Vlákno názorů k článku Softwarové patenty, dějství druhé od dragon - Nevím proč by něco mělo být patentovatelné a...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 4. 2004 9:08

    dragon (neregistrovaný)

    Nevím proč by něco mělo být patentovatelné a něco ne a kdo to rozhodne. Patentem si tvůrce především chrání své know-how, na které vynaložil určité úsilí. Bez této ochrany přijdou ostatní k hotovému zdarma a autora tak na trhu ohrožují za jeho peníze. Výsledkem bude pokles inovací, protože do vývoje nikdo nebude investovat.
    Jeden ze základních rysů patentu je novost, takže staré věci patentovat nelze. Takže jeden ze způsobů obrany proti tomu, aby někdo nepatentoval cizí vynález, je tento vynález zveřejnit, tím se stává součástí stavu a je nepatentovatelný.

  • 13. 4. 2004 10:03

    mol (neregistrovaný)

    "Výsledkem bude pokles inovací, protože do vývoje nikdo nebude investovat."

    je zajímavé, že historická zkušenost to nepotvrzuje.

    "Jeden ze základních rysů patentu je novost, takže staré věci patentovat nelze."

    novost nezaručuje, že nejde o nějakou trivialitu. je-li -- podle vás -- hlavním smyslem ochrana investic, pak by se přece mělo chránit jenom to, co je výsledkem nějaké investice, ne?

  • 14. 4. 2004 11:15

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Historická zkušenost to naopak potvrzuje, a to způsobem až drastickým.

    V době fungování cechů a naopak nefungování ochrany know-how si každý, kdo přišel s nějakým nápadem, který mu dával nějakou výhodu, ten nápad sušil a šušnil doma. Předával ho synovi na smrtelné posteli pod přísahou, že "nikdy a nikomu neprozradí...". Třebas to byly z dnešího pohledu triviality, např. způsob míchání nějakých látek.

    Ale tento přístup zabrzdil technický (řemeslný) pokrok možná na staletí. Některé z takto utajených metod byly a jsou tak utajené, že se je nepodařilo odhalit do dneška. Třeba černé buqoyovské sklo.

    Přeneseno do sw oblasti - pokud přijdu na něco zajímavého, a budu chtít na tom profitovat (a to já budu, taková jsem svině a musím živit rodinu), musím se snažit to co nejvíc utajit. Možnosti jsou. Ale budu se víc věnovat zakrývání kódu a jeho ochraně před crackery, než vlastnímu vymýšlení.
    Taky jsem to kdysi udělal, když se jistá firma pokusila mě ojebat. Tedy vzít si know-how a platit až pak. Někdy jindy, případně na sv. Dyndy. Nakonec zaplatili, když zjistili, že cracknutí by je vyšlo na víc...

  • 14. 4. 2004 18:04

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Myslím, že se dopouštíte několika omylů. Jednak určitě není pravda, že si každý své výhodné nápady nechával jen pro sebe. Dále je sice evidentně pravda, že ono šušnění si nápadů technický pokrok zbrzdilo, na druhou stranu jej ale nelimitované sdílení neutajeného naopak urychlilo; co v jaké míře, to nemůžeme vědět. Dále se obávám, že nelze jen tak srovnávat ekonomické poměry před staletími s dnešním softwarem. Dále není pravda, že profitovat můžete jenom utajením. A nakonec úsilí o zakrývání kódu vás patrně nevyjde o nic dráž než neustálé kontroly vlastního kódu svými patentovými právníky, jestli v něm není něco patentovaného.

    Osobně si myslím, že čím méně neproduktivní režie, tím lépe. Z toho vyplývá, že nejlepší je patenty neprovozovat a kód otevřít, tím odpadne *mnoho* problémů. Vydělají na tom všichni kromě neproduktivních složek. Kolegové v oboru mohou využít mých myšlenek, čímž zefektivní svoji práci. Patrně mé myšlenky vylepší a rozvinou, což zase využiji já ve své práci. Uživatelé díky tomuto efektu dostanou za stejné peníze více. Všichni dohromady pak ušetříme spoustu peněz za administrativu, obstrukce a právníky. Není to žádná idealistická utopie, ve svobodném softwaru to tak funguje.

