<troll>V nadpise sa pise o programovani a v texte o pisani PHP cez SSH</troll>. Obcas aj ja ako odchovanec eclipse/VS/Idea nieco robim v PHP (naposledy som mal nieco male fixnut a skoncilo to refaktorom v podstate nezaplatenym a len pre moj dobry pocit) s vim-om, ale pripadam si dost nekomfortne. Existuje pre PHP nejake normalne IDE, ktore rozumie kodu?
Rychlý dotaz na google a je to jednodušší:
http://askubuntu.com/questions/16776/how-to-switch-the-editor-in-mc-midnight-commander-from-nano-to-mcedit
Tim ze napisete "Tecka" jste zadneho "vitezstvi" nedosahl. A vzhledem k tomu, ze jste autorem toho silne redukovaneho vytahu z interniho helpu MC, byste se mel spise stydet, zalezt nekam, a pockat az to prejde.
A napr ja mam na vsech pocitacich ktere pouzivam nastaveno v mc "use external editor", coz je vim. A samozrejme to pro me je vyrazne lepsi nez mcedit. Nekdo bude mit jako external editor treba emacs. Nebo gedit. Nebo texmate, nebo cokoliv jineho. Pro vsechny tyto lidi to bude lepsi. Uz to, ze tato volba v mc existuje svedci o tom, ze pro nezanedbatelnou radu lidi je podstatna.
Takze zadna tecka. Jenom Vas nazor, nicim nepodlozeny.
Ja nemam nic proti clankum "pro zacatecniky", ani proti MC, ale tohle mi prijde ze je snad provokace - doporucovat MC na editaci zdrojaku je proste spatne na vsech urovnich. mcedit by mel byt pouzivan jen v naprosto vyjimecnych pripadech, kdy to jinak nejde (zatim jsem se tedy s takovym pripadem nesetkal - vzdy byl k dispozici alespon vi). Provadet vyvoj v mceditu je znamka diletanstvi nevyssiho stupne. A psat clanky o tom jak to delat a o uzasnych "schopnostech" mceditu (ok pro upravu konfiguraku, ale urcite ne pro vyvoj cehokoliv krome "skolnich" programku) je temer kriminalni cin.
Btw, prvni rok po prechodu na linux jsem v mc programoval :) - jen do te doby nez jsem se naucil vim. V te dobe bych velmi ocenil nejaky clanek typu "programovani ve vimu pro zacatecniky" (na rootu jsem se dockal nekolik let po tom co jsem se sam vim naucil), a jsem presvedcen, ze je stale lepsi se zacit pomalu ucit vim (nebo emacs, apod), nez cokoliv zkouset v mceditu.
A nejde o to ze bych si myslel ze "kdo nepise ve vimu je lama" - jde o to, ze programovani v mceditu je absolutne strasna cinnost - to proste neni programatorsky editor! Neumi temer nic! Jde v podstate o notepad se syntax highlightingem! Rozhodnout se psat v mceditu je volba utrpeni, problemu, a s nejvetsi pravdepodobnosti brzkeho "zkurveny linux, seru na to, zpatky na windows!".
Psat v mceditu na modernim linuxu je asi jako pouzivat kapesni nuz rybicka misto sroubovaku - jde to, ale se sroubovakem to jde nesrovnatelne lepe..
Mimochodem, prace v mc pres ssh znamena, ze se naprosta vetsina operaci nezapise do historie. Delat cokoliv na produkcnim serveru v mc je z meho pohledu chyba.
Nechapu jak mohl takovyhle paskvil vyjit na rootu...
Ad „Docela bych si vsadil, ze ve vi/vimu vznikla podstatna cast vseho, zejmena starsiho, OSS.“
Což není až tak překvapivé, když v té době měl programátor na výběr prakticky jen Vim a Emacs :-) Část lidí pak psala ve Vimu a část v Emacsu, protože nic jiného nebylo.
Omezovat se ale dneska při programování na textový terminál mi přijde jako čirý masochismus. A to říkám jako člověk, kterému většinou na ploše běží několik konsolí – spoustu operací dělám na příkazové řádce, konfiguráky často edituji v ne-GUI editorech, stejně jako třeba prosté textové soubory s poznámkami. Ale na programování se daleko víc hodí nějaký GUI editor nebo rovnou IDE.
Ad „Popravde jsem nikdy nepochopil vyhodu GUI editoru proti vimu“
Ikony, posuvníky, barvy, různé velikosti písma, možnost používat kolečko myši a klikat (velkou část práce programátora tvoří čtení již existujícího kódu a tam je navigace pomocí myši šikovnější). Nebo třeba když chceš jednou za čas přesunout nějaký panel – nemusíš hledat klávesovou zkratku a prostě ho intuitivně přetáhneš myší. A než to budeš potřebovat příště, tak tu zkratku stejně zapomeneš. Stejně tak třeba stromová struktura se vykreslí daleko přehledněji v GUI než v textovém režimu.
Ono jak Vim, tak Emacs mají svoje GUI verze – těm jsem sice nikdy nepřišel na chuť a tyhle editory používám v textovém režimu, ale zjevně i jejich autoři viděli nějakou výhodu v GUI oproti konsoli.
Výhoda konsolových editorů je v tom, že si je můžeš pustit na vzdáleném serveru – ale to se hodí tak na ty konfiguráky (taky jsem psal, že k tomu tyhle editory používám), ne na programování. Programovat na vzdáleném serveru je většinou chyba – to jsou ty nechvalně známé případy, kdy někde namastí nějaké opravy PHP skriptů na produkčním serveru, a po nasazení nové verze se všichni diví, kam se ty opravy a nové funkce poděly a proč nefunguje to, co dříve už fungovalo a řeší se dokola to samé.
