Krasa strida nadheru :-) Kdybych zazil 8bity jako starsi, asi bych tech 320kB tehdy zavidel ;-).
Btw 1 - prince sme s kolegou objevili uplne nahodou pred pul rokem. Kdyz sem to videl na yt, tak sem neveril tomu, ze by to jelo na neupravene 130. Zkusili sme to a ono to jelo. Docela nam z toho spadla celist. Ja nejsem zrovna fanda tehle hry, ale to, co vymackli z 8bit atarka, me fakt prekvapilo.
Btw 2 - ctyrleta dcerka zacala hrat pacmana, boulder dash a mashed turtles (dik fandale). Samozrejme se v tom tak placa. Hlavne ji bavi zrat vystraseny duchy v pacmanovi ;-)
Malej (4 rok se nám teprve blíží) zase jako milovník dinosaurů se mnou hrál Prehistorika na Amize :-) Jenže teď začal být moc útlocitný a nechce už dinosaury mlátit :-D
Jinak já sám tomu také zprvu nevěřil, jak dobře Princ na tom Atari vypadá a hlavně funguje. Opravdu překvapení, v devadesátkách bych si z toho asi doslova ucvrnkl, tohle rozeběhnout na Atari. Ale teda se standardní 64Kb paměti na osmistovce bych stejně měl smolíka, i kdyby to už tehdy existovalo.
Místo mlácení dinosaurů třeba zkusit "DinoPark Tycoon".
Ale je to tedy "moderna" z roku 1993.
https://en.wikipedia.org/wiki/DinoPark_Tycoon
Musim priznat, ze i tahle PMD verze na me nepusobi vubec spatne. Nedavno jsme sjizdeli s kolegy video, kde bylo po sobe X portu PoP a nektere byly sice barevne a sviznejsi, ale celkove vypadaly docela strasne. Proti nim jen tahle cernobila verze docela hezka :-)
V souvislosti s Atari 130XE,
take spominate na magickou klavesovu sekvenci v souvislosti s magnetofonovou jednotkou?
B -> . -> Return -> Reset -> Option -> Start (na magnetofone s kazetami)
Nechci vám brát iluze, ale PoP jsme hráli na Atari 800XL na začátku druhé poloviny osmdesátých let a to na standardních 64kB paměti. A to je na tuty, nikdy jsem verzi 130 neměl a prodal jsem to v říjnu 89. :-)
A nepletes si to s necim jinym? Ne ze by wikipedie byla zdrojem bezchybnych informaci, ale platforma 8bit atari zde neni uvedna: https://en.wikipedia.org/wiki/Prince_of_Persia
26. 2. 2026, 09:22 editováno autorem komentáře
To si zcela jistě nepletu, protože na tom moje sestra zničila 2 originál Atari joisticky čili tahle informace zcela jistě není přesná. A protože po 8 bitech jsem už nikdy nehrál, jsem si tím jistý na 100 %.
A je to "zcela jistě" zcela jisté? :) PoP skutečně na osmibitech Atari nevyšel. Já nerozporuju, že si to tak pamatuješ, ale paměť je zrádná. Nešlo o jiný osmibit? (Ta verze z roku 2021 je založená na verzi pro BBC Master / na zdrojových kódech pro Apple II.)
Rozhodně se mýlíte, těžko jste mohl v polovině 80. let hrát Prince of Persia, jehož první, původní verze vyšla v říjnu 1989. A pro 8bitové Atari nevyšla vůbec, to až homebrew verze o 30 let později.
U nas joysticky padali na Decathlon...
Vyriesil to az samodomo joystick postaveny z Merkuru, ten bol neznicitelny.
A nepletes si to s necim jinym?
Plete si to s něčím jiným. Autor předělávky Prince of Persia na tom začal pracovat začátkem roku 2019, viz https://forums.atariage.com/topic/298914-unicorns-season-prince-of-persia-for-the-a8/ a hru dokončil za necelé 3 roky.