    O své know-how se nebojím. Skládá se z teoretických znalostí, praktického používání a studia softwaru, přečtených knih, určité míry inteligence, zkušeností s uživateli, dovedností, otevřeného myšlení, atd. To není něco, co by člověku někdo mohl vyfouknout. A jsou to věci, za které si můžete nechat zaplatit. Přitom žádné vymýšlení obstrukcí k tomu není potřeba, ne?

  • 15. 4. 2004 9:52

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Mým zájmem je dostat za své know-how a za své myšlenky zaplaceno. Přinejmenším tolik, aby rodina neremcala, že jinde bych dostal víc a (a tak dále).

    Placen ovšem nejsem za know-how ani za myšlenky, ale za realizaci, kterou si můj zaměstnavatel nebo zákazník nemůže pořídit jinde laciněji nebo zadarmo. Nežiju ve skleníkovém akademickém prostředí, naopak akademiky a studenty ze svých daní živím.
    Nebude-li zájem o mou práci (tedy o placenou práci), nebudou moje daně a bude méně i na akademiky.
    Pokud budou SW produkty nikoli jak housky na krámě, ale jak houby v českém lese (v Rakousku za sběr platíte), nebude zájem platit jejich tvůrce a časem ani školitele těch budoucích (nepotřebných) tvůrců.

    No, komunismus nezvítězil v žádném oboru, nezvítězí ani v SW. Ale krušná cesta od kapitalismu ke kapitalismu (jak jsme si [potichu, velmi potichu] definovávali socialismus) může nadělat paseku.

  • 15. 4. 2004 17:04

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Mým zájmem je dostat za své know-how zaplaceno. Softwarové patenty se mi to ovšem snaží znemožnit, protože mi brání toto know-how uplatňovat.

    Poznámka o realizaci je velmi správná. Jak vás již upozornil mol, je zásadní rozdíl mezi patenty a copyrightem. O čem mluvíte nyní, je zřejmě otázka proprietárního a svobodného softwaru. Proprietární software si klidně vyrábějte, ten mi v uplatňování mého know-how nebrání. V tomto směru není co řešit.

    Jinak mezi houbami a softwarem je také určitý rozdíl. Houby rostou jaksi samy, sesbírají se, uvaří a sní, přičemž tento proces je celkem snadno zvládnutelný. Naproti tomu software musí v první řadě někdo napsat, dále nainstalovat, spravovat, udržovat, vylepšovat a aktualizovat, což je proces silně netriviální. Pokud narážíte na to, že v posledních letech spousta lidí píše software zdarma (což je opět zase něco jiného než otázka svobodného softwaru), není tomu proto, že by nechtěli za svou práci dostat zaplaceno, nýbrž se jedná o přirozenou reakci na stav způsobený proprietárním softwarem. Nejste sám, kdo se touto reakcí cítí být ohrožen. Ovšem kdyby zemědělci, mlynáři a pekaři fungovali stejným způsobem jako výrobci proprietárního softwaru, mnozí lidé by si také pěstovali obilí, mleli je a pekli rohlíky sami odpoledne po práci. Volání zemědělců, mlynářů a pekařů po zákazu domácí "bezplatné" výroby rohlíků by bylo směšné -- měli by se raději postarat o to, aby jimi vyráběné rohlíky byli dostatečně dobré na to, aby je lidé raději kupovali, než se s jejich výrobou dřeli sami. Stejné je to se softwarem.

    Také doufám, že patentový komunismus, kdy určitá společenská vrstva bude prostřednictvím patentů ovládat ostatní, se nakonec konat nebude.

  • 16. 4. 2004 16:45

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    To si pletete s Radeckým, říkávala moje prababička.

    Komunismus znamená společenské a společné vlastnictví výrobních prostředků, tedy i toho, co nazýváme "know-how" nebo "intelektuální vlastnictví". Je jedno, začne-li znárodněním bank, dolů a klíčového průmyslu, později i průmyslu neklíčového a nakonec každého ševce a chlupodravce nebo znárodněním výsledků práce a duševních schopností.
    Nakonec, to jsem zažil, když práce programátora byla ceněna výrazně níže, než práce soustružníka nebo těžké party stěhováků. O hornících nemluvě.
    A to byl jenom socialismus, takto předstupeň ke komunismu, jen byl naším cílem...