A nakonec dneska si i soubory ze vzdáleného serveru můžeš připojit přes SSHFS a pracovat s nimi v libovolném editoru, GUI nebo i IDE.
Co se týče těch proslulých klávesových zkratek – všechny je můžeš mít i v GUI a pracovat tam stejně efektivně + máš navíc další možnosti.
Spíš je tedy otázka, jaká je výhoda konsolového editoru oproti GUI – nižší HW nároky, práce na vzdáleném serveru, nostalgie? Sám ani nevím :-) a to ty konsolové editory používám, i když mi tu běží KDE. Ale programovat bych v nich nechtěl.
LOL :) - jinymi slovy v tom bylo zpraseno par (prvnich verzi!) priblblych webiku v php :) Tim jenom ukazujete, ze mcedit je skutecne znamka diletantstvi :)
Jinak ve vimu (a emacsu) je naprogramovano temer VSE co se pouziva na linuxu. Vcetne linuxoveho jadra - tj. kdo ma androida, tak muze podekovat mimo jine i vimu :)
Nicmene k veci - nikde nepisi, ze kdo nepouziva VIM, je lama. Ja vim pouzivam, ale nemam nic proti jinym programatorskym textovym editorum. To co jsem rikal je, ze mcedit NENI programatorsky editor, stejne jako zaviraci nuz rybicka neni sroubovak. A stejne tak jako nesroubuji rybickou, tak neprogramuji v mceditu, ale v PROGRAMATORSKEM textovem editoru. A prestoze mc ma par vlastnosti, diky kterym se s trochou sadomasochismu da pouzit pro programovani, tak vazne NENI programatorsky textovy editor. I ctvrt stoleti stary borland pascal ma lepsi textovy editor!!! (z hlediska programovani).
Jeste jednou megalol - dekuji Vam, takhle dobre jsem se dnes jeste nezasmal :) To ze bude nekdo davat xchat, lide a libko jako ukazku neceho "pokrocileho" je opravdu zabavne :)
Btw, velka vetsina programatoru v seznamu (tj i vsechny dnesni verze spoluzaku, hovinek apod) pise ve vimu :)
ne mcedit neni znamka diletanstvi. pouzivat ho na programovani ano, ale samotny mcedit neni diletantstvi. je pomerne velka skupina lidi kteri zkratka nebyli u tech zacatku kdy vi(m) byl zajiste wow kdyz nemeli moznost okynek. Pro me je mcedit naprosta spasa a nezbytnost kdyz se pripojim kamkoliv a mam upravit par znaku sere se mi do toho ten mimozemskej vi(m) ktery je horsi nez "…ani 30 měsíců výcviku nestačí k ovládnutí tak složitého stroje, jakým je tank T-34"
V tom pripade se omlouvam za nejasnost. Myslel jsem samozrejme "programovat v mcedit je diletanstvi".
Sam bezne v mceditu obcas edituji konfiguraky a nevidim na tom nic extra spatneho.
A jeste bych rad dodal, ze primarne nepropaguji vim, ale protestuji proti pouzivani mceditu jako programatorskeho nastroje.
pouzivam mcedit desitky let na desitkach zarizeni vcetne telefonu, vi(m) pouziju jen jako nouzove reseni na upravu configu, nez nainstaluju mc s mcedit... ze bych podporoval svet jako horsi misto to opravdu ne, to horsi misto delaji belzebubove jakokouliv nesnasenlivosti neceho co sami nepouizvaji/neuznavaji ;)
Mcedit byl používaný třeba maintainerem KWin-u (=mnou) tak asi deset let, včetně pro napsání kompozitního manažera. A pokud KWin náhodou svádí k nějakým trapným hláškám, tak mcedit byl také použitý třeba pro napsání kódu, díky kterému už tak 15 let nemusíme pokaždé po startu mačkat NumLock (což byl jinak "neřešitelný" problém a to bohužel není vtip).
Myslet si, že v "lepším" editoru se automaticky napíše lepší kód je stejné diletantství, jako si myslet, že lepší kód se napíše použitím méně písmenek.
Svět bude lepší místo, když v něm ubyde lidí, kteří nutí ostatním svou jedinou pravou cestu.
No, nerad bych se tu pouštěl do nějakého flame a taky nebudu, mcedit neznám ani mě moc nezajímá, vim samozřejmě znám, neprogramuji v něm, ale "Však ať si každej programuje v čem chce ..." proti tomu bych protestoval taky, jako samozřejmě proti těm notepadům a podobným prasárnám ( při použití pro programování ).
Jako třeba když přijdete do firmy, potřebují rychle pomoct s projektem na kterém neděláte ani ho neznáte, klient čeká, šéf blázní, sekretářka to vzdává, nechce už ani brát telefony, tak přijdete za oním "bastličem" na 100MB projektu a řeknete mu: Chyba je zde, jdi "go to definitiion" a on řekne, že to nejde, protože to editor neumí, pak se zjistí že jiná verze ano, když se to i nastaví tak to nejde, protože je přes total commander na produkčním stroji a tam to upravuje, tak dá fulltext a začíná veselo, celé je to na WIN 10, ssh mu nic neříká, takže žádný grep na složky atd. Na radu stahni si pořádné IDE, nebo to dělej na localu (Netbeans, websotrm, eclipse, VCcode, Atom .... kur.a cokoliv) ... alá normal development, tak se dozvíte, že v tom neumí, práce jak na kostele a šéf mu to nedovolí protože to platí klient a tomu je to u ..., a stojí to čas čili peníze. Musel by přesunout projekty, zapomenout i těch pár zkratek co mu to super workflow nabízelo.... katastrofa.
