Vlákno názorů k článku Projekt 800: datová úložiště a zdroj od wocis - Disketovku 1050 jsem ke svému Atárku 800XL měl,...

Disketovku 1050 jsem ke svému Atárku 800XL měl, akorát nevím proč, nedařilo se mi z ní moc nahrávat. Měl jsem pár disket s hrama, které fungovaly, našel jsem i nějaký návod, jak nahrát z kazeťáku a pak uložit na disketu, ale když jsem uložil na disketu tak se málokdy povedlo tyto uložené hry opětovně nahrát z diskety.
Jak píše autor - byl jsem malý a moc jsem neřešil, takže většinou jsem jel z kazety a pravděpodobně jsem neměl turbo, právě proto, že rodičové sehnali někde tu disketovku.
Každopádně nostalgie jako řemen.
A ještě ten černobílý Merkur k tomu... Mňam dočíči.

Hezké, FDD tady opravdu moc nebylo, tak to závidím. I když nevím, proč Vám dělala takové problémy, v normální situaci fungovala disketovka v rámci možností celkem spolehlivě. Možná nějaký technický problém přímo v ní.

Každopádně bych dnes rád tuto mechaniku získal, ale jak píšu ve článku, lokálně k sehnání není, v Německu do ní asi přibalují zlaté cihly, a z USA to 2x prodraží poštovné a nevýhoda s jiným napájením. Třeba se někde objeví, ale není to must-have. Využití bych pro ní asi neměl, SIO2SD je krásně pohodlné, tak by šlo jen o ten komplet. Než utratit takové finance za FDD, tak to raději další počítač, ze kterého by bylo více "užitku".

Jsem ještě hledal na netu casette to foppy a vypadá to, že jsem to celou dobu dělal špatně. Byl k tomu potřeba nějaký program, který jsem rozhodně neměl. Tedy se mi asi povedlo uložit jen ty programy, ktere to umožnily, respektive byly ve správné paměti (high/low) a ty co už jsem na disketách nahrané měl.
Táta byl kámoš s šéfem/majitelem mladoboleslavského Atari klubu (+ radioamatérského), z toho důvodu se to asi doma zjevilo. Kde skončil, to mě vůbec nenapadá, nahradil ho (nebo byl pře ním?) Sharp MZ800, pak už bylo nějaké ATčko (Amstrad) a PC éra...

já si FDD k 800XL postavil po 1989 sám, sehnal jsem mechaniku 2x180kB, řadič fdd intel se už taky dal koupit a FW pro obsluhu jsem pak nacpal do EPROM, šlo vlastně o rutiny, které volal OS Atárka. Komunikace probíhala po zadní paralení sběrnici (možno osadit najednou až 8 různých zařízení obsluhovaných OS, drivery mělo každé zařízení své na EPROM, OS je jen volal).
Vzhledem k obsluze FDD mateřkým uP 6502, který byl vytížen samotným chodem Atari, jsem docílil jen hustoty zápisu SS SD 90kB, tj. základní hustota, SS ED 130KB už nebylo kompatibilní s originál Atari FD130kB, protože jsem musel zapisovat z časových důvodů obsektor. Pak jsem ještě používal oboustranný zápis fyzicky DS SS 2x90kB tj. jakoby logicky SS DD 180kB.