Vlákno názorů k článku Softwarové patenty, dějství druhé od Clock - Skutečně se patenty vztahují na svobodný software? Není...

Kouzlo je v tom, ze neucinejsi leky maji nejednodussi strukturu (nekdy). To znamena, ze uvest takovy cizi lek do vlastni vyroby je zalezitost dni. Naklady na vyvoj leku nejsou jenom laboratore atd. Je treba delat testy, testy, testy. To neni nic lacineho. Zadny jiny zpusob ochrany investic me neni znam. Tady jsou patenty nutne zlo.

V SW je jina situace. SW se da vyvijet "zivelne". A SW firmy maji strach ze je tento "zivelny" vyvoj prevalcuje (nebo alespon pripravi o cast zisku). A nekdo by si pak mohl uvedomit, ze monopoly zamerne manipulujici s uzivately (formaty, nedodrzeni norem, pravni ochrana ze nido nesmi cist muj format dat atd) neprospivaji uzivatelum. Tady nemaji patenty co delat, jejich jedinym ucelem je zabranit "zivelnemu" vyvoji.

PS: zkutecne jsem nemyslel, ze se lek neprodava, jenom to, ze se nezaplati naklady na vyvoj. Napr citostatika vyrabene dnes se uz zitra vyrabet nebudou, budou lepsi a tudiz se lek zaplatit muze ale nemusi. Krome toho na zaklade jednoho leku se vyviji dalsi.

> Kouzlo je v tom, ze neucinejsi leky maji nejednodussi strukturu (nekdy). To znamena, ze uvest takovy cizi lek do vlastni vyroby je zalezitost dni. Naklady na vyvoj leku nejsou jenom laboratore atd. Je treba delat testy, testy, testy. To neni nic lacineho. Zadny jiny zpusob ochrany investic me neni znam. Tady jsou patenty nutne zlo.

Nemluvím o ochraně investic. Ale o ochraně know-how.

Jak může spotřebiteli vadit, že bude mít levnější a kvalitnější lék. (díky konkurenci) A v prvé řadě jde o spotřebitele.

A investoři a výrobci s tím že se může objevit konkurence počítají v jiných oborech. Tak co je na farmaceutickém průmyslu tak zvláštního?

> zkutecne jsem nemyslel, ze se lek neprodava, jenom to, ze se nezaplati naklady na vyvoj.

Já jsem to také nemyslel. Jenže co je na tom špatného. To že se nezaplatí náklady na vývoj se může stát jakémukoliv podnikateli. Jenže takoví podnikatelé jsou nahrazeni lepšími. Kteří dokáží vývoj provádět levněji a efektivněji.

Proč by měl stát formou patentů podporovat výrobce, kteří toto nedokáží nebo nechtějí. (proč by se snažili zefektivnit vývoj, když si mohou koupit patent a využít monopolních zisků) Tím se určitě vývoj nepodpoří.

Debata o lécích je ve vztahu k softwarovým patentům off-topic. Jsou zde totiž zásadní rozdíly. Prvním je, že vyvinout nový lék je vždy velmi náročné s ohledem na testování, zatímco vyvinout velmi kvalitní software můžete mnohdy na koleně. Druhým, důležitějším, je že léky jsou patrně do značné míry nezávislé, zatímco v softwaru hraje sdílení myšlenek zcela zásadní úlohu.

V prostředí nezávislých výrobků mohou mít systémy "vítěz bere vše" (patentové) a "o výsledek se podělíme" (bezpatentové) z hlediska celkového pokroku a ekonomického přínosu své výhody a nevýhody v závislosti na dalších okolnostech. Ale v prostředí, kde je vývoj akcelerován sdílením, vedou patenty ke stagnaci.

> Prvním je, že vyvinout nový lék je vždy velmi náročné s ohledem na testování, zatímco vyvinout velmi kvalitní software můžete mnohdy na koleně.

A naopak. Když chcete kvalitní software, tak se bez testování také neobejdete. Záleží na rozsahu.