Nesmějte se, toto jsem fakt zažil a není to ani rok.
A toto celé by se ušetřilo, kdyby mu někdo, když před rokem a půl začínal, neporadil takové "dev stack" martirium, jako nejaký notepad a podobné editory, kde je hlavně potřeba aby to nevkládalo žádní nečekané znaky a bylo to po ruce a ne že se na tom budou dělat komplexní webové projekty. No jasně že se to tak kdysi dělalo. Ale kdysi se taky jezdilo do prahy na povoze a kdo to tak dělá ještě dnes?
Pokud jste to přečetl dál, než na prvních pár řádků a dokážete chápat psaný text, tak jste zjistil, že jsem odepisoval na to, proč je dle mne třeba protestovat proti tomu, aby se takové "prostější" editory označovaly jako programátorské a doložil jsem to případem z mé praxe, aby bylo vidět, co může způsobit, když někdo na něčem takovém začne programovat a kam až to pak může vést.
Opravdu proti mceditu nic nemám ale jeho určení je dle mne k něčemu jinému. Nemám ani nic proti notepadu to jsem jenom tak plácl, v notepadu jsem dokonce napsal svůj úplně první kód vůbec. Ale to byla jiná doba. Jiná náročnost a jiné požadavky.
at ctu jak ctu, vyraz "programátorské" v clanku nevidim, jedinej kdo to pouzil je nejakej NULL neznas ho? je to takovy "prostejsi" uzivatel... asi ho ovlivnuje ze na nej hazi kdekdo nejakej bordel ;) jinak osobne mcedit pouzivam k "programovani" v bashi (par projektiku v desitkach kB), chapu ze rozsahlejsi projekty nebo jazyky v tom nemusi byt idealni, ale pro me potreby je jednoduse idealni a za XXlet me nic nepresvedcilo abych ho opustil ;)
takze znovu... pripad co nema s mcedit nic spolecneho, z praxe cloveka co mcedit nezna jednoduse povazuju za totalne mimonskej ;)
"at ctu jak ctu, vyraz "programátorské" v clanku nevidim, jedinej kdo to pouzil je nejakej NULL neznas ho? je to takovy "prostejsi" uzivatel"
No, kdyby jsi se obtěžoval se podívat na celé vlákno, u kterého mne tu častuješ rádoby vtipnými "úryvky vlastní prózy" alá "živě.cz", tak by jsi zjistil, že slovní spojení "progamátorské" užil pisatel již přede mnou a proto jsem to zařadil taky, abychom se bavili o stejné věci. A pokud jako čech nerozumíš výrazu "programátorské editory", aby jsi to nemusel blbě komentovat a předhazovat. tak co já s tím? Mimochodem v diskuzi se objevuje sousta slov které v článku nejsou.
"asi ho ovlivnuje ze na nej hazi kdekdo nejakej bordel "
Nejseš ty ten zneuznaný troll LoL Phirae, který se pořád někoho chytá za slovíčko a vkládá člověku do textu co nikdy nenapsal?
"chapu ze rozsahlejsi projekty nebo jazyky v tom nemusi byt idealni, "
Mne nazýváš "prostým", jako by to snad byl nějaký argument k článku, vláknu, nebo mceditu, ale kdyby jsi se radši soustředil na porozumění psanému textu ( neznamená pouze umět opakovat písmenka shluknutá do slov, vět a souvětí), tak by jsi hned v prvním odstavečku zjistil, že reaguji na otázku: proč nepoužívat mcedit a podobné editory pro programování, ale jen pro občasné úpravy zdrojáků. A doložil jsem to příkladem z praxe. Ty jsi akorát zplodil příspěvek, který vysekne z kontextu několik vět z celého textu a pak se s nimi začneš ohánět. No a ještě ke všemu vlastně potvrdíš to o čem jsem psal, že na full-featured projekty ani mcedit není, protože "chapu ze rozsahlejsi projekty nebo jazyky v tom nemusi byt idealni, ". Tak kdo je tu pak "prostý"?
"pripad co nema s mcedit nic spolecneho, z praxe cloveka co mcedit nezna jednoduse povazuju za totalne mimonskej ;)"
Samozřejmě že jsem mcedit párkrát otevřel, když člověk občas něco zkouší, jestli to není lepší, ale nakonec protože už delší dobu nedělám 5-8 hodin denně na serveru, tak mi na moje "dev" stroje stačí SSH + vim. To je ale moje chyba, napsal jsem to si zavádějícím způsobem, nicméně ale mcedit tak jako tak nepatří do kategorie IDE, stejně jako spousta dalších oblíbených editorů jako Sublime 3, s tím občas dělám JS + SASS\COMPASS + FOUNDATION, má některé zajímavé funkce, ale když jde do tuhého, tak je nakonec stejně potřeba full featured IDE.
Promiň, ale nevím, jak mám ten tvůj "příspěvek" pochopit. Nejsem zvyklý trollovat po netu a číst podobné hovadiny. Jediné co z toho vyčtu je, že nevíš co smysluplného napsat, tak se mě trapně snažíš chytit za slovíčko a maskuješ se za směsici urážek, "asi" vtipů, a smajlíků, což svědčí buď o mentální nevyzrálosti, nebo o tom, že jsi nějaký rejpálek za kompem, který sám neví co chce, baví ho otravovat, ale pro jistotu tam všude pere smajlíky, aby dal na odiv, jak je jakože nad věcí. No, to už je ale tvůj boj.
