Vlákno názorů k článku Růst cen energií už musíme promítat na zákazníky, říká Martin Žídek z MasterDC od dakf - Problém tepla z datacentra je, že je ho...

jako zdroje tepelneho potencialu pro tepelna cerpadla, dala by se s uspechem vyuzit cirkulace i vlazne vody.
To by se dala, jenže pro přenesení stejného výkonu by musel být větší průtok (výkon=úsilí*tok) a na to ty roury nejsou stavěné.

Vychazim z toho ze pri teplote 8 stupnu u studnicni vody z vrtu dam pri prutoku 0,25l/s zisk tepla 10kW.

A to ta trubka z teplarny ma narozdil od palcoveho potrubi skoro 90mm prumer (privod do panelaku) a voda v teplarenskem rozvodu jiste nebude mit tech extremnich 8 stupnu. Dle tabulek muzu jit az skoro nekam k 8l/s prutoku.

Tady jsou spis limity jine. Odpor cele soustavy, energeticka narocnost obehu a topologie stavajici site. Predstavovat si to jako hurvinek valku clovek nemuze protoze na stejnem okruhu je pripojeni vice baraku.

Je to ale posledni moznost vzkriseni stavajicich horkovodu/teplovodu (tedy k jinemu ucelu nez k protazeni jinych inzenyrskych siti :-)). Protoze se provoz nevyplaci a je drahy. Nemame tu zadne geotermalni zdroje ktere by zvyhodnili centralni vytapeni.

Tady jsou spis limity jine. Odpor cele soustavy, energeticka narocnost obehu a topologie stavajici site.

Hlavní nevýhodu "vlahovodů" bych viděl v tom, že v každé předávací stanici by muselo být samostatné tepelné čerpadlo, což znamená velkou spotřebu elektřiny, větší prostor v domě a náročnější servis. Oproti tomu klasická předávací stanice je v podstatě pasivní - na vstupu je vyšší teplota než na výstupu. Jsou tam nějaká oběhová čerpadla, ale není tam velký kompresor s chladicím plynem (který se musí kontrolovat a doplňovat). Ostatně i ten kompresor má omezenou životnost.

Sice by nebyla potřebná tak silná tepelná izolace potrubí, ale zase by musely být silnější trubky, takže té izolace by nakonec bylo stejně, ne-li více.

Asi by mi připadalo lepší pokusit se to odpadní teplo z chlazení nacpat lokálním TČ do podlahového vytápění nejbližších budov (v zimě), pak do ohřevu vody (v zimě i v létě) a nakonec do horkovodu / teplovodu (pokud by to vůbec dávalo smysl, protože každý další °C na výstupu snižuje účinnost TČ).

Pokud jde o odběr elektřiny datového centra, tam by dávalo smysl více odebírat v době přebytku, kdy je v síti elektřina spíše na obtíž a na tuto dobu také plánovat provádění složitějších výpočtů, které mohou počkat.

Možná by pomohlo v platbě za služby datového centra zohlednit i poskytnutý výpočetní výkon. Třeba by si programátoři časem zvykli, že mají k dispozici omezené zdroje a ještě více optimalizovali své aplikace.

Programatorum je tohle ukradene. Vypocetni vykon podstatne vzrostl.. a efektivita produkovaneho kodu jde systematicky do haje. Na v zasade obdobne ukony potrebujeme stale vetsi vypocetni vykon.

s těmi programátory to je trochu offtopic, ale ono za to spíše může celkové otevření oboru, jeho penetrace do spousta dalších odvětví. Za zbytek může trh, pokud náklady na lepší server jsou nižší než náklady na lepšího programátora, je jasné, co si vyberu. Nemluvě o tom, že někde ani toho lepšího programátora nemám kde vzít a beru co je k dispozici.