> Druhým, důležitějším, je že léky jsou patrně do značné míry nezávislé, zatímco v softwaru hraje sdílení myšlenek zcela zásadní úlohu.

No to také není úplně pravda. I výzkum v oblasti léčiv využívá svých předchozích poznatků. A často je vývoj jednotlivých programů realizován způsobem, při kterém si všechno daná firma napíše sama.

> V prostředí nezávislých výrobků mohou mít systémy "vítěz bere vše" (patentové) a "o výsledek se podělíme" (bezpatentové) z hlediska celkového pokroku a ekonomického přínosu své výhody a nevýhody v závislosti na dalších okolnostech. Ale v prostředí, kde je vývoj akcelerován sdílením, vedou patenty ke stagnaci.

Jaképak "o výsledek se podělíme"? Nikdo nemusí sdělovat ostatním své know-how. A jaképak "vítěz bere vše"? Že někomu může vývoj trvat déle? Může přijít na lepší způsob výroby, ale to může být spotřebitelům jedno, protože ten kdo má patent mu může účtovat takové licenční poplatky, že se tato výhoda ztratí v černé díře.

Patenty nemají obecně žádné výhody pro spotřebitele. A je nesmysl je dělit na softwarové, nebo jiné. Vždy jde o monopolní privilegium.

Mezi testováním léků a testováním softwaru je velmi podstatný rozdíl. Jednak testování softwaru lze mnohdy automatizovat a jednak většina softwarových chyb má mnohem menší dopad než "chyby" léčiv a lze je opravit kdykoliv později. Samozřejmě testování softwaru pro řízení raketoplánu vyjde pěkně draho, ale to je spíše výjimka.

Co se týče utajení know-how, na to v dnešní době moc nevěřím. Úniky, reverse engineering, chemická analýza, nezbytná dokumentace pro testování, ...

Charakter sdílení (patentovatelných) poznatků u léků nemohu posoudit, neznám. Kompletně vlastní software je ale zřídkavá výjimka (většinou používáte aspoň cizí operační systém a knihovny) a stejně je to ve vztahu k patentům irelevantní, protože to vás od nich neochrání (protokoly, algoritmy, uživatelské rozhraní, kompatibilita, ovladače, ...).

Ano, patenty jsou samozřejmě monopolní privilegium. Netroufal bych si tvrdit, že všechny monopoly jsou špatné. Stejně tak neumím posoudit vliv patentů na vývoj léků (je známo, že mouchy mají a určitě má smysl zkoušet hledat jiný přístup k problému). Osobně bych se také přikláněl ke zrušení všech patentů, ale v tom už jsou jiné důvody a argumenty.

Situace v softwaru je ale jiná -- tam je škodlivost patentů evidentní.

je ovsem rozdil mezi patentem na lek, ktery obsahuje presny zpusob vyroby takoveho leku a chrani jej, a patent, ktery rika, ze jsme jediny, ktery muze vyrabet lek z nejakych latek( jako ze jen ja muzu pouzivat kuru jalovce), nebo pro nejaky ucel( napriklad monopolizovat vyrobu leku na aids). presny, konkretni produkt v sw chrani(alespon priblizne) copyright, ale obecne omezeni vstupu na trh, to jsou patenty. samozrejme ze i farmaceutickym firmam by se libilo, kdyby meli patent na vyrobu kapek proti kasli a nikdo jiny by je nesmel, jakkoliv, poskytovat. to je podstatny rozdil v ochrane vlastnictvi a ochrane myslenky.

leky a software maji spolecneho az moc. obecen pokrok by sel kupredu milovymi kroky, kdyby vsichni sve myslenky zdileli a spolupracoali. pak by ale na tom opravdu nevydelal nikdi, ze? a to prece navrhovatelum patentu jde. vydelavat penize. a o to jde i tem kteri si bezohledne na autorstvi berou cokoliv a vydelavaji na tom penize. proste lidstvo neni slozeno z idelanich entit. btw: co kdyz to o cem se tu prete a co patentujete uz nekdo kdysi davno patentoval v jine galaxii. urcite budete souhlasit ze jsme to od nej neokoukali a presto on byl prvni. takze bychom meli platit my jemu? patenty by nebyly nutne kdybychom nemeli lidskou povahu. :(

