No já nevím. Instalátor SFU se (IIRC) ptá, jestli mají být non-Win32 subsystémy přepnuty do case-sensitive režimu, a pokud člověk chce rozumnou kompatibilitu, tak by to asi měl přepnout. Akorát pak může být problém s používáním týchž souborů z Win32. Člověk si asi nevybere, ale nevěřím, že by zapnutí téhle funkce působilo tolik problémů, jako její vypnutí.
Jinak opravdu nechápu, o jakou "sílu Unixu" by mělo jít. Souborových systémů byla a je hromada, včetně vůbec samotných modelů pro názvy (hostitelé v názvu souboru ano/ne, zařízení ano/ne, různé typy hierarchií (flat adresář, jednoúrovňové adresáře, libovolné stromy), typy souboru jako funkčně významná součást názvu ano/ne, číslo verze souboru ano/ne, povolená sada znaků v názvech, oddělovače jednotliých částí názvu (':','/','\'...), case sensitivity ano/ne)... Zatím vždycky po každých zhruba dvaceti letech vypadala mapa operačních systémů úplně jinak. To, že spousta systémů má vlastní konvence, to je nějaké "vytahování"?
Debil nejste, jen jsme se trochu nepochopili. :-) Myslel jsem, že používám patchnuté gentoo-sources ne jako adresář pro test, ale že mám kernel zkompilovaný právě z těchto zdrojáků (samozřejmě patchnutý, viz odkaz výše). Jinak gentoo-sources je jen AFAIK patchnutá vanilka od vývojářů Gentoo. V prvním měření jsem používal zdrojáky 2.6.25, teď, abych to nějak sladil s vašimi výsledky, jsem stáhnul přímo verzi 2.6.25.9 z www.kernel.org. Pro představu ta má komprimovaná gzipem asi 60MB.
Zkusil jsem tedy znovu všechny testy (vyhodnocoval jsem pomocí df -h
, když se du
ukázalo jako nefunkční - na netu lze dohledat, že má problém právě s compress pluginem). Do testu jsem zahrnul ext3, ReiserFS (i s notail) a Reiser4 (bez komprese, s defaultní lzo a nakonec gzip kompresí). Pro tyto účely jsem vyhradil +-5GB partition (víc fakt nešlo, už tak je to osmina mé diskové kapacity:-))
Nejprve tedy vytvoření FS, pro úplnost uvedu i příkazy:
mkfs.ext3 /dev/hdb3
mkfs.reiserfs /dev/hdb3
mkfs.reiser4 /dev/hdb3
mkfs.reiser4 -o create=ccreg40,compress=lzo1 /dev/hdb3
mkfs.reiser4 -o create=ccreg40,compress=gzip1 /dev/hdb3
FS: | ReiserFS | ReiserFS (notail) | ext3 | Reiser4 | Reiser4(lzo) | Reiser4(gzip) |
Počáteční obsazené místo: | 33MB | 33MB | 138MB | 284KB | 284KB | 284KB |
Zde by bylo asi na místě zmínit, že aktuální naformátovaná kapacita je asi o 150MB menší v případě Reiser4 (tolik tedy vysvětlení k na první pohled nízkým hodnotám u tohoto FS).
A už teď samotné využití prostoru:
FS: | ReiserFS | ReiserFS (notail) | ext3 | Reiser4 | Reiser4(lzo) | Reiser4(gzip) |
Obsazené místo: | 317MB | 343MB | 455MB | 274MB | 174MB | 89MB |
Po odečtení: | 284MB | 310MB | 317MB | 274MB | 174MB | 89MB |
Samotná velikost je tedy nejmenší u Reiser4 s gzip kompresí (jak je to s rychlostí čtení, zápisu ap., už je otázka na nějaký další test), možná by ještě nebylo od věci zkusit, jak je na tom velikost metadat na větší partition, žel na to možnosti nemám, třeba někdo přispěje svými zkušenostmi. :-)