Názory k článku Růst cen energií už musíme promítat na zákazníky, říká Martin Žídek z MasterDC
-
Teoreticky problém datacenter by mohl vyřešit několik vetších uskupení solárních panelů na střeše (samozřejmě ty panely, co jsou aktivní i v zimě a při -10 vyrábí nejvíce energie). Datacentra potřebují víceméně energií především přes den a solár to i dodá, nebo aspoň částečně srazí účet za el..
Je věc druhá, zda se to finančně vyplatí zainvestovat... -
DC a především energii přes den? Rozdíl spotřeby energie mezi zatíženým a nezatíženým serverem není tak velký, většina serverů nemá úsporné režimy jako domácí počtače, disky se neparkují, chlazení, které odpovědné i za 1/2 spotřeby musí běžet.
V grafech spotřeby moc nedokážu rozeznat noční/denní provoz. V noci se řada serverů nefláká, dělají se zálohy, reporty, přesuny.
Datacentra jsou běžně napájeny 1000+ kVA větvemi (více pro zálohu), tohle ze solárních panelů na takové malé ploše nevymáčkneš. Soláry u DC mohou tak akorát posloužit na malé vykrití spotřeby samotného DC jako jsou kanceláře, počítače na vrátnici, světla ve společných prostorech, teoreticky k dobíjení záložních baterií, ale vzhledem ke spotřebě jsem pesimistický k výhodnosti.
-
o kterým telco mluvíš? Vodafone např. ve Středoklukách má nějakých 100 racků, 1000m2 plochy. Nejsou tam jenom nějaké MSC ústředny, ale spousta jiných serepetiček. Ano s jedním sálem patří mezi ty menší, ale pořád jeho spotřeba je nad možnostmi panelů, které by mohly být na střeše. Ostatní mobilní operátoři toho mají ve svých DC ještě více.
Trend je vidět ve světě, je potřeba zapracovat na chlazení, přestat všude dávat naddimenzované žravé bestie. Wedos ukázal i v našem prostředí kolik se dá ušetřit odstraněním vzduchotechniky, Seznam ukazuje kolik se dá ušetřit ostraněním velkých serverů na uložiště a nahrazením malých jendoúčelových.
-
Asi myslite kolokační centra. Tam se sice da predpokladat nizsi spotreba, protoze tam tolik nejde o vypocetni vykon, znacnou cast racku zabiraji svazky kabelu, opticke vany, patchpanely a ruzna jina kabelova bizuterie ktera zadne teplo neprodukuje, ale ani tak to nejde ukrmit ze solaru na strese. Spis se da mluvit o uspore za klima protoze produkovaneho tepla je mene nez
-
Vzhledem k tomu ze solarni panely dodavaji energii diky fotoelektrickemu jevu ( pan Einstein by mel radost) tak ten komentar s -10C nedava smysl. Naopak zasahuje do sfery tragicke nevedomosti nebot nezahrate panely maji vyssi efektivitu.
Duvod proc panely v zime vyrabeji dle osvitove krivky malo je jen tim ze je malo svetla.
-
Přesně tak, v zimě je problém krátká doba slunečního svitu, vyšší oblačnost, námraza nebo rovnou sněhová pokrývka na panelech. Nízké teploty jsou, jak bylo řečeno, naopak pozitivní a výkon celé FVE dosahuje maxima při jasných slunných dnech v únoru nebo březnu, ale bohužel jen relativně krátkodobě, takže se to do výroby moc nepromítne.
Nicméně vyšší spotřeba energie přes den smysl dává - přes den je třeba víc chladit než v noci, stejně tak v létě je třeba chladit aktivně, v zimě by to mělo jít jen pasivně vzduchem zvenku. Takže to použití FVE v datacentrech v principu smysl dává, jde jen o to, jaká bude návratnost (asi lepší než dřív) a jak podstatnou část spotřeby dokáže pokrýt.
-
DannyStříbrný podporovatelNo zajimalo by mne, kolik z toho je teoreticke blaboleni... ono od klavesnice se ledacos jevi jednodussi, nez to potom (v praxi) skutecne je :-)
-
Hm, na 1000kVA potřebuji nějakých 2500 panelů, to dělá na plochu asi půl hektaru, investice asi 40m Kč. Které datacentrum u nás má půlhektarový pozemek/střechu?