Nevím, kam nejlépe tuhle poznámku vložit ani jestli ji někdo v té záplavě textu vůbec bude číst; toto místo jsem si vybral proto, že kromě opravy nejméně jednoho zásadního omylu bych rád zdůraznil, že podoba mezi léky a softwarem skutečně může být až zarážející.
Za prvé bych rád věděl, o jaké údaje se opírá tvrzení JD z 9:06:24 8. dubna, že ,,presto je pouze 10% leku ziskovych a to natolik ze nevadi ztrata u 90% zbytku.`` Jednak jsem měl vždycky dojem, že výroba léků je zatraceně dobrý kšeft a zisky jsou na lécích tak vysoké, že už to představitele rozvojových zemí, kde lidi houfně umírají, protože na potřebné léky nikdo nemá, docela s*re -- a dokonce jsem snad někde slyšel (omlouvám se, že jsem líný si to ověřit a uvést odkaz), že snad ani nechtějí, aby jim někdo bohatý daroval léky bezplatně, ale jen abychom jim laskavě dovolili vyrobit si je sami bez placení licence. A pak -- co by mohlo ve svobodném demokratickém zřízení s volným tržním hospodářstvím donutit výrobce léků (nebo čehokoliv jiného), aby něco vyráběl se ztrátou? A dokonce 90% produkce! Čichám čichám lotrovinu -- nesnaží se nám tu někdo nenápadně vsugerovat, jací jsou ti výrobci léků chudáci a dobrodinci lidstva?
Za druhé patenty na léky mají mezi všemi ostatními patenty výsadní postavení -- systém, kde by výrobci léků tajili jejich složení, je totiž naprosto nepřijatelný. Zatímco technické patenty vznikly proto, aby vynálezci sdíleli své vynálezy a navazovali jedni na práci druhých, místo aby je tajili a nutili se navzájem objevovat objevené, ochrana (časově omezeného pochopitelně) monopolu na nový lék vzešla z nutnosti vědět, co to do nás cpou. Je tady snad někdo, kdo by dobrovolně vzal lék, jehož složení je tajné? I když asi většina z nás vcelku slepě důvěřuje svému lékaři, předpokládáme, že ten lékař ví, co nám dává, a občas i spoléháme na možnost zajít s tím za jiným lékařem a přeptat se ho, zda je to pro nás opravdu to nejlepší. Původním kladným smyslem patentů na léky bylo vytvořit takové podmínky, ve kterých se výrobcům léků nevyplatí omezovat naše právo vědět, co si cpeme do těla.
Nu, a na tomto místě se naskýtá otázka, nakolik je to postavení léků doopravdy výjimečné. Skutečně potřebujeme vědět jen, co si cpeme do těla? Nejde jen o to, že ve chvíli, kdy je ohroženo přímo naše zdraví, nám na všem začíná víc záležet? Neměla by u všeho, co kdy používáme, být k dispozici podrobná technická dokumentace? A neměly by všechny programy být open source?
Ale možná snad raději ne, viďte. On by pak na to musel dohlížet nějaký úřad, a kam pustíte úředníky, tam se rozbují byrokracie. Musel by to předepisovat nějaký zákon a v zákonech od té doby, co je právo zdrojem obživy právníků, již řádně metastázovala právní rakovina -- zákony, buňky práva, přestaly plnit svou funkci, jenom se živí a rostou na úkor všeho kolem. Tyhle dvě příbuzné choroby jsou, obávám se, smrtící.
