Zpoza nízké zídky vyběhl černý teriér se srstí jako dráty, a když zahlédl Arthura, začal vrčet a cenit zuby.
Arthur psa znal, a dobře. Patřil jeho příteli, který pracoval v reklamě, a jmenoval se Bozo Prázdná Hlava, protože díky odstávajícím chlupům na hlavě připomínal prezidenta Spojených států. A naopak, Bozo znal Arthura, nebo alespoň by ho znát měl. Byl to hodně hloupý pes, nedokázal ani přečíst text na čtecí tabuli, a proto někteří lidé proti jeho jménu protestovali, ale měl by alespoň být schopen Arthura poznat, místo aby tam stál se zježenou srstí, jako by Arthur byl nejděsivější zjevení, jaké se kdy vetřelo do jeho slabomyslného života.
To přimělo Arthura, aby se vrátil k oknu a znovu se do něj podíval, přičemž tentokrát nevyhlížel dusícího se pštrosa, ale sebe sama.
Když se náhle uviděl ve známém kontextu, musel uznat, že pes má do jisté míry pravdu.