Pasivně vzduchem z venku v zimě? A jak ten vzduch dostaneš k serverům a zase zpátky? Ušetříš tím energii na kompresor při rekuperaci, nikoliv náklady na chlazení a vzduchotechniku, stejně musíš "foukat" a ochlazovat servery, vzduch se musí filtrovat. Dnes to DC dělají, ale úspora je relativně malá.
Vyšší spotřeba přes den ti asi dává smysl, ale v praxi se tak neděje, systémy fungují i v noci, důvod je jak jsem psal výše, absence úsporných režímů, procesy, které se dělají zejména v noci, většina serverů tady nejsou proto, aby poháněly weby, kam chodí lidi, to možná může platit tak max. u webového lokálního hostingu.
-
DannyStříbrný podporovatel
To mate v clanku zminene vc. toho, ze to neni technologicky az tak jednoduche.
-
Zaleží v jakém objemu, voda voda, vzduch voda normálně jede. Nám na 10,5kW jede TC jako zdroj chladu, spád je 65/45. I splachujeme teplou.
No a v létě najedou na plné obrátky zase klasické klimy, neumím si to třeba pro 400Kw představit pokud by se tím neohřívala tuv pro celej blok (ulici).
Chce to bazén nebo nějaké skleníky
-
DannyStříbrný podporovatel
A ted si najdete adresy (vetsich) prazskych datacenter a zkuste k nim pobliz naroubovat ten sklenik nebo bazen... :-) To bude beh na hodne dlouhou trat, nez jen vybehate vsecky potrebny razitka...
-
Problém tepla z datacentra je, že je ho sice hodně, ale o malém spádu. Takže se nedá použít na kde co nebo to vyžaduje další technologie, které to celé opět prodražují. Třeba ohřívat tím vodu do akvaparku můžeš, ale ohřívat tím vodu na mytí už ne. Kolik DC má vedle sebe akvapark?
17. 5. 2022, 08:45 editováno autorem komentáře
-
Nevím, kolik má běžné datacentrum spotřebu. Hádám že 42U rack má tak 2kW, serverovna má třeba 200 racku. To už se mě zdá dostatečné , mít 400kW soustavného tepla. Když se datacentra cpou pořád jen do Prahy a dalších velkých měst tak tam je to k možným odběratelům blízko. I 40-50 stupnu celsia je uz prijatelna teplota, a da se využít i bez naročnějších tepelných čerpadel.
To už je spíše na plánování, neznám přesné propočty kolik nákladu u aquaparku je vytápění, ale jistě je to pokud pomineme mzdové náklad náklad vysoký.
-
Jenže těch 40-50°C tam zpravidla nemáte. Pokud ten IT prostor má oddělené studené/teplé zóny, dostanete se možná někam ke 40°C vzduchu v té teplé. Když to dáte do vody, ať to můžete transportovat někam dále, tak je v ní v tu chvíli zase o dost menší teplota. Takže ve výsledku máte těch 20°C, kterými se dá tak akorát vytápět ten akvapark (který vedle DC mít nechcete) v zimě.
-
Presne tak.
Ani ak by si mal tych 40 stupnov uz vo vode ktoru vies uz bez uprav posielat na vykurovanie, tak aj tak by bol problem rozvadzat to teplo(vodu) na o len trochu dlhsiu vzdialenost. Bolo by to pouzitlene max do podlahoviek a len do urcitej kratkej vzdialenosti od zdroja. Je to lokalny zdroj a toho, co by sa dalo vykurovat hned vedla DC asi vela nebude. Na dlhsiu vzdialenost len s dalsou technologiou navyse, ktora tu teplotu zvysi. Tu uz asi bude problem s cenou.
Moj nazor je, ze centralne vykurovacie systemy su drahe a zmysel maju len tam, kde nic ine sa neda pouzit alebo je dostpny velky objem vhodneho a lacneho tepla(napriklad atomka alebo spalovna odpadu).Pre predstavu.
Napriklad pro geotermanej vode sa uvadza 80 stupnova voda na vystupe vrtu na povrchu ako technologicke minimu pre centralne vykurovanie. -
Podlahovky jedou i 15-35 max. v nizkoteplotnim rezimu. A v pohode se tim vytopi barak kdyz je venku -20 i tak ze je vevnitr 25C. V dobre zaizolovanych objektech je jedno jakou ma podlahovka teplotu. Dulezity je celkovy vykon soustavy, jak dlouho to bezi a tepelne ztraty objektu.
