Softwarové patenty, dějství druhé

8. 4. 2004
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Možná si kladete otázku, co se děje, vždyť byl klid, proč jsou ze dne na den patenty aktuální. Pokusím se problém v krátkosti objasnit.

Boj o softwarové patenty se vede již několik let. Já sám jsem se s problematikou seznámil v létě roku 2000 na přednášce v rámci akce LinuxTag. Od té doby uplynulo hodně vody, někdy byla situace nadějnější a někdy beznadějná. Samozřejmě, jako nic na světě, ani problematika softwarových patentů není černobílá. Lze nalézt mnoho situací, kdy by byly přínosné. Jednotlivé strany sporu předkládaly pozitivní a negativní ukázky a podle toho se rafička vah vychylovala na jednu či na druhou stranu.

Když problém hodně zjednoduším, tak platí, že pro velké držitele patentů, kteří jich mají přihlášeno několik tisíc, jsou patenty jednoznačně přínosné. Naopak pro toho, kdo chce na trh vstoupit nebo je malým hráčem a má jen jednotky patentů či dokonce nemá vůbec žádné, jsou škodlivé. Patenty znemožňují malým firmám vstup na trh. Jednak nemají peníze na placení patentových zástupců a poplatků patentovému úřadu a jednak jim hrozí, že jejich produkty poruší, nevědomky, patent někoho jiného, protože malá firma se nedokáže důkladně seznámit se všemi evidovanými patenty.

Dalším problémem je, že v některých státech světa, především v USA, jsou patenty na programy možné a běžné. To ale vytváří nerovnováhu. Jednak americké firmy nemohou získat v Evropě stejný rozsah ochrany svých programů jako v USA a jednak evropské firmy nemohou konkurovat americkým v počtu patentů. K tomu je třeba přičíst, že patentoví právníci jsou placeni podle počtu klientů a že je to odvětví, do kterého s vidinou tučných zisků přišel veliký počet zájemců, pro které není práce. To vše vytváří tlak na celosvětové sladění patentového práva.

Přejděme ale na druhou stranu. Na stranu odpůrců. Na stranu, ke které se řadím i já osobně.

Co je na patentech špatného? Mnohé, především se jedná o následující problémy:

  • Lze patentovat triviální algoritmy či postupy. Postupy, které se již řadu let používají. Nicméně pokud je někdo popíše dostatečně záhadně, aby nebylo na první pohled zřejmé, že se nejedná o novinku, patent mu je udělen. Potom může po ostatních vymáhat poplatky za používání jím patentovaného postupu.
  • Pokud vyvíjíte Open Source produkt, ukazujete každému zdrojový text svého programu. Pokud v něm použijete patentovaný algoritmus, porušujete jeho práva. U produktů, které se šíří jen v binární podobě, je velmi těžké prokázat použití nějakého patentovaného algoritmu, ale u Open Source je to snadné. Proto patenty ohrožují Open Source mnohem více než produkty s utajeným zdrojovým kódem.
  • Patenty blokují inovace. Pokud jedna firma patentuje zcela elementární a běžnou věc, může ji odmítnout poskytnout komukoliv dalšímu. Vy potom nebudete schopni vytvořit svůj skvělý program, protože budete potřebovat např. zobrazovat text, ale zobrazení textu na obrazovce bude patentované. Typický vývoj programu připomíná vytváření koláže, a proto by program měl být chráněn podle stejných pravidel, jako je chráněno vytváření koláže, tedy podle autorského zákona.
  • Patenty znemožňují komunikaci. Pokud je způsob komunikace s daným programem chráněn patentem, nikdo nemůže bez zakoupení licence vytvořit vlastní produkt komunikující s produktem držitele patentu. To platí i pro patenty na souborové formáty. Návrh direktivy umožňuje patentovat formát souboru.

Programy jsou v mnoha směrech velmi specifické. Těžko se pro ně hledají ekvivalenty v klasických patentových situacích. Proto různá přirovnání k výrobkům ze strojařských, elektrotechnických a podobných oborů, která příznivci patentů uvádějí, selhávají.

Aktuální situace je taková, že Evropský parlament o patentech hlasoval a odhlasoval 24. září 2003, že nebude možné patentovat cokoliv, ale stanovil limity. Ty v zásadě stanoví, že počítačové programy patentovat nelze. Závěr byl mírným kompromisem, nicméně odpůrci softwarových patentů uhájili nejdůležitější zásady, za které bojovali. Vypadalo to tedy jako vítězství.

Čas šel dál a zastánci patentů se nevzdali. Když neprošli přes parlament a uzákonění, zkouší jinou cestu, vydat direktivu Evropské unie, jež by uvolnila k patentování oblasti, které byly hlasováním dne 24. září z patentovatelnosti vyjmuty. Tento plán byl však vyzrazen, a tak odpůrci softwarových patentů znovu povstávají a buší na poplach.

14. dubna se koná v Bruselu demonstrace. Jejím cílem je upozornit na aktuální problém Evropský parlament a upozornit jej, že by si neměl nechat líbit, aby jej někdo obcházel a upravoval jeho rozhodnutí podle svých potřeb a tužeb. Samozřejmě bude apelovat i na radu ministrů, aby nepřijala návrh direktivy.

bitcoin školení listopad 24

CZLUG jako organizace sledující dění a podporující petice proti softwarovým patentům vyšle na demonstraci svého zástupce. Chceme se vší vážností a důrazem dát najevo, že softwarové patenty ohrožují i české uživatele a naše autory Open Source programů.

Autor je předsedou CZLUGu.

Autor článku

Dan Ohnesorg pracuje jako systémový administrátor, správce sítí a příležitostný programátor v jazycích, pro které se nedá najít nikdo, kdo by je znal.