Pokud by jsi měl zájem mi ještě něco napsat, tak ať to má "hlavu a patu", ideální by bylo, kdyby tam bylo něco k tématu nebo k aktuálnímu vláknu a když už ne, ať to nejsou podobné blbiny.
Sice OT, ale neda mi to: postavit pyramidy ktere by vydrzely stat dalsich 5000 let s dnesnimi technologiemi by dokazal KAZDY. Jediny problem jsou penize. Pyramidy nejsou nic jineho nez hory kameni (to "hladke" a kvadrovite zdivo je jen po obvodu - vnitrek je "vysypan" neopracovanymi kameny), a nemaji se KAM zritit - to je duvod proc maji (az na lomenou pyramidu) uhel sten mensi nez sypny uhel (tj. uhel ktery dostanete kdyz na zem vysypete pisek).. Jedine co je nici je eroze (stejne jako "prirodni" kopce) - coz je v pousti proces velmi pomaly, a lide, kteri z nich kradli (nebo mozna stale kradou) material.
Takze kdokoliv s financnimi moznostmi odpovidajici starovekemu faraonovi si muze postavit svou pyramidu. Samozrejme to nikdo nedela, protoze je spousta lepsich zpusobu jak investovat penize.
Vzhledem k tomu ze to je reakce na nazor, ze mcedit je "jenom jeden z mnoha moznych vyvojovych nastroju", je to prirovnani velmi trefne. Ano, mcedit toho umi rekneme 5x vice nez notepad. Ale prumerne soucasne IDE (nebo "programatorsky editor") toho umi tak 50x vice (ty spickove spis 1000x) nez mcedit.
Tj. z hlediska programatorskych editoru je rozdil mezi mceditem a notepadem zanedbatelny.
Ježíš belzebub, ty seš diletant.
Nikdo ti mcedit nenutí. Používej si vi, klidně si ho narvi ze zadu či ze předu do libovolného tělního otvoru, a netrol... A jestli chceš na rootu články o něčem jiném, tak nějaký napiš a pošli do redakce, rádi ho zveřejní. Stejně jako sem já napsal tenhle článek, protože mi přišel užitečnej pro lidi co občas napíšou nějakej kód v mceditu. A nemyslím si, že by jich bylo málo.
Ja Vam take vim nenutim.
A argumentace typu: "muj clanek je shit, ale ty jsi zadny shit nedodal, ja jsem lepsi!" a rady pro zpestreni meho sexualniho zivota jsou opravdu velice konstruktivni. Zkuste to udrzet ve vecne urovni a omezit osobni utoky.
Pominme na chvili jadro mych vytek, ktere je "mcedit neni za zadnych okolnosti vhodny nastroj na programovani", a zkusme se podivat na vlastni obsah Vaseho clanku. Co v nem je noveho? Je to nejaky uceleny tutorial? Prinasi cloveku, ktery se (at uz z jakychkoliv duvodu) rozhodl programovat v mceditu, nejaky uzitek oproti "F1" a googlu?
I na tuto otazku je muj nazor: NE. Vas clanek je jen chaoticka zmet nekolika hotkeys a nekolika nastaveni v konfiguraci. Kdyz ja jsem byl DILETANT a psal jsem v mceditu, tak jsem nejen tohle vsechno, ale mnohem vic, zjistil behem 5minut po stisknuti "F1".
Takze moje vytky jsou totalne komplexni:
1) Vas clanek nema zadnou hodnotu pro nekoho kdo uz programuje v mceditu (protoze ten uz F1 zmackl, pripadne napsal neco do googlu)
2) Vas clanek nema zadnou, nebo spise ma negativni hodnotu pro nekoho kdo nevi v cem programovat pod linuxem, protoze pokud ho presvedcite, ze mcedit je programatorsky editor (neni), tak ho odsuzujete k praci v nastroji, ktery patri z hlediska programovani do 80 let.
3) Pro kohokoliv, kdo programuje v libovolnem IDE nebo programatorskem editoru nema Vas clanek absolutne zadnou hodnotu, protoze mcedit bud nepouzivaji vubec, nebo maximalne cas od casu k zmene 5 znaku v nejakem konfiguraku.
4) Nekolikrat opakujete, ze mcedit je v podstate "jenom jina varianta" programatorskeho editoru, a ze clovek prilis neprohloupi kdyz bude psat v mceditu.
5) Vase zminka jak to je super na programovani pres SSH mi silne zavani extremne spatnymi navyky nebo procesy. Vyvoj, deployment a udrzba by mely byt oddelene procesy. Situaci, kdy by bylo potreba na dalku pres ssh programovat je minimum, a vesmes se daji oznacit za "nouzove hackovani", a prestoze jsou nekdy nevyhnutelne, rozhodne se nejedna o neco, co by se melo propagovat.
Na to, co jste predvedl (a za co jste mozna dostal i zaplaceno - doufam ze ne), mate opravdu velmi vysoke sebevedomi. Navadite lidi k pouzivani extremne nevhodnych nastroju (mcedit), postupu (programovani vzdalene pres ssh) a vubec Vam chybi nejaka reflexe.
A na zaver - argument "vubec si nemyslim ze by jich bylo malo" je asi stejne relevantni jako pocet lidi vlastnicich zrcadlovky (protoze to je lepsi nez kompakt, zejo) foticich na "AUTO" (protoze aby to bylo jednoduchy, zejo). Tj. irelevantni. Stejne jako pocet lidi, kteri si kousou nehty, pocet lidi co si nemyji ruce pri odchodu ze zachodu a pocet lidi co poslouchaji Justina Biebera.
