Pár slov úvodem
Kolem Red Hatu byl pár měsíců relativní klid, poté co se uklidnila situace kolem provedené změny ve fungování distribuce CentOS. Ona se vlastně nikdy neuklidnila, to jen komunita se prostě zařídila po svém a stvořila si více než jednoho nástupce CentOSu, včetně třeba Rocky Linuxu, který založil původní zakladatel CentOS, vývojář Gregory Kurtzer.
No a v Red Hatu řešili, jak si s touto situací, kdy vlastně pohlcením CentOSu nic nezískali, opět poradit. Sešlo se pár chytrých hlav, kreativců se smyslem pro humor, a vymysleli novou věc, která zkomplikovala život tvůrcům klonů jako Rocky a Alma. Věc je tak ožehavá a problematická, že se na ni podívali blíže i právníci ze Software Freedom Conservancy a Red Hat ústy svého člověka následně také reagoval blogpostem, o kterém jsme podrobně psali už ve středu. Nezávisle na sobě jsme ale toto téma do článku rozepsali oba dva současně, Petr Krčmář více fakticky (za což jsem rád) a já k tomu přidám svůj osobní komentář.
Já jsem Red Hat, já určuji co a jak
Následující odstavce berte jako zčásti myšlenkový experiment a zčásti jako subjektivní komentář člověka, který Red Hatu nikdy nepřispěl ani jediný dolar, ale výsledků práce jeho vývojářů používá dnes a denně. Komentář, který nejspíš nereflektuje plně současný faktický stav věcí, protože faktický stav věcí jako človíček mimo ten americký korporát prostě nemohu znát. Komentář ilustruje možné vidění Red Hatu, které se může a nemusí zakládat na objektivním stavu věcí, ale které je podpořeno tu logikou, tu morálkou (sic!). Současně se budu snažit reflektovat dodatečné informace z diskusí, které pod předchozím článkem zanechali Jaroslav Řezník či Jiří Eischmann, kteří oba pracují na vyšších pozicích v Red Hatu.
Přiznávám, že Mike McGrath z Red Hatu mě zvedl ze židle. Jeho text mi vyznívá tak, jakoby člověk měl být vděčný Red Hatu za všechno, co dělá pro komunitu. Jenže on to Red Hat nedělá pro komunitu, dělá to hlavně pro sebe. Bez oné práce odváděné na jednotlivých prvcích systému, ze kterého se skládá RHEL, by neměl RHEL a neměl by co prodávat. A nejen bez práce svých vývojářů, ale i bez práce vývojářů SUSE, vývojářů Canonicalu, vývojářů Debianu, vývojářů z řad univerzitních zaměstnanců a třeba i starých dobrých vývojářů, kteří sedí doma na zadku, pálí svoji elektřinu a dělají věci ve svém volnu. I jejich práci Red Hat bez ostychu prodává a současně brblá, že ho tím (Alma, Rocky a další) open-source komunita reálně ohrožuje.
Přitom ti nezávislí vývojáři, univerzitní pracovníci i zaměstnanci jiných Linuxem živených firem kupodivu na rozdíl od Red Hatu nijak „kreativně nepřistupují“ k tomu, jakým způsobem jsou výsledky jejich práce dostupné celému světu. Nebalancují nad licencí GNU GPL s kreativním přístupem k tomu, jak jsou zdrojáky zpřístupněny. Toliko komentuje McGrath:
… Prosté nové sestavení kódu bez přidané hodnoty nebo jakékoli změny představuje skutečnou hrozbu pro open source společnosti všude na světě. Jedná se o skutečnou hrozbu, která má potenciál vrátit open source zpět do pozice aktivity určené pouze pro nadšence a hackery.
Pokud já jako malý ježeček vezmu kompletní kód RHELu (krom věcí pokrytých ochrannou známkou, samozřejmě), jen si ho sestavím a nasadím na svém serveru, jak tím ohrožuji open-source společnosti? Dle mého nijak zásadně. Pokud to ale budu dělat dlouhodobě a do toho poskytovat komerční podporu, tak už Red Hat ohrožuji.
