Ten "Mission Center" vypadá dobře, akorát až moc vindousovatě.
Což řeší "Dark mode".
19. 7. 2023, 09:54 editováno autorem komentáře
Presne, cely Windows.
Navic jsem nikdy nepochopil (to nic neznamena), proc bych mel videt zatizeni jednotlivych jader CPU, vzdycky me zajima CELKOVEzatizeni CPU a je mi fakt jedno, jestli jede core6 a core12 na 100% a zbytek se flaka... zajima me, jestli mam jeste CPU vykon k dispozici nebo ne a kdyz ne, tak jak proces CPU zatezuje.
Ve Windows je ve výchozím zobrazení Celkové využití CPU. Po kliku pravým tlačítkem se dá přepnout na Logické procesory, což je přesně to zobrazení, které je tu na screenshotech. Jelikož to vypadá jako 1:1 kopie Task Manageru, tak předpokládám, že tam ta možnost bude taky.
Protože informace celkové vytížení je ve většině případů k ničemu. Co když appka je napsaná na 2 jádra a ty jedou na 100%. A v tom Vašem nastavení mi to ukáže třeba 12.5% CPU vytíženo. K čemu mi to bude?
To zda máte výkon k diskozici snad uvidíte právě na těch jednotlivých jádrech. Navíc můžete třeba vidět obě informace zároveň.
A co když zámek výkonu bude jinde? Co potom? Budete se kochat, jak máte k dispozici výkon a ono nic? Je to složitá problematika.
19. 7. 2023, 12:50 editováno autorem komentáře
Čo tak urobiť to ako to urobilo Gnome a mať spojené ale farebne oddelené jadrá v jednom grafu, keď nastavíš zoskupený graf.
Tak vlastne vidíš obe informácie naraz.
Ne, dvě jádra nejedou na 100% pokud se aplikace nerozhodne, že jedno vlákno pojede na jádru 3 a druhé na jádru 11. OS ty vlákna neustále háže jinam, ale dá se jim nastavit affinita. Je teda tuším nějaká tendence využívat přednostně "lepší" jádra. A task manager neslouží úplně k ladění výkonu multithreadové aplikace, to je dost složitá problematika a člověk si pak musí hrát s nějakým nástrojem a analyzovat, kdy a proč aplikace čeká, třeba do jisté míry napoví Intel VTune, možná to zvládne i jiný (a lepší) nástroj - docela rád se o takových dozvím.
20. 7. 2023, 18:07 editováno autorem komentáře
Co jsem četl, tak na x86 Windows háže úlohy od nejvýkonějších po nejméně výkonná jádra. macOS na Apple Silicon base M1/M2 zas drží na malých jádrech a v případě potřeby okamžitě přesune na velká jádra (přesun je okamžitý, protože komunikace mezi jádry je velmi rychlá a cache mají sdílenou). U M1/M2 Pro/Max/Ultra už často beží i ta velká jádra, protože vy stylu ARM SoC neumí zapínat jádra jednotlivě, malá 2 jádra na office work nestačí a víc malých mít nemohl, protože měl omezený počet jader, co dokáže rychle propojit a chtěl nabídnout u vyšších modelů i větší výkon CPU. Tady šel Intel opačnou cestou, malá jádra jsou připojena pomalu (čtveřice sdílí jedno připojení na sběrnici) a cílem je jen marketingový počet jader a výkon např v Cinebench benchmarku, kde je komunikace mezi jádry minimální.