Hlavní navigace

Rok 2002: Velké úspěchy i nezdary ve světě IT

21. 1. 2003
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Dnešní zprávičková sonda bude trošku netradiční, tedy pokud o nějaké tradici lze mluvit. Jako vždy na přelomu roku, i letos firmy nahlásily své finanční výsledky. Není to jistě všeříkající ukazatel, ale pokud se vyberou vhodné firmy, pak spolu s dalšími faktory naznačuje, jak na tom průmyslové odvětví v daném období asi bylo. Jsouce magazínem převážně počítačovým, omezme se směle na firmy z oboru IT. Díky servisu "Tiskové agentury Internet" mohu nabídnout pohled do hospodaření těch největších firem a samozřejmě i firem linuxových.

Rok 2002 byl pestrým rokem a skutečeně není možné mluvit o tom, že by byl nudný. Nesl se mimo jiné ve jménu velkých akvizicí, z nichž jako největší připomeňme spojení firem HP a Compaqu či největší spojení v linuxovém světě, kdy firmy SCO, SuSE, Conectiva a Turbolinux založily konsorcium UnitedLinux. Mnohé z fúzí roku 2002 se počítaly v řádu miliard dolarů a nezřídka se promítly do velkých ztrát příslušných firem. Tyto operace jsou ve své velikosti zajímavé i tím, že mají moc poněkud zastřít skutečné obchodní výsledky firem. A vykazované výsledky mohou být na hony vzdálené pravdě, jak ukázaly případy Enronu, Xeroxu, či WorldComu, které si ovšem na debakl střádaly, pod laskavým dohledem auditorů, již několik let. Pokud management fúze dobře nezvládne, mohou společnost stáhnout do pekel. Obrovské krachy zejména v energetickém sektoru v USA (Enron) či v telekomunikacích (WorldCom) se podepsaly i na hodnotě ostatních akcií. Taková cenová houpačka, jakou burzy loni zažily, tu již dlouho nebyla. Éře přebujelých akcií dotcomů odzvonilo již dříve, ale vloni se do pláště nejistoty zahalily i mnohé firmy zavedené. Problémem pro linuxové firmy a projekty je to, že investoři nemají nejmenší chuť riskovat a dávat své peníze do obchodně nejistých věcí.

Především akvizice měly velký vliv na nepříliš oslnivé výsledky hospodaření firmy Sun Microsystems. Sun vykázal čistou ztrátu 2.28 mld. USD za poslední čtvrtletí. Největší díl tvoří snížení hodnoty firem, které Sun nakoupil, zejména se jedná o firmu Cobalt Networks zaměřenou na linuxové servery, kterou Sun koupil za přibližně 2,2 miliardy dolarů a ve výsledné ztrátě se tato položka objevila jako –2.13 miliardy. Asi se shodneme, že to nebyl úplně ideální obchod. V jiných ukazatelích se však Sunu dařilo lépe než ve stejném čtvrtletí minulého roku, a nebýt nákupů, tak by mohl vykázat „celých“ 10 milionů dolarů zisku. Pro akcionáře to každopádně znamená ztrátu 72 centů na akcii.

Podobně neslavně dopadla i firma AMD, která vykázala i bez akvizic ztrátu 854 milionů dolarů, neboli –2.89 dolaru na akcii (Q4 2002). Z toho 331 milionů připadlo na vrub restrukturalizace po debaklu ve 3. čtvrtletí. Vše má zachránit nový čip Opteron, známý spíše jako Hammer. Podrobnosti přináší LinuxBusinessWe­ek. Naproti tomu HP se i přes největší fúzi v oboru v historii, kdy HP spolkl Compaq, dařilo a v posledním čtvrtletí získal pozici největšího výrobce PC na světě a odsunul tak Dell na druhé místo. Třetím v pořadí výrobců PC je nyní IBM. Článek na CNetu zabývající se touto oblastí přináší mnoho zajímavých čísel, zejména pak konkrétní údaje o podílech firem na trhu. Všímá si i toho, že HP, který dříve patřil mezi drahé, neboť renomované výrobce, šel s cenami nejen u PC dolů a prakticky je s konkurenčním Dellem srovnal. Vývoj trhu s počítači se také konečně obrátil a vykázal několikaprocentní (vědmy se jako obvykle nemohou shodnout na stejných číslech, ale je to od 2,7% do 7% :) nárůst, protože od roku 2001 prodeje počítačů vytrvale klesaly. Největší nárůst prodeje PC byl zaznamenán v Asii a především v Číně. V této oblasti také nejvýrazněji získává Linux, a to tak výrazně, že i zástupci americké vlády orodují za proprietární software na oficiciálních konferencích, a to především za software od Microsoftu.

