1 + 1 = 2 platí vždycky, pokud má někdo pocit, že ne, tak to není neplatností uvedené rovnice, ale tím, že přehlíží nějakou další proměnnou v její levé části.
Takže jestli autor popisuje něco jako "návod, ako sa začať cítiť dobre v reálnom svete, kde často 1+1 je 3 alebo 1", tak to pro praktický život moc užitečné nebude. Ta rovnice má v takovém případě tvar 1 + 1 + x = 1 nebo 3 a je jenom potřeba si uvědomit, že tam to 'x' je a co znamená.
Ne, to x si tam můžeš doplnit ty sám osobně. Ale když vedení (vláda) řekne, že 1+1 = 3, tak to tak myslí (a co hůř, podle toho se i chová) a vyžaduje, aby se tak chovali i ostatní.
Tenhle článek mi velmi mluví z duše (:-)), protože i já zažívám pocity naprosté beznaděje v případech, kdy v tak deterministickém a dokazatelném (v matematickém smyslu) a měřitelném oboru, jako je IT, se někdo chová naprosto iracionálně třeba ve smyslu návrhu a realizace software. To už v praxi není vědní obor, to je na úrovni hádání z kávové sedliny :-(.
Mám pocit, že je to právě naopak, že v reálném světě neexistuje absolutní podobnost, jako v abstraktním světě matematiky 1 = 1. V reálném světě se dvě věci vždy liší přinejmenším umístěním v čase a v prostoru. Člověk si danou věc zjednoduší podle potřeby, třeba podle hmotnosti, přibližného tvaru, počtu rukou... a abstraktně si určí, že každou entitu s hledanou vlastností bude počítat jako jedna a vyřeší tak matematický problém. Nikdy ale nebude mít dva naprosto stejné dvouruké jedince. 1 = 1 funguje absolutně jen v abstraktním matematickém systému, ne v reálné soustavě, kde má každá jednička nekonečně mnoho neznámých.