Navic vlazna voda se da dobre kombinovat s tepelnymi cerpadly.
Ve velkem meste v zime mate dost problem najit neco co ma dostatecny tepelny potencial. Sice vzduch je chladny a nemuzete nechat funet blizko sebe hromady cerpadel vzduch/voda. Mozna tak moderni komplexy s centralizovanou vzduchotechnikou a to jeste po doplneni dalsich vetraku. Ve meste neni kam zakopat zemni plosny kolektor a neudelate ani vrt.
Pokud by doslo k nahradnimu pouziti teplarenske site (neberu v potaz stare parovody, pouze teplovody) jako zdroje tepelneho potencialu pro tepelna cerpadla, dala by se s uspechem vyuzit cirkulace i vlazne vody.
Mohlo by to fungovat obema smery. Pro predavani tepla i pro odebirani. Takove reseni voda/voda by bylo prostorove nenarocne a snadno intergrovatelne do stavajicich nemovitosti.Vyzadovalo by to ale investice do vymenikovych stanic a regulace a zcela jiny pristup k provozu stavajici soustavy.
-
Vychazim z toho ze pri teplote 8 stupnu u studnicni vody z vrtu dam pri prutoku 0,25l/s zisk tepla 10kW.
A to ta trubka z teplarny ma narozdil od palcoveho potrubi skoro 90mm prumer (privod do panelaku) a voda v teplarenskem rozvodu jiste nebude mit tech extremnich 8 stupnu. Dle tabulek muzu jit az skoro nekam k 8l/s prutoku.
Tady jsou spis limity jine. Odpor cele soustavy, energeticka narocnost obehu a topologie stavajici site. Predstavovat si to jako hurvinek valku clovek nemuze protoze na stejnem okruhu je pripojeni vice baraku.
Je to ale posledni moznost vzkriseni stavajicich horkovodu/teplovodu (tedy k jinemu ucelu nez k protazeni jinych inzenyrskych siti :-)). Protoze se provoz nevyplaci a je drahy. Nemame tu zadne geotermalni zdroje ktere by zvyhodnili centralni vytapeni.
-
Tady jsou spis limity jine. Odpor cele soustavy, energeticka narocnost obehu a topologie stavajici site.
Hlavní nevýhodu "vlahovodů" bych viděl v tom, že v každé předávací stanici by muselo být samostatné tepelné čerpadlo, což znamená velkou spotřebu elektřiny, větší prostor v domě a náročnější servis. Oproti tomu klasická předávací stanice je v podstatě pasivní - na vstupu je vyšší teplota než na výstupu. Jsou tam nějaká oběhová čerpadla, ale není tam velký kompresor s chladicím plynem (který se musí kontrolovat a doplňovat). Ostatně i ten kompresor má omezenou životnost.
Sice by nebyla potřebná tak silná tepelná izolace potrubí, ale zase by musely být silnější trubky, takže té izolace by nakonec bylo stejně, ne-li více.
Asi by mi připadalo lepší pokusit se to odpadní teplo z chlazení nacpat lokálním TČ do podlahového vytápění nejbližších budov (v zimě), pak do ohřevu vody (v zimě i v létě) a nakonec do horkovodu / teplovodu (pokud by to vůbec dávalo smysl, protože každý další °C na výstupu snižuje účinnost TČ).
Pokud jde o odběr elektřiny datového centra, tam by dávalo smysl více odebírat v době přebytku, kdy je v síti elektřina spíše na obtíž a na tuto dobu také plánovat provádění složitějších výpočtů, které mohou počkat.
Možná by pomohlo v platbě za služby datového centra zohlednit i poskytnutý výpočetní výkon. Třeba by si programátoři časem zvykli, že mají k dispozici omezené zdroje a ještě více optimalizovali své aplikace.
-
DannyStříbrný podporovatel
Programatorum je tohle ukradene. Vypocetni vykon podstatne vzrostl.. a efektivita produkovaneho kodu jde systematicky do haje. Na v zasade obdobne ukony potrebujeme stale vetsi vypocetni vykon.
-
s těmi programátory to je trochu offtopic, ale ono za to spíše může celkové otevření oboru, jeho penetrace do spousta dalších odvětví. Za zbytek může trh, pokud náklady na lepší server jsou nižší než náklady na lepšího programátora, je jasné, co si vyberu. Nemluvě o tom, že někde ani toho lepšího programátora nemám kde vzít a beru co je k dispozici.