Velká modrá (IBM) a druhý největší výrobce procesorů na světě, firma AMD, se minulý týden de facto připojili ke skupině UnitedLinux. Konsorcium UnitedLinux vyvíjí univerzální linuxovou platformu pro podnikový sektor. Cílem je vytvořit jedinou výkonnou platformu produkovanou konsorciem, nad níž bude každý participant moci bezproblémově stavět kompatibilní aplikace a různě vybavené distribuce. Kompatibilita je v průmyslu klíčová, neboť firmy mají mrazení v zádech, když slyší, že báječná aplikace A jde báječně na Linuxu B, jen stačí tohle a tamto ve zdrojácích změnit a aplikaci si zkompilovat. Průmysl chce takový Linux, který umožní jednou nainstalovanou linuxovou databázi či firemní IS bez problémů provozovat dále, i pokud se někdo rozhodne změnit konkrétní distribuci Linuxu, nad níž jejich IS běží. V rámci UnitedLinuxu by to neměl být problém a snad ani mimo něj, neboť pokračuje Linuxový standardizační projekt. Jak je vidět, IBM se druží často a ráda, navíc i poměrně úspěšně. Má k Linuxu blízko už dlouho, investuje do něj také dlouho a připojením se k UnitedLinuxu se dostává přímo do centra vývoje potenciálně velmi úspěšné firemní platformy budoucnosti. AMD zase bude ráda dodávat nejen své Hammer procesory pro linuxové servery. Že se tedy IBM a AMD staly partnery UnitedLinuxu asi nikoho moc nepřekvapilo. Největším rozdílem mezi členstvím a partnerstvím je to, že nebudou vydávat vlastní distribuci, zatímco jinak se na dění v konsorciu budou plně podílet.

Mezi finančně úspěšné „dotcomy“, bok po boku například Googlu, se zařadilo nyní i Yahoo. Tento průkopník totiž konečně vykázal zisk. Dosáhl toho redukcí nákladů a zavedením plateb za obsah a například zpoplatněním používání e-mailu. Díky tomu, že Yahoo tu je prakticky od „začátku“ a má tak jistou prestiž, navíc se jedná o nejnavštěvo­vanější portál světa, který poskytuje i kvalitní zpravodajství, příliš nepřekvapí, že lidé jsou za email na Yahoo skutečně ochotni platit. Yahoo tak dosáhlo čistého zisku 46,2milionu dolarů (ve Q4 2002), oproti ztrátě 8,7milionů dolarů ve 4. čtvrtletí roku 2001. Jak jsem již naznačil, pomohlo si k tomu nalezením „nových způsobů generování zisku“. To se stává ostatně jakýmsi trendem. Zajímavé je, že Yahoo je úspěšné, i když také uskutečnilo několik akvizic.

Do černých čísel se vloni konečně dostal i Red Hat, jak jsme již dříve informovali. Tato firma se dokázala uchytit a na rozdíl od mnoha dalších producentů distribucí Linuxu je i komerčně úspěšná. Mnohde dokonce při vyslovení slova Linux lidi napadne jako první i poslední pojem Red Hat. Red Hat si také náležitě věří a chystá se porazit Windows, a to přímo na desktopu. Zároveň přibývá různých distribucí z Red Hatu vycházejících, například v Číně Red Flag Linux, či aktuálně vzniknuvší Ark Linux. Ostatně primárním důvodem vzniku konsorcia UnitedLinux byla snaha vytvořit dosti silný celek, který by mohl Red Hatu konkurovat. Red Hat navíc otevírá v Čechách své vývojové Engineering centrum, které by časem mělo rozjet i velké projekty.

Takové štěstí však nemá francouzský MandrakeSoft, ten se potýká s finančními problémy již poměrně dlouho. Snažil se je opět řešit pomocí „nových způsobů generování zisku“, kdy tentokrát se jednalo o založení klubu, jehož členové platí pravidelný poplatek. V jeho ceně jsou rozličné služby a odstupňovaně vyšperkovaná a vybavená verze Mandrake Linuxu. Jenže ani to firmu nezachránilo a minulý týden Mandrakesoft vyhlásil restrukturalizaci. Jedná se vlastně o jistou formu bankrotu, na kterou pamatuje většina světových právních systémů a při níž je firma chráněná před věřiteli a může v omezeném měřítku dále fungovat. Téměř veškeré operace však musí nejprve schválit soud a musí probíhat restrukturalizační aktivity. Nezní to tak ostře jako krach, ale vůně levandule z toho také nejde.

