Podobný princip je geohashing https://xkcd.com/426/
Pokud by se stal geohashing populárnějším, vedlo by to k setkávání lidí podobného ražení na náhodném místě v rámci daného regionu.
Před asi sedmi lety jsem se vypravil na kole na danou "geohashku", zrovna byla docela blízko. Po asi 15 km po silnici jsem musel odložit kolo a dojít mazlavou ornicí doprostřed pole. Potkal jsem tam orající traktor a zvolil jsem rychlý ústup.
Fajn výlet.
18. 2. 2021, 12:36 editováno autorem komentáře
První řešení, co vás asi napadne, je vygenerovat náhodné číslo s normálním (Gaussovým) rozdělením a přičíst ho k souřadnícím. Problém: čím blíže jsme pólům, tím spláclejší bude vzniklý obláček bodů ve směru západ-východ a protáhlejší od severu k jihu. Na rovníku bude kruhový.
No to se dá odstranit jednoduše tím, že pro posuv délky nepoužijeme obvod rovníku, ale obvod rovnoběžky s naší šířkou t.j. obvod_rovniku*cos(zemepisna_sirka)
. Pro posuv šířky se obvod rovníku použije. Pak budeme dostávat všude symetrické tečky, kromě blízko pólů.
Pokud primitivní algoritmus použijeme k virtuálnímu cestování na měřítku kontinentů nebo celé planety, projeví se další problém. Můžeme dostávat zeměpisnou šířku v absolutní hodnotě větší než 90 stupňů a body budou nahuštěné v polárních oblastech.
Jestli chcete správně rozmístěné náhodně souřadnice po celé sféře, je to poněkud složitějí.
No nevím, čekal jsem, že pokud budeme hledat vhodné body pro cíle výletů, bude autor řešit spíš problém, jak negenerovat cíle v nepřístupných místech (soukromé pozemky, střed přehrady, dělící pás nebo ještě lépe rychlý jízdní pruh dálnice...) a jak z map dostat krom POI i další vhodná místa (ulice, přístupné budovy, přístupné přírodní lokality).
Považuji za velmi nepravděpodobné, že by se nějak zásadně do hledání cílů výletů projevilo zakřivení země. Na výlety obvykle nejezdím helikoptérou ani tryskáčem a těch rozumných 150 km v okruhu nebude asi takový problém. Naopak je žádoucí s vyšší frekvencí generovat místa blíže středu, protože jezdit každý den 150 km daleko většině lidí nebude vyhovovat (tím spíš, pokud se místa budou generovat zcela náhodně a je tedy nemalá pravděpodobnost, že jeden den pojedu 150 km na sever, abych druhý den jel 145 km na sever).
No nevím, řekl bych, že opravdový matematik se snaží najít matematický aparát k opravdovému a užitečnému řešení zadaného problému.
Matematik-akademik si vymýšlí virtuální problémy tak, aby zdánlivě pasovaly na postupy a řešení, která by rád demonstroval.
To první je užitečné a to druhé je takové to odpolední procvičení hlavy. V některých případech sice velmi sofistikované, ale naprosto neužitečné, jelikož ignoruje elementární pravidla reality.
Jenom takovy maly detail. V kurzech R, ktere jsem absolvoval, kladli duraz na to, ze u prezentovanych prikaldu, kde se vyuzivaji nahodna cisla, by autor mel vzdy nastavit set.seed() na nejake cislo, ktere v clanku zvereni. treba set.seed(42)
Duvod je prosty, aby si ctenar mohl vygenerovat stejne vysledky a tim overit, ze nedela nekde chybu...