Tak mě napadlo, jetli by nebylo inteligentnější napsat spíš gvfs/kio backend. (Ale stejně, trošku mi filesystémové rozhraní přijde ne moc použitelné pro blogy a kontakty...)
Hlavní je, aby to bylo připojené jako souborový systém třeba v /home/uživatel/můjGoogle a dalo s tím pracovat z jakékoli aplikace (třeba i z příkazové řádky).
Používal jsem Fedoru 8 a musím přiznat, že neměla chybu jenže jsem používal už zastaralou 32bitovou architekturu a řekl jsem si, že s příchodem 9 přejdu na 64bit. Pochopitelně upgrade neproběhl podle očekávání i když rozeběhnout by se to asi dalo a tak jsem zvolil čistou instalaci. Fedora je známá, že přináší mnoho inovací, což je dobře, avšak v tomto případě to bylo na úkor použitelnosti. Fedora obsahuje Xserver, na který nejsou k dispozici uzavřené ovladače a tak na 3D grafiku zatím zapomeňte. Můžou nastat i problémy s Firefoxem a Thunderbirdem, pokud používáte rozšíření ... u Firefoxu stačilo nahrát develop verze pro Firefox 3. U Thunderbirdu jsem musel přeinstalovat Ligtning stejnou verzí jinak byl rozhozenej. Naštěstí se mi veškerá rozšíření podařilo rozeběhnut. Další problém na 64bitové architektuře byl Flash plugin pro Firefox 3. Zde zabral strýček google a i to se mi podařilo rozjet. Já výhradně používám Gnome, avšak pro uživatele KDE může nastat problém, že je natrvalo zvolena verze 4 a údajně se starší již nedá zvolit. Slyšel jsem však ohlasy, že KDE 4 je odladěné a použitelné. Já jsem však Fedoru kvůli grafickým ovladačům byl nucen opustit, a zvolil jsem Mandrivu 2008.1. A kupodivu zde funguje vše jak potřebuji aniž bych musel složitě laborovat. Přesto Fedoře fandím a až budou všechny neduhy balíčkově vyřešeny, určitě jí dám ještě šanci. Spokojením uživatelům FC8 přechod na FC9 neradím.
Dik za info - jsem spokojeny uzivatel FC8 a chtel jsem hned "vlitnout" na 9, nicmene uz jsem si precetl par recenzi i zkusenosti uzivatelu a chvili si pockat, hlavne az budou ty KDE4 trochu "k svetu"...
nedavno jsem povisoval f8 -> f9 .... na notesu 64b a na desktopu 32b a nezaznamenal jsem vetsi problemy nez jindy pred tim tj. 5 -6 6 -7.... uplně bez problémů to nebylo ale na jiném poci ubuntu 7.10 -> 8.04 vzdy je treba neco doladit rucne neco odinstalovat protoze blebe zavyslosti.....
Jit z Ferody na Mandrivu je imho jako jit z blata do louze ... nebo dobre, Feroda neni zla, ale za mandrivu bych se stydel. Jinak na 64b systemu muzes ocekavat hodne problemu s binary-only aplikacema, takze pokud nepotrebujes 64b system kvuli alokaci pameti, zustal bych u 32b. A co se tyce KDE 4, hodne se Ferode divim, protoze i kdyz se za stabilni samo oznacuje, stabilni neni ani omylem a pouzitelne uz teprve ne. Vkladam nadeje do 4.1
Nevim, proc Mandrivou pohrdate, bez problemu pouzivam tento system (drive Mandrake) jiz nekolik (asi 7) let a jsem s nim spokojen (nyni notebook 32bit, vsechny periferie se rozjely bez problemu; dale v praci vypocetni stroj 64bit, dtto), zadne pady ani kriticke problemy jsem nezaznamenal. Distribuce se v podstate lisi jenom konfiguraci a balickovacem. RPM vam vadit nemuze, kdyz nekritizujete Fedoru. Konfigurovat vimem /etc je v kazde distribuci stejne, takze dochazim k nazoru, ze jedine, co vam nesedi, jsou tooly harddrake, drakxconf a spol. Neprijde mi, ze by byly horsi nez u jinych distribuci. A navic kvuli konfiguratoru prohlasit "za mandrivu (rozumim tomu 'za pouzivani mandrivy') bych se stydel" ? :-D
A take ... domnivate se, ze vypocet na 64bitovem procesoru je stejne rychly pri pouziti 32bitove aplikace? Ja se domnival, ze nee ...
