Krasa strida nadheru :-) Kdybych zazil 8bity jako starsi, asi bych tech 320kB tehdy zavidel ;-).
Btw 1 - prince sme s kolegou objevili uplne nahodou pred pul rokem. Kdyz sem to videl na yt, tak sem neveril tomu, ze by to jelo na neupravene 130. Zkusili sme to a ono to jelo. Docela nam z toho spadla celist. Ja nejsem zrovna fanda tehle hry, ale to, co vymackli z 8bit atarka, me fakt prekvapilo.
Btw 2 - ctyrleta dcerka zacala hrat pacmana, boulder dash a mashed turtles (dik fandale). Samozrejme se v tom tak placa. Hlavne ji bavi zrat vystraseny duchy v pacmanovi ;-)
Malej (4 rok se nám teprve blíží) zase jako milovník dinosaurů se mnou hrál Prehistorika na Amize :-) Jenže teď začal být moc útlocitný a nechce už dinosaury mlátit :-D
Jinak já sám tomu také zprvu nevěřil, jak dobře Princ na tom Atari vypadá a hlavně funguje. Opravdu překvapení, v devadesátkách bych si z toho asi doslova ucvrnkl, tohle rozeběhnout na Atari. Ale teda se standardní 64Kb paměti na osmistovce bych stejně měl smolíka, i kdyby to už tehdy existovalo.
Místo mlácení dinosaurů třeba zkusit "DinoPark Tycoon".
Ale je to tedy "moderna" z roku 1993.
https://en.wikipedia.org/wiki/DinoPark_Tycoon
A nepletes si to s necim jinym? Ne ze by wikipedie byla zdrojem bezchybnych informaci, ale platforma 8bit atari zde neni uvedna: https://en.wikipedia.org/wiki/Prince_of_Persia
26. 2. 2026, 09:22 editováno autorem komentáře
Nebyla to spis treba Karateka? https://www.youtube.com/watch?v=tvSHeJ_Jy-Q
A nepletes si to s necim jinym?
Plete si to s něčím jiným. Autor předělávky Prince of Persia na tom začal pracovat začátkem roku 2019, viz https://forums.atariage.com/topic/298914-unicorns-season-prince-of-persia-for-the-a8/ a hru dokončil za necelé 3 roky.
Mimochodem, na Atari 320k (resp. rozšířeném Atari 800XE) jsem to zkoušel a funguje parádně. Je to jeden z nejhezčích klonů Prince of Persia na osmibity, co jsem viděl.
26. 2. 2026, 10:28 editováno autorem komentáře
Gratuluji k dvojitému úlovku a děkuji za dotažení akce od aukce až ke článku - udělal jste mi fakt radost. Moje dětství a dospívání :)
K té úpravě už jsem psal pod jedním z minulých dílů vašeho nepravidelného seriálu: v dobách slavného pražského Atari klubu by za ten QMeg a podobná rozšíření lidi rvali ruce až u ramen a vážně by neřešili dírku v zadním krytu - to je ten legrační rozdíl v historických dobách :)
Hlavní výhoda (každého) rozšíření RAM totiž byla ne jedna hra toto využívající, ale programy jako TTDOS, které ji zpřístupnily jako (sadu několika!) virtuálních disků, a tak umožnily práci s přístupem k různým souborům i majitelům kazetových magnetofonů. Což si dnes málokdo uvědomuje, že hlavním problémem kazety nebyla její (ne)rychlost, ale pouze sekvenční čtení. Bez rozšíření RAM, TTDOS (nejlépe v cartridgi) a hrdinů jako JRC by tak nikdy nebylo možné pouze s kazeťákem XC-12 se např. učit Céčko - představte si to načítání mnoha souborů dokola (editor, kompilátor, knihovny, debugger, zdroják programu, hlavičkové soubory, zkompilovaný program, debugger nebo monitor paměti...).
Pro odlehčení: ...a nebo tvorbě nových levelů pro Boulder Dash, které se ke mně mimochodem vrátily skoro po 30 letech odkudsi z internetu označené jako od neznámého autora. Měl jsem radost jako malý kluk - tj. jak jsem vypadal, když jsem je tvořil :)
Děkuji, já v době kdy Atari u nás plným životem žilo jsem o nějakém rozšíření paměti neměl ani potuchy. Nevím jestli jsem vůbec tehdy jako dítě tušil, co to je paměť. Možná jsem něco zahlédl v příručce, co jsme měli, ale asi mi to tehdy moc neřeklo. Tam jsem si leda zkoušel opisovat příklady krátkých BASICových programů. Časem kdy ke mne dopluly tyhle informace a byl jsem je schopen zpracovat, byla doba Atari dávno pryč.
