pisen na dnes: non stop, ja chci blit non stop a s tim co prijde mam chut se rvat
final ArrayList items: od roku 2005 mame generika. ako bonus pouzivat konkretny arraylist v parametri je grc. autor sa asi ucil objektovo orientovane programovanie z kremilka a vochomurky.
datove typy cez vlastne konstatny? DTM ako datum? class literals Date.class nic? hlavne, ze mame Types.date. boolean by bol BOL?
v tom genialnom bloku s parsovanim datumu to zomre jak Vinetu na konci leta. ak sa sqlDate nesparsuje, bude null, a na riadku //11 sa zavola null.toString(). ako bonus vynimky s prazdnym catch blokom mi sposobili reverzny inputstream jedla smerom k ustam
v stlpci Male des. je preklep: ma to byt Malej des.
arraylist s nazvom 'data' je tiez dobry oser, to uz ani Landov kohut netusi co su tam za udaje.
este odporucam si otvorit celu tu monstroznost v IDE, to je len teraz vidiet aka krasa z too vypadla.
To uz snad neni ani perverze, to musi byt moderni umeni. Neco takoveho muze vyplodit pouze blazen nebo genius. Nebo nekdo, kdo o programovani nema ani nejmensi potuchy. V te prvni metode snad neni normalni ani jeden radek a to prechazim zvracenost cele metody jako takove.
Kdyz pominu věci zmíněné grcajícími předřečníky (typy jako String, final ArrayList atd.), tak proč smyčka
for (int i=1;i<=items.size();i++)
začíná od 1, když se uvnitř pořád počítá i-1 a jen jedenkrát i?
Není lepší to udělat naopak, když už to někdo chce mít napsáno takto neobjektově (vlastně každý takový switch v kódu naznačuje neobjektovost)
Navíc co je toto proboha za formátování?
} finally { if (pStat != null) {
try { pStat.close(); }
Formátování nemusí nutně vždy dodržovat přesný počet mezer v odsazení, ale *musí* být jasné, co k čemu patří a tady tedy není moc zřejmé, že ten try je schovaný v if.
Jedno ze starych ale stale platnych reseni, kdyz uz tedy nekdo jo chce na toto pouzit switch:
http://xefer.com//2006/12/switchonstring