Právě, že dneska každý. Mc občas použiju i na editování, text je ale většinou rozbitý, což ruší a vypadá neesteticky. Většinou ho používám uvnitř terminálu v PyCharmu :-) Otrava u mc je, že po ukončení nezůstane nastavený na posledně nastavený adresář v mc, takže kolikrát raději použiji příkaz cd, abych se dostal kam potřebuji. U NC i VC to myslím fungovalo jinak, protože mě to chování překvapilo.
Tak zrovna tohle (přesun do adresáře ve kterém jste v mc skončil činnost) se dá nastavit pomocí nějakého aliasu v nadřazeném shellu. Stačí googlit.
Nicméně já to považuji za výhodu, mimo jiné proto, že je to kozistentní s chováním příkazové řádky a unixových procesů jako takových.
Věc názoru, ale i samotné používání mc je nekonzistentní, konzistentní je používání ls, grep, cat, cd, rm, mkdir, |, > ... Což je produktivnější, než používání mc, protože děláte hned to, co potřebujete udělat a nejste rozptylován dalšími zbytečnými informacemi. Nezdržujete se nezávazným prohlížením adresářů. Napsat 10 znaků je ekvivalentní s tím, když 15x stisknete šipku dolů a nahoru. Protože stisk šipky dolů nevyžaduje vaši pozornost, tak ta těká a na mysl vám přicházejí i jiné věci, než to, co aktuálně děláte, což snižuje produktivitu.