Řekl bych, že kolem sebe mám pořád stejný absolutní počet lidí, kteří se o efektivitu do hloubky zajímají, jen poptávky je asi 100x vyšší než byla před 30 lety.
-
pokud náklady na lepší server jsou nižší než náklady na lepšího programátora, je jasné, co si vyberu
Já nemám jasno, nakolik lze snížit spotřebu elektřiny serverů efektivnějším psaním kódu. Někde možná ano a někde zase vůbec ne. Každopádně čím bude elektřina dražší, tím větší důvod bude o tom přemýšlet.Zatím to byl problém u zařízení napájených z baterie, například u telefonu s Androidem stačí nějaká špatně napsaná aplikace a výdrž klesne ze 3 dnů na půl dne, přičemž ta aplikace ani neodvádí žádnou službu a po restartu je zase vše ok.
-
Tak 10 let zpátky jsme udělali přechod jednoho hodně navštěvovaného webu z čistého PHP na Nette. Před přechodem ten web běžel na jednom webserveru a jednom databázovém. Po přechodu na Nette se muselo přikoupit ihned dalších 6 webserverů. Databázový server zůstal jeden. Teď ten web potřebuje ke svému běhu plný rack serverů.
Tohle je konkrétní případ, kde to zrovna funguje. Na druhou stranu - ten provoz je stále levnější, než případný vývojářský čas.
-
V dobře zaizolovaných objektech možná. Ale jednak není velká část a skoro bych řekl, že i většina dobře zaizolovaná a druhak některé objekty prostě "dobře izolovat nechcete". Na náš dům z osmnáctého století dvacet centimetrů polystyrenu namlátit prostě nenechám. A bourat ho nebudu už vůbec... Ostatně osmdesát centimetrů kamene je osmdesát centimetrů kamene.
Jenže představa různých aktivistů i bruselského úředníka zřejmě je, že jediné důležité je všechno zprasit nebo zbourat a postavit nové. V tomhe ohledu je to jak v padesátých letech, to byla co se týká nového a starého atmosféra podobná.
-
V tomhe ohledu je to jak v padesátých letech, to byla co se týká nového a starého atmosféra podobná.
To srovnání vůbec nechápu. V padesátých letech se lidem zabavovaly majetky, buďto nějakým výnosem nebo nátlakem a když ani to nestačilo, tak likvidací (kulak šel do kriminálu).Jenže představa různých aktivistů i bruselského úředníka zřejmě je, že jediné důležité je všechno zprasit nebo zbourat a postavit nové.
Vidím to tak, že bruselský úředník dostane nařízeno, aby snížil závislost EU na dovozu paliv, aby nás nějaký šílený diktátor nemohl tak snadno "držet za koule". Zateplovat historické objekty je hloupost, na druhou stranu ať si pak jejich uživatelé nestěžují až nebudou mít na vytápění. Když se ty historické domy stavěly, tak se v zimě netopilo na 24°C, takže stačí se držet tradice :-) -
Tak varianta je nebydlet tam a postavit vedle barak/izolovany mobilheim na bydleni. Ale fajn. Jen ti nechci ze svych dani / nakladu za povolenky v energiich hradit energie. To je vse.
Naklady takovych starych baraku na topeni mohou byt i pres 100kkc za rok pri rok starych cenach.
Izolace na historicke objekty se dela take zevnitr a treba jen tam kde se opravdu bydli. Polystyren neni jedina moznost. Moznosti jsou az kam pamatkari pusti. Dokonce i okna se dnes daji resit.
-
80 cm kamene má sice velkou tepelnou kacitu, ale nemá izolaci. 15 cm plné cihly odpovídá cca 1 cm EPS. Kámen má vodivost větší, takže 80 cm kamene bude odpovídat cca 4 cm dnešní izolace. Dnes se dává běžně 20 cm izolace ...
Takže když padnou letní vedra tak bude sice trvat 14 dní než se takový dům prohřeje a pak měsíc bude chladnout, což je chování v létě fajn, ale v zimě (která trvá cca půl roku) je tato vlastnost k ničemu a prostě to na dnešní poměry neizoluje.