Řekl bych, že kolem sebe mám pořád stejný absolutní počet lidí, kteří se o efektivitu do hloubky zajímají, jen poptávky je asi 100x vyšší než byla před 30 lety.

pokud náklady na lepší server jsou nižší než náklady na lepšího programátora, je jasné, co si vyberu
Já nemám jasno, nakolik lze snížit spotřebu elektřiny serverů efektivnějším psaním kódu. Někde možná ano a někde zase vůbec ne. Každopádně čím bude elektřina dražší, tím větší důvod bude o tom přemýšlet.

Zatím to byl problém u zařízení napájených z baterie, například u telefonu s Androidem stačí nějaká špatně napsaná aplikace a výdrž klesne ze 3 dnů na půl dne, přičemž ta aplikace ani neodvádí žádnou službu a po restartu je zase vše ok.

Tak 10 let zpátky jsme udělali přechod jednoho hodně navštěvovaného webu z čistého PHP na Nette. Před přechodem ten web běžel na jednom webserveru a jednom databázovém. Po přechodu na Nette se muselo přikoupit ihned dalších 6 webserverů. Databázový server zůstal jeden. Teď ten web potřebuje ke svému běhu plný rack serverů.

Tohle je konkrétní případ, kde to zrovna funguje. Na druhou stranu - ten provoz je stále levnější, než případný vývojářský čas.

kolik se dá ušetřit si také nedokážu odhadnout, vidím jen namátkově obrovské nároky na HW pro některé aplikace, ale nemám v ruce žádná celková čísla, on ani nikdo snad nikdy tuhle analýzu nepožadoval. Ty data od Seznamu jsou interní a veřejně to neprezentoval, což je škoda.

V dobře zaizolovaných objektech možná. Ale jednak není velká část a skoro bych řekl, že i většina dobře zaizolovaná a druhak některé objekty prostě "dobře izolovat nechcete". Na náš dům z osmnáctého století dvacet centimetrů polystyrenu namlátit prostě nenechám. A bourat ho nebudu už vůbec... Ostatně osmdesát centimetrů kamene je osmdesát centimetrů kamene.

Jenže představa různých aktivistů i bruselského úředníka zřejmě je, že jediné důležité je všechno zprasit nebo zbourat a postavit nové. V tomhe ohledu je to jak v padesátých letech, to byla co se týká nového a starého atmosféra podobná.

V tomhe ohledu je to jak v padesátých letech, to byla co se týká nového a starého atmosféra podobná.
To srovnání vůbec nechápu. V padesátých letech se lidem zabavovaly majetky, buďto nějakým výnosem nebo nátlakem a když ani to nestačilo, tak likvidací (kulak šel do kriminálu).

Jenže představa různých aktivistů i bruselského úředníka zřejmě je, že jediné důležité je všechno zprasit nebo zbourat a postavit nové.
Vidím to tak, že bruselský úředník dostane nařízeno, aby snížil závislost EU na dovozu paliv, aby nás nějaký šílený diktátor nemohl tak snadno "držet za koule". Zateplovat historické objekty je hloupost, na druhou stranu ať si pak jejich uživatelé nestěžují až nebudou mít na vytápění. Když se ty historické domy stavěly, tak se v zimě netopilo na 24°C, takže stačí se držet tradice :-)

Tak varianta je nebydlet tam a postavit vedle barak/izolovany mobilheim na bydleni. Ale fajn. Jen ti nechci ze svych dani / nakladu za povolenky v energiich hradit energie. To je vse.

Naklady takovych starych baraku na topeni mohou byt i pres 100kkc za rok pri rok starych cenach.

Izolace na historicke objekty se dela take zevnitr a treba jen tam kde se opravdu bydli. Polystyren neni jedina moznost. Moznosti jsou az kam pamatkari pusti. Dokonce i okna se dnes daji resit.

Trochu se obávám, ač v tom nejsem ani trochu odborník, že to zateplení opravdu starých objektů není tak jednoduše přímočaré jako když se oplácá polystyrenem ~50 let starý dům nebo libovolný panelák.

Pokiaľ má dotyčný naozaj 80 cm kameňa na stene, tak ten barák má nejakú tepelnú kapacitu. Takémuto baráku trvá pol roka, kým sa zahreje - v lete v ňom klímu netreba -- a potom pol roka, kým vychladne.

