu), jsem se poučil a dneska jsem pod toto jméno dal odkaz na wiki i s fotkou :-) Ale máte pravdu v tom, že česká literatura někdy rod uvádí špatně, takže panuje zmatek (v cizojazyčné literatuře ne, tam se mnohdy rod nerozlišuje)
Ano, oblíbená argumentace. Jmenoval se „HelgE“ a protože „HelgA“ je ženské jméno, pak i on byl ženou. Chápu, našince to vždycky zmate, protože nejsme zvyklí na podobná jména. Každou chvíli si pleteme „Petr“ a „Petra“. A úplnou konečnou je pro nás „Pavel“ a „Pavla“.
Osobně čekám, kdy někdo přijde s šokujícím odhalením, že Karel IV byl vlastně ženou. Vždyť „Karla“ je ženské jméno!
Jsem docela zvědav, jestli dojde i na výukový Python, Guido van Robot, nebo na někdejší Famulus (který tedy není určen pro výuku programování, ale ve školství posloužil geniálně).
Petr: http://www.gemtree.cz/3CSUI.HTM
Ten byl už ale pro CP.
Na PMD (a C2717) ještě existoval Karlovi podobný jazyk „Mravec“ či „Mravenec“, převzatý údajně od nějakého ruského akademika (kterého podezírám z toho, že prostě převzal a upravil Karla). Pro akčně založené děti pak varianta „točimravec“, kde už šlo spíš o hraní než výuku programování.
Na PMD byl implementován normálně v Basicu.
Pardon:
http://www.gemtree.cz/peter.htm
Jinak „CP“ jsem myslel PC s Windows.
V Petrovi je možné nejen Karlovské programování, ale i profi 3D grafika. Nedávno byl uvolněn do Freeware. Plná verze 2.50 včetně tutoriálů je na http://petr.hostuju.cz/
Ten funguje dodnes, a rozvíjí se. Můžete (resp. děti) od klasického Baltíka pokračovat postupně až k 3D grafice a funkcím zapsaným v C# – více u Soukupa na webu, www.sgp.cz
Však Karel Čapek a jeho dílo je jednou z mála věcí, za které se v této vytunelované zemičce před světem opravdu nemusíme stydět. Často mě napadne, co by tomu asi říkal, kdyby to tu dnes viděl…
Pokud bychom ale byli přesní, měl se jazyk jmenovat „Josef“ – autorem slova „robot“ je Karlův bratr. :-)
Zrovna Isaac by robotovi opravdu slušel, ale toho Dvořáka také pár Američanů zná, dokonce ho považují za „svého“ skladatele. Akorát že s roboty nemá nic společného, to je fakt :-D
Jen si tak myslím že po natočení filmu „Já, robot“ musel Asimov v hrobě rotovat jak turbína :-(
Na IT vyskokej skole sa predpoklada, ze zaklady programovania mate.. a C je jazyk na programovanie nie je vyucbu..
vid Tiobe index
http://www.tiobe.com/index.php/content/paperinfo/tpci/index.html
v C-cku uz ide o smerniky a tie su potrebne na vyucbu systemoveho programovania…
http://www.itnews.sk/spravy/software/2008-01-17/c87894-programatorske-schopnosti-absolventov-klesaju-problemom-je-java
hm, C je dobre, kdyz pracujete s nejakym malym systemem, kde se opravdu projevi ‚nizkourovnovost‘C. na pochopeni toho, co mate v pameti pocitace po prekladu zdrojaku vam prilis nepomuzou ani zaklady teorie compileru. nemluve o tom, ze jen malokdo si pise vlastni implementaci regexu, listu, vectoru a buhvi ceho.
Presne. Karel me nudil uz kdyz jsem byl dite :) Zde je link: http://www.ceebot.com/colobot/index-e.php
Zdravím všechny čtenáře a děkuji za skvělé články. Jsem rád že došlo i na toto zajímavé téma.
Ve škole používám MIT Scratch, některé věci v něm zvládají už i děti v první třídě.
Pro straší žáky jsem před Scratchem používal Robocode a pro mladší želví Logo.
Scratch má ale několik nedostatků, které u větších prográmků dost vadí. Zdatnější žáky proto směruji na PyGame.
Baltík, Karel, Petr zaujaly méně (subjektivní dojem).
Dobrý den
Omlouvám se za pozdní reakci. Úhly a nejen ty jsme se učili tak, že si sami žáci hráli na želvu. Otáčení se dá nacvičit tak, že žák stojí na papíře, kde má nakreslené čísla „o kolik“ se má otočit. Slovu „úhel“ jsme pozornost moc nevěnovali.