Mandriva 2008 rozhodne nebyla nejpovedenější, řečeno hodně mírně.
Problém asi není v tom, že by tam byla grafická udělátka, ale v tom, že ta udělátka jsou schopna, z důvodu naprosté debility autorů distribuce, přepsat již nakonfigurované věci (a to ať těmi udělátky nebo ruční editací konfiguráků) do jakéhosi implicitního a naprosto nepoužitelného stavu.
Např. totální debilita s disketou: Na Mandrivě 2005 jsem vrazil disketu do mechaniky a ona se připojila a bylo. Tady se musí připojit dialogem v grafice, který musíte jako root nakonfigurovat. Po jakémkoli vypnutí nebo rebootu systému se ta konfigurace ztratí (udělátko není schopno rozpoznat file systém na disketě - standardní FAT16), a pokud byste chtěl připojit disketu přes grafiku podle návodu, musíte se přihlásit jako root a překonfigurovat to znova (a to po každém zapnutí počítače - což už je lepší otevřít si rootovskou konsolu a mountnout to natvrdo z příkazového řádku). Je to ovšem krok zpět až někam k RedHatu 5, protože už Mandrake 8 uměl korektně najít a otevřít disketu. Mají též idiotsky vyřešenou detekci CD - DVD v mechanice, protože autodetekce je schopna shodit kontrolu vypalovaného média programem K3B. A takových zmršenin je tam celá řada. Největším problémem je, že chybí nějaký jednoduchý postup, jak tyto zhovadilosti povypínat.
Vámi popisovaný problém s disketou nemohu ověřit, toto médium už pro mne totiž dávno neexistuje. Ještě se mi tedy nestalo, aby mi drakconf přepsal nastavené věci, dokud jsem mu to nepotvrdil. Nepopírám, že tam mohl být nějaký bug. Ale co jsem postřehl je, že instalace a upgrade většiny systému vč. windows se nevyplatí hned po uvolnění konečné verze. Vždycky je dobré měsíc počkat, pak to upgradnout, stáhnout aktualizace a většinou je po problémech. S tím rozdílem, že u windowsů je měsíc málo, tam se jeden měsíc rovná jednomu roku.
No já to tedy více rozepíšu. Na linuxu jsem začínal v dobách RedHatu 5.1 tuším, že to bylo kolem '98 roku. Byly to kruté začátky na nějaké 486 DX4 100MHz a tehdá luxusních 128 MB ram. Co to bylo za slávu, když se mi podařilo rozeběhnout Xka :) A to všechno díky tomu, že jsem se někde dočetl, že existuje něco jiného, než windows. Začal jsem se poptávat až jsem nakonec na Dejvické v metru objevil příručku i s kulatým nesmyslem ;-) S touto distribucí jsem vydržel spokojenej až do doby, než společnost RedHat ukončila vývoj volné verze a jako mnoho ostatních jsem neopustil RPM balíčky a přešel na Mandrake 8.1. Když přišla verze 2006, zjistil jsem, že buď chci víc, nebo se ona distribuce zhoršila a tak jsem začal zkoušet. Kamarád řekl Ubuntu. Ubuntu je celkem dobrá distribuce, ale na disku mi vydržela rok a půl (rozuměj tři verze), neodešel jsem od ní se špatnýma zkušenostma i když by se našli věci, které mi nesedli, ale hlavním důvodem byla česká komunita, nesdílel jsem jejich názory a už vůbec ne chování vůči uživatelům z jiných stájí. Tak nějak jsem byl rozmazlen komunitou kolem Mandrivy, kde vládne pohodička a lidé jsou ochotni poradit třeba i s IPCopem. Ale co, měl jsem spousty práce rozdělané v distribuci, která používá jiný balíčkovací systém, a tak jsem šel k základům. Tím myslím Debian. Debian je naprostá bomba, je to distribuce, která mne hodně naučila a nedám na něj dopustit! Komunita kolem Debianu je také naprosto skvělá, řekl bych mnohem vyzrálejší, než u Ubuntu stejně tak to je i s tou distribucí, nevím čím to je, ale vždycky mi přišlo, že spousta věcí pracovala lépe, nebo rychleji, než v Ubuntu. Prostě pohodička. Dnes o ubuntu říkám, že je to špatná reklama Debianovi. Fedoru