Díky moc za další parádní článek.
- Na mém prvním Atari 800XL bylo málo cínu na PCB také. Vypadá to, že to mohl být standart - viz https://www.wudsn.com/productions/atari800/thecart/atari800fix/atari800-fix-pcb.jpg A možná i proto existuje https://ezcontents.org/atari-800xl-pcb-remake
- Ta zažloutlá krabice by si renovaci zasloužila. Také se na to chystám. Snad v létě..
- Na svém prvním Atari 800XL jsem měl membránovou klávesnici, to jsem kdysi (bohužel!) prodal a pak koupil verzi s klávesnicí co máte vy. Nefunkční tlačítko jsem prohodil s tl. HELP stejně jako vy. :-)
Děkuji za pochvalu, retrobright nakonec pravděpodobně bude, jakmile zpracuju ostatní záležitosti, které na něj čekají.
Konzultoval jsme retrobrighting s chemikem.
Bylo mi receno, ze vsechny jsou zalozene na peroxidu a plasty po aplikaci zkrehnou a po nejake dobe opet zezloutnou.
Koukám na videa chlápka, který toto praktikuje už mnoho let a ani jeden z těchto problémů nezpozoroval, upravené počítače zůstávají bílé (pokud nejsou opět na slunečním světle). S křehnutím nikdy neměl problémy.
Ja som sa s krehnutim ale stretol. Moze vzniknut pri agresivnom bieleni peroxidom s vysokou koncentraciou. Ono staci na bielenie slaba koncentracia peroxidu, kludne aj lekarsky 3%, podstatna je doba na slnku, resp. pod zdrojom UV ziarenia, kedy sa uvolnuje atomarny kyslik a teplota - cim teplejsie, tym rychlejsie sa peroxid rozklada a uvolnuje kyslik. Z mojej skusenosti - pouzil som neriedeny 30% peroxid a druhykrat riedeny asi na 15% (1:1 s vodou). Rychlost bielenia bola rovnaka, ale v koncentrovanejsom peroxide tenke plasty skrehli - konkretne klavesy z klavesnice. Hrube plasty z krytu pocitaca su uplne v poriadku.
Vypadá to, že není plast jako plast - viz https://www.classic-computers.org.nz/blog/2013-01-15-retr0bright-only-temporary.htm Já do toho jdu i za cenu rizika, že se žloutnutí vrátí. A i když věřím, že vliv na vlastnosti plastu bude, nevěřím, že to zkřehne tak, abych musel s krabicí zacházet opatrněji než před tím. Jestli je někdo zvyklý do počítače třískat, pak je opravdu lepší na veterány nesahat.
Premyslim k cemu ten HELP teda byl dobry? Proc ho tam designeri strcili? Uz si to moc nepamatuju, ale nepouzivalo se to aspon v nejakych textovkach?
Ja si take nepamatuju, ze by k cemu kde byl. Jedin co si pamatuju je, ze se jeho stav cetl z jineho registru nez start, option a select.
V textovkách ne, ale třeba český Mikronotes (taková jednoduchá databáze) to používal. Jinak to bylo jedno z těch zbytečnějších tlačítek.
Za designéry mluvit nemůžu, ale tipoval bych, že jim zůstalo místo na tlačítko, tak je tam dali a nechali na tvůrcích SW, aby je využili podle svého. U "jednoduchých" aplikací se s nápovědou nikdo nemazlil a s "složité" aplikace byly tak velké, že by se nápověda stejně nevešla do paměti. Samozřejmně by se mohla dohrávat z diskety, ale aplikace byly vyráběné tak, aby byly pokud možno identické při nahrátí z kazeťáku, disketovky nebo běžely z cartridge. Takže jsme zase u velikosti dostupné RAM.
Nebo jinak - asi předběhli dobu. Dobrý nápad, ael za daných podmínek nerealizovatelný.
Jak píši, jediné využití HELPu vím v SELF-TESTu, jinak jsem ho snad za celou dobu provozu počítače nepoužil. Proto to byl vhodný kandidát na náhradní spínač.
Bylo to prostě tlačítko, které mohli tvůrci SW využít, ale nestávalo se tak.