Já si zkoušel něco programovat v assembleru, bylo na to nějaké prostředí Mac65. Jenže s kazeťákem nepoužitelné, byla potřeba načítat další podpográmky. Možná přes nějaké include? Tak se mi podařilo napsat si implementaci RAMdisku, který používal těch 16kB paměti co se překrývala s ROMkou. Zdrojáky co jsem potřeboval natahovat byly krátké, takže to fungovalo pěkně :-)
Přesně kvůli tomu jsem nepsal assembler v žádném takovém prostředí, ale rovnou kódy instrukcí ve strojáku do monitoru paměti (TM2204 od JRC). Ano, bylo to hodně spartánské, ale ušetřilo mi to ty trable s kazetou a dokud jsem neuměl ve strojáku natolik, abych si napsal vlastní ty rutiny na ramdisk, tak jsem prostě nic lepšího neměl. Aspoň mě to naučilo programovat na papír bez chyb... :)
O ATARI by se dalo psát hodně dlouho... Mělo to geniální architekturu z hlediska toho se naučit o počítačích. A celkově to byla zajímavá doba. Ale také si z toho pamatuju na druhou stranu frustraci z toho, že jak každý spolužák měl počítač jiné značky, tak jsme si navzájem nemohli ani poslat text, natož program. Takže když mi pak o pár let později byl ukázán UNIX a Linux, úplně mě to nadchlo a má životní dráha tím byla dána :D
Jak píše koment výše, zdroj ověřený? Já originální zdroje nepoužívám a zdůrazňuji to i v článcích, protože po všech těch letech dělají neplechu a v nejhorším i mohou počítač zničit. A nedají se repasovat, bývají zalité.
Jinak jsem kdysi někde našel opravárenský manuál pro Atari, kde byly vypsány symptomy a jejich možné řešení. Bylo to pro osmistovku, ale mohlo by se něco pohybovat i pro 130, případně by možná stačil i ten osmistovkový.
Jinak to je pro profíka s vybavením a zkušenostmi, osciloskop, sonda, měřit a hledat. Na YouTube je kanál:
https://www.youtube.com/results?search_query=adrian+digital+basement+atari
Opravoval tam spoustu Atárek, možná to řešil, ale nemám nakoukáno.
V orig zdroji (od 130tky) je trafo, tomu nic nebude, usmernovac (tedy diody) a je tam jeden 2A stabilizator a 1 elit. Pokud to funguje a obcas to zdechne, typoval bych, ze v haji bude ten elit a pri nejaky odberovy spicce to neda.
Potiz je, ze to je zality takze to musis vysekat ... a pri tom dost pravdepodobne znicis plosnak, bude tedy treba vyrobit novy.
Pokud by ses k operaci odhodlal, je zahodno stabilizatoru dodat kus nejakyho hliniku jako chladic.
Pripadne si proste nekde sezen libovolnej 5V/2A zdroj ... a prislusnej DIN konektor.
No a okrem toho som si este splnil sen s Amigou 1200 , Atari 1040STFM, C64 + 1541-II, ZX Spectrum+ , nejake 1050ky k 8bit Atari. Vsetko platonicke lasky z detstva, kedy som na to pochopitelne nemal.
Len ked vidim, ako astronomicky za vsetko vyleteli v poslednych rokoch ceny... Cisty biznis.
A este by sa mi pacilo niekde zohnat XF551.
Jako původní "spolumajitel" Atari 130XE jsem článek přeposlal bratrovi, který jej zachránil při vyklizení garáže. Odpověděl "Tak super, je to parada, to mě těší. A ještě hezky napsané a udělal i po 40letech radost...jinak by skončil na smetišti, dobrá práce." Přidávám se, krásně napsané. Potěšila mě pochvala, že je v perfektním stavu a plně funkční. Radost byla asi stejná jako u Michala Tauchmana.
Paměť je zrádná, ale co si pamatuju, tak nejvíce jsme hráli River Raid (skoro pořád), formulky Pole Position (nevím jestli 1 nebo 2), Boulder Dash a Rescue On Fractalus.
Byla to krásná doba...(teď je taky, ale jinak).
