V minulých dvou dílech jsme se zaměřili na instalaci, základní principy poplatné Sailfish OS, ale jedné klíčové věci, a dá se říci i lákadla, jsme se ještě nedotkli: podpory aplikací pro Android. V dnešním článku se zaměříme na to, jak je tato podpora v Sailfish OS pojata, co v jejím rámci je možné a jaké jsou naopak limitace této podpory.
Co se dozvíte v článku
Pro mě osobně se jedná o klíčovou věc, protože mým cílem je používat Xperii 10 III se Sailfish OS jako s primárním systémem. Jakkoliv je nabídka aplikací pro Sailfish OS relativně bohatá, bohužel se řádově ani zdaleka neblíží množství aplikací vyvíjených pro ekosystém Androidu.
Jak funguje AppSupport?
AppSupport je název, který Jolla používá právě pro implementaci podpory aplikací pro Android. Jedná se o placenou funkci, takže je k dispozici pouze v rámci zakoupení licence na Sailfish OS X. Kromě toho také platí, že podpora se může lišit podle toho, o jaké zařízení se jedná. Všechna podporovaná zařízení ji mají, nicméně mohou se lišit podporovaným Android API. Telefon Jolla C2 tak v rámci AppSupport 13 umí Android API 33 (odpovídající stavu v Androidu 13), kdežto většina ostatních zařízení má AppSupport 11 s Android API 30, což je i případ Xperie z tohoto seriálu.
AppSupport je implementován prostřednictvím aplikace Aliendalvik, nicméně přístup je jiný než např. u Waydroidu. Oba sice používají LXC kontejner, nicméně v případě Waydroidu je do kontejneru umístěn prakticky celý OS, např. LineageOS, kdežto Aliendalvik implementuje Android runtime prostředí kompatibilní s danou verzí API a dalších služeb a nástrojů dostupných v Androidu. Nejedná se tedy o emulaci.
Zároveň v případě AppSupportu je do velkých detailů dovedena integrace do hostitelského systému, ať už se to týká notifikací, práce se souborovým systémem, kontakty v systému nebo třeba situaci, kdy Sailfish OS dovede nabídnout androidí aplikaci poplatnou svému účelu dle kontextu např. pro otevření fotky, nebo PDF souboru. Další rozdíl je samozřejmě v licenci: AppSupport je proprietární software od společnosti Jolla, kdežto u Waydroidu se jedná o Open Source.
Pokud máme AppSupport již nainstalovaný, nic nebrání instalaci aplikací. Jak Aurora Store (pro přístup do aplikačního obchodu od Google), tak F-Droid umožňují instalaci aplikací bez přihlášení, resp. přihlášení je v případě Aurora Store volitelné. Jedná se však o neoficiálního klienta, takže je dobré v případě použití s Google účtem mít na paměti disclaimer projektu. Pokud je AppSupport již spuštěný na pozadí, start aplikací je prakticky bleskurychlý. Zde nepozoruji žádný rozdíl oproti nativním aplikacím, zcela subjektivně se mi dokonce jejich spuštění zdá rychlejší. Z hlediska vykreslování musím říct, že pozoruji obrovský rozdíl oproti Xperii XA2 se stejnou verzí Sailfish OS, tj. 5. Zvláště u mapových aplikací (konkrétně COMaps) mělo k plynulosti daleko. Ne tak na Xperii 10 III, např. Sygic se používá úplně normálně. Jakkoliv určité odlišnosti si člověk nakonec všimne.
Silně doporučím jednu věc: pokud používáte těchto aplikací větší množství, nechejte AppSupport spustit automaticky hned při nastartování systému. Nastavení naleznete pod menu „Systém“ → „Android AppSupport“. Zpoždění při zapínání telefonu při této funkcionalitě zapnuté kvůli tomu nepozoruji, rozdíl v obsazené operační paměti je cca. 400 MiB, což na telefonu s 6 GiB RAM není vskutku mnoho. Pokud používáte aplikace pro Android jen tu a tam, zvažte, zda vám oněch cca pět sekund, který boot AppSupportu zabere, vadí, či ne.
K nastavení AppSupportu mám tip na jednu relativně skrytou část konfigurace. Pod nenápadnou položkou „Zobrazit licence“ v rámci nastavení AppSupportu se skrývá přístup do kompletního nastavení prostředí Androidu. Poté co se zobrazí „Právní informace“, klikněte na šipku zpět, čímž se ocitnete v plnohodnotném androidím GUI s nastavením: přesně takového, jaké je v odpovídající verzi čistého AOSP.