Mám dům sice "jen" z roku 1908, takže zdobenou fasádu do ulice jsem také nechtěl zaplácat polystyrenem, ale hladký štíť do strany a hladkou fasádu do dvora plus půdu jsem zaizoloval a úspora byla cca 30% proti stavu už s novými okny, takže ještě větší úspora proti původnímu stavu. Takže nějak izololovat lze i historické stavby, samozřejmě pasivní dům z toho neuděláte.
-
V mém případě sklepy jsou smíšené zdivo pískovec cihla, 60 cm, nosné zdi cihla 45 cm, boční štít cihla, ale jen 30 cm (to už izolovalo opravdu málo). Nechal jsem dát 20 cm EPS na zdi, 16 cm XPS (?) sokl až cca 1 metr hluboko (to byl plán, v části bych se dostal pod základy - plány z roku 1908 jsou krásné, ale ne moc detailní). Podhlaha na půdě 20 cm skelné vaty v roštu aby byla zachovaná pochozí podlaha a nebyly utopené v izolaci 4 trámy co nesou celý krov. Okna menší část trojskla, větší část dříve vyměněná za dvojskla.
Dům z ulice stále vypadá cca jak v roce 1908 (menší část "ozdob" zmizela při reknostrukcích po válce a po revoluci), ale ze tří stran to má hodnoty téměř pasivního domu (a čtvrtá je sousední dům).
Nicméně některé detaily na úroveň dnešného izolace vyřešit nelze. Můžete okopat a izolovat dům z vlastního dvora, obtížněji do ulice, ale určitě nemůžete rozkopat sousedům obývák pro izolaci vlastního sklepa. Nebo těžko posunete 100 stará vstupní vrata ani na vstup nedáte izolaci, protože by jste zmenšil průchod. Případně fasáda je izolovaná až ke střeše, pak je izovaná podlaha půdy, ale mezitím je na půdě vystavená 45 cm cihlová zeď, která vlastně tvoří tepelný most. Takže modernímu domu se dá příblížit, ale nebude to stejné, ale to neznamená že to nemá smysl izolovat..
-
Díky za detailní popis. Výhledově bych taky zvažoval zateplení starého domu, ovšem v tomto případě z kamene (60-80cm zdi) a tam se trochu bojím, co by udělal EPS - už takhle je dům mírně vlhký (ne extrémně) a taková izolace by asi stav zhoršila (podřezání zdiva prakticky nepřipadá v úvahu, mj. kvůli materiálu a síle stěny, když pominu nutnost vystěhovat interiér a dát to pak do původního stavu).
-
Z EPS jsem strach neměl, protože jsem v předešlé práci s výrobky s EPS pracoval. Jeden z úkolů bylo zvážit balení z EPS pro ověření hustoty EPS (to ovlivňuje tuhost, což je pro balení - ochranu výrobku zásadní). A překvapivě ta hmotnost hned po dodání a po 14 dnech na stole se zásadně lišila. Ta EPS se totiž vstřikuje spolu s vodní párou a voda se z toho časem vypaří. EPS je totiž pro vodní páru průchodné. Takže EPS není igelit který dům uzavře.
A druhý argument. Dostatečná síla izolace způsobí že rosný bod se posune až do izolace. Při skladně 45 plná cihla je limit pro posun do izolace 12-14 cm EPS. Při 20 cm EPS mám tedy jistotu že ta vlkost ve zdi zůstane ve formě páry a nezkondenzuje do vody. Takováto vlhkost nevadí. Reálně roh domu co byl vlhký a občas plesnivěl (dle fotek už někdy po válce či i dříve - našel jsem fotky s okopaným iteriérem), tak po zateplení je suchý. Zato podobný roh do ulice kde není izolace jsem musel začít vyhřívat (prostě jsem zakopal do zdi kousek pod omítku smyčku topení).
Takže izolace nezpůsobí problém s vlhkosí, ale naopak vyřeší problémy s rosným bodem. Problém jsou tepelné mosty v místech kde odstranit nejdou. Tam se pak musí naopak ten bod vyhřívat nebo větrat. Takto mám v jednom rohu přes zimu v rámu folii, která topí jen 15W, ale vytváří tak mírný komínový efekt a ohřívá a odvětrává problémový kout. Funguje to.
Jinak v mém případě vzhledem k hloubce studny je zjevné že před 100 lety byla spodní voda o 4-6 metrů níže, v každé místnosti se "nuceně větralo" topením v klasických kamnech, takže problém s vlhkostí byl menší. Pokrok nám tedy přinesl jiné problémy, ale i způsoby jak je řešit.