Myslim ze i dnes se najde dost lidi, co "programuji weby" v notepadu (sam jednoho znam..). To neni relevantni duvod proc psat clanek "Programovani s editorem notepad".
ad1) to naprosto není pravda. Pro někoho, kdo v mceditu programuje, hodnotu mít může, protože v F1 nápovědě se nic o navigaci v kódu nebo o nedočte. A pokud dočte, nebude vědět jak použít ctags.
ad2) to také není vůbec pravda. Kdo neví v čem programovat, může na základě tohoto článku zvážit mcedit jako jednu z možností, kterou třeba pak v porovnání s něčím jiným zavrhne, nicméně i to je přinos.
ad3) souhlasím, a taky jsem to v článku uvedl, slovy "Pokročilá grafická IDE jistě nabídnou mnohem komfortnější možnosti"
ad4) já mcedit používám víc než dost, a jsem spokojen, tudíž jsem nabyl dojmu, že i někdo jiný může být stejně spokojen, a rád se o svou zkušenost podělím.
ad5) tady je zas někdo chytrej jako rádio. Že by něco "mělo být oddělené" je věcí názoru. Neexistuje žádný univerzální "postup" povinný pro všichny programátory na světě. Takové situace, kdy je třeba něco na dálku programovat po SSH, zažívám dnes a denně, už jen třeba proto, že mám vývojářský webserver na počítači u vedlejšího stolu a nechce se mi přesedat, tak se připojím po ssh vzdáleně (ona "vzdálenost" je cca 1 metr).
Článek jsem napsal z čirého altruizmu a autorský honorář jsem nechtěl a nedostal.
A nevidím důvod, proč by někdo nemohl napsat článek o programování v editoru notepad. A nechápu proč někdo proti tomu pak bojuje, jako by snad existoval nějaký "vyšší princip". Ať si proboha každej kóduje v čem se mu líbí a co je pro něj přínosné. To je přece kouzlo Linuxu a Open Source, možnost volby...
Nemyslím, že ve vim napíšete lepší kód, než v mcedit. V mcedit píši programy od nepaměti a téměř nic mi v něm nechybí. Je to otázka zvyku a každému sedne něco jiného. Pro mne je utrpením vi a používám ho jen k nutné editaci nastavení eth přes KVM konzoli na novém vzdáleném serveru, abych se dostal na síť a mohl (mimo jiné) nainstalovat mc. Je to podobné, jako na Windows, kdy první co instaluji je vždy FAR.
Mimochodem děkuji Tomáši Matějíčkovi, že v tom nejsem sám :)
-1
"zkurveny linux, seru na to, zpatky na windows!" – k tomu daleko víc přispěje, když někomu budeš cpát vim.
S Vimem se sice dá pracovat efektivně, ale ty začátky jsou dost nepříjemné a prokousat se jimi dá hodně práce. Většina lidí se ti na to vykašle.
A pak tu jsou editory, se kterými může od první chvíle pracovat i lama, a postupně a nenásilně se učíš nové funkce. Sem patří mj. mcedit. Je sice celkem omezený (přes makra a uživatelské menu a funkci Vložit výstup nejde udělat všechno), ale i tak je o několik řádů výš než nějaký ubohý notepad, s tím to nejde vůbec srovnávat. Ještě dál jde jEdit – sice je to GUI aplikace, ale ten přístup je stejný – od první chvíle s ním může pracovat i lama, ale pokročilé funkce tam jsou a možnosti rozšíření máš neomezené (makra v BeanShellu + zásuvné moduly v Javě).
Su tu mudrlanti co budu tvrdit ze mcedit je amatercina a pod. ale skutočnosť je taká že je to prakticky úplne jedno.
Mcedit nič "nedoserie" a vzdy je to len o stupni pohodlia a sympatií ktoré je užívateľ ochotný obetovať.
Takže každému podľa chutí.
Mňa článok nepresvedčil o tom ze by som mal prejsť z vimu na mcedit. Aj ked som v minulosti mcedit intenzivne používal bolo to skôr o zvyku. Dnes, ani neviem prečo, automaticky siahnem na vim.
Ale aj tak si nedovolim tvrdiť že clovek fičiaci na mcedite je nejaký amatér.
Moc Vam nerozumim. Bud chci neco co funguje v textmode, a pak mam na vyber vim nebo emacs. Nebo chci neco s GUI, a pak mam na vyber bambilion moznosti, od eclipse, pres geany, pres kdevelop, apod. po texmate, sublime a desitky dalsich.
Nikde nevidim zadnou situaci, kde bych PRO PROGRAMOVANI chtel pouzivat mcedit.
Z meho pohledu je 99% pouziti mceditu pro programovani pripadem typu: "presel jsem na linux, neumim vim/emacs a nechci se to ucit, ale potrebuji delat v textovem rezimu s necim co se ovlada alespon trochu tak jak jsem zvykly z windows" - coz ale neznamena ze to je spravny pripad pouziti.
Prijde mi to jako clovek, co poprve pouziva zrcadlovku, nastavi AUTO rezim, protoze nevi co by jinak delal - ale to neznamena ze to je nejlepsi zpusob jak fotit se zrcadlovkou. Samozrejme ze nejake fotky udela, ale vicemene ignoruje vsechny moznosti, ktere mu zrcadlovka dava.
Pripadne jako clovek co umi jezdit jenom s automatickou prevodovkou kdyz sedne do auta s radici pakou, a protoze neumi radit, tak jezdi jenom na jednicku a jeho maximalni rychlost je 30km/h pri rvoucim motoru v maximalnich otackach.
