Nikoliv, to by narušilo smysl softwarových patentů, jímž je zajištění monopolu pro nejsilnější společnosti. Jednak je v patentovém systému vstupní bariéra, zaregistrování patentu není jednoduchá a už vůbec ne levná záležitost. To z kola vylučuje většinu jednotlivců a malých společností. V druhém kole se pak využije faktu, že je patentováno kde co -- nejsilnější společnosti vlastnící tisíce patentů mohou zlikvidovat skoro kohokoliv menšího, těžko můžete soupeřit s někým, kdo proti vašemu patentu postaví sto svých.
i ten "posledni bezdomovec"
a) hlavni poplatky za patent se plati az po mesicich po prihlaseni (v extremu az 3 roky). Behem te doby ma vyvojar moznost vydelat penize. V systemu, ve kterem se krade co se da (v IT branzi - kolik lidi zije jen a jen z prace jinych) je vsak ta moznost casto jen hypoteticka - proc kupovat kravu, kdyz muzu mit mleko zadarmo (presneji na naklady poskytovatele).
b) vyvojare nic nenuti, aby si svuj "uzasny" princip patentoval - pak ale riskuje, ze jeho princip muze kdokoli zkopirovat a pak "zit" z jeho prace.
c) "likvidace" je mozna jen tam, kde vyvojar neco ukradne (mene jak ~30% zmen) - neni pravdou, ze lze patentovat naprosto vse (i kdyz to nevylucuje discrepance patentoveho prava). Vyvojari navic hraje na ruku skutecnost, ze nema tolik co ztratit (max. zrusi firmu) narozdil od velkych firem. Velke spolecnosti mohou naopak celit hrozbe klicovych patentu od do te doby bezvyznamneho nic.
d) proti velkym firmam citajici par stovek vyvojaru a kteri nesnedli vsechnu moudrost sveta stoji miliony ostatnich vyvojaru. Temer absence jejich ochrany ci nulova vymahatelnost umoznuje milionum uzivatelum (vystizne slovo) parazitovat na jejich praci (nezridka likvidace firmy) a velkym firmam snadneji trunit na svych postech - proc by se meli starat o konkurenci, kdyz se o ni postaraji uzivatele, ze?
e) obecne ve spolecnostech, ktere preferuji rad pred neradem roste daleko rychleji blahobyt spolecnosti jako celku.
zprava z tisku
...nekolik desitek procent populace vyrazilo demonstrovat svou nespokojenost nad tim, ze majitel mistni tovarny jim odmitl odnest vyrobni prostredky ci dokonce je jen zadarmo sdilet. Podobna situace nastala v obci i u hypermarketu, kde si demonstranti chteli bez placeni odnest zasoby...
V IT je tento princip zcela bezna vec.
Vy stavíte celý vývoj lidské společnosti úplně na hlavu. Přece základem rozvoje je princip "1)vezmu to co již jiní vymysleli a 2)rozšířím to". Jakmile to první nebude možné, pak se vývoj zastaví. Vy to obracíte úplně naruby.
A vůbec nesouhlasím s pojmem "krádež". Krádež je, když někdo vezme cizí kód a bez souhlasu autora ho použije.
Proc by ti, kteri vytvari hodnoty meli byt ozebracovani temi, kteri vytvari hodnoty mene efektivne, ci snad dokonce temi, kterym se vubec nechce pracovat?
Penize (nejsou jedinou menou) jsou hlasovaci listky za uzitek, ktery kazdy jedinec prinasi spolecnosti, civilizaci. Do dnesnich dni se temto vynalez (penize) povazuje za klicovy pro rozvoj civilizace a za jeden z nejlepsich vubec (predpojatymi z duvodu nemajetnosti - svou vlastni zasluhou nevyjimaje naopak za nejhorsi).
Kazdemu jedinci nalezi za vyprodukovany uzitek spravedliva odmena (vetsinou uvazovany % podil).