V případě léků něco podobného napadlo vývoj a zkoušky nových preparátů -- podle člověka z oboru (bohužel jsem zapomněl jeho jméno a opět jsem líný patřičný odkaz hledat) přesáhly povinné testy rozumnou míru a škody, kterým zabrání jejich důkladnost, jsou menší než ty, které vzniknou, protože lék přijde později. Něco jako že umřete, protože lék, který by vás zachránil, bylo ještě nutno otestovat, zda nevyvolá žaludeční nevolnost -- i když ve skutečnosti to samozřejmě není takhle křiklavé, aspoň doufám. Mají to na svědomí velké firmy, které záměrně tlačí na zpřísňování bezpečnostních požadavků, aby náklady na vývoj přesáhly možnosti případných nových konkurentů: tuším že v současnosti už nelze vyvinout nový lék v Česku, protože například v ÚOCHB dokážou vyvíjet nové účinné látky, ale testy musí udělat velká nadnárodní firma, u nás na to nikdo nemá prostředky.
Softwaru pravděpodobně přebujelé testování nehrozí. Jednak se stalo zvykem, že i tvůrci komerčního softwaru se zříkají veškeré odpovědnosti za škody způsobené jejich programem, dosud žádný právník nepřišel na to jak vydělat na napadení příslušné klauzule a například pro Microsoft je takřka životně důležité, aby se nikdy nikdo nemohl domáhat náhrady škody za to, že mu Outlook bez ptaní spustil virus. A za druhé ve Spojených státech vzniklo a k nám se tlačí patentové právo, které přísné bezpečnostní předpisy bohatě nahradí a předčí. Žádný výrobce léků si nemůže patentovat benzenové jádro nebo aldolizaci; jednu určitou látku nebo konkrétní výrobní postup určité látky patentovat lze a nevím, co vám předepisuje patentové právo, pokud chcete mít doma v lahvičce patentovanou sloučeninu nebo v laboratoři připravit látku, kterou potřebujete, patentovaným postupem, ale o tom, že by tohle někdo hlídal a vybíral za to licenční poplatky, jsem ještě neslyšel. Tím pádem má takřka kdokoliv možnost uvařit třeba doma v kuchyni novou látku, která zastaví rakovinu plic nebo zabije HIV; je třeba zabránit mu ve vstupu na trh, a k tomu slouží zkoušky léku -- dokud lék nemáte důkladně otestovaný, zaregistrovat si jej nemůžete. Situace amerického programátora je jiná -- asi jako situace chemika, který by nejdřív musel zaplatit za licence na terc. butyl, alifatický vodík, fluor vázaný k uhlíku, dvojvazný atom (zahrnující, ale neometující se na kyslík, síru a rtuť) či skupinu atomů (zahrnující, ale neomezující se na methylen, ortho-, metha- a para-fenylen a všechny izomerní adamantyleny) spojující dvě nezávislé strukturní jednotky, pětičlenný kruh a aminoskupinu substituovanou dvěma stejnými nebo odlišnými alkyly. Takový systém je pro velké zavedené firmy ještě výhodnější, protože testy jsou stejně drahé pro všechny, zatímco placení licencí přijde malé nováčky dokonce dráž než staré velké ryby vlastnící balíky patentů a uzavírající dohody o bezplatné výměně intelektuálního vlastnictví. Přitom zarazit jej, omezit platnost patentů na software tak, aby její rozsah odpovídal platnosti patentů na léčiva, znamená nepřipustit patentování softwaru vůbec -- nepustit do oblasti softwaru nic nad rámec autorského práva.