Ono jak které koupené. V době života Atari u nás jsme měli QuickShoty, ty měly membrány, které se časem roztrhaly. Ale aktuálně mám doma taky historické QuickShoty, a ty mají normálně mikrospínače, psal jsem o nich zde:
https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-kapitola-6-mysky-packy/
Ty jsou mnohem lepší, trápí je jen unavená pružina, a ta se dá snadno vyměnit.
River Raid byl v pohodě. Ale taková atletika, myslím desetiboj, to bylo něco. Čím více se kmitalo vpravo/vlevo, tím pandulák běžel rychleji. To byla rychlá smrt pro jakýkoliv joystik.
Blízkost Polska a jejich výroba byla záchrana. Joystiky, jako spotřební zboží, byly relativně levné. Už si nepamatuju, jestli některé byly mikrospínačové.
Plus něco opravili u otce v práci, většinou zlomená "železná" (měděná?) packa.
Jo Decathlon, smrt plastovych joystickov, vacsinou sa polamalo plastove kolecko pod rukovatou, obcas jedno rameno tenkeho plechoveho kriza, ktory tvoril kontakty.
Ja som doma zbastlil ovladac z Merkuru, nasi nechceli kazde dva tyzdne kupovat novy plastak, tak nebola ina moznost. Merkur prezil az do doby, ked Atari 800XL nahradilo PC s Pentium 75, stacilo obcas dotiahnut skrutku.
Atari 130 XE byl můj druhý počítač, po Sord M5, který jsem měl v plné palbě, tj. moduly 32 kB RAM, I, G, F, Joysticky).
Ale zpět k ATARI. Anžto jeho Basic byl oproti Sordu poněkud primitivní, donutilo mě to zanořit se záhy do strojového kódu a nakonec si napsat i aplikaci pro psaní ve strojáku. A poměrně nedávno jsem zaslechl nějaké pochvalné zamručení, že to ještě někdo používá. 8-)
Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, kam ATARI přišlo... SORD jsem prodal i s kufříkem nějakému JZD, snad v Podlesí u VM, bylo to nějak přes bazar...
Mé 65XE jsem prodal prostřednictvím svého známého (přišel, že má kupce, vzal počítač, rozebral, hodil case to vany vyžádal si kartáč a prášek na nádobí - poněkud mě děsil, ale po dvaceti minutách byl počítač zase v kupě a opravdu vypadal jako nový a známý zmizel s počítačem, kazeťákem a monitorem a za tři dny mi přinesl peníze) ... a prodal jsem jej, abych umenšil výdaj za STčko
A tady vlastně začíná ta komická záležitost, kvůli které tady píšu - po dalším čase, když šlo o podobný přechod na další stroj (Mac IIVi) jsem tedy prodal i své STčko ... a po mnoha letech jsem začal zase shánět stroje, které jsem jako kluk měl nebo chtěl mít - A - známý (kterého jsem v dané době rozhodně nemohl znát), že má ve skladu STčko a že jestli ho nechci, tak půjde do šrotu.
No, stroj jsem si samozřejmě okamžitě fičel převzít - krásný stroj v 100% stavu i s monitorem - přesně jaký jsem onehdá měl - veliká radost - a dodal mi k tomu i dobovou literaturu ... a to mi spadla čelist - !mou literaturu! - s mými komentáři v textech ... takže nejspíš jsem se po asi 15 letech dostal ke svému stroji - ale to nejsem schopen nijak potvrdit - jen ta literatura s mými komentáři ... :-)
Ja mam takovou trochu blbou povahu, ze veci, ke kterym sem si udelal nejaky vztah, se moc nezbavuju. Navic vetsinou v dobe, kdy uz je fakt nepotrebuju, nemaji zadnou cenu, takze ani nedava smysl je prodavat. Takze mi muj prvni pocitac zustal, stejne tak jako moje prvni auto ;-)
2. 3. 2026, 10:38 editováno autorem komentáře
Pamatuji na své pokusy s cheatováním v hrách.
Články v časopisech Peeky a Poky (snad to píšu správně) byly pro Commodore a jiné, u Atari tohle nešlo. Hra se načetla a rovnou spustila.
Tak jsem se pokoušel v "exáčích" hledat příkaz, který na úvod někam zapsal počet životů a příkaz, který tuhle hodnotu o jedna snižoval. Tak ji ve strojáku přepsat na null, nebo tak něco. Nebo přidat na začátek více životů. Případně stejným způsobem upravit Fuel, aby neubýval :-)
Celkem to fungovalo, ale myslím, že River Raid byl v tomhle odolný.