Stejne jako clovek programujici v mceditu ignoruje vsechny pokrocile vlastnosti editoru, pomucky pro programatovani, spravu projektu, verzi (at uz zabudovane nebo jako pluginy), apod. ktere se objevily za poslednich 25 let, a jede "na jednicku", pripadne foti na "AUTO".
A kdo psal cokoliv slozitejsiho nez 1000 radku tak vi, ze psat neco v programatorskem editoru (nebo rovnou IDE) a v "obecnem" editoru (notepad, mcedit, pripadne gedit/kedit) je tim vetsi a vetsi oser, cim vetsi je rozsah projektu.
Me to bohuzel urazi. Mozna proto, ze si pamatuji prumernou uroven clanku na root.cz pred cca 10 lety. Mozna proto, ze stale nekde v hloubi duse povazuji root.cz za server pro "odborniky".
Nechce se nekdo vsadit, kdy na root.cz vyjde clanek "Jak v ubuntu zmenit pozadi plochy" ?
Jednou za dva roky potrebuji upravit /etc/fstab, bo neco podobneho, kdo si ma pamatovat jaka sequence je potreba, aby se ve vi dalo vubec neco napsat, jak se z toho leze pryc, jake esc/shift/w ci q to ulozi nebo jakpak se ve v tom prez shift/ctrl/buchvico kopiruji radky....
Prvni prikaz po instalaci debianu/ubuntu vzdy apt-get install mc, poladit konfiguraci a jedeeem, jako za staryho dobryho NC v DOSu :)
A pro blby je temer komplet napoveda napsana dole :)
Moje řeč. V mc se dají klidně psát programy s velikostí zdrojového kódu desítek KB, do 100 KB celkem v pohodě. Když se mi občas nějakým nedopatřením spustí vim, musím ho odstřelit killem, protože ty správné šamanské tance pro jeho ovládání a ukončení neznám, resp. jsem zatím vždycky zapomněl. Takže kdo chce psát megacosi, ať si najde editor jiný, ale pro malé programy je mcedit dobrý.
Predpokladam ze jste take priznivce vareni podle podle Babicy, ze ano?
A nejradsi mam spagety s kecupem. To vememe spagety, samozrejme ty nejlevnejsi, ne tom vubec nezalezi, at moc neutracime, pak je uvarime, radsi aspon pul hodiny, aby nebyly tvrdy. Kdybyste nemeli spagety, tak tam dejte kolinka, a kdybyste nemeli kolinka, tak tam dejte brambory. Pak na ne vylejeme kecup. Ja pouzivam kecup v akci z lidlu, ten je jenom za 8,50 a detem moc chutna. Nebo kdyz nemate kecup, tak tam nalejte treba hortici. A abysme to meli fakt extra, tak to este posypeme nastrouhanym eidamem. Kdyz nemame eidam, tak tam dame nivu nebo hermelin, a kdyz nemame ani to, tak tam dame treba syrecky. Je to moc dobry, v klidu se s tim nakrmim skolni jidelnu velikosti desitek az stovek deti celkem v pohode. A kdyz se mi nejakym nedopatrenim do kuchyne dostane parmazan, musim ho vyhodit, protoze se tak nejak divne droli a smrdi uplne jinak nez eidam, takze je asi zkazenej. Ja neznam ty spravny samansky tance pro jeho pouziti, takze kdo chce delat nejaky mega michelinsky speciality, at si teda najde nejakej jinej recept, ale pro nase deti je tohle dobry.
Jinak trochu vazneji: pokud pisete o "projektech" do 100kb zdrojaku, tak verte, ze naprosta vetsina projektu, na kterych se pracuje za penize, ma velikost mnohonasobne, mnohonasobne vetsi. Pri projektu, na kterem pracuji desitky lidi po mnoho let, obsahuje tisice souboru velikosti radove stovek megabytu, je proste pouzivani neceho takoveho jako je "mcedit" naprosto zoufale.
A nejde o to, ze bych se chtel vytahovat: "ja jsem velky programator, protoze delam na velkem projektu!!", ale o to, ze kvalita nastroju se u vetsiho projektu pozna mnohem snaze, nez u maleho. U toho maleho je velice pravdepodobne, ze i velice nedostatecny, nebo dokonce spatny nastroj udela co potrebujete a Vy budete mit dojem ze to znamena, ze je stejne dobry jako ty "profesionalni".
A neplati to vubec jenom o programovani! Napr. pokud si budu chtit v byte namontovat jednou za rok policku, muzu to klidne delat s vrtackou za 750,-Kc a nebudu s tim mit vetsi problem. Nicmene jakmile s tou samou vrtackou budu chtit podnikat a tech policek za den namontuji 20, a k tomu jeste celou kuchynskou linku, tak mi nejspis vrtacka po 2 hodinach zacne vrtat nejak hure a po dalsi hodine shori. Protoze to neni profesionalni nastroj. Je urcena k tomu aby si s tim nekdo doma 1x za rok pridelal policku.
Stejne tak neni mcedit profesionalni nastroj. A prestoze je dejme tomu ok, aby ho nekdo obcas pouzil na editovani nejakeho konfiguraku, nebo s nim napsal jednu kratkou semestralni praci na 1000 radek kodu, tak jakmile v tom budete chtit pracovat profesionalne, tak zjistite, ze je to stale tezsi, a tezsi, a driv nebo pozdeji budete muset prejit na neco jineho. A tady je ten zasadni rozdil oproti profi vrtacce - bezne kvalitni vyvojove nastroje je mozne poridit za stejnou cenu jako mcedit, tj, zadarmo. A tak zatimco ja si domu nebudu kupovat profi vrtacku za 20 000,- Kc, tak neni duvod abych i na "domaci" projekty nepouzil nejaky lepsi vyvojovy nastroj.