Každopádně je to podobná argumentace jakou používá OSA, RIAA a podobné instituce chránící práva držitelů práv k audiovizuálním dílům. Když si stáhnu film z nějakého veřejného úložiště, tak tím vznikala filmovému studiu (obecně držiteli práv) dle jejich hodnocení škoda, která bývala často kvantifikována jako jedno stažení = ztráta na hodnotě ceny jednoho originálního DVD (BD) disku s filmem. Všichni víme, a historie i mnohé soudní rozsudky let (dávno) minulých potvrdily, že to je nesmysl a takto to nelze počítat.
Stejné platí pro společné dílo možná už stovek tisíc vývojářů, šířené pod licencí GNU GPL. Tím, že si stáhnu to, na co mám dle licence nárok (i kdyby jen jako zákazník Red Hatu), nevzniká Red Hatu žádná škoda, ani žádné jeho reálné ohrožení (ohrožení zde chápu jako finanční (pře)žití firmy), o kterém píše McGrath. Red Hat by mě jako zákazníky nikdy nezískal, protože kdybych neměl možnost bezplatně používat jeho základ, budu používat jiný základ.
Někoho jiného většími restrikcemi Red Hat klidně může jako zákazníka získat, ale stejně jako já na základě svého vzoru nemohu generalizovat, že jako zákazníka nikoho existencí klonů neztrácejí, nemůže McGrath generalizovat, že je (zjednodušuji) existence klonů reálným ohrožením nějaké open-source společnosti jako takové.
Red Hat má obrovskou výhodu, že může svůj byznys budovat na základech třicetileté práce celosvětové open-source komunity. To je výhoda, díky které za ty poslední desítky let podobné firmy převálcovaly Microsoft, kterému pak nezbylo nic jiného než do open-source také naskočit. Za to ale platí Red Hat daň v té podobě, že i on musí světu dávat svoji práci k víceméně neomezenému užívání. Je to cesta, kterou si zvolil, je to cesta, po které stále kráčí a je to cesta, u které i dnes McGrath potvrzuje, že po ní chce Red Hatu kráčet dál. Tu cestu si zvolit nemusel, proto Playstationy pohání FreeBSD, proto macOS/iOS staví též na BSD.
Red Hat nemůže ze dne nad den přejít na jiný systém, protože by ho open-source komunita tak reálně ohrožovala, až by se rozhodl jít jinou cestou. Linux do určité (neohrožující) míry dnes staví na práci vývojářů Red Hatu, ale Red Hat je stoprocentně závislý na open-source komunitě a projektech jako GNU a Linux. Takže tohle McGrathovo informační manipulování je nečestné a nesportovní, jak by pravil Mirek Dušín. Red Hat opravdu mohutně přispívá do celosvětové práce na open-source, ale sám z něj stejně mohutně benefituje. Open-source komunita není žádná pijavice ohrožující Red Hat, takto generalizovat nelze. Naopak. I Red Hat by měl být vnější open-source komunitě vděčný neméně tak jako ona jeho vnitřním vývojářům.
Pijavice přesto existují
Ryzí pijavice samozřejmě existují. Jsou lidé, kteří prostě nikdy nebudou platit za software, pokud existuje bezplatná či dokonce otevřená alternativa. Pijavice jsem třeba já osobně. Nikdy jsem nekoupil žádný operační systém, ani stroj s macOS či Windows. Když jsem se kdysi rozhodoval (v době Windows Vista), přešel jsem na Linux a už se k Windows nevrátil. Kdyby se stalo, že „Red Hat ovládne svět Linuxu a kompletně jej zpoplatní“, přejdu na jiný systém, klidně BSD, klidně něco jiného. Odmítám totiž platit za software pod nějakou omezující licencí, neb to ze mě automaticky dělá rukojmího dané firmy. V tomto jsem prostě stallmanovec. Na druhou stranu nemám problém finančně podpořit ten či onen projekt, který s oblibou používám, byť to třeba není pravidelně a nejsou to velké částky.
Nicméně aby bylo jasno, ne každá pijavice je někdo, kdo káže vodu (když je Red Hat zlý, žijme bez Red Hatu) a přitom pije víno (užívá technologie vyvinuté Red Hatem). Může být jen někým, kdo „prostě používá Linux“ a jen nebojuje jako don Quijote s tím, že tento svět „infiltrují“ takové technologie.