Pracujeme s microG
Potřebujeme ho vůbec? Tak by měla znít základní otázka. Závisí to na tom, jak moc vám jde o odtržení se od ekosystému poskytovaného Googlem. Má osobní filozofie je spíš poskytovatele služeb diverzifikovat, nebýt závislý na jednom konkrétním, než usilovat o naprostou eliminaci. Instalace microG, čili svobodné implementace služeb Google Play, je v tomto směru značně zásadním momentem, který znamená větší provázanost a závislost právě na těchto službách (oproti výchozímu stavu na Sailfish OS), nicméně bez některých z nich je život těžší, nebo minimálně méně pohodlný.
O kterých mluvím? Předně vícero aplikací ke správné funkci Google Play Services vyžaduje; můžeme se bavit o správné detekci polohy, zasílání notifikací (pomocí cloudových zpráv) nebo atestaci zařízení. Není to málo a vše je na zvážení. Pro mě osobně byl určitým prozřením moment, kdy jsem si uvědomil, jak silně závisím na mnoha funkcionalitách, které považuji za samozřejmé a jaksi všudypřítomné. Konkrétně:
- Syntéza hlasu. Doba, kdy většina navigací měla možnost použít předem nahrané pokyny v mnoha jazycích, je už nenávratně pryč. COMaps spoléhají na funkcionalitu TTS v systému jako takovém, Sygic pokyny namluvené reálným člověkem dosud má. Ano, lze použít i jiné TTS řešení než to od Google, nicméně, používáte-li Android: kdy naposledy jste to dělali?
- Notifikace. I jiná doba je už zvolna pryč. Doba, kdy jste čekali na notifikace z toho prostého důvodu, že jejich kontrola byla dána časovým intervalem. Nebo se objevily až po (pro)aktivním zapnutím aplikace. Leitmotivem dneška je: hned. A „hned“ na Androidu znamená cloudové zprávy od Google.
- Detekce polohy. Striktně vzato s tím Google Play Services nemusí souviset, můžete použít výhradně GPS, ale co když je aplikace napsána tak, že informace o poloze získává právě jejich prostřednictvím, čili přes „Fused Location Provider“? A co informace o poloze založené na informacích z mobilní sítě?
Samotné microG vám dává možnost přihlásit se pomocí účtu Google, ale je potřeba říct, že pro žádnou z výše zmíněných funkcionalit toto nepotřebujete. Naopak by se tato možnost hodila, pokud se účtem od Google přihlašujete i do aplikací třetích stran, které tuto podporu ze strany Google Play Service (a zde tedy microG) očekávají.
Instalace microG není složitá. Patrně nejsnadnější cestou je přidání dalšího repozitáře pro F-Droid (např. přes QR kód), který nám poskytne tři aplikace (microG Companion, Services a Services Framework proxy), po jejichž instalaci se můžeme vrhnout do nastavování. Jinak pokud vás napadla myšlenka, proč nenainstalovat přímo oficiální Google Play Services, pak, pomineme-li licenční problematiku, microG je podporovaným řešením ze strany AppSupport a tedy Aliendalviku.
K nastavení microG a AppSupportu celkově mám několik tipů. Předně v nastavení AppSupportu je nutné povolit běh služeb microG. V aplikaci „Nastavení microG“ pak pod položkou „Vlastní kontrola“ zvažte, která oprávnění chcete udělit, míru kontroly máte vysokou. Osobně ale přiznám, že nezatrženou položku mám pouze jedinou, konkrétně povolení interakce s pracovním profilem. Pokud chcete používat notifikace, potřebujete mít rovněž povolenou registraci zařízení a cloudové zprávy.
Pozor, toto není jediné nastavení, které je přístupné a důležité. V nastavení Sailfish OS, v sekci „Aplikace“ máte přístupnou po kliknutí na ikonku „Nastavení microG“ volbu „Otevřít nastavení Android“. Neplatí to jen pro microG, ale pro kteroukoliv aplikaci pro Android. Zde jsou přístupná všechna nastavení, včetně oprávnění přesně tak, jak to znáte (nebo neznáte) z Androidu jako takového.
I samotnému microG tak musíte udělit např. právo přístupu k poloze, pokud chcete, aby ostatní Android aplikace, které spoléhají na zmíněný „Fused Location Provider“, korektně fungovaly. Záměrně jako příklad zmiňuji právě toto. V pravém horním rohu si pak povšimněte tří teček zpřístupňujících položku „Všechna oprávnění“, kde můžete nalézt ještě další detailnější nastavení.
Limitace a omezení
Začnu na pozitivnější notu. Neměl jsem žádná očekávání ohledně placených aplikací, nicméně, když jsem se to pro účely toho článku rozhodl prověřit, zjistil jsem, že minimálně ve dvou příkladech zakoupených aplikací (konkrétně zmiňme PhotoSync od touchbyte) je aplikace v placené verzi normálně přístupná a funkční. Mírně matoucí je pouze fakt, že je u aplikace v Aurora Store zobrazena její cena, ne informace, že je zakoupená.