80 cm kamene má sice velkou tepelnou kacitu, ale nemá izolaci. 15 cm plné cihly odpovídá cca 1 cm EPS. Kámen má vodivost větší, takže 80 cm kamene bude odpovídat cca 4 cm dnešní izolace. Dnes se dává běžně 20 cm izolace ...

Takže když padnou letní vedra tak bude sice trvat 14 dní než se takový dům prohřeje a pak měsíc bude chladnout, což je chování v létě fajn, ale v zimě (která trvá cca půl roku) je tato vlastnost k ničemu a prostě to na dnešní poměry neizoluje.

Mám dům sice "jen" z roku 1908, takže zdobenou fasádu do ulice jsem také nechtěl zaplácat polystyrenem, ale hladký štíť do strany a hladkou fasádu do dvora plus půdu jsem zaizoloval a úspora byla cca 30% proti stavu už s novými okny, takže ještě větší úspora proti původnímu stavu. Takže nějak izololovat lze i historické stavby, samozřejmě pasivní dům z toho neuděláte.

Jestli se můžu zeptat, šlo o kámen nebo cihlu? Čím jsi izoloval?

V mém případě sklepy jsou smíšené zdivo pískovec cihla, 60 cm, nosné zdi cihla 45 cm, boční štít cihla, ale jen 30 cm (to už izolovalo opravdu málo). Nechal jsem dát 20 cm EPS na zdi, 16 cm XPS (?) sokl až cca 1 metr hluboko (to byl plán, v části bych se dostal pod základy - plány z roku 1908 jsou krásné, ale ne moc detailní). Podhlaha na půdě 20 cm skelné vaty v roštu aby byla zachovaná pochozí podlaha a nebyly utopené v izolaci 4 trámy co nesou celý krov. Okna menší část trojskla, větší část dříve vyměněná za dvojskla.

Dům z ulice stále vypadá cca jak v roce 1908 (menší část "ozdob" zmizela při reknostrukcích po válce a po revoluci), ale ze tří stran to má hodnoty téměř pasivního domu (a čtvrtá je sousední dům).

Nicméně některé detaily na úroveň dnešného izolace vyřešit nelze. Můžete okopat a izolovat dům z vlastního dvora, obtížněji do ulice, ale určitě nemůžete rozkopat sousedům obývák pro izolaci vlastního sklepa. Nebo těžko posunete 100 stará vstupní vrata ani na vstup nedáte izolaci, protože by jste zmenšil průchod. Případně fasáda je izolovaná až ke střeše, pak je izovaná podlaha půdy, ale mezitím je na půdě vystavená 45 cm cihlová zeď, která vlastně tvoří tepelný most. Takže modernímu domu se dá příblížit, ale nebude to stejné, ale to neznamená že to nemá smysl izolovat..

Díky za detailní popis. Výhledově bych taky zvažoval zateplení starého domu, ovšem v tomto případě z kamene (60-80cm zdi) a tam se trochu bojím, co by udělal EPS - už takhle je dům mírně vlhký (ne extrémně) a taková izolace by asi stav zhoršila (podřezání zdiva prakticky nepřipadá v úvahu, mj. kvůli materiálu a síle stěny, když pominu nutnost vystěhovat interiér a dát to pak do původního stavu).

Z EPS jsem strach neměl, protože jsem v předešlé práci s výrobky s EPS pracoval. Jeden z úkolů bylo zvážit balení z EPS pro ověření hustoty EPS (to ovlivňuje tuhost, což je pro balení - ochranu výrobku zásadní). A překvapivě ta hmotnost hned po dodání a po 14 dnech na stole se zásadně lišila. Ta EPS se totiž vstřikuje spolu s vodní párou a voda se z toho časem vypaří. EPS je totiž pro vodní páru průchodné. Takže EPS není igelit který dům uzavře.