Teda Vás to nakrklo - myslím si, že autor psal jak používá mcedit on, jak se dá případně použít. Nic víc, nic míň - a Vy jste vystartoval jak čertík. Shodou okolností jsem člověk, kterému mc, a mcedit báječně vyhovuje - na hacking - a rád tu řeknu, že mcedit, a mc je super kombinace - rychlá, funkční a spolehlivá. Že neumí dalších 1000 fíčur emacsu nebo vimu - stejně tyto fíčury pro svou práci používám tak málo často, že je stihnu pokaždé zapomenout. mcedit se používá intuitivně, a pokud každý den nenapíšete stovky řádků, ale spíš desítky tak nevidím žádný velký rozdíl. Velký dokument v TeXu budu psát v emacsu, ale pro malé a časté úpravy je mcedit stejně dobrý jako cokoliv jiného.
Jsem rád, že jste upozornil na to, jaká prasata dnes programují a že program, který se dá napsat do 100kB klidně zmastí stokrát větší, protože namísto opravdového programování skládají puzzle z tun frejmworků, kterým ani nerozumí.
Teď jsem se podíval na zdrojáky svého programu na kompletní provoz zdravotnického zařízení, ve kterém je snad vše, co tam může být včetně komunikace s pojišťovnami a celé to má dohromady 970kB..
Tak jako asi bych netvrdil, že mcedit není "profesionální nástroj", ale spíš bych tvrdil, že to není nástroj pro profesionální programování s tím, že editace konfiguráků a bashových scriptů na serveru není profesionální programování, ale spíš profesionální konfigurace (pokud je tedy prováděna profesionálem)
Právě, že dneska každý. Mc občas použiju i na editování, text je ale většinou rozbitý, což ruší a vypadá neesteticky. Většinou ho používám uvnitř terminálu v PyCharmu :-) Otrava u mc je, že po ukončení nezůstane nastavený na posledně nastavený adresář v mc, takže kolikrát raději použiji příkaz cd, abych se dostal kam potřebuji. U NC i VC to myslím fungovalo jinak, protože mě to chování překvapilo.
Tak zrovna tohle (přesun do adresáře ve kterém jste v mc skončil činnost) se dá nastavit pomocí nějakého aliasu v nadřazeném shellu. Stačí googlit.
Nicméně já to považuji za výhodu, mimo jiné proto, že je to kozistentní s chováním příkazové řádky a unixových procesů jako takových.
Věc názoru, ale i samotné používání mc je nekonzistentní, konzistentní je používání ls, grep, cat, cd, rm, mkdir, |, > ... Což je produktivnější, než používání mc, protože děláte hned to, co potřebujete udělat a nejste rozptylován dalšími zbytečnými informacemi. Nezdržujete se nezávazným prohlížením adresářů. Napsat 10 znaků je ekvivalentní s tím, když 15x stisknete šipku dolů a nahoru. Protože stisk šipky dolů nevyžaduje vaši pozornost, tak ta těká a na mysl vám přicházejí i jiné věci, než to, co aktuálně děláte, což snižuje produktivitu.
Ja MC pouzivam predevsim kvuli rychlejsi praci se soubory/adresari. Nechapu lidi co travi pul pracovni doby psanim "cd" a "ls" stale dokola. V MC staci CTRL+S a natukat par prvnich pismen souboru/adresare. Navic mit dva panely je ohromna vyhoda. A kdyz uz clovek jednou pouziva MC, tak pouzivani mcedit je logicka volba. Pro cloveka co pracuje se spoustou soboru/adresaru je MC velky pomocnik.
to postrada logiku... fanaticti uzivatele vim preci nebudou pouzivat mc, ale vifm nebo ranger ;)
http://vifm.info/
http://ranger.nongnu.org/
Ehm, napsat prvnich par pismen a stisknout tab jste v shellu nezkousel?
Ja osobne pouzivam tolik terminalovych oken s shellem, kolik zrovna potrebuju. A kdyz nedejboze nahodou potrebu neco kopirovat mezi adresari (v dnesni dobe gitu, balicku, make install, a podobnych docela ridka vec) tak jsem ochotny sahnout po mysi a cestu, ktera se mi vypisuje jako soucast promptu, cut&pastenout do druheho okna, jako argument prikazu cp, tar, find, nebo jineho, ktery zrovna potrebuji.
Naopak mam pocit, ze pokud pracujete s velkym poctem souboru casto, je vhodne dobre ovladat find, wildcardy a jine, tak abyste napsal na prikazovou radku to co mate na mysli rovnou, bez ui stylu 'pruvodce', ktere pri castem pouzivani zdrzuje.
Tab v shelu funguje stejne dobre jako v MC jen tehdy pokud je doplneni jednoznacne. Pokud ne, tak je MC rychlejsi protoze vidim vsechny soubory/adresare kolem toho na ktery jsem se dostal pomoci CTRL+s. Jinak doplnovani tabem lze delat i primo v MC. Staci napsat par prvnich pismen a pak stisknout ESC+~.
Kopirovat cestu mysi je pomalejsi nez preskakovast mezi panely pomoci tabu.
Tvorbu gz/bz2/7z/xz archivu je v MC mnohem rychlejsi nez na prkazove radce. Staci stisknout F2, najet na kompresni metodu a stisknout enter.
Pouzivat wildcard v MC lze take pomoci "+"/"-" nebo "*".
"Kopirovat cestu mysi je pomalejsi nez preskakovast mezi panely pomoci tabu."