Jo, treba citostatika, jsou uz skoro dvacet let prekonana, jenze naklady na novou generaci jsou natolik nizke, ze se to nyplati udelat a firmy radeji dal vyrabi co dva roky novou, stejne divokou verzi dryjaku, ktery by byl zbytecny, kdyby se pouzivalo leku, ktere existuji, jen se nevyrabeji.

OK, jeste jednou. Firma1 za pul miliardy dolaru vyvine (a 10 let testuje) nejaky lek. Prijde s nim na trh, a mezi prvnimi zajemci o ten lek bude analytik z firmy2. Analyza struktury a navrh syntezy bude stat dejme tomu milion. Myslis, ze se ten vyvoj firme1 nekdy zaplati?

Možná ano, možná ne. A co je na tom. Je snad někde napsáno, že každé firmě se musí vrátit každá investice?

Dobré je, aby se vyvíjelo, vyrábělo a investovalo podle toho co chtějí spotřebitelé a ne podle toho jaké výhody udělí úředník patentového úřadu jakým výrobcům.

No, pro firmy je dulezite, aby byla aspon nejaka sance, ze se tech pul miliardy nejak vrati. Jinak do toho ty penize nevrazi, neni carodej Dobrodej. Zadnej takovej lek nebude, bez ohledu na to, jestli spotrebitel chce nebo ne (protoze ve finale by stejne kupoval lek od te firmy, ktera musi pokryt jenom ten milion na analyzu)

Leky nejsou software, ty nevyvines zadarmo...

No software také nevyvinu bez nákladů.

V této hypotetické situaci by lék kupovali od obou firem, protže ta která ho vyvinula by byla nucena snížit cenu.

Všichni lidé využívají poznatků ostatních lidí celý život a v prakticky každé činnosti. Vždyť na tom je založena prosperita celé naší společnosti. Pokud někdo nechce aby jeho nápady někdo využíval nemusí je nikomu říkat a může je využívat sám.

Představte si situaci, kdy by využívají poznatků ostatních lidí nebylo vůbec možné. To by bylo naprosto absurdní, nepředstavitelné.

A přesně tohle je cílem patentů. Vytvořit privilegovanou vrstvu, která může násilně bránit ostatním lidem ve využívání jejich vlastních myšlenek. (je to vidět z toho, jak neustále zsahují do dalších a dalších oblastí - teď se snaží o software, co bude příště?)

Vezměte si příklad, kdy očekávaná investice pro vývoj potřebného výrobku je 1000000 jednotek. Očekávaný prodej je 1000 kusů během deseti let, výrobní cena jednoho kusu je 1 jednotka, know-how je neutajitelné. Do takového podniku se bez dalších opatření pravděpodobně nikdo nepustí => potřebný výrobek nebude. Patent je jedna (nikoliv však jediná a už vůbec ne nutně dobrá) z možností, jak potřebný výrobek získat.

Tohle taky neni uplne pravda:
know-how neni jenom ten vysledny produkt. Je to cela cesta od zacatku k vyrobenemu prostredku.
A tohle je prave to v cem ma vyhodu ten, ktery to prvni vyrobil. Myslim si, ze tohle je zakladni vyhoda jakekoliv prace. I kdyz vymyslim program je nutne vedet, jak jsem k tomu dosel, ne jenom ho mit.

Obecne treba u programu muzu !vzdycky! najit nejaky program, ktery je "dobre" napsan, ale je uz problem to aplikovat na muj program. To je know-how. To danemu vyrobci nikdy neseberu. A pokud to chci udelat znova, tak zase musim pomerne dost investovat. A prave tou investici se dostavam do konkurencniho boje a beru na sebe rizika toho, ze tu investici ztratim.
Myslim si, ze tohle je primarni ochrana meho vyrobku. Patent osetruje pouze vysledny vyrobek, neresi to, jak jsem se k tomu dostal. A pokud nekdo je schopen to vyresit mnohem lepe, je s patenty ve znacne nevyhode. To vede k tomu, ze neefektivita vitezi, coz zabranuje inovaci.

V pripade neexistence patentu na vysledny vyrobek muze i ten puvodni vyrobce zefektivnit vyrobu a tim muze velice rychle eliminovat sve nevyhody oproti jinemu investorovi. V globale potom vyhraje pouze ten lepsi.

A té firmě, která vyvíjela a musí snížit cenu, se vývoj nezaplatí. Což vám může být jedno.