    Pro odlehčení - před nevím už kolikátým sjezdem KSČ jsem uviděl obrovský transparent "KOMUNISMUS - NÁŠ CÍL" nad vchodem do jedné budovy v ulici Ke Karlovu, kudy jsem docházíval na matfyz. Což o to. Takových transparentů před sjezdy a kolem 1. máje a 7. listopadu a 25. února bylo...
    Ne každý ale byl vyvěšen nad cedulí "Psychiatrická klinika"...
    Neodvážil jsem se tomu zasmát na místě.

  • 16. 4. 2004 21:05

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Ne, nepletu. Patenty lze charakterizovat i jako znárodňování sloužící stejnému účelu jako v komunismu, protože jejich prostřednictvím software, který by byl za normálních okolností vlastněn mnou, bude "spoluvlastněn" držiteli patentů.

  • 19. 4. 2004 15:03

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Aha.
    Takže patenty (tedy omezení vlastnictví čehosi) jsou znárodněním, zatímco odevzdání výsledků mých myšlenek (a nebo mé blbosti, to je jedno) k disposici "všemu lidu" (rusky "vsemu narodu") znárodněním není...

    Teda, řeknu vám, vy si nastudovat něco z marxismu, tak je z vás ideolog jak víno! A to, prosím, neberte jako urážku. Já dokážu ocenit myšlenkové veletoče, i když s jejich závěry nesouhlasím.
    Kdysi v dobách scholastiky se mistři testovali tak, že nejdřív hájili jednu tezi a když už ji skoro obhájili a protivníka smetli, vyměnili si role. Načež takový supermistr obhájil tu tezi, kterou zpočátku pronásledoval, tupil, odmítal, znevažoval, likvidoval a argumentačně utloukal.

    Fakt - vaše dialektika je obdivuhodná.
    Berte to jako poklonu od člověka, který se tou marx-leninskou dialektikou dost dobře bavíval.
    Potichu a vskrytu, pochopitelně.
    Jinak to nebylo doporučeníhodné.

    (Jistý PHDr. PeadDr. prof. V. Kahuda, DrSc. takto marx-leninsky dokázal obhájit něco, co nebezpečně připomínalo "nesmrtelnou duši... A soudruzi mu to publikovali! To byl, pane, frajer!)

  • 20. 4. 2004 0:08

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Tak ještě jednou: V patentovém systému mohu napsat program, aniž bych komukoliv koukal přes rameno, a přesto s tím programem nemusím mít právo nakládat jak uznám za vhodné, protože jsem v něm náhodou nezávisle použil stejnou myšlenku jako nějaký majitel patentu. Výsledek mé práce tedy v podstatě patří někomu jinému, což považuji za jistou formu znárodnění. Připočtu-li k tomu působení patentů na vyloučení konkurence ve prospěch několika největších a vzájemné výměny patentových práv mezi nimi, tak tu máme jako vyšité společné vlastnictví, ze kterého těží jen ti vyvolení.

    Pokud hovořím o svobodném softwaru a výměně myšlenek, pak tím myslím samozřejmě dobrovolné zveřejňování, tedy opak znárodnění. Své zdrojové kódy si nechejte, své nápady si tutlejte, to je vaše věc. Máme jiný názor na efektivitu našeho konání, to je v pořádku, uvidíme, kam kdo dojde, to je skutečná a prospěšná konkurence. Ale nesnažte se dělat si prostřednictvím patentů nárok na výsledky mé práce nebo mi ji znemožňovat.

    O žádné myšlenkové veletoče se nejedná, možná že jste jen v zajetí myšlenkových veletočů někoho jiného a díváte se na tyto věci štěrbinou z úzkého, jím ohraničeného prostoru. To také nic ve zlém, trpíme tím v různých situacích všichni a mnozí nás v těchto krabičkách moc rádi drží.

  • 19. 4. 2004 15:35

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Ale abychom se vrátili k patentům.

    Je nesmysl a nechápu jak je vůbec možné, patentovat algoritmy, které jsou už dávno známé, nebo něco naprosto obecného.

    Kdosi se tu zmiňoval o patentu na parní stroj. Nuže, Watt ho vynalézal a postupně vylepšoval cca 20 let, než mu začal vynášet. Získal patenty na dvojčinný válec, na šoupátkový rozvod, na odstředivý regulátor a tak dál. Všecko bylo konkrétní a nové. Nezískal patent na libolný rozvod páry nebo jakýkoli regulátor otáček. Jen na ten svůj. A taky nedostal patent na páru, ani na "ohřev vody spalováním některých organických sloučenin za účelem výroby téže". Což mi připomínají některé současné patenty, pokud ovšem to, co se o problematice píše, je pravda.