V Robocode, které je řádově náročnější, tam jsme si hráli s Pythagorem a goniometrií o dost víc. Pozitivní bylo, že mohli v praxi použít aspoň trochu z toho, co se naučili ve „vyšší“ matematice.
Doporučil bych kouknout se na tyto stránečky …
http://www.alice.org/
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Scala je rozhodně staticky typovaným jazykem. Používá totiž type inference (odvození typu), které na první pohled vypadá jako dynamické typování, ale ve skutečnosti se v době kompilace zjišťuje datový typ. Jednoduchý příklad:
var foo = „Hello“; // Že jde o String lze odvodit
Nevím, jak přesně dopadne toto:
var foo = „Hello“;
foo = 5;
Dost možná v takovém případě bude foo typu Object (nejbližší společný typ obou typů) a nepůjde na něm volat substr apod.
Následující kód zcela jistě selže při kompilaci:
var foo = „Hello“; // do Foo musí jít přiřadit String
foo.length(); // na Foo musí jít zavolat java.lang.String.length()
foo = 5; // do foo musí jít přiřadit int, Integer, float nebo něco takového
Nevím, jak to přesně dopadne ve Scale, ale silně pochybuji, že by Scala takový kód zkompilovala, protože je typovaná staticky.
O statickém typování Scaly vypovídá ostatně již to, že u parametrů a v případě rekurze i návratového typu je nutné uvést datový typ, jinak by se totiž blbě inferovalo před vlastním spuštěním.
Vím, že článek je to již starší, já se k němu bohužel dostal až teď. Snad to autor opraví.
Jak naucit robota Karla, aby tak pekne prochazel bludiste jako je na videu v clanku. Ja prisel jen na tohle a mnohdy pekny a kratsi algoritmus ma tendenci se nekde zacyklit pri spatnem tvaru chodeb/mistnosti.
Karel2.0%0AP%0A23%0AOTOC-SE%092%2C11%2C15%2C15%2C12%2C6%0AVPRAVO-VBOK%092%2C11%2C18%2C15%2C12%2C6%0AOMRKNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%202%2C21%2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6%2C6%0ACOUVNI%092%2C11%2C18%2C7%20-1%2C14%2C6%2C18%2C12%2C6%0AOMRKNI-A-ZVEDNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%202%2C17%2C7%202%2C21%2C6%2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6%2C6%0AJDI-DOMU%092%2C8%20-3%2C16%2C16%2C0%2C9%204%2C20%2C10%20-2%2C0%2C8%202%2C22%2C6%2C0%2C23%2C6%2C6%0AKONEC
oprava
Karel2.0%0AP%0A23%0AOTOC-SE%092%2C11%2C15%2C15%2C12%2C6%0AVPRAVO-VBOK%092%2C11%2C18%2C15%2C12%2C6%0AOMRKNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%202%2C21%2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6%2C6%0ACOUVNI%092%2C11%2C18%2C7%20-1%2C14%2C6%2C18%2C12%2C6%0AOMRKNI-A-ZVEDNI%092%2C7%20-1%2C14%2C7%202%2C17%2C7%202%2C21%2C6%2C6%2C6%2C7%202%2C15%2C6%2C6%0AJDI-DOMU%092%2C8%20-3%2C16%2C16%2C0%2C9%204%2C20%2C10%20-2%2C0%2C8%202%2C22%2C6%2C0%2C6%2C6%0AKONEC
Jen se to musi volat z nejake jine fce, protoze pokud je v chodbe tak to co ma za zady ve startovni pozici neprohlizi, pokud se tam neda jinak dostat.
REKURZE
KDYŽ NENÍ DOMOV
KDYŽ JE ZEĎ
; tvari se ze tam neco bylo a uz se vraci
OTOC-SE
KONEC, JINAK
KROK
KDYŽ JE ZNAČKA
; uz tam byl, nezajem
OTOC-SE
KONEC, JINAK
POLOŽ
VLEVO-VBOK
; zacnu vlevo pak v puvodnim smeru, nakonec vpravo od puvodniho
OPAKUJ 3-KRÁT
REKURZE
; po navratu stoji vzdy otocen, takze nasledujici vlevo vbok je jakoby vpravo-vbok
VLEVO-VBOK
KONEC
; je natocen do smeru prichodu
; jen pro efekt polozi dalsi znacku, jako ze tam je podruhe
POLOŽ
KONEC
; vrati se otocen
KROK
KONEC
KONEC
; domov
KONEC