Mimochodem, na Atari 320k (resp. rozšířeném Atari 800XE) jsem to zkoušel a funguje parádně. Je to jeden z nejhezčích klonů Prince of Persia na osmibity, co jsem viděl.
26. 2. 2026, 10:28 editováno autorem komentáře
U Fandala jsem našel jen verzi z tohoto tisíciletí - 2021 (+ nějaká další dema). Možná to byla Karateka, taky od Mechnera?
Já teda ze všech zdrojů jsem našel, že PoP dřív nebyl. I na C64 by to mělo být až novodobá záležitost. Nebyla to jak ostatní zmiňují jiná hra od Mechnera?
Gratuluji k dvojitému úlovku a děkuji za dotažení akce od aukce až ke článku - udělal jste mi fakt radost. Moje dětství a dospívání :)
K té úpravě už jsem psal pod jedním z minulých dílů vašeho nepravidelného seriálu: v dobách slavného pražského Atari klubu by za ten QMeg a podobná rozšíření lidi rvali ruce až u ramen a vážně by neřešili dírku v zadním krytu - to je ten legrační rozdíl v historických dobách :)
Hlavní výhoda (každého) rozšíření RAM totiž byla ne jedna hra toto využívající, ale programy jako TTDOS, které ji zpřístupnily jako (sadu několika!) virtuálních disků, a tak umožnily práci s přístupem k různým souborům i majitelům kazetových magnetofonů. Což si dnes málokdo uvědomuje, že hlavním problémem kazety nebyla její (ne)rychlost, ale pouze sekvenční čtení. Bez rozšíření RAM, TTDOS (nejlépe v cartridgi) a hrdinů jako JRC by tak nikdy nebylo možné pouze s kazeťákem XC-12 se např. učit Céčko - představte si to načítání mnoha souborů dokola (editor, kompilátor, knihovny, debugger, zdroják programu, hlavičkové soubory, zkompilovaný program, debugger nebo monitor paměti...).
Pro odlehčení: ...a nebo tvorbě nových levelů pro Boulder Dash, které se ke mně mimochodem vrátily skoro po 30 letech odkudsi z internetu označené jako od neznámého autora. Měl jsem radost jako malý kluk - tj. jak jsem vypadal, když jsem je tvořil :)
Děkuji, já v době kdy Atari u nás plným životem žilo jsem o nějakém rozšíření paměti neměl ani potuchy. Nevím jestli jsem vůbec tehdy jako dítě tušil, co to je paměť. Možná jsem něco zahlédl v příručce, co jsme měli, ale asi mi to tehdy moc neřeklo. Tam jsem si leda zkoušel opisovat příklady krátkých BASICových programů. Časem kdy ke mne dopluly tyhle informace a byl jsem je schopen zpracovat, byla doba Atari dávno pryč.
Já si zkoušel něco programovat v assembleru, bylo na to nějaké prostředí Mac65. Jenže s kazeťákem nepoužitelné, byla potřeba načítat další podpográmky. Možná přes nějaké include? Tak se mi podařilo napsat si implementaci RAMdisku, který používal těch 16kB paměti co se překrývala s ROMkou. Zdrojáky co jsem potřeboval natahovat byly krátké, takže to fungovalo pěkně :-)
Přesně kvůli tomu jsem nepsal assembler v žádném takovém prostředí, ale rovnou kódy instrukcí ve strojáku do monitoru paměti (TM2204 od JRC). Ano, bylo to hodně spartánské, ale ušetřilo mi to ty trable s kazetou a dokud jsem neuměl ve strojáku natolik, abych si napsal vlastní ty rutiny na ramdisk, tak jsem prostě nic lepšího neměl. Aspoň mě to naučilo programovat na papír bez chyb... :)
O ATARI by se dalo psát hodně dlouho... Mělo to geniální architekturu z hlediska toho se naučit o počítačích. A celkově to byla zajímavá doba. Ale také si z toho pamatuju na druhou stranu frustraci z toho, že jak každý spolužák měl počítač jiné značky, tak jsme si navzájem nemohli ani poslat text, natož program. Takže když mi pak o pár let později byl ukázán UNIX a Linux, úplně mě to nadchlo a má životní dráha tím byla dána :D
Z mého pohledu je to upravené Atárko stejně cenné jako ten originál. Ty úpravy jsou totiž svědek doby. Zvláště v tomto případě, kdy jsou udělány velice čistě a na služné úrovni. Je to dobově korektní úprava, která dokumentuje to, jak uživatelé řešili limity toho stroje.