-
Misto EPS tam klidne muzete dat vatu, ma lepsi parametry ohledne paropropustnosti.
https://fachmani.cz/clanek-296489-cim-zateplit-dum-polystyrenem-nebo-vatou
23. 5. 2022, 09:07 editováno autorem komentáře
-
Tak jeste by to chtelo cist si tu zpravu lepe nez SMS od barbiny. Nema _ROZSAHLOU_ neznamena nema vubec.
230 tisic domacnosti je na prahu fakt malo a zajimalo by mne kolik z toho je virtualnich - tj. ze Prazska teplarenska provozuje v nemovitosti kotelnu mimo svou sit nebo jsou neaktivni zakaznici a je jen moznost napojeni.
Nepisi nikde ze nema teplarenskou soustavu. Jen neni tak rozsahla jako v jinych mestech. Pokryti je pouze na pravem brehu vltavy(s vyjimkou holesovic a kousku bubence) a jen nektera sidliste. Cela oblast kolem stareho mesta,noveho mesta,zizkoff jen okrajove casti, vinohrady,vysehrad na pravem brehu vykryte nejsou.
17. 5. 2022, 12:10 editováno autorem komentáře
-
230 tisic domacnosti je na prahu fakt malo a zajimalo by mne kolik z toho je virtualnich
Není podstatné, jestli je to málo na Prahu ale jestli je to málo na chlazení datacenter poblíž horkovodů. Musela by tam být spolupráce s provozovatelem horkovodů, aby byl ochoten připojovat i zdroje tepla. Pak je otázka, jak nákladné by bylo tepelným čerpadlem zvýšit teplotní spád, aby to vůbec mělo smysl k tomu horkovodu připojit připojit.Ač se to nezdá, tak dosud byly energie velmi levné, takže nikdo neměl potřebu něco takového řešit.
-
DannyStříbrný podporovatel
Praha ma 611 tisic domacnosti, takze hovorit o nerozsahle siti - kdyz jen sit PTAS jich pokryva 44% (prevazne ty na pravem brehu Vltavy) je asi zvlastni. Na levem brehu pusobi prozmenu Veolia, ktera ma dalsich 115km teplovodu... doporucoval bych otevrit DTM Prahy a pak vyrok o "nezasitovanosti" korigovat ;-) Siti je cela rada, pod historickym centrem jsou prozmenu (krome metra) kolektory... ktery je treba i pod Staromestskym namestim.
-
S tou nezasitovanosti jsem narazel na teplarenskou soustavu.
V historickem jadru tahat tak rozsahle stavby je tezky ukol. Sanci mas pouze s vetsim celkem. O cinzaku se ctyrmi patry se s tebou nikdo bavit nebude a kdyby pod tebou byl kolektor. Tam dojde k provozu lokalniho zdroje temito spolecnostmi - cvak. Mame dalsiho zakose.
To by mne zajimalo co z tech 115km je v Praze a kolik z toho zapocitala z Prazske teplarenske kterou mj. Prazsti pepici prodali francouzum (historie se opakuje). Takze co si z tech cisel vybrat?
-
DannyStříbrný podporovatel
Infrastruktury PTAS a Velioly jsou oddelene. Tech 115km je Velioly, PTAS ma dalsich 700km (vesmes na druhem brehu). Pokud vas to skutecne zajima, muzete travit cele dlouhe vecery u tech digitalnich technickych map na odkazu vyse... data jsou verejne dostupna.
-
DannyStříbrný podporovatel
V dobe 1U stroju, kde si kazdy tech 150-200W vezme je 2kW/rack malo - i kdyz zapoctu rezii na nejaky cablemanagement apod. Aneb pro 10 serveru opravdu nebudete chtit platit 42U rack ;-)
-
42U rack má i 20kW, 2kW jsem snad nikdy neviděl (teda pokud nebyl prázdný). Běžně jde vidět 42U dimenzovaná na 5kW nebo 10kW, zejména to omezuje kapacita chlazení a nosnost podlahy, nikoliv rozvody energií nebo spotřeba serverů.
Servery se běžně chladí na nějakých 16 - 20 stupňů, vzduch na odvodu má teplotu o trochu vyšší než 30 stupňů. Problém je jak tuhle energii získat, když teplota okolního vzduchu je většinou podobná, ztráty a investiční nároky jsou pak obrovsky vysoké, je to pak neefektivní.
