na našem projektu oficiálně podporujeme 3.12-3.14 (a 3.15 zkusím ASAP), ale řekl bych, že většina develů už má 3.14 a ta 3.12 se jen testuje na CI. Takže vlastně ano, ty novinky v 3.14+3.15, které rozšiřují jazyk se vlastně nevyužívají. Proto je taky projekt plný starých konstrukcí a pár pravidel linterů je explicitně zakázáno, pravě kvůli podpoře staršího Pythonu.
Ale 3.9 je už dokonce mimo CVE fixy, to by nám asi rychle někdo omlátil o hlavu .-)
Přesně tak, takt bych tohle rozlišoval.
Osobně mám většinou nějakou rozumně podporovanou/aktuální verzi interpretru podle platformy, což může být docela rozpětí verzí.
Když jsou to kontejnery, tak si samozřejmě můžu vybrat víceméně, co chci. Ale pokud jsou to nějaké systémové skripty, většinou se snažím zůstat u toho, co je standardně v dané distribuci (nebo výchozí ve FreeBSD portech, což je třeba teď 3.12).
Ale přes to všechno krom nějakých pokusů mám víceméně všechno napsané s vlastnostmi jazyka a std. knihovny, co odpovídá 3.8 (což byla třeba dlouhou dobu poslední verze v RHEL/CentOS 7 přes SCL).
Asi jsem sto let za opicema, ale kdybych chtěl, mohu z fauny aspoň používat mrože :) nebo f-stringy. Taky to snižuje kognitivní zátěž, když člověk přechází nebo dopisuje věci do starších projektů a nemusí pořád mentálně přepínat mezi různými způsoby zápisu té samé věci.
Ale zrovna minulý týden po dokončení nějakého projektu jsem se na to díval a říkal si, jak a jestli to případně refaktorovat s použitím vlastností nových verzí, co by to přineslo (možná i nějaké ušetření externích modulů, přidání type hintů, kde jsem to neřešil), jak by mi mohl pomoc nějaký AI agent (který tedy ve většině případů bez dalších instrukcí právě používá všechno, co nabízí poslední verze jazyka) atp.
Nemám úplně přehled, jak to řeší ostatní, ale asi bych také čekal, že to spíš bude podobné "převalování" jednou za čas (roky), než že by viseli na každém novém PEP a hned to zkoušeli uplatnit.
Každopádně moc díky za vaše články s přehledy.