Patentova prava, autorska prava castecne osetruji jednu z ekonomickych externalit - casto popisovanou na vynalezci knihtisku - jedinci, kteri prinesli civilizaci znacny uzitek svym napadem, jenz ovlivnil vyvoj mnoha generaci spolecnost za jejich zivota nejen ze nebyla schopna financne ocenit, ale v rade pripadu tito jedinci zemreli v bide - v soucasnosti je nasledek videt v pravnich upravach. U autorskych prav - poplatky desitky let po smrti tvurce jeho dedicum. U patentovych prav 20 let od podani, pokud je vlastnik sam nezrusi ci neplati poplatky.
1) vezmu to co již jiní vymysleli;
coz treba vyprodukovali, vyrobili, do ceho investovali...
"nic" vyvojari nebrani v tom zobchodovat - zde koupit nikoliv jeho napady - domluvit se na licenci (napr. jen % z toho co se proda bez vyznamnych pocatecnich nakladu);
"nic" vyvojari nebrani jit svou vlastni cestou a patentovane napady jinych neprebirat
2) a rozsirit to
"nic" - to co kadzemu minimalne brani je jeho hloupost a neschopnost; informacni sum; dopravni alokace apod...
"Proc by ti, kteri vytvari hodnoty meli byt ozebracovani temi, kteri vytvari hodnoty mene efektivne, ci snad dokonce temi, kterym se vubec nechce pracovat?"
?????? jak tohle souvisí s patenty fakt netuším. co se týče sw, pak konkrétní vytvořené hodnoty jsou chráněny copyrightem
"Penize (nejsou jedinou menou) jsou hlasovaci listky za uzitek, ktery kazdy jedinec prinasi spolecnosti, civilizaci. Do dnesnich dni se temto vynalez (penize) povazuje za klicovy pro rozvoj civilizace a za jeden z nejlepsich vubec (predpojatymi z duvodu nemajetnosti - svou vlastni zasluhou nevyjimaje naopak za nejhorsi)."
???? peníze jsou prostředek směny. nic víc, nic méně. určitě nejsou ani vynález, ani hlasovací lístek. peníze při směně nepochybně odrážejí užitek směňovaného zboží, ale nikoli pro společnost, ale pro daného konkrétního prodavajícího v daném konkrétním okamžiku
"Kazdemu jedinci nalezi za vyprodukovany uzitek spravedliva odmena (vetsinou uvazovany % podil)."
jedinci neprodukují užitek, ale pouze něco, z čeho může mít svůj subjektivní užitek někdo jiný. Spravedlivou odměnou je pak to, co mu je dotyčný ochoten za to dát
"Patentova prava, autorska prava castecne osetruji jednu z ekonomickych externalit - casto popisovanou na vynalezci knihtisku - jedinci, kteri prinesli civilizaci znacny uzitek svym napadem, jenz ovlivnil vyvoj mnoha generaci spolecnost za jejich zivota nejen ze nebyla schopna financne ocenit, ale v rade pripadu tito jedinci zemreli v bide - v soucasnosti je nasledek videt v pravnich upravach. U autorskych prav - poplatky desitky let po smrti tvurce jeho dedicum. U patentovych prav 20 let od podani, pokud je vlastnik sam nezrusi ci neplati poplatky. "
pěkný, ale bavíme-li se o SW patentech naprosto nepodstatný. navíc oficiálním smyslem patentů není chránit nápad (proč taky), ale investici do výzkumu. navíc je patentové právo naprosto bezradné v okamžiku, kdy na danou věc přijde více autorů (což je skoro vždycky)
"1) vezmu to co již jiní vymysleli;
"coz treba vyprodukovali, vyrobili, do ceho investovali... "
nikoliv. jen to, co vymysleli. co vyprodukovali, vyrobili je chraneno copyrightem
""nic" vyvojari nebrani v tom zobchodovat - zde koupit nikoliv jeho napady - domluvit se na licenci (napr. jen % z toho co se proda bez vyznamnych pocatecnich nakladu); "
moc, nechápu, proč by to dělal
""nic" vyvojari nebrani jit svou vlastni cestou a patentovane napady jinych neprebirat"
řada problémů má jen velmi omezenou množinu dobrých řešení
""nic" - to co kadzemu minimalne brani je jeho hloupost a neschopnost; informacni sum; dopravni alokace apod..."
nerozumím
polopaticka definice spravedlnosti:
Spravedlnost je stala a neutuchajici vule dat kazdemu prave a jen co komu nalezi.