Zrovna tohle neni potreba:
pwd | pbcopy
pripadne neco jineho, pokud nemas pbcopy (standardne je na OS X, u mne je to jenom alias na nejak - nevim z hlavy - oparametrizovany xsel).
Pokud to delas casto, tak tomu muzes dat vlastni alias.
Diky nenapadlo mě hledat v mceditu takové funkce, vždycky mi stačil highlighting. Musím, ale přiznat, že cokoliv programuju hlavně v C nebo i v čemkoliv jiném co upravuju do práce, php, bash , config atd. dělám pouze v MC. Kombinace práce se soubory, přeskakování do konzole, připojení vzdálených disků v druhém sloupci a dalších funkcí je nedocenitelná. Bez MC bych se patrně musel naučit používat myš...
MC je pokracovanim rozhrania Norton Comandera na ktorom vyrastol kazdy koho vek zacina na 4 a viac. Norton Comnader (dalej NC) definoval absolutne zaklady vsetkych dnesnych rozhrani na spravu suborov. NC bol svojim sposobom tak zasadny ze dokonca firmy ako MS a vsetky Linuchovske distribucie boli nutene vytvorit absolutne nelogicke rozhrania na spravu suborov aby uzivatelov donutili rozhranie NC opustit. Tato snaha vsak len posilila zdrave jadro ktore nepodlahlo temnej strane sily a v dnesnej dobe tu mame produkty ako Midnight Comander, Far manager, Windows (Total) Comader, 7zip File manager, Salamander atd. Je logicke ze pre tycho nadupanych spravcov suborov existuju milionu pluginu ktore dokazu ulahcit kazdodennu pracu v ucelne a logicky usporiadanom rozhrani. Intuitivne rozhranie NC (a jeho pokracovatelov) absolutne vylepsuje obmedzene graficke a uzivatelske moznosti prikazovej riadky ktora je absolutnym stavenym kamenom kazdeho OS. Ja programujem pre zabavu alebo profesionalne. S toho co dom napisal hore logicky uprednostnujem pracu v znamom prostredi MC,FAR atd atd. Na forme a OS nezalezi !. Do kernelu, openwrt, mythtv atd. mi akceptovali patchy editovane v MC a diff-ovane v prikazove radce. Dakujem autorovi za clanok a som rad ze niesom sam :)
PS je mozne na tomto webu nejak prestavit tyto hnusne a kostrbate fonty ktore mal linux v 90rokoch 20teho storocia ? Podotykam ze zapnut vypnute vyhladzovanie fontov nepovazujem ako odpoved.
ok holky a kluci :) bol tu clanok na temu VIM x častí vie to niekto dat do kopy zrozumitelne vytvorit napisat novy clanok ? ktory bude chapat aj uplny zaciatocnik vo VIM napriklad ja som sa tam pokusil nahodit nejake pluginy a podobne poslalo ma to do prdele spustil som vim znovu a pluginy uz zrazu nesli vie niekto ako citam je vas tu tak vela co pouzivate VIM napisat o tom clanok v zrozumitelnej forme ? dakujem ze ho coskoro budem citat !
jaj ste mi ale mudry LOOL :) napiste clanok a potom mudrujte :_) hee hee aky ste partaci :) medzera , pomlcka , otaznik vykricnik , .. radsej podte k veci a nie komentovat chujoviny to je moj nazor na vas :) asi sa to budem musiet naucit sam >>>> ako vase kecy ... a o tom to je pani !? ci nie ...
Jo, asi budes, lebo asi len malokto tusi z toho prispevku, ze co sa to vlastne chces naucit. :) Ale popravde ma vobec nezaujima nazor na mna od niekoho kto nevie prijat kritiku a robi bezdovodne zo svojich chyb prednosti. Takeho cloveka nie je ani mozne nic naucit, pretoze opat nebude schopny sa ucit z vlastnych chyb. Ale namiesto toho bude vyjadrovat svoj fundovany nazor na autora.
Takze nie, o tom to nie je.
Btw. pise sa "mudri" a "aki".
Nene, je to klon :)
viz https://en.wikipedia.org/wiki/Midnight_Commander
mc mam rad, pouzivam casto, ale ako editor preferujem a nastavujem vim.
V podstate pre cloveka je najrychlejsie pouzit to co pozna a podla mna ak to co poznate ovladate (iba) klavesnicou tak vo vacsnine pripadov ste rychlejsi ako ked potrebujete aj mys (a to specialne ak potrebuje aj pisat text) - pretoze sa nemusite prepinat medzi klavesnicou a mysou.
V com mi ale mc vadi je ze ak kopirujem vacsie mnozstvo suborov (malych aj velkych), tak je mc VYRAZNE pomalsie ako cp. Tusim to bolo mc kde som pred casom nastavoval nejake 64k buffers, co by som ale prijal by bolo keby mc mohlo pouzivat cp a nech si stav kopirovania zistuje inak (ipc alebo signal ako dd napriklad) - aj ked neviem ci to cp umoznuje...
Myslienka na zaver: Nehovorim ze je to u mc lebo som to nepozeral, ale pri niektorych tabulkovych text-based programoch vadi ak pri zobrazovani stavu nejakej opakujucej sa operacie vypisuju na obrazovku stav KAZDEJ operacie, pricom tymto vypisom spomaluju samotnu operaciu (napr. typ kopirovanie suborov). Kedze nejde o "log", tak staci zobrazit stav napr. len kazdu sekudnu (alebo pol sekundu) a potom este znova ak nastane chyba. Toto moze vyrazne zrychlit aplikaciu a mam pocit ze vela programatorov si neuvedomuje ze to je mozne docielit aj v jednoprocesorovom a jednovlaknovom programe(!)