Přesně... Zvláště když ještě používám rozložení, kde š atd. píšu jako <r-alt>+s... Je to pro mne praktické, protože nemusím přepínat klávesnici a nem8m klasick7 probl0m kdy6 nen9 4esk8.
Stejně mám kliku, že pracuji v jazyku, který v pohodě jde programovat s QWERTZ klávesnicí bez nějakých hacků. Můj set bohatě obsáhne {}#&<>°^~'|\ libůstky, jen ten zpětný apostorf z Mysql by mi dělal problém, ale nepíšu naštěstí dotazy v MySQL :-D
Čistě náhodou, neznáte někoho kdo by opravil 130XE? Diagnostika prochází bez chyb, ale Atarko zamrzá.
Čistě náhodou, neznáte někoho kdo by opravil 130XE?
Napiš do diskuze na oldcomp.cz, pár šikovných lidí to tam čte.
26. 2. 2026, 11:49 editováno autorem komentáře
Jak píše koment výše, zdroj ověřený? Já originální zdroje nepoužívám a zdůrazňuji to i v článcích, protože po všech těch letech dělají neplechu a v nejhorším i mohou počítač zničit. A nedají se repasovat, bývají zalité.
Jinak jsem kdysi někde našel opravárenský manuál pro Atari, kde byly vypsány symptomy a jejich možné řešení. Bylo to pro osmistovku, ale mohlo by se něco pohybovat i pro 130, případně by možná stačil i ten osmistovkový.
Jinak to je pro profíka s vybavením a zkušenostmi, osciloskop, sonda, měřit a hledat. Na YouTube je kanál:
https://www.youtube.com/results?search_query=adrian+digital+basement+atari
Opravoval tam spoustu Atárek, možná to řešil, ale nemám nakoukáno.
V orig zdroji (od 130tky) je trafo, tomu nic nebude, usmernovac (tedy diody) a je tam jeden 2A stabilizator a 1 elit. Pokud to funguje a obcas to zdechne, typoval bych, ze v haji bude ten elit a pri nejaky odberovy spicce to neda.
Potiz je, ze to je zality takze to musis vysekat ... a pri tom dost pravdepodobne znicis plosnak, bude tedy treba vyrobit novy.
Pokud by ses k operaci odhodlal, je zahodno stabilizatoru dodat kus nejakyho hliniku jako chladic.
Pripadne si proste nekde sezen libovolnej 5V/2A zdroj ... a prislusnej DIN konektor.
V tomhle je Atárko nádherný, prachobyč 5V zdroj a jede. C64 je v tomhle horší, to ještě potřebuje 9V střídavých.
Nebo koupí nový pětikolík DIN. Akorát bacha na spínané zdroje, mohou dělat pruhy na obrazovce. Vlastní zkušenost. Prostě koupit raději nějaký dražší a s proudovou rezervou.
Mne se osvědčil MeanWell, funguje skvěle se všemi Atárky co doma mám. Já teda kupoval vestavný, protože jsem si jej dal do vlastní krabičky.
130XE je krasny stroj, ktory mam uz vyse 30 rokov. Ja som naopak vzdy tuzil po 800XL a to som si zaobstaral az pred par rokmi. Prve Atari, co sa mi kedysi dostalo pod ruky.
Na retrobright pouzivam 125W Philips (Osram?) UV ziarovku a aj glycerin s "Oxy Vanishom".
