Pouzivam icewm a nautilus je pro me hrozba. Vzdycky, kdyz se nejakym omylem spustil, tak mi sam nahodil desktop z gnome. - - - Ted jsem to zkusil na debianu a udelal to znova. Tak to jen tak pro informaci. Rekl bych, ze nautilus neni spravne napsany, kdyz tohle dela. Ale mozna mi to nekdo vysvetli jako prinos.
No, to je proto, že Nautilus je v Gnome jak správce souborů, tak zároveň správce plochy...
Jak už tu kolega napsal, je možné mu při spouštění parametrem říct, aby se o plochu nestaral - ale to není moc pohodlné a navíc vám to neošetří ty případy, kdy se z nějakého důvodu Nautilus pustí sám.
V tom případě ještě můžete udělat toto:
Spusťte gconf-editor, proklikejte se na klíč apps/nautilus/preferences/show_desktop a nastavte ho tak, aby nebyl zaškrtnutý. A máte pokoj a Nautilus se už o plochu nikdy starat nebude (tedy pro daného uživatele).
Uch. Diky, ocenuju nabizenou pomoc. Jina vec je, ze radsi na nautilus nesaham a sahat uz nebudu, protoze me desi tyhlety registry ve windech a gconf mi je dost pripomina. Vlastne - kdyz rikas, ze je to spravce plochy, tak to je podobny jako explorer, ne? A kdyz uz se sveruju: ranil me i gnome-terminal, kterej povazuju za jeden z nejpovedenejsich a kterej najednou (v nejaky fedore) zacal potrebovat k zivotu gnome (nasel jsem roxterm). A kdyz se k tomu pripocetlo, ze se mi nepodarilo udelat tuhlentu funkcni login screen bez gnome, tak jsem se downgradoval o dva roky zpet k debianu, kde jsem vsemu jeste rozumel.
Rikam, stejne diky. To, ze jsem extremista neznamena, ze si nedovedu vazit dobre rady.
Pokud máš Nautilus nainstalovaný, tak tam tyhle věci, jako gconf stejně jsou. Takže tohle je jen o tom, že se změní jedno nastavení...
GConf narozdíl od registrů ve Windowsech nepoužívá nějaký binární blob, ale textové soubory v adresářích. Teoreticky se k tomu nastavení, co jsem zmiňoval, dostat i tak.
Nebo stačí použít v terminálu tenhle příkaz:
gconftool-2 --type bool --set /apps/nautilus/preferences/show_desktop false
Gnome Terminal moc nepoužívám, asi nejčastějí používám rxvt-unicode (alias urxvt). Neumí sice taby, ale aspoň to omezuje v tom, abych těch terminálů neotvíral zase zbytečně tolik. :-)
Mam to tam, to je pravda. Co se tyce tech textovych souboru v adresarich, je fakt, ze je to text, ale jednou jsem to toho vlezl a hromada podadresaru a ruzne xml syntaxe me nejak nenaplnily. Nasel jsem tam obcas i adresare od programu (jako cheese) s mymi daty, ktere jsem nemohl jinde najit, mazu tam jakesi default pro oowriter, kdyz se nesmyslne snazi cosi obnovovat. Zrovna tohle bych radsi videl v homu. Takova je pravda.
Nechci byt hlasatel ciste a prave viry, abychom si rozumeli, jen si stezuji, ze si kazda cast systemu hleda svoji cestu k tomu stat se nenahraditelnou soucastkou. Tytez vyhrady mam ke GRUB2. Taky se tam objevuje vlastni parodie na /etc/init.d a kdyz chci zmenit timeout, nebo vyrazit sest starych jader, tak abych programoval v shelu. Zatimco nautilus rad ozelim ve prospech pcmanfm, s grubem je to trochu horsi, ten prece jen sedi na klicovym miste a budoucnost se teprve ukaze.
PS. taby potrebuju a novy tab v aktualnim adresari je prijemna drobnost.
Co se týče konfigurací programů, tak je sice pravda, že spousta jich to dělá tak, že má něco typu .program přímo v domovském adresáři. Nevím ale, jestli je to úplně ideální způsob - je tam pak kvůli tomu trošku nepřehledně - i když ty soubory a adresáře jsou skryté.
Jsou tu snahy udělat v tom trochu pořádek - například adresář .config. GConf mi přijde jako jedna z takových snah. Berte to jako by to byl adresář ".gnome". Pořád lepší, když aplikace z Gnome budou své nastavení dávat do jednoho adresáře, než abych měl v domovském adresáři .nautilus, .rhythmbox, .gnome-panel, .gnome-session etc.
Gnome k tomu navíc poskytuje nástroje, jak tato nastavení spravovat - ať už z příkazové řádky, tak i zmíněný GUI editor. A samozřejmě pak nástroje přímo pro vývojáře aplikací.
Ad Grub - taky jsem nejdříve na konfigurační soubory Grub 2 koukal jak vejr, ale přečetl jsem si k tomu nějaký turoriál či článek a rázem bylo jasně. Jakmile člověk pochopí smysl, tak je to v pohodě...
Hlavním důvodem změny byly distribuce - aby bylo možné konfiguraci Grubu upravovat z různých skriptů - když třeba balíčkovací systém nainstaluje nové jádro. Bohužel, některé distribuce nemají systém těchto skriptů moc přehledný - ale zase většina uživatelů se tím ani nemusí moc zabývat...
A když to někomu hodně vadí, v některých distribucích by měl být i balíček grub-legacy, kde je verze 0.9...
To je ono. Zalezi proste na gustu jednotlivce. Gnome bych rad aby si taky ukladal do .gnome, jako kazdy jiny. Vsak taky proto pouzivam icewm. Ono se ne nadarmo rika, proti gustu zadny disputat.
Ad grub - ono tech clanku uz je nejak moc. Ja treba verim, ze to smysl ma i ze je to svym zpusobem krasne udelane. Vyhod taky najdu radu. Potiz je, ze nejsem vetsina uzivatelu a nejak mi uz vadi prechod od editace jednoho filu k hledani jakehosi loopu ve 40-others. Kdyz tohle udela kazdej program, tak abych uz jen studoval manualy. Na druhou stranu, mozna si zvyknu. A legacy? Jednim z duvodu je prece neudrzovatelnost grubu 1. Pochybuju, ze prezije ve zdravi pristich par let.
PS. napada me - tenhle startup je v /etc, ne? Kazdej linux na disku si tedy muze sestavovat/kompilovat svuj vlastni grub.list (nebo jak se to jmenuje)?