jsem ale jako starý RedHaťák sledoval od začátku jejího vývoje, až jsem na ní do verze 6 zapomenul. Verzi 6 jsem vyzkoušel, ale nebyl jsem spokojen a tak jsem to dal zase na čas k ledu. Neuteklo mnoho času a byl jsem upozorněn na FC8 ... zkusil jsem jí a používal k plné spokojenosti, prostě mi sedla! O to větší zklamání bylo z FC9. Vím, že spousty věcí bych opravil a zprovoznil to ke své spokojenosti, avšak nebylo by to čistou metodou, tím myslím kompilace atp. Vlastně ona to je čistá metoda, jen by se mi v daných věcech neprováděli aktualizace, protože bych obešel balíčkovací systém ... u něčeho mi to nevadilo, ale když jsem to zvážil, tak jsem raději nainstaloval Mandrivu. Nestydím se za ní, protože to je propracovaná distribuce, stejně jako Debian, či Fedora ba koneckoncu i Ubuntu nebo OpenSuSe ... něco mi prostě více sedí, něco ne. Říkáte si, nač takový kolotoč ? Jeden z důvodů byl, že jsem chtěl poznat jak co kde funguje a naučit se s tím pracovat. Zkoušel jsem jako hlavní pracovní distribuci i jiné, exotické Frugalware, KateOS, Foresight atp. Vesměs spokojenost. Závěrem bych chtěl napsat, že je jedno, jakou distribuci používáte, pokud se Vám s ní dobře pracuje. A pokud se Vám s ní dobře pracuje, není důvod se za ní stydět a já se za Mandrivu rozhodně nestydím. A distribuci nedělá jen jádro a programové seskupení, ale i lidé kolem distribuce a hlavně její komunita, k čemu by Vám byla dobrá distribuce bez ochoty poradit? NechˇVá vaši tučňáci spokojeně skákají radostí.
Už jsem je někde zahlédl, vypadají dobře ... chtěl jsem to rozdělit po napsání a zároveň překontrolovat, namísto toho jsem se uklik a odeslal, za nepřehlednost se omlouvám.
Ale abyste neřekl, tak je tu přeci jen vyzkouším ;-)
Uz pouzivam novu 0.9 beta 17 ta vie pripajat aj rozne poznamky k nodom ma filtrovanie podla ikoniek a da sa aj scriptovat v Groovy.
Pre fanusikov planovania tam je integracia s TaskJugglerom.
Pozor, minister zdravotnictva varuje, tento SW je silne navykovy.
kdysi freemind, ale od prechodu na XP na pracovnim notebooku jedine mindmanager (vuci freemindu je to asi jako excel vuci kalkulacce), nechapu jak jsem bez nej mohl driv pracovat, tech par dolaru se v produktivite bohate vrati ... linuxova verze ovsem neexistuje bohuzel ...
Add atmail: pomale, pripoji se na imap jednou za pet pokusu a je jedno jeslti bezi na mailserveru primo nebo nekde bokem, Server responded: -ERR Connection to IMAP server failed me uz nudi :)
divne divne, kdysi jsem to pouzival chvilku na forpsi, kdyz to testovali a byla to fakt bomba ... rychle, pekne vypadajice, zadne popisovane problemy jsem nezaznamenal (coz neznamena ze jsem nemohl mit proste jen kliku :) ... proti squirellu osklivymu to byl balzam ... bohuzel se za to muselo platit, takze po nejakym mesicnim demu to forpsi smazalo :(
Ten uzpouzivam docela dlouho, s tim jsou problemy pokud chces pomoci IE7 stahovat prilohy z mailu. Musi se nastavit, ze nema stahovat https stranky na disk a nebo v roundcube nastavit at nepouziva cache.
Dříve byl vytvořen GoogleDrive, za jehož používání hrozilo zrušení účtu. Tak mě zajímá, jestli goofs není něco podobného, jehož použití by mohlo mít podobné následky.
Vzhledem k tomu, že první release je pouze 3 týdny starý tak asi ještě namá tolik uivatelů, aby si toho google všiml. Nicméně můj názor je ten, že to nebude problém. Postaveno je to na veřejném Google Data API http://code.google.com/apis/gdata/ - které je veřejné právě proto, aby podobné projekty mohly znikat a fungovat. Pro definitivní odpověd si ale asi budete muset napsat Googlu :-)