Ač třeba rychlejší start systému se systemd (či kdysi upstartem) je jistě ve většině případů prospěšný, byli jsme stejně dobře schopni používat Linux i s klasickým initem či jeho pre-systemd nástupci. Ač je Wayland jistě architektonicky prima, byli jsme stejně dobře schopni používat grafické desktopy i v době, kdy bylo nutné ručně konfigurovat parametry monitoru či myši pro X.Org či XFree86. Stejně tak jsme byli schopni, byť třeba s určitými omezeními, schopni pracovat se zvukem a videem na Linuxu před příchodem PulseAudio a PipeWire. A to, že dnes všechny tyto role využívají technologie vyvinuté zaměstnanci Red Hatu neznamená, že bez nich bychom dnes byli v háji. Jsou to technologie, na kterých se majorita linuxového světa sjednotila a kdyby nevznikly, sjednotila by se na jiných, nebo evolučně pokračovala ve stávajících.
Samozřejmě zde argumentuji desktopovými prvky a pohledem desktopového uživatele. Pokud bychom se měli bavit o serverových / enterprisových technologiích, debata by se stočila jiným směrem. Samozřejmě že „pijavicové klony“ RHELu jako Alma / Rocky využívají velké IT korporace, ale i menší firmičky, pro jejichž přežití může být existence takových klonů zkrátka potřebná.
Nevadí mi, pokud si Red Hat nechává platit nemalé peníze za Linux, který si klidně mohu doma sestavit sám, nebo dokonce využít „sestavovací službu“ někoho jiného (Alma, Rocky, …). Přeji mu každý takto vydělaný dolar. Nevadí mi, že Red Hat tím, jak pro něj pracují tisíce skvělých a talentovaných lidí, kteří GNU/Linux vyvíjejí, vlastně určuje, kam Linux směřuje (PulseAudio, Wayland, systemd…). Nejsem fundamentalista, který na init, ALSA či X.Org nedá dopustit.
Vadí mi, když se staví do morálně nadřazené pozice a osvojuje si právo říkat komunitě, ze které vzešel, že mu nemá ubližovat tím, že by i nadále zadarmo využívala plodů práce jeho vývojářů stavějících i na plodech práce této komunity a ještě tvrdit, jak jej staří open-source matadoři jen špatně pochopili.
Kdo vlastně GPLv2 rozumí ve všech nuancích a důsledcích?
Argumentace v diskusích nakonec vždy konverguje do filosofických debat nad licencí linuxového jádra. Někdo zahlásí, že GNU GPL nutí ke zveřejňování zdrojáků úprav pod stejnou licencí, další kontruje tím, že tyto úpravy musí jejich autor pouze poskytnout uživatelům příslušných binárek. Nebo něco podobného, zhruba v tomto duchu.
I tentokrát je otázka důsledků použité licence pro současné konání Red Hatu stěžejní, já si ji netroufám ani analyzovat (nejsem právník, natož americký právník), ani jakkoli hodnotit – to přenechám povolanějším expertům. Mohu pouze předpokládat, že Red Hat si analyzoval, co si může nebo nemůže dovolit, i kdyby za cenu popuzení části linuxové komunity vůči sobě.
Jak dlouho ještě open-source přežije?
Linux už pradávno není studentský či akademický projekt. Jak takové akademické projekty bez podpory později se připojivších amerických korporací vypadají, víme z příkladu MINIXu. Zatímco MINIX je v klinické smrti, Linuxu se daří skvěle a točí se kolem něj miliardové byznysy a miliony podniků jej používají jako základ pro své podnikání – třeba jim na něm běží eshop, CMS či cokoli podobného.
Běží na něm bankovní systémy, pohání vrtulníky na Marsu a tak dále. Je nejen nepostradatelný sám o sobě, je nepostradatelné, aby byl bezpečný, pravidelně aktualizovaný, auditovaný, opečovávaný, mazlený, milovaný a hýčkaný. Tohle hýčkání prostě nejde dělat po večerech v bandě vzájemné se fyzicky vzdálených studentíků z pokojíčků vysokoškolských kolejí. To už prostě musí mít řád, pravidla, predikovatelnost a hlavně finanční krytí.
