Jako původní "spolumajitel" Atari 130XE jsem článek přeposlal bratrovi, který jej zachránil při vyklizení garáže. Odpověděl "Tak super, je to parada, to mě těší. A ještě hezky napsané a udělal i po 40letech radost...jinak by skončil na smetišti, dobrá práce." Přidávám se, krásně napsané. Potěšila mě pochvala, že je v perfektním stavu a plně funkční. Radost byla asi stejná jako u Michala Tauchmana.
Paměť je zrádná, ale co si pamatuju, tak nejvíce jsme hráli River Raid (skoro pořád), formulky Pole Position (nevím jestli 1 nebo 2), Boulder Dash a Rescue On Fractalus.
Byla to krásná doba...(teď je taky, ale jinak).
Ono jak které koupené. V době života Atari u nás jsme měli QuickShoty, ty měly membrány, které se časem roztrhaly. Ale aktuálně mám doma taky historické QuickShoty, a ty mají normálně mikrospínače, psal jsem o nich zde:
https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-kapitola-6-mysky-packy/
Ty jsou mnohem lepší, trápí je jen unavená pružina, a ta se dá snadno vyměnit.
River Raid byl v pohodě. Ale taková atletika, myslím desetiboj, to bylo něco. Čím více se kmitalo vpravo/vlevo, tím pandulák běžel rychleji. To byla rychlá smrt pro jakýkoliv joystik.
Blízkost Polska a jejich výroba byla záchrana. Joystiky, jako spotřební zboží, byly relativně levné. Už si nepamatuju, jestli některé byly mikrospínačové.
Plus něco opravili u otce v práci, většinou zlomená "železná" (měděná?) packa.