Druhou věcí je způsob, jak je v rámci AppSupportu implementována podpora bluetooth. Ta je limitována na využití pro audio. V praxi by tak neměl být problém s používáním bluetooth sluchátek (žádná nevlastním), nebo např. s přehráváním navigačních pokynů prostřednictvím infotainmentu auta (nebo přímo pro telefonování v autě), se kterým je mobilní telefon se Sailfish OS spárovaný. Zde naopak mohu funkčnost potvrdit, používám to běžně. Problémem naopak je nemožnost přímého použití bluetooth pro libovolný účel, což může být problém např. u některých bankovních aplikací. Zde AppSupport bohužel naráží.
Dalším omezením je pak NFC. Sailfish OS NFC podporuje, ale tato funkcionalita není přístupná pro AppSupport. Z principu to tak vylučuje např. použití rozličných platebních aplikací. Upřímně řečeno, jejich použití by i tak bylo problematické až nemožné už kvůli tomu, že na zařízení s microG selhává Google Play Integrity Check (na obdobný problém narazíte i na LineageOS). Osobně NFC platby již delší dobu řeším platebním prstenem, takže to pro mne není zvlášť omezující, nicméně pro mnoho dalších to může být jinak.
Vyjma výše zmíněných případů brzy dojdeme ke zjištění, že limitace a omezení jsou ve většině případů shodné s omezeními poplatnými pro danou verzi AOSP a pro microG jako takové. Přímo z toho vyplývá, že jedna z věcí, které nebudou pracovat korektně, je streamování na další zařízení s Android TV pomocí Chromecastu, nebo rovněž nemůžeme počítat s provozem aplikací jako je Android Auto. (Byť to by např. minimálně na /e/OS, který na microG také spoléhá, už možné být mělo.)
Provoz aplikací
Obecně lze říci, že v případě, kdy aplikaci lze úspěšně spustit, pak je velmi vysoká pravděpodobnost, že bude i korektně pracovat. A naopak, pokud narazíme na problém hned na začátku, dá se očekávat, že ani dál to nebude lepší. Alespoň to je moje subjektivní pozorování, které je poplatné situaci, kdy provozuji AppSupport rovněž s nainstalovaným microG. Pojďme se podívat na vybrané aplikace, které používám podle kategorií.
- Instant messaging. Používám tři takovéto aplikace: Nextcloud Talk, Molly (klient pro Signal) a Messenger od Mety. Všechny pracují korektně, v případě první a poslední i včetně videohovorů. U videohovorů jsem jednou zaregistroval problém s přístupem ke kameře, nicméně bylo to řešitelné restartováním AppSupportu.
- Mapové aplikace. Dlouhodobě používám pouze slovenský Sygic, s jehož provozem mám dobré zkušenosti. Vzácně jsem narazil na problém s detekcí polohy, ale totéž se mi stalo na stejném místě i na druhém telefonu s LineageOS a stejnou aplikací :) Letmo jsem zkoušel i Mapy.com, které rovněž pracovaly správně. S čím naopak problém byl, bylo sledování cesty pomocí COMaps. Aplikace při takovém použití vždy zatuhla. (Pro daný účel se nicméně skvěle hodí nativní OSM Scout.)
- Platební aplikace. Zde narazíme na zmíněný problém s NFC, ale ne všechny platební aplikace používají výhradně NFC. Pro mě důležitou výjimkou je aplikace Qerko, kterou používám prakticky neustále a která funguje výborně. I zde jsem narazil na občasný problém s přístupem ke kameře se stejným řešením jako prve.
- Dopravní aplikace. Používám Můj vlak (pracuje korektně), příležitostně Pid lítačku (zde je to zajímavé: ještě před měsícem nešlo nakupovat jízdenky, aplikace rozpoznala „instalaci z neoriginálního zdroje“, nyní lze i to), teď čerstvě německou DB Navigator (bez potíží včetně nákupu) a pro vzdálený přístup k informacím z auta pak MyŠkoda (žádné problémy).
- Multimédia. Tuto kategorii lze vlastně shrnout docela jednoduše. Pokud není běhu mimo stock Android cíleně bráněno, fungují velmi dobře. Platí to primárně u aplikací pro (streamované) video, kde SledovaniTV, VLC nebo LibreTube pracují skvěle a Netflix nebo Disney Plus naopak vůbec. Bez potíží funguje i Google TV, včetně vzdáleného spuštění videa na Android TV.