Mela by byt pouzivana jako zpetna vazba pro kontrolu.
patentova ochrana: Koho pred cim?
Spada jedinec ci skupina jedincu, kteri ukradnou dusevni vlastnictvi do vyroku "Proc by ti, kteri hodnoty...?"
"Penize jsou...": Pomalu kazda ucebnice ekonomie vysvetluje penize jako hlasovaci listky (bezne se i v ekonomii dokonce hovori, ze lide hlasuji svyma nohama) a i v popularne naucnych poradech se penize popisuji jako vynalez - nekdo to musel vynalezt, samo to z nebe nespadlo.
Kazda spolecnost je slozena z jedincu - coz napr. agregovana poptavka/nabidka? Odstavec penez byl uveden predevsim pro ty, kteri nechapou ci nechteji chapat funkci penez coby hlasovacich listku i s kulantnim nastinem proc. Fundamentalisticky receno k zakladnim cilum techto jedincu ci skupin patri: Uvedomele vytvareni chaosu, anarchie, co nejsirsiho prostoru k tomu, aby mohli pachat zlo - resp. aby si mohli prosazovat svoje partikularni zajmy bez jakychkoliv skurpuli na ukor jinych.
"jedinci neprodukují užitek,": kazdy jedinec produkuje uzitek (i jalovy, zaporny), avsak vyprodukovany uzitek byl minen jiz po Hayekovske argumentaci a pro nastin oduvodnujici prenos duchovniho vlastnictvi za uplatu. Hayekovka argumentace spravedlive odmeny je platna na dokonalem trhu a nikoli na trhu s kartelovym chovanim parazitu (zajmovych skupin-typicke skupiny na p2p).
"pěkný, ale bavíme-li se o SW patentech naprosto nepodstatný": z hlediska tvorby prava a prosazovani spravedlnosti je "filozoficky zaklad" naprosto zasadni. "navíc oficiálním smyslem patentů není chránit nápad (proč taky), ale investici do výzkumu" : smyslem patentu je chranit dusevni vlastnictvi a je suma fuk jestli to autora stalo 1$ ci 100000000$. "navíc je patentové právo naprosto bezradné v okamžiku, kdy na danou věc přijde více autorů (což je skoro vždycky)": zde je patentove pravo naprosto jednoznacne. Kdo driv prijde (s publikaci ci podanim patentu), ten driv mele.
"moc, nechápu, proč by to dělal": zakoupeni licence aplikuje rada firem napr. Microsoft, Sun,...
"řada problémů má jen velmi omezenou množinu dobrých řešení": nalezeni sveho reseni muze vyvojar verejne publikovat; ne kazdy jedinec je vsak tak ekonomicky slaboduchy (zvlaste stalo-li ho to znacne usili);
"polopaticka definice spravedlnosti:
Spravedlnost je stala a neutuchajici vule dat kazdemu prave a jen co komu nalezi."
a co s tím? hlavně tohle se dá sotva považovat za definici, neboť není jasné:
a) kdo má dát?
b) jak se přijde na to co komu náleží?
"patentova ochrana: Koho pred cim?