    Na druhou stranu by se asi nikomu nevyplatilo 20 let blbnout kolem ohniště a pálit si prsty párou, vymýšlet a testovat a zase vymýšlet a zavrhovat a testovat a investovat spoustu času, práce i peněz, kdyby zítra po prodeji prvního kousku přišel někdo jiný a řekl "Hurá, já vyrábím taky parní stroj. A levnějc, vždyť všechno nové na něm je obecné intelektuální vlastnictví..."
    Vznikl by parní stroj? Nebo by se zůstalo u žentouru a pár nevolníků?

  • 16. 4. 2004 16:52

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Mimochodem - je mi jedno, když se někdo rozhodne dávat plody své práce všanc. Rajsčata, která si vypěstuju na zahrádce (mňam!) jsou k disposici široké rodině jakož i přátelům.
    Zdarma, pochopitelně.

    Trochu mi vadí, když takto postupují lidé, kteří si jen hrají a jsou placeni z veřejných, tedy i mých peněz. Takže svými daněmi, s jejichž placením souhlasím, neb podporu školství nebo silnic považuji za smysl mající (kruci, jak já nemám rád to Havlovo "smysluplný"!), leč za poněkud smyslupostrádající považuji to, že si zároveň financuji konkurenci.
    Kterážto konkurence vlastně konkurencí není, neb konkurovat nemusí a navíc se ještě tváří supermorálně, což mě i u zmíněného Havla sralo velice velmi.

  • 16. 4. 2004 21:33

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Aha, takže vy se ve skutečnosti bojíte konkurence. To je ovšem váš problém, že v ní nejste schopen obstát.

    Já naopak považuji za správný princip, že výsledky práce financované z veřejných peněz jsou veřejnosti k dispozici. Tímto způsobem už vzniklo hodně zajímavých věcí, rozhodně se nejedná o pouhé hraní si. A čím více svobodného softwaru vzniká, tím lépe pro mě coby softwarového vývojáře, protože mi to přináší lepší možnosti uplatnění.

  • 19. 4. 2004 14:50

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)

    Já se nebojím konkurence.
    Ovšem konkurence za férových podmínek.
    Když někdo vytvoří produkt za férových podmínek, to znamená, že si bude financovat všechno, co k takové práci je nutné, ze svého. Ze svého konta, ze svých dřívějších zisků, ze svých budoucích zisků (tedy prostřednictvím úvěru), z toho co mu odkázal Strýček Skrblík... Proč ne. Tam si konkurujme. Vyhraje, možná, ten s lepším výrobkem. Nebo lepším managementem, marketingem, reklamou... Ten lepší. Aspoň v něčem. Třeba lepší jen cenou.

    Ne ale pokud konkurenta financuji ze svých daní.

    To je totiž ještě horší nesmysl, než tržiště přeplněná nedaněným a neprocleným textilem, vyráběným bez sociálních a zdravotních odvodů. Tam jde "jenom" o to, že někdo má neodůvodněně snazší podmínka.
    Tady si konkurenta navíc platím.

  • 19. 4. 2004 23:42

    Milan Zamazal (neregistrovaný)

    Pokud financujete svoji práci ze svého, tak jste dobrodinec :-). Za normálních okolností práci financují zákazníci. A veřejná zakázka je také zakázka a mnohdy je užitečná.

    Dle vaší argumentace bych mohl stejně dobře tvrdit, že z mých daní nemá být financováno vzdělání (školy všeho druhu, apod.), protože si tím pěstuji budoucí konkurenci. Ať se každý naučí číst, psát, počítat a vyvíjet software za své. Pěkná blbost, ne?

  • 14. 4. 2004 19:04

    mol (neregistrovaný)

    to motáte různý věci dohromady

    a) obchodní tajemství (nebo jak to nazvat) -- to tu existuje a bude existovat pořád, to v podstatě nesouvisí s patentama vůbec (naopak to má oproti patentům řadu výhod: když na daný postup přijde i někdo jiný tak ho sám může bezplatně používat, nemá časové omezení ap.)

    b) ochranu konkrétního SW díla -- to je chráněno copyrightem (autorským právem); je nutno striktně rozlišovat ochranu myšlenky a ochranu konkrétní realizace myšlenky