- Webový prohlížeč. Jednotné číslo je záměrné, protože jsem zkoušel pouze Vivaldi. Pracuje krásně, používám ho prakticky výhradně (výchozí na Gecku postavený prohlížeč je sice sympatický, ale ocením rozsáhlejší funkcionalitu). Jediným omezením je zde nemožnost ručního přístupu k uloženým heslům z nastavení (automatické vyplňování funguje), protože není správně detekován nastavený zámek displaye.
A šlo by pokračovat. Jako rodiče mne potěšil bezproblémový chod GCompris (vzdělávací aplikace pro děti) i další aplikace Naše MŠ pro komunikaci s mateřskou školou, také MojeID klíč jede na jedničku. Ohledně bankovních aplikací jsem skončil na zmíněném problému s bluetooth, který má banka vyžaduje pro přenesení aplikace. Nespustíte ani Revolut.
Mírně bizarním experimentem pro mne bylo použití klávesnice Swiftkey, která funguje! Sice logicky pouze pro aplikace pro Android a rovněž jejím použitím přijdete o rozumné použití schránky mezi nativními aplikacemi a aplikacemi pod AppSupportem, což s výchozí klávesnicí lze, ale funguje. Ani zelená potvora známého obchodu netvoří problém. Potěšilo mě, že si bez potíží přečtu i svůj oblíbený Respekt.
Narazil jsem na jeden další občasný problém, kterým byla ztráta konektivity pro Android aplikace. Většinou byla opět řešitelná restartem AppSupportu (někdy až telefonu) a vypozoroval jsem, že typicky nastává při přechodu mezi různými sítěmi, např. při připojení k veřejné Wi-Fi síti poskytované blízkou restaurací. Nicméně ne vždy a za všech okolností, tedy přesně jedna z těch situací, které se jako Quality Engineer naučíte milovat.
I přes dílčí zmíněné potíže má Jolla za AppSupport můj opravdu velký obdiv a smekám před nimi klobouk. Bavíme se o firmě, která má několik desítek zaměstnanců a zdroje zcela neporovnatelné ve srovnání s dalšími velkými hráči na poli mobilních operačních systémů. Přesto je výsledek použitelný a více než důstojný.
Ohlédnutí za Sailfish OS
Jsme na konci seriálu, jaký je verdikt? Se Sailfish OS jsem si spíš nezávazně hrál někdy od léta 2025 nejprve na Xperii XA2, která už ale má svá léta odsloužená a na jistou dýchavičnost zvlášť v AppSupportu má nárok. Nicméně byl to zajímavý první vhled na platformu jako takovou. Jako hlavní zařízení pak používám Sailfish OS na Xperii 10 III zhruba čtyři měsíce. Nebudu tvrdit, že je to zařízení pro každého. Není. Ale je velice slušně použitelné? Zvládne naprostou většinu úkonů, které potřebuji? Ano, zvládne.
Snažil jsem se k testování Sailfish OS přistoupit nedogmaticky. Ano, protože dlouhodobě pracuji s Linuxem, udělal jsem i některé kroky, které by běžný uživatel chytrého telefonu patrně neudělal (za všechny změnu rozložení oddílů úložiště), ale ve většině případů jsem šel spíše pragmatickou cestou. Nevolil jsem nativní aplikace za každou cenu, pokud jsem nebyl opravdu spokojený s jejich funkcionalitou. Na druhou stranu jsem různých nativních aplikací zkoušel značné množství a ve výsledku používám velmi různorodý mix androidích a právě nativních aplikací.
Proč to všechno? V úvodu prvního dílu seriálu jsem popsal své motivy, doplním to o konstatování, že může být fajn, nebo i více než fajn, mít operační systém, kde nejste nuceni instalovat aplikace výhradně z předepsaných obchodů; který tuto možnost ostatně zachovává i pro majoritní aplikační ekosystém Androidu; který svá datová centra má umístěná v EU; který už roky poskytuje aktualizace pro podporovaná zařízení po dobu, o které si většina dalších platforem donedávna mohla nechat jen zdát (Xperia XA2 bude letos podporována osmým rokem).
Nelze než Jolle držet do budoucna palce a doufat, že nadcházející Jolla Phone bude úspěch, což by snad aktuální počet předobjednávek mohl naznačovat. Domnívám se, že je to krok správným směrem. Je to i jeden ze závěrů, které si z používání Xperie 10 III odnáším: ne, vše je dokonalé, tu a tam jsem narazil na určité drobnosti, snad kontrola nad vlastním hardwarem, jak ostatně prokázali jiní velcí hráči, by mohla být tou rozdílovou složkou, které posune uživatelský zážitek ještě o něco dál.
ČLÁNKY DO MAILU