Spada jedinec ci skupina jedincu, kteri ukradnou dusevni vlastnictvi do vyroku "Proc by ti, kteri hodnoty...?" "
a) formální výhrada: duševní vlastnictví není vlastnictví, ale eufemismus pro určitý státem garantovaný monopol (viz můj příspěvek níže z 9.4.2004 00:48:35) -- a já netvrdím, že nutně špatný -- z toho důvodu se nedá mluvit o krádeži, ale maximálně o nerespektování této regulace
b) faktická výhrada: konkrétní vytvořené hodnoty SW chrání copyright, nikoli patent
"Pomalu kazda ucebnice ekonomie vysvetluje penize jako hlasovaci listky..."
tak to asi mám špatné učebnice. Samuelson, Holman, Revenda, Helísek, Fialová a nic. všichni to definují jako všeobecně uznávaný prostředek směny. tak mě napadá --- nepíšete články pro Živě? :-) mám dojem, že spojení "lide hlasuji svyma nohama" se používá ve spojení s vyjádřením jejich preferencí.
"v popularne naucnych poradech se penize popisuji jako vynalez - nekdo to musel vynalezt, samo to z nebe nespadlo."
nevím, co říkají v populárně naučných pořadech, ale peníze nikdo vynalézat nemusel, ty se přirozeně vyvinuji z bartru jako komodita, která splňovala určité předpoklady (vzácnost, nefalšovatelnost, dělitelnost, trvanlivost, přenostelnost i ve větším množsztví atd.)
"coz napr. agregovana poptavka/nabidka"
jak to souvisí s naším tématem? nicméně to jsou stejně jenom myšlené konstrukce (navíc místy dost podezřele odvozovány :-) )
"Odstavec penez byl uveden predevsim pro ty, kteri nechapou ci nechteji chapat funkci penez coby hlasovacich listku i s kulantnim nastinem proc. Fundamentalisticky receno k zakladnim cilum techto jedincu ci skupin patri: Uvedomele vytvareni chaosu, anarchie, co nejsirsiho prostoru k tomu, aby mohli pachat zlo - resp. aby si mohli prosazovat svoje partikularni zajmy bez jakychkoliv skurpuli na ukor jinych."
aha. no já nechápu pořád. ale vy určitě napíšete, že chápat nechci :-)
""jedinci neprodukují užitek,": kazdy jedinec produkuje uzitek (i jalovy, zaporny), avsak vyprodukovany uzitek byl minen jiz po Hayekovske argumentaci a pro nastin oduvodnujici prenos duchovniho vlastnictvi za uplatu. Hayekovka argumentace spravedlive odmeny je platna na dokonalem trhu a nikoli na trhu s kartelovym chovanim parazitu (zajmovych skupin-typicke skupiny na p2p)."
tohle je asi spíš filozofický problém. já si trvám, na tom, že užitek je čistě subjektivní a posouditelný pouze tím, kdo danou věc spotřebovává, nikoli tím, kdo jí produkuje. mnou definovaná spravedlivá odměna (tzn. smluvní odměna) je spravedlivá vždy, nezávisí na typu trhu, neboť je oboustraně dobrovolná, jakýkoli jiný princip (tzn. snaha ochránit "slabšího") je založen na přerozdělování (donucení jedné strany aby dělala něco co nechce) -- je tedy skutečně spravedlivější?
"smyslem patentu je chranit dusevni vlastnictvi a je suma fuk jestli to autora stalo 1$ ci 100000000$"
aha, tak jak mi vysvětlíte, že:
1) je časově omezen -- proč to potom už není duševní vlastnictví?
2) když někdo vynalezne něco až jako druhý -- proč to není i jeho duševní vlastnictví?
kdepak, smyslem patentů je chránit investici
"zde je patentove pravo naprosto jednoznacne. Kdo driv prijde (s publikaci ci podanim patentu), ten driv mele."
což naprosto odporuje vaší "definici" spravedlnosti, nemyslíte?
