Hlavní navigace

Názory k článku Soudní dvůr EU: vkládání videa do stránek může porušovat autorský zákon

  • 19. 3. 2021 1:50

    Miroslav Šilhavý

    Mně fascinuje, že se kolem toho musí tak složitě řešit. Ono je to logické, protože jinak by framing naprosto popřel všechny principy autorské ochrany. Poskytovatel, který má licenci k dílu, se musí řídit pravidly (smlouvou), zatímco ten, kdo si obsah "lízne" do své stránky, už by ničím vázaný nebyl?

    Pak je tu samozřejmě ještě pohled na to, co vidí veřejnost. Veřejnost by v embedovaném obsahu nedokázala rozlišit, kdo vlastně obsah poskytuje. To, odkud jsou informace (dílo) nalíznuté, je jen technický detail. Pro uživatele je jedinou protistranou provozovatel webu, na kterém se nalézá. Nedá se očekávat, že by mohl, a uvažovat o tom, že by měl rozlišovat původce obsahu.

    Dalším pohledem je i to, že samotné dílo nejsou jen ty nuly a jedničky, ale výsledné sdělení. Když vezmu barevný film a budu ho poskytovat převedený do černobíla a o 10 % oříznutý, stále se jedná o původní dílo, byť je přeinterpretované do jiné formy. (Proti tomu např. hyperlink, který je zmiňovaný, není dílem vůbec)

    Pokud bychom se vrátili o třicet let nazpět, pak by se to dalo přirovnat k tomu, jako kdyby jedna televizní stanice on-line převysílávala obsah jiné stanice. Také by se jednalo o zveřejněné dílo - přesto převysílat ho nikdo nikdy implicitní právo neměl.

    Chce to podle mě trochu selského rozumu a vynechat emoce. Ty do toho silně vstupují, každý by měl rád dostupný kvalitní obsah zadarmo nebo za zminimalizovanou cenu.

  • 19. 3. 2021 3:25

    klokan

    V principu souhlasím, jenže k tomu vašemu poslednímu odstavci je i druhá strana mince: každý držitel autorských práv by chtěl mít monopol na zveřejňování díla pod co nejrestriktivnější licencí za maximální cenu. Vede to k tomu, že Disney tvrdí, že "vlastní" lidové pohádky a Sony nevidí problém v tom, že počítače uživatelů infikuje rootkitem. Ten selský rozum prostě musí fungovat na obě strany a osobně nevidím důvod, proč člověk, co složí písničku, by z měl mít garantovaný nepřetržitý doživotní příjem. Zkrátka jsem pro to, aby se autorská práva dodržovala a důsledně vynucovala, což ale musí jít nerozlučně ruku v ruce s extrémně radikálním osekáním jejich rozsahu a doby platnosti (2 roky u písně nebo alba, 10 let u filmu, bez jakékoliv možnosti obnovení nebo prodloužení).

  • 19. 3. 2021 9:31

    Cabrón

    Uf, proč zrovna dva a deset let? Dělám mastering jedné známější české kapele, která není ani zdaleka na úrovni sofistikovanosti (investiční náročnosti) těch největších, a přesto album byvá v přípravách 2-3 roky a živí nižší stovky lidí. Prodeje a streaming drží stabilně 5+ let po vydání a návrat investice bývá až kolem 4. roku (když se zadaří).

  • 19. 3. 2021 10:04

    klokan

    Třeba to není zrovna populární postoj, ale abych pravdu řekl, to, co mi říkáte, je mi celkem jedno. Beethoven neměl "investiční náročnost", nevyráběl alba, neživil spoustu lidí, copyright ani streaming nepotřeboval a přesto pro světovou hudbu byl nesrovnatelně větším přínosem, než kterákoli existující kapela. Nebo to řekněme jinak, muzikanti (jímž jsem sám) by se neměli soustředit na výrobu alb, jejichž příprava vyžaduje 2-3 roky, a místo toho by měli normálně hrát a zpívat, naživo. Složíš písničku? Bezva, pokud ji nahraješ nebo ještě líp vydáš v notách, dostaneš od vydavatele zaplaceno. Jednorázově a pár stovek dolarů. Chceš si vydělat víc? Bezva, jdi skládat něco dalšího.

  • 19. 3. 2021 10:18

    bez přezdívky

    Beetoven žil v jiné době s jiným ekonomickým modelem. Přínos se těžko měří, dnes více radosti rozdávají jiní. Krást a říkat, tvoje problémy mě nezajímají je nemravné.

  • 19. 3. 2021 10:33

    klokan

    Myslím, že základní problém je v pohledu vycházející z ekonomického modelu namísto lásky k hudbě nebo jinému druhu umění. Porušení autorských práv není "krádež" ale nijak to neobhajuji, naopak tvrdím, že autorská práva se mají dodržovat, ale zároveň mají být v mezích jisté legitimity. Problémy dnešních Beoncé, rapperů a dalších celebrit mě nezajímají, s tím souhlasím. Nic z toho "nekradu", prostě to nepovažuji za hodné pozornosti a už vůbec ne hodné toho, aby společnost zkrz právní předpisy je stavěla na pedestal. Kdyby v rámci reformy autorských práv tito přišli o živobytí, jejich ekonomický model