-
Tím tepelným čerpadlem - z toho 30 st. vzduchu uděláte průchodem výměníku třeba 10. Tak z něj dostanete třeba pětinásobek investované energie (příkon toho TČ). Ta energie pak může jít do vody - ohřejete ji na třeba 60-70 stupňů.
Jinak konkrétní parametry a výkony TČ záleží na spoustě podmínek a proměnných. -
DannyStříbrný podporovatel
Joooo... tolik expertu na efektivnejsi provoz DC... a nikdo z nich to efektivnejsi DC nakonec neprovozuje. Kdepak je ten zakopany pes? :-)
-
WEDOS spouští "optimalizaci" cen v červnu. ;-) https://blog.wedos.cz/vyjadreni-k-optimalizaci-cen-wms-vps-vps-ssd-vps-on-wedos-cloud-a-dedikovanych-serveru-a-uprave-tarifu
-
DannyStříbrný podporovatel
A tak ono nam spousta "vyhodnych" prodejcu elektriny v mezicase... ukoncilo cinnost.
-
něco se dá vypočítat z papírů a odhadnout, ale ano, v praxi se prostě zkusí pár těch serverů postavit, nakoupit, změřit a porovnovat. Často se efektivita pak vztahuje k nějaké službě, k velikosti uložených/přenesených/spočítaných dat, k počtu obsloužených dotazů atd.
Jsou čím dál běžnější integrační a záhořové testy, které měří spolehlivost a efektivitu.
Tohle porovnávání děláme i u malých clusterů, častěji nás k efektivitě nevede tak zřejmá věc jako spotřeba, ale prostě dochází místo v DC. Pokud něco na co dříve bylo potřeba 8U umíme dnes pořídit v 2U a pro celý cluster ušetříme třeba 2 racky, skáčou klienti radostí. Ke každému serveru máš i spoustu infrastruktury, kabelů a switchů, musíš někde skladovat náhradní díly, zvyšuje se ti počet servisních zásahů a to vše lze vyjádřit v nákladech.
-
Novější servery mají poměrně běžně monitorované spotřeby zdrojů a k těmto datům je přístup ipmi rozhraní serveru.
Pak máte samozřejmě vždy možnost to řešit externě. Tedy měříte to na zásuvce ... zásuvkové moduly, co měří spotřebu a mají rozumné API přes které to lze číst, na trhu samozřejmě jsou. Pokud tohle v DC máte, můžete měřit cokoliv bez ohledu na stáří serveru, vendora, ...
-
Tem není ani problém technický, ale spíše kapacity našich lidských možností.
Vše si musíme vymyslet a vše spočítat a vše navrhnout a vše vyrobit a potom otestovat.Vše si děláme vlastními silami. A na to, že je nás cca 40 a postavili jsme (doslova vlastními rukami) druhé datacentrum, máme povolení na třetí a řešíme provoze asi 650 tisíc služeb... a do toho vymýšlíme (a montujeme) tohle...
Aktuálně máme připraveno finální prostředí pro 360 serverů a pokud vše bude v pořádku, tak můžeme vše rozjet (až na plnou kapacitu cca 10800 serverů).
Nyní se propojuje náš chladící okruh do městského koupaliště a potom začneme s testy. Dáme tam nějaké testovací, ne produkční, služby.
Potom (předpoklad na konci léta) již přijdou na řadu normálně produkční.
Úspory jsou v desítkách procent. Servery (a ani prostředí v datacentru) nepotřebují ventilátory, což je samo o sobě 20-30% energií.
Dále nepotřebujete klimatizace, protože nechladíte vzduch, ale olej. Olej má větší teplotu, než chladící voda.
Na samotné chlazení stačí výměník a oběhové čerpadlo, které spotřebuje cca 2% energie. Takže nepotřebujete ventilátory, klimatizace, ale pouze jen 2% energií a je to.
Navíc teplo lze využít. Máme připravené vytápění městského koupaliště, vytápění budovy (stěnové a podlahové topení), vytápěné parkoviště a další možnosti (třeba vytápění sousedů)... -
Zde zajímavý článek o využití odpadního tepla z DC:
https://vytapeni.tzb-info.cz/uspory-vytapeni/23808-videnskou-nemocnici-budou-vyhrivat-pocitaceTřeba se za nějakých 10-20 let dočkáme něčeho podobného i u nás :-)