Ona ale, mrcha, už třeba další peníze na další vývoj nějakého dalšího léku nevydá. Ona totiž je zřízena, potvora, k tomu účelu, aby produkovala peníze.

Což vám může být taky jedno.
Dokud ten vyvinutelný, leč nevyvinutý lék nebudet potřebovat.
No, ale pak vlastně taky, protože když nebude vyvinut, tak ani nezjistíte, že by vám případně mohlo být pomoci, kdyby někdo ten lék vyvinul. Takže vaše nemoc bude prostě jen neléčitelná.
No co, před 100 lety takových bylo... A proč byste tady musel strašit o pár let dýl, když můžete tak krásně umřít.
Ale hlavně že si na vás nikdo nenamastí kapsu. Kromě havranů.

Ale když na to nemáte tak je Vám to stejně k ničemu. Akorát si tak můžete postesknout, že taková metoda existuje ale stála by Vás milion dolarů i když náklady na ní jsou třeba pět tisíc dolarů a ty byste třeba nějak schrastil... No ale držitel patentu musí vydělávat

Proč byste na ni neměl? Ta firma potřebuje prodávat. Takže nasadí cenu tak, aby co nejvíc potřebných zaplatilo a jí se to zároveň vyplatilo. Což je samozřejmě výrazně výš, než může nasadit firma, která neplatila vývoj.

Jen tak mimochodem - podle vás je lepší, když ten lék nebude vůbec než aby byl nejdřív jen pro někoho a po nějaké době pro (skoro, v rámci možností) všechny?
Zdravím do středověku.
Nebo zavedete Stalinskou motivaci - "Ty vyvineš, nebo půjdeš ke zdi!"?
Neosvědčila se, nedohnali jsme, natož abychom předehnali. Objektivní realita, marxistická svátost nejsvětější, ukázala, že to nefungí.

Já patenty rozhodně neobhajuju. Já říkám, že bez určité ochrany investic (čti garantovaného monopolu - pro území, časové období, ap.) některé (z hlediska některých členů společnosti potřebné) věci (léky, pomůcky, postupy) prostě nevzniknou. Stojí příliš mnoho.

A to, že se přesto vyvinou, lze chápat jako sociální solidaritu - většina zaplatí za vývoj něčeho, co potřebuje menšina. A někdo si na tom namastí kapsu.

Pokud je ten monopol dočasný nebo přísně řízený, což je obojí v případě léků splněno (ne už v případě SW), tvrdím, že je to lepší volba, než aby menšina utřela hubu.

Kvalita léku se určuje něčím úplně jiným než cenou. Růst ceny je v tomto případě irelevantní. I proto jsou investice ve farmaceutickém průmyslu tak nejistou záležitostí.

SW je příliš jednoduchý. Zkuste si postavit menší urychlovač částic o výkonu středního velkoměsta svépomocí, jako free hardware.

Úředník patentového úřadu o užitečnosti nerozhoduje -- patent přiděluje dle jiných pravidel. O užitečnosti rozhodují až následně spotřebitelé, kteří si patentovaný výrobek koupí nebo nekoupí.

O tom jak urednici rozhoduji a nerozhoduji a maji dana pravidla vime skoro vsichni sve. Ja jsem si jiz kuprikladu vyridil zivnostnak a vim sve.

Licenční poplatky nejsou zdaleka jedinou možností financování -- to by pak nemohl existovat komerční svobodný software. Existuje spousta jiných forem financování.

Můžete jmenovat konkrétní případ softwarové firmy, která vyvíjí se stamiliónovými vlastními náklady software nechráněný copyrightem a živí se jeho podporou? Nejedná se spíše o software s duální licencí, která zaručuje takové firmě výsadní postavení v poskytování navazujících služeb a umožňuje jí těžit z práce externích, neplacených vývojářů?