Super, já ještě pokukoval po 1200XL, protože je neobyklý, těch moc nebylo. Ale ceny nic moc, a navíc pokud jde o schopnosti, tak oproti běžnějším modelům nezíská člověk nic extra.
No a okrem toho som si este splnil sen s Amigou 1200 , Atari 1040STFM, C64 + 1541-II, ZX Spectrum+ , nejake 1050ky k 8bit Atari. Vsetko platonicke lasky z detstva, kedy som na to pochopitelne nemal.
Len ked vidim, ako astronomicky za vsetko vyleteli v poslednych rokoch ceny... Cisty biznis.
A este by sa mi pacilo niekde zohnat XF551.
Jo, pro sběratele peklo, nebýt skvělých dárců, jako v tomto případě u 130XE, tak bych se k tomu HW nedostal. Nemluvě o Amize 1200, tam bych si nikdy nedokázal obhájit utratit tolik.
Jako původní "spolumajitel" Atari 130XE jsem článek přeposlal bratrovi, který jej zachránil při vyklizení garáže. Odpověděl "Tak super, je to parada, to mě těší. A ještě hezky napsané a udělal i po 40letech radost...jinak by skončil na smetišti, dobrá práce." Přidávám se, krásně napsané. Potěšila mě pochvala, že je v perfektním stavu a plně funkční. Radost byla asi stejná jako u Michala Tauchmana.
Paměť je zrádná, ale co si pamatuju, tak nejvíce jsme hráli River Raid (skoro pořád), formulky Pole Position (nevím jestli 1 nebo 2), Boulder Dash a Rescue On Fractalus.
Byla to krásná doba...(teď je taky, ale jinak).
"River Raid"
Chudak joystick ... ;D, ja si v jisty fazi ten orig zmodifikoval na mikrospinace, protoze ta konktatni ploska na plosnaku proste zmizela ... (pripadne se to teda dalo preplatovat kusem medenyho plechu).
Jo, tata postavil mikrospinacove joystiky, a s nima jsem frajeril pred kamarady, protoze ti meli trapne koupene a nedalo se s nima tak rychle kmitat tam a zpatky!
Ono jak které koupené. V době života Atari u nás jsme měli QuickShoty, ty měly membrány, které se časem roztrhaly. Ale aktuálně mám doma taky historické QuickShoty, a ty mají normálně mikrospínače, psal jsem o nich zde:
https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-kapitola-6-mysky-packy/
Ty jsou mnohem lepší, trápí je jen unavená pružina, a ta se dá snadno vyměnit.
Joystick jsem vyrobil z krabičky od mýdla - kovová tyčka na pružině, která ve ve čtyřhranném otvoru klepala do kontaktních plošek. Mikrospínače nebyly potřeba. A hrát se s tím dalo, třeba populární Goonies ve dvou....
Tak já měl prostě krabičku od vázání, uvnitř silentblok, na něm cuprextitové kolečko, kolem prkénko s měděnými plíšky, na tom našroubovanou lyžařskou hůlku (zkrácenou k rukojeti). Tenhle se nedal urvat a když (vylomilo se dno krabičky, tak se vyměnila krabička :-D
River Raid byl v pohodě. Ale taková atletika, myslím desetiboj, to bylo něco. Čím více se kmitalo vpravo/vlevo, tím pandulák běžel rychleji. To byla rychlá smrt pro jakýkoliv joystik.
Blízkost Polska a jejich výroba byla záchrana. Joystiky, jako spotřební zboží, byly relativně levné. Už si nepamatuju, jestli některé byly mikrospínačové.
Plus něco opravili u otce v práci, většinou zlomená "železná" (měděná?) packa.
Jo Decathlon, smrt plastovych joystickov, vacsinou sa polamalo plastove kolecko pod rukovatou, obcas jedno rameno tenkeho plechoveho kriza, ktory tvoril kontakty.