Ostatně mnoho sýčků již díky tomu spustilo své litánie o tom, že Linux patří na servery, na desktopu nemá šanci, a kdo to zkusí, ten zkrachuje. Pokud se také obáváte, že s Mandrakem umřela naděje na dobytí desktopu, pak autor článku Desktop Dreams in the Wake of MandrakeSoft's Ban­kruptcy se tento omyl snaží vyvrátit. Vyvrací v něm rovnou i několik dalších mýtů a pověr a nutno říci, že poměrně úspěšně. Jisté je to, že u Linuxu platí, že s jednou firmou rozhodně neumírá Linux ani nějaký projekt. Důkazem může být pád firmy Eazel, přičemž její Nautilus poměrně úspěšně pokračuje ve vývoji. Krom toho, Mandrakesoft ještě není mrtvý, byť mnozí mu moc nadějí nedávají, a ještě může překvapit. Myslím, že nejsem sám, kdo mu bude držet palce.

Obrovsky úspěšným rokem byl rok 2002 pro arckonkurenta MandrakeSoftu i Red Hatu, firmu Microsoft. A to tak moc, že poprvé v historii se firma rozhodla vyplatit dividendy svým akcionářům. Jenže i podle lidí z Microsoftu bude budoucnost pro giganta velmi tvrdá. Naskýtá se tak otázka, co vypsání dividend vlastně znamená a zda se nejedná o stědré gesto vlastním lidem před vyhlášením otevřené války s nejistým výsledkem. Například jen Bill Gates za svůj podíl v akciích dostane kolem 100 milionů dolarů za rok. Se zajímavým názorem přišel TheRegister, kdy tvrdí, že se jedná o poděkování prezidentu G. W. Bushovi za jeho podporu v protimonopolním procesu. Bush nedávno podal návrh, aby byla zrušena daň z dividend. Tento návrh by však neměl prakticky žádnou naději na schválení, ale když i Microsoft vyplácí dividendy, tj. z vlka se stal beránek, tak to může změnit pohled kongresmanů. Rozhodně to přiměje lidi i fondy k zamyšlení, zda si ještě přeci jen akcie nenechají a nepřestanou je vyprodávat, což by pro Bushovu vládu byl dar přímo z nebes.

root_podpora

Celkem firma vyplatí kolem 870.6 milionů dolarů ze svých finančních rezerv ve výši 40.5 miliardy dolarů. Za poslední kvartál činil čistý zisk 2.52 miliardy dolarů a zisk na akcii byl kolem 0.47 dolaru. Zde, zde a zde jsou podrobnosti o finančních výsledcích Microsoftu, které jako majitelé jejich akcií jistě oceníte :) Microsoft též plánuje skoupit co nejvíce svých akcií od veřejnosti, neboť konkurence v čele s firmami IBM, Intel, Sun a Cisco v průběhu minulých let skoupila velký podíl dostupných akcií a značně tak vedení Microsoftu zúžila manévrovací prostor. Jen mne trochu děsí, že největší klasičtí konkurenti Microsoftu jsou zároveň i jeho akcionáři, což mi je sympatické asi podobně jako Microsoft Linux CE.

Někomu se tedy dařilo, někomu méně, podstatné je, že Open Source se v roce 2002 stal standardní platformou i pro průmysl a firemní sektor. Lidé o Linuxu vědí a firmy mu věří a navíc je patrný úsporný trend i ve vládních sektorech, na přetřes se také dostala bezpečnost proprietárního softwaru proti snadno prověřitelné bezpečnosti Open Source. Pokles prodeje počítačů se konečně zastavil a asijský trh je přímo hladový po výpočetní technice. Linux v roce 2002 získal mnohé exotické lokalizace a zejména v Asii je stále populárnější. Rok 2003 by tak mohl být tím pravým rokem, kdy zahájí své vítězné tažení. No vida, asi se stanu „vědmou“ po boku IDC, Gartner Group, Meta Group a dalších, kteří se úžasným způsobem nedokázali shodnout ve svých předpovědích budoucnosti. Ty moje by alespoň byly poměrně optimistické, například, že žádný Microsoft Linux CE nikdy nebude, nebo aspoň ne do roku 2010, kdy Microsoft bude koupen Red Hatem.

Byl pro vás článek přínosný?