"zakoupeni licence aplikuje rada firem napr. Microsoft, Sun,..."
jo, ale typicky na konkrétní SW
"nalezeni sveho reseni muze vyvojar verejne publikovat; ne kazdy jedinec je vsak tak ekonomicky slaboduchy (zvlaste stalo-li ho to znacne usili)"
a pointa je? pokud by na to řešení existoval patent, pak je mi právě na nic, že si na něj přijdu sám
"Pomalu kazda ucebnice ekonomie vysvetluje penize jako hlasovaci listky"
ja vas tak posloucham a nestacim se divit. argumentovat standardni ekonomii, ktera nezakryte dava rovnitko mezi objektivni naklad a individualni subjektivni hodnotu a to navic z pohledu vnejsiho pozorovatele je totalni ignorace. slovy misese jsou penize "most saleable good". to je cele. nejsou to zadne "special veci" jak tvrdi mikroekonomie, ktera jeste k tomu penize vubec nepotrebuje, tak je tam flakla tak od boku aby se nereklo. a uz vubec nechapu proc tu o penezich mluvite. ty s tim nemaji nic spolecneho.
o co jde patentum obecne neni ochrana dusevniho vlastnictvi ale omezeni vstupu na trh. tim zpusobem jak funguje "pokrok" je, ze nekdo prijde s inovaci, ma kratkodoby monopolni zisk, a postupem casu, jak se ostatni na tuto inovaci adaptuji, se tento zisk snizuje. proto je nucen pro dalsi zisk vytvorit novou inovaci. to je pokrok.
to co vyplyva z patentu je toto. vytvorim inovaci( napriklad vymyslim zidli). patentuji si ji (mam patentovanou zidli). od ted nikdo jiny nesmi vyrabet zidli, jen ja. nic me nenuti zlepsovat vyrobu, snizovat naklady, zvysovat kvalitu, vymyslet nove veci. proste od ted do konce patentu ziju z monopolniho zisku garantovaneho statem. zadne dalsi inovace.
ted zacnete argumentovat ze zidle je blbost. ale kdyz si nekdo patentuje quicksort, je to to samy. jenze na zidli je to videt, na softwaru uz min. ale vysledek je naprosto stejnej. ve jmenu pokroku se udela neco co vlastne pokrok zbrzdi. je to jen dalsi oblbovani. jako monopolizace ve 20.letech v americe na stejnem podklade. a povede to tam, kam to vedlo tehdy.
"Spravedlnost je stala a neutuchajici vule dat kazdemu prave a jen co komu nalezi"
tohle skoro zni jak od jiriho kinkora:-) ne, spravedlnost neni pozitivni ale negativni vlastnost. spravedlnost neni stav veci, ale spravedlive muze byt jen jednani. a pokud dva vymysli totez, ale stat rozhodne, ze jeden z nich ma pravo to pouzivat a druhy ne, pak to rozhodne nemuze spravedlive. nespravedlive neni rozdeleni, nespravedlivy muze byt jen zpusob rozdelovani. k tomu dosli uz i scholastici a ti mohli jeste pouzivat boha jako exogenni vstup.
hayekova argumentace na dokonalem trhu. to bych chtel videt kde to v hayekovi je. cetl jsem ho dvakrat a tohle tam rozhodne neni. rad bych videl hayeka, jak uznava existenci dokonale konkurence. rad bych videl standardni ucebnici ekonomie, kde uznavaji existenci dokonaleho trhu. i oni to maji jen jako dusevni cviceni. to ze na to potom zapomenou je jina vec.
a argumentujete kartelovym chovanim parazitu ale jednim dechem horujete pro monopolizaci.
"nalezeni sveho reseni muze vyvojar verejne publikovat"
a kdyz si to pak nejaka velka firma patentuje, z jeho vyvoje ma uzitek nekdo jiny a on za nej bude jeste platit. uzasna myslenka. fakt ted muzu svobodne vyvijet co se mi zachce, staci, kdyz jeste vyplaznu dost penez za patent abych vubec mohl pokracovat.
jo, a jedinci neprodukuji uzitek. a uz vubec ne uzitek pro celou civilizaci. uzitek je jen pro jednotlivce, je nevycislitelny a interpersonalne nesoumeritelny. zadny uzitek pro "civilizaci" neexistuje. muze byt jen pro vetsi soubor jednotlivcu nebo mensi. uzitek pro civilizaci nemuze byt, protoze civilizace nema vedomi. je to stejne "myslici" entita jako "verejny zajem".