O to a o nic jiného tady jde v konečné důsledku. Red Hat to nedělá pro dobro světa. Společnost IBM nekoupila Red Hat, aby platila jeho linuxové samaritánství pro dobro světa. Red Hat prostě musí vydělávat, to je jeho úkol, aby někoho třeba nenapadlo začít ve firmě „katovat kosty“ a tím ji poslat do smrtelné spirály. Opět: nevím jak na tom jsou jednotlivé finanční ukazatele Red Hatu, ale třeba právě i o to jde. Udržet firmu v dobré kondici, aby vše jelo dál, aby se podpořil obchodní model a současně se světu ukázalo, že tyhle kroky jsou správné.
Třeba má Jaroslav Řezník s Jirkou Eischmannem pravdu a CentOS Stream dává více možností tvůrcům klonů a je výhodnější pro další rozvoj linuxového ekosystému, protože se Red Hatu s ním lépe pracuje. Třeba je proste zatím moc subjektů nevyužívá, místo toho přeskočili na Almu nebo Rockyho. Třeba tahle změna je součástí této nové filosofie. Třeba to jen McGrath nešťastně napsal a my si to jen chybně vyložili – totéž mohu na 100,00 % říci i o tomto svém článku.
Třetí dějství
Ale třeba ne. I po přečtení všech komentářů v diskusi pod předchozím článkem se nemohu zbavit dojmu, že buď to McGrath opravdu napsal nevhodně, nebo začíná Red Hat nosit nos trochu nahoru. O tom to vlastně celé je. Pokud může Linux (jako celý systém) vesele žít bez jakého Red Hatu, tak nechť komunita klepne Red Hat přes ten nos. Pokud ne, tak sklapněme krovky a dejme Red Hatu možnost ukázat, že tyto kroky jsou ku prospěchu věci.
Na druhou stranu se lze ptát, jak dlouho to potrvá, než bude Red Hat zveřejňovat zdrojové kódy vytištěné na nástěnce městského úřadu? Vedle oznámení o stavbě nové intergalaktické dálnice? Jakou součástí širší open-source komunity těmito kroky postupně přestává být a jakou součástí širší open-source komunity se těmito kroky začíná stávat?
Dovětek na obranu Red Hatu
Máme rok 2023. Je tomu zhruba čtvrt století od příchodu běžně použitelného internetu pro masy (a stejně dlouho od uvedení klasického filmu Láska přes internet). Je tomu 16 let od uvedení prvního iPhonu a o něco méně od uvedení prvních slušně použitelných Androidů. Je tomu zhruba dekáda, co začaly první vlády postupně přecházet na elektronickou státní zprávu. I my v Česku dnes máme bezkontaktní platby, e-recepty, bankovní identitu, portál občana, datové schránky, elektronické přihlášky na vysoké školy a myriádu cloudových služeb. To vše stojí na nějakých IT systémech.
Není daleko doba, kdy bude prakticky nemožné, nebo bude naprosto příšerný problém jednat se státní správou, nemaje přitom v ruce chytrý telefon, bankovní identitu a datovou schránku. Každá sebemenší ptákovina, kterou lze dnes udělat způsobem, že „tam dojdu a zaplatím v hotovosti, napíšu se na listinu nebo objednám osobně“ už půjde dělat jen a pouze elektronicky. Na to vše budeme potřebovat ony již zmíněné IT systémy, které budou jejich tvůrci vyvíjet, hlídat, záplatovat, opečovávat a hýčkat. Kdo takové systémy bude vyvíjet?
Chceme snad, aby Evropská komise spustila v Evropském parlamentu rozpravu o tom, že by se měl zahájit projekt „Evropského operačního systému“? Byl by takový systém hotov dřív než v roce 2070? Kdo by jej naprogramoval? Ti evropští vývojáři, co dnes pracují pro SUSE, Microsoft, Canonical, CERN či právě Red Hat? Nebylo by lepší prostě pokračovat v tom celosvětově vyvíjeném nejlepším systému na světě, který se jmenuje Linux a doprovází jej neméně úžasný počin lidstva jménem GNU?
Zejména my pijavice nebuďme tací pokrytci, abychom si osvojovali právo spílat Red Hatu za to, jaké mechanismy ve svém byznysu zvolí. Je to jeho výhradní právo a pokud ctí GNU GPL, nechť koná, jak uzná za vhodné. Doufejme, že tahle bouře ve sklenici vody se zase vybouří a bude chvíli klid. Než přijde dějství čtvrté a zase se sejdeme na návsi, v diskusi pod nějakým článkem.
ČLÁNKY DO MAILU