A druhý argument. Dostatečná síla izolace způsobí že rosný bod se posune až do izolace. Při skladně 45 plná cihla je limit pro posun do izolace 12-14 cm EPS. Při 20 cm EPS mám tedy jistotu že ta vlkost ve zdi zůstane ve formě páry a nezkondenzuje do vody. Takováto vlhkost nevadí. Reálně roh domu co byl vlhký a občas plesnivěl (dle fotek už někdy po válce či i dříve - našel jsem fotky s okopaným iteriérem), tak po zateplení je suchý. Zato podobný roh do ulice kde není izolace jsem musel začít vyhřívat (prostě jsem zakopal do zdi kousek pod omítku smyčku topení).

Takže izolace nezpůsobí problém s vlhkosí, ale naopak vyřeší problémy s rosným bodem. Problém jsou tepelné mosty v místech kde odstranit nejdou. Tam se pak musí naopak ten bod vyhřívat nebo větrat. Takto mám v jednom rohu přes zimu v rámu folii, která topí jen 15W, ale vytváří tak mírný komínový efekt a ohřívá a odvětrává problémový kout. Funguje to.

Jinak v mém případě vzhledem k hloubce studny je zjevné že před 100 lety byla spodní voda o 4-6 metrů níže, v každé místnosti se "nuceně větralo" topením v klasických kamnech, takže problém s vlhkostí byl menší. Pokrok nám tedy přinesl jiné problémy, ale i způsoby jak je řešit.

funguje chemicka injektaz. Treba kremova izolace, zvladne clovek sam. Me to zafungovalo

Misto EPS tam klidne muzete dat vatu, ma lepsi parametry ohledne paropropustnosti.

https://fachmani.cz/clanek-296489-cim-zateplit-dum-polystyrenem-nebo-vatou

23. 5. 2022, 09:07 editováno autorem komentáře

230 tisic domacnosti je na prahu fakt malo a zajimalo by mne kolik z toho je virtualnich
Není podstatné, jestli je to málo na Prahu ale jestli je to málo na chlazení datacenter poblíž horkovodů. Musela by tam být spolupráce s provozovatelem horkovodů, aby byl ochoten připojovat i zdroje tepla. Pak je otázka, jak nákladné by bylo tepelným čerpadlem zvýšit teplotní spád, aby to vůbec mělo smysl k tomu horkovodu připojit připojit.

Ač se to nezdá, tak dosud byly energie velmi levné, takže nikdo neměl potřebu něco takového řešit.

Praha ma 611 tisic domacnosti, takze hovorit o nerozsahle siti - kdyz jen sit PTAS jich pokryva 44% (prevazne ty na pravem brehu Vltavy) je asi zvlastni. Na levem brehu pusobi prozmenu Veolia, ktera ma dalsich 115km teplovodu... doporucoval bych otevrit DTM Prahy a pak vyrok o "nezasitovanosti" korigovat ;-) Siti je cela rada, pod historickym centrem jsou prozmenu (krome metra) kolektory... ktery je treba i pod Staromestskym namestim.

S tou nezasitovanosti jsem narazel na teplarenskou soustavu.

V historickem jadru tahat tak rozsahle stavby je tezky ukol. Sanci mas pouze s vetsim celkem. O cinzaku se ctyrmi patry se s tebou nikdo bavit nebude a kdyby pod tebou byl kolektor. Tam dojde k provozu lokalniho zdroje temito spolecnostmi - cvak. Mame dalsiho zakose.

To by mne zajimalo co z tech 115km je v Praze a kolik z toho zapocitala z Prazske teplarenske kterou mj. Prazsti pepici prodali francouzum (historie se opakuje). Takze co si z tech cisel vybrat?

Infrastruktury PTAS a Velioly jsou oddelene. Tech 115km je Velioly, PTAS ma dalsich 700km (vesmes na druhem brehu). Pokud vas to skutecne zajima, muzete travit cele dlouhe vecery u tech digitalnich technickych map na odkazu vyse... data jsou verejne dostupna.