uvodne casti serialu sa mi pacili a cital som ich s radostou. po kazdom dieli som ocakaval ten dalsi, ale priblizne niekde okolo jazyka APL sa serial zvrhol na nudny a strohy uvod do programovacich jazykov popisujuci konstrukty a datove struktury. APL a J bol venovany nepomerne vacsi priestor, nez napriklad COBOLu.
a kedze sa jedna o serial o historii vypoctovej techniky, tak ho cita pravdepodobne hlavne clovek, ktoreho zaujima historia a tomu staci nejaky vseobecny prehlad (cca informacny rozsah v ktorom bol spomenuty COBOL bol fajn), nez citat rozsiahle takmer manualy.
ja osobne som niekolko poslednych dielov serialu len tak zbezne prelistoval, chyba mi tu hardware, informacie o starych mainframoch a popis poslednych dvoch jazykov je podla mna uz mimo ramec serialu.
ale aby to nevyznelo, ze som iba prudic. hodnotim serial ako celok vysoko pozitivne a som rad, ze existuje.
V podstatě s výše uvedeným souhlasím.
Rozhodně je zajímavé vědět i o historii jazyků, ale asi ne tak podrobně. IMHO by stačil jeden díl (max dva) na každý jazyk, rozebrat spíš principy, z čeho vychází, co nabízí netypického navíc a uvést jen pár příkladů efektivního zápisu.
Takže nejlíp obojí (HW i SW), pro lepší čitelnost možná víc střídat.
S poslední větou taktéž souhlas, tyhle články jsou IMHO nejlepší, co lze vůbec na českém počítačovém internetu najít. Díky za ně!
Já si naopak myslím, že rozsáhlejší popis APL a J je na místě, protože to jsou opravdu jazyky, které se dost liší od mainstreamu (narozdíl od COBOLu a Fortranu) a není od věci čtenáře seznámit s něčím, co tu lidi vymysleli už před 50 lety, až s nějakou karikaturou částí něčeho z toho vyrukují vítězoslavně autoři Pythonu a podobně a neznalí si budou myslet, s jak úžasným a moderním jazykem pracují.
Jinak co se týče pokračování – tak čistě pro úplnost by to chtělo ještě popis LISPu ;-)
Myslím, že tyto populární články mohou aspoň pár lidí motivovat k tomu, aby to vzbudilo jejich pozornost a na danou věc mrknuli zevrubněji. Nejde o to, aby v tom hned začali programovat, ale aby věděli, že řada problémů – a často dost netriviálních – se dá kolikrát řešit úplně jinak, než jak jsou zvyklí, a v mnohých případech je to o několik řádů jednodušší.
Jako poměrně dlouhodobý pythonista jsem si nikdy nevšimnul, že by Guido nebo někdo jiný někdy tvrdil, že vymyslel, co nevymyslel. K tomu, co převzali z jiných jazyků (Icon, ABC, Lisp apod.) se vždycky poctivě hlásili. Významní lidé kolem Pythonu mají až obdivuhodné znalosti „exotických“ jazyků jako Haskell nebo různé dialekty ML, o kterých nemá běžný programátor v podstatě ani páru. Jinak Python je úžasný a moderní, resp. byl v době, kdy většina lidí používala na jedné straně C a blízké příbuzné a na druhé straně třeba PHP 3.
tak ja prozmenu nesouhlasim; clanek se jmenuje „programujeme v jazyku J“ a obsah tomu plne odpovida; serie pak patrne je toho druhu, ze zavitava na mista, na ktera obvykle pada stin (Mainframe, APL, J) a naopak (LISP) a do hloubky primerene tomu, co specificke ctenarstvo rootu obvykle zajima (COBOL to prave asi nebude) – a me to tak plne vyhovuje a za clanek dekuji
Me prislo APL popsany celkem pekne. Mozna ze J uz bylo trochu nudne, protoze az na mirne jiny zapis a pocitani vektoru od 0 misto od 1 je to vlastne tataz myslenka. Jestli je rozdil mezi K a J zhruba takovy jako mezi J a APL, tak asi nema cenu opakovat podobne priklady zase v jine syntaxi.
Co se tyka dalsiho smerovani, uvital bych popis pocitacu CRAY-1 (pripadne 2 a 3) a IBM-801, zvlast pokud bych se pri tom dozvedel kdo vlastne vymyslel RISC. John Cocke, ktery zacal na IBM-801 pracovat v roce 1975, nebo je to ‚Really Invented by Seymour Cray‘ nekdy pred rokem 1976, kdy byl uveden do provozu CRAY-1?
PS: Popis SGI nebo LISPu muze byt taky zabavny, i kdyz LISP nejspis kazdy nekdy videl, takze to nebude zase takove prekvapeni.
J se i me zda trosku nudnejsi nez APL, vzdyt je to taky jen dalsi ASCII-based jazyk :-) Ale mozna priste (posledni dil o J) to bude trosku zajimavejsi, bude se tam probirat tacit programming.
CRAYie budou, SGI taky. Jen se zastavim u te vety „i kdyz LISP nejspis kazdy nekdy videl“. Sam jsem se divil, ze to prave neni az tak pravda. Je to zajimave, protoze na VS zamerenych na informatiku se snad clovek Lispu nevyhne :-), ale znam spoustu dobrych programatoru, kteri Lisp vubec nevideli (nebo jim to nekdo ukazal jako obskurni vec).
Jeste tak nastin toho, co by v HW casti mohlo byt:
1) Sovetske masiny (musim se znovu doucit azbuku, takze az nekdy tak za mesic, ale bude to imho zajimave)
2) Lispovske masiny, CM a dalsi zajimavosti okolo
3) CRAYie, dalsi superpocitace
4) pokracovani casti o IBM mainframech
5) SGI
6) Sunovske stanice
Pokud ma nekdo dalsi napady, obrazky, informace v ruzne podobe, pls kontaktujte me, diky.