copyright je na ochranu vlastnictvi, patenty jsou administrativni zabrany vstupu na trh. to je cele. at mate ty nejlepsi umysly, takhle to rozhodne dopadne. "cesta do pekel je dlazdena dobrymi umysly"
ad a) Nevím, jakou zkušenost máte vy, ale když jsem zažil proces přihlašování softwarového patentu v jedné firmě, stálo to spoustu peněz ještě než se to vůbec dostalo k lidem, kterých se to týkalo, a k příslušnému patentovému úřadu.
ad b) Nevytahujete tu na nás třídní vykořisťování? Pro vývoj softwaru je z podstaty věci charakteristické *masivní* sdílení myšlenek a kódu. Pokud toto sdílení omezíte, dochází ke stagnaci. A na stagnaci pochopitelně musí někdo doplácet. Kopírování je tedy v zájmu těch, kdo software vytváří, a jejich zákazníků.
ad c) Vzhledem k nevyhnutelnému sdílení myšlenek je možné softwarovými patenty zlikvidovat prakticky kohokoliv. Jistě je možné založit si firmu, která nic nedělá (tj. není na čem je zlikvidovat) a jen si třeba patentuje plug-ins. Velkou firmu to však trápit nemusí, potřebuje-li se zhojit, může kupříkladu vytáhnout ze šuplíku své patenty na FAT. Ekonomický přínos toho celého je asi každému zřejmý.
ad d) Někteří lidé při starostech o svou peněženku zapomínají, že software se vyvíjí *pro uživatele*. Takže nepotřebuji ochranu před uživateli parazitujícími na mé práci (jak??, pro ně přece ten software dělám!!), nýbrž před těmi, kdo se mi tuto práci snaží znemožnit (držitelé softwarových patentů).
ad e) Otrokáři, feudálové a soudruzi s tímto postupem přes všechna hesla nakonec moc slavně nepochodili. Jestlipak se náhodou blahobyt netvoří spíše inovací a prací?
ad zprava z tisku) Naprosto nechápete rozdíl mezi hmotným a nehmotným vlastnictvím a rozdíl mezi realizací myšlenky (regulovanou autorskými právy) a nezávislou aplikací myšlenky (regulovanou patenty).
Takže nepotřebuji ochranu před uživateli parazitujícími na mé práci (jak??, pro ně přece ten software dělám!!), nýbrž před těmi, kdo se mi tuto práci snaží znemožnit (držitelé softwarových patentů).....
Technicky vzato, voláte po ochraně před vlastníky průmyslového vlastnictví, kteří si svůj majetek vykolíkovali a vy jim ho zcizujete proto, aby jste vytvářel zisk. Čili zloděj volá chyťte zloděje - to považujete za morální ?
Druhá věc je, že pokud si někdo zapatentuje postup do té doby obecně známý a veřejně využívaný (třeba v GPL), měla by existovat možnost toto prospěchářské a spekulantské jednání postihovat stejně, jako pokus o krádež IP.
proc nikdo neni schopen odlisit copyright, jak ochranu me dusevni prace, a patent, jako omezeni vstupu na trh? patent nerika "chrante muj program", patent rika "ty nesmis tvorit svuj program". patent rika, ze nesmis pouzit sve znalosti pro sve vlastni ucely. pak ale jak muzeme byt svobodni?
Jo, pokud mas spoustu penez a hodlas na IT rejzovat, je to tvoje cesta.
Ja mam IT jako konicek a chci delat i spoustu veci, ktery mi nikdo nezaplati, protoze je ted nechce. Kdyz si pak moje volne dostupne (GPL, BSD license) postupy nekdo patentuje a zazaluje me, budu to chapat jako Tve Viteztvi.
...Kdyz si pak moje volne dostupne (GPL, BSD license) postupy nekdo patentuje a zazaluje me, budu to chapat jako Tve Viteztvi....
Tyhle postupy by nikdy patentovány být neměly, pokud jsou veřejně dostupné a lze to prokázat spolehlivěji, než datum podání patentové přihlášky.
Naopak, až získáš motivaci jejich využití, budou se ti tvoje patenty hodit. Ale souhlasím s tím, že ve své současné podobě není patentové právo pro ochranu SW příliš použitelné.
> ...nekolik desitek procent populace vyrazilo demonstrovat
> svou nespokojenost nad tim, ze majitel mistni tovarny jim
> odmitl odnest vyrobni prostredky ci dokonce je jen
> zadarmo sdilet. Podobna situace nastala v obci i u
> hypermarketu, kde si demonstranti chteli bez placeni
> odnest zasoby...
Kdyz ty "vyrobni prostredky" nebo "zasoby" nekdo UKRADE, pak na zdrojovom miste (v te tovarne nebo hypermarketu) proste nebudou. Kdyz majitel tovarny bude vyrobni prostredky s nekym sdilet, bude mit vyssi naklady, protoze vyrobni prostredky obvykle spotrebovavaji suroviny a energie. Kdyz vsak nekdo ZKOPIRUJE nejaky programy, pak ty programy na zdrojovym miste zustanou a nikdo nikde nebude mit zadny vyssi naklady (argumenty typu "ale pak utrzi mene za prodej kopii, takze prece jenom ma vyssi naklady" tady neobstoji, protoze 99.99% kopirujicich by si kopii nekoupilo i kdyby nemohli kopirovat a tych zbylych 0.01 procenta straceneho zisku je opravdu zanedbatelne malo). A to je velice velky rozdil mezi programy a objekty typu "vyrobni prostredky tovarny" resp. "zasoby hypermarketu". Kdyz to tedy chcete srovnavat, musite to udelat takhle:
> ...nekolik desitek procent populace jiste obce vyrazilo
> demonstrovat svou nespokojenost nad tim, ze majitel jedne
> velice zname tovarny dal zavzit mistni dilnu a zatknout jeji
> majitele, kdyz zjistil, ze produkuje tentyz vyrobek jako jeho
> tovarna jenomze mnohem kvalitneji a levneji. Podobna
> situace nastala i u hypermarketu, ktery inicioval zavreni
> deseti mensich obchodu a zatceni asi stovky podomovych
> prodejcu jenom za to, ze nabizeli stejne zbozi za nizsi cenu ...
Tohle je totiz nejcastejsi zpusob pouziti patentu (a u softwarovych patentu to je patrne jediny zpusob pouziti) a tohle je i duvod proc se tady demonstruje a vyjadruje nespokojenost. A proto taky nazyvat nelegalni kopirovani slovem "kradez" je proste zavadeni lidi.
To těm velkým firmám v jejich zájmech tolik nepřekáží (snadno se zhojí na jiném patentu -- viz patenty na FAT), jinak by softwarové patenty neprosazovaly, že. Ale princip rýžování na nesmyslech je samozřejmě špatný a je to jeden z významných důvodů proč softwarové patenty odmítnout.
svata pravda, penez se bude tocit vic. budou tu armady pravniku, dohlizejici na to, aby nekdo neporusil patenty te ci one firmy. akorat je otazkou zda jeste pujde o IT firmy nebo o pravni kancelare s IT oddelenim. penez kazdopadne vic bude, on takovy pravnik neni zrovna zadarmo.
;-)
Mate hezkou zenu. Ano? V porovnani s cim?
S absenci pravidel v EU ci ve svete, nebo hypotetickym idealem? Jakykoli realny system pravidel snizujici entropii byt jen o fous je prinosem. Pokud by byl jediny, pak lze smele prohlasit, ze je nejpropracovanejsi.