Nejsem si jist, zda správně rozumím vaší otázce. Software s (nezbytně) velmi vysokými náklady svého vývoje obvykle nebude horizontální software, nýbrž software dělaný na zakázku. Licenční poplatky tedy nehrají žádnou roli. Co třeba software pro řízení raketoplánu nebo řízení stíhaček?

V tom je asi jadro tohoto problemu. Jde o pokus vsemi moznymi prostredky vytlacit Open Source z komercni sfery.

Tak jak jsou by zrejme pouzivat sly, zvlaste kdyz stavajici reseni je popsano a dokumentovano v jejich patentu.

Ten patent obnasi nejaky jiny rezim prace, kdy se okna nejak minimalizuji do tech dokovacich oken a v tech oknech jsou pak nahledy obsahu tech oken.

Nicmene myslim, ze jsem neco takoveho uz u nekoho videl. Jen nevim kde to bylo. Prevratna inovace to asi neni a povede to spise k tomu, ze uzivatele, kteri budou prechazet z windows na jiny system, nebudou moct mit stejne rozhrani, nebude mozne udelat windows XP skin do KDE, ktery by se choval stejne jako se chovaji windows XP. Samozrejme misto XP si doplne nejake jmeno budoucich windows.

Myslim, ze z toho budou v budoucnu pekna ukazka toho, jak jsou soft patenty spatne.

Zakladni poucka vyvoje je, ze na kazdou zbran se najde protizbran. Co se tyka Open Source, Linuxu *BSD apod., jsem nenapravitelny optimista.
Tak se budou distribuce oznacovat napr. jako studijni material - na vzdelani mame take vsichni pravo. A pouziti Open Source ve firme, podle mne neni take komercnim vyuzitim, pokud se dale nedistribuje. To jsou ale moje osobni nazory. Spise by se k tomu mel vyjadrit nejaky zkuseny pravnik.

> Zakladni poucka vyvoje je, ze na kazdou zbran se najde protizbran

Existuje spousta příkladů z historie, kdy tato poučka neplatila. (Vyhynulí dinosauři, vyvraždění indiáni, 2. světová válka, komunismus ...). I když se někdy protizbraň najde, nedá se vrátit původní stav. Velmi poučné je nastudovat si teorii her a zejména aplikaci ve společnosti, například práce Johna Nashe.
Vždy je třeba si uvědomit, že rovnovážný stav neznamemá optimum pro společnost. (Aneb když mě chcípla koza, ať sousedovi chcípne taky).

Z kazde poucky existuji vyjimky, jinak by to nebyla poucka, ale prirodni zakon. S pracemi Johna Nashe seznamte spise pana Klause, mam dojem, ze o nich jeste neslysel ;-).
Jinak doufam, ze zivocisny druh Open Source a poddruhy Linux, *BSD apod. nevyhynou.

Jedna drobnost (asi dneska naštvu spoustu lidí;):

Nelze patentovat něco, co je slovy zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (527/1990 Sb.;) co není "nové" tedy co není "součástí techniky".

Podle všech mezinárodních úmluv by to mělo být po celém světě plus mínus stejné - takže zobrazení textu na obrazovce si opravdu nikdo nechat patentovat nemůže...

Jde o to, že když někdo investuje obrovské peníze do vývoje software, není fér, aby kdokoli další bez nutnosti téhle investice, využíval výsledky jeho práce.

BTW: Doporučuji chvíli googlovat jméno Pamela Samuelson ;o)

MS

ten váš vyvinutej sw je ale chráněnej copyrightem, ne patentem

Nastvu, nenastvu. Urcite tady neni nikdo, kdo by mlatil klvavesnici o stul a rval, ja toho Strada zabiju, takle nam nicit takovou peknou diskuzi.

Doporucuji prostudovat http://swpat.ffii.org/papers/eubsa-swpat0202/tech/index.en.html kde je vysvetleno, proc je mozne podle nove upravy patentovat One click shopping.

Navic pokud EU prijme nove zneni, tak nas patentovy zakon prestane platit, nebot zakony unie jsou nasim nadrazeny.