Je to oslabené místo, které v případě poškození kondenzátoru povolí a nechá vzniklý přetlak vyprchat postupně ven. Jinak by kondenzátor byl jako malá petarda, protože by se přetlak kumuloval a nakonec ho roztrhl "násilně" - mohl by i něco poškodit.
Viděl jsi někdy bouchnout špatně zapojený elektrolytický kondenzátor?
To je skoro zbraň hromadného ničení :)
Je krásně vidět, jak povrchová montáž zásadním způsobem zjednodušila a zlevnila sériovou výrobu elektroniky.
To ano, ale zároveň tady dokáži vyměnit kteroukoli součástku s obyčejnou páječkou a odsávačkou - to u SMD už ne.
A hlavně má povrchová montáž v kombinaci s ROHS cínem na svědomí obrovské množství mrtvých zařízení - kolik jen grafických karet a NTB bylo vyhozeno kvůli povolení spoje při povrchové montáži...
Sundat SMD je mnojem jednodušší a i šetrnější než u THT. Jednoduše ohřejete a jde dolů. U THT je jednak problém to celé prohřát, druhak vývody jsou různě zohýbané a pak to stejně nejde ven.
Obyč horkovzduch i s mikropájkou stojí pod 2000,- takže kdo si chce opravovat, nemá problém...
Souhlas, je to jednodušší. RoHS cín by byl stejně a nevěřím, že u THT montáže by to bylo spolehlivější než SMD.
Daju sa vymenit SMD suciastky aj za pomoci obycajnej trafopajky. "Taktoval" som tak polomrtvy PowerBook prepajkovanim 0R rezistorov na konfiguracii PLL.
Ano, jen je potřeba si na to vytvarovat očka: podlouhle hranaté, příp. dvojzubec. Nakolik je to šetrné z hlediska napěťových špiček, to je jiná, ale zatím jsem s tím neměl problém.
Tak vzhledem k tomu co se na trafopajce naindukuje, je velika sance na poskozeni citlivych obvodu pri pajeni. Trafopajka pro tyhle veci fakt neni vhodna vec.
4. 3. 2021, 14:01 editováno autorem komentáře
Nejsem chemik, ale nevidím k tomu důvod. Ta barva je určená mít nějakou odolnost, jinak by se hned setřela. Každopádně já žádné její poškození nezaznamenal.
Mám 2 Atari 800XL bohužel obě bez původního zdroje. To mé jsem půjčil a vrátilo se bez něj a druhé ze zaniklého ATari klubu již bylo bez zdroje. Když jsem je skoušel přes zdroj 5V/3A, tak obě víceméně fungovaly. Pak jsem zřejmně změnil polaritu napájení a Atari již nešla vůbec - pak jsem jim více času nevěnoval - prokrastinoval jsem s nima více než dva týdny. :). Je pravděpodobné, že jsem je oddělal úplně nebo by oprava mohla být banalitou? Tak jenom doufám, že by mohla odejít vstupní dioda nebo nějaká ochranná pojistka (je tam vůbec?). Nevěděl by prosím o tom někdo víc a mohl by si kvalifikovaně tipnout? ;)
Jestli jste opravdu prehodil polaritu +5 V na napajecim konektoru, tak to vypada dost blbe. Kdyz se divam do schematu (http://www.atarimania.com/documents/Atari%20800XL%20Service%20manual.pdf strana 38), vidim za napajecim konektorem jen filtraci napajeni, a potom jde vse hned na cipy (+5A, B, C). Vyrobce usetril par centu za rpp diodu a vy ted muzete pouze doufat, ze svizne odesly jeden dva cipy do zkratu, a tak svou smrti ochranily dalsi. To by byla klika. Ale ta prace s tim...
Bohužel musím plně souhlasit s první odpovědí - za napájecím konektorem je jen filtr z pár kondenzátorů a cívek, a pak to jde rovnou na tři napájecí větve k čipům. Odejít mohlo skoro cokoli.
Děkuji za obě odpovědi. Sice to nevypadá pro má Atárka dobře, ale aspoň, až na to bude čas, možná nějakému bastlíři udělají radost Pokey na stereo úpravu, ;)