Evropa slozena z mnoha statu nedokazala kvalitni pravidla vytvorit nebo je alespon kdyz uz nic jineho prebrat v dobe rozkvetu odvetvi a dokonce ani nyni nekolik dekad po funuse. Vysledkem tohoto "strategickeho vykonu" je kapitalova dominance americkych firem v oblasti IT a jak to tak vypada jeste dlouho zustane. Obdobna situace (absence kvalitnich pravidel chranici investice v EU) plati i pro genetiku. Za par let prijde opet velke prekvapko. Kdo by to byl rekl? No to teda. Jak to ti americani delaji? Tady se vsak uz bude hrat o jine "malickosti".
Mozna jsou americke firmy kapitalove silne, ale ty sr**ky co produkuji se pouzivaji jen ze setrvacnosti. Proste umi marketing, maji zvladnutou distribuci a nestydi se delat cokoliv. Pripada mi lepsi mit kapitalove slabe, technologicky a hlavne moralne vyspelejsi firmy. Penize nejsou vsechno a ac to u vetsiny lidi nefunguje, dochazi velmi rychle k saturaci (v cechach odhadem u prijmu 30 cisteho/ mesic), cili neni nutne mit 100xA, kdyz mi bohate staci A/4.
Jedna se spise o stret mezi lidmi rejzovacimi a slusnymi.
muzete mi odpovedet na jednoduchou otazku?
za socialismu byla prakticky patentova ochrana. tam konkurence neexistovala. bylo par velkych, nezavislych monopolnich koncernu, takze vyvoj musel bezet strasne rychle, ze:-)
napriklad jen ten rozvoj pocitacu u nas, uzasne. a co teprve ty uzasne televize? a vubec, vseho bylo dostatek v naprosto dokonale kvalite, v mnozstvi, ktere ani nikdo nestaci koupit? ale o to nejde, co? o konecny produkty pro lidi nejde, hlavne ze bude "vic penez v IT".
1) Co se tyka pravniho radu v USA tak za ten bych po osobnich zkusenostech nedal ani zlamanou gresli - co mi reknete na takove veci jako je kontrola odchzi posty obcanum ceske narodnosti na adresate v CR (tez ceska narodnost), protahovani soudnich procesu proti cizim (Ceskym) statnim prislusnikum na uzemi USA bez zjevneho posunu procesu jakymkoliv smerem, zadrzovani cizich osobnich dokladu po libovolne dlouhou dobu a bez moznosti zjistit kde jsou a co se s nimi deje.
2) Co se tyka samotnych patentu - pokud je predmetem patentu vec prokazatelne vyvynuta mnou tak prosim necht mam moznost ji patentovat, ale to co zde zacina vznikat je zivna puda pro situace SCO versus IBM. Jako programator opensrc vytvorim urcity algoritmus a poskytnu jej komunite pod GPL a pak prijede nekdo a tento algoritmus zahrne do sveho SW a pozada si u nej o patent. Abych mohl takove udeleni patentu napadnout, musim mit poradny balik penez a dobre pravni zastoupeni. Patenty povedou k jeste vetsi aroganci a drzosti velkych a jeste vetsi bezmocnosti tech malych producentu SW. Dale na to doplati koncovy uzivatel protoze jestlize se bude produkce monopolizovat skupovanim patentu povede to jeste vetsi zvuli producentu a v dusledku Vam nezbude nez si SW domu na poslani posty a projeti tech par stranek ukrast protoze na zakoupeni nebudete mit a Opensw nebude diky patentum existovat.
3) K Vasim (raw) odpovedim - pripada mi, ze jste zamnestnan u dobre platici SW firmy a tvorba SW je pro Vas predevsim kseft. Berte prosim v potas, ze jsou tu lide kteri prispeli a prispivaji k rozvoji IT na uplne jinych zakladech nez je cena napsane radky zdrojoveho kodu - ono se da vydelavat i na skutecne podpore koncovych uzivatelu a to nekdy lepe nez prodeji SW - typyckym prikladem jsou prave mensi firmy - bohuzel Welke mSW firmy radeji podporu koncoveho uzivatele radeji naprosto drze prehodi na prodejce a o nejake pomoci od nich (drzitele patentu) si muze uzivatel nechat zdat.