Ja som doma zbastlil ovladac z Merkuru, nasi nechceli kazde dva tyzdne kupovat novy plastak, tak nebola ina moznost. Merkur prezil az do doby, ked Atari 800XL nahradilo PC s Pentium 75, stacilo obcas dotiahnut skrutku.
A já ještě jednou moc děkuji za příspěvek do sbírky, dělá tam opravdu parádu. A jsem rád, že článek udělal radost.
Atari 130 XE byl můj druhý počítač, po Sord M5, který jsem měl v plné palbě, tj. moduly 32 kB RAM, I, G, F, Joysticky).
Ale zpět k ATARI. Anžto jeho Basic byl oproti Sordu poněkud primitivní, donutilo mě to zanořit se záhy do strojového kódu a nakonec si napsat i aplikaci pro psaní ve strojáku. A poměrně nedávno jsem zaslechl nějaké pochvalné zamručení, že to ještě někdo používá. 8-)
Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, kam ATARI přišlo... SORD jsem prodal i s kufříkem nějakému JZD, snad v Podlesí u VM, bylo to nějak přes bazar...
Já své původní Atari prodal, a tenkrát udělal radost nějakému sběrateli. Později jsem toho litoval, když jsem chtěl začít svoji sbírku, a začínal od nuly. Ale v pubertě mne to prostě nějak ještě nenapadlo. Dlouhá to cesta.
Třeba se objeví v nějakém zákoutí :-)
Mé 65XE jsem prodal prostřednictvím svého známého (přišel, že má kupce, vzal počítač, rozebral, hodil case to vany vyžádal si kartáč a prášek na nádobí - poněkud mě děsil, ale po dvaceti minutách byl počítač zase v kupě a opravdu vypadal jako nový a známý zmizel s počítačem, kazeťákem a monitorem a za tři dny mi přinesl peníze) ... a prodal jsem jej, abych umenšil výdaj za STčko
A tady vlastně začíná ta komická záležitost, kvůli které tady píšu - po dalším čase, když šlo o podobný přechod na další stroj (Mac IIVi) jsem tedy prodal i své STčko ... a po mnoha letech jsem začal zase shánět stroje, které jsem jako kluk měl nebo chtěl mít - A - známý (kterého jsem v dané době rozhodně nemohl znát), že má ve skladu STčko a že jestli ho nechci, tak půjde do šrotu.
No, stroj jsem si samozřejmě okamžitě fičel převzít - krásný stroj v 100% stavu i s monitorem - přesně jaký jsem onehdá měl - veliká radost - a dodal mi k tomu i dobovou literaturu ... a to mi spadla čelist - !mou literaturu! - s mými komentáři v textech ... takže nejspíš jsem se po asi 15 letech dostal ke svému stroji - ale to nejsem schopen nijak potvrdit - jen ta literatura s mými komentáři ... :-)
Ja mam takovou trochu blbou povahu, ze veci, ke kterym sem si udelal nejaky vztah, se moc nezbavuju. Navic vetsinou v dobe, kdy uz je fakt nepotrebuju, nemaji zadnou cenu, takze ani nedava smysl je prodavat. Takze mi muj prvni pocitac zustal, stejne tak jako moje prvni auto ;-)
2. 3. 2026, 10:38 editováno autorem komentáře
Pamatuji na své pokusy s cheatováním v hrách.
Články v časopisech Peeky a Poky (snad to píšu správně) byly pro Commodore a jiné, u Atari tohle nešlo. Hra se načetla a rovnou spustila.
Tak jsem se pokoušel v "exáčích" hledat příkaz, který na úvod někam zapsal počet životů a příkaz, který tuhle hodnotu o jedna snižoval. Tak ji ve strojáku přepsat na null, nebo tak něco. Nebo přidat na začátek více životů. Případně stejným způsobem upravit Fuel, aby neubýval :-)
Celkem to fungovalo, ale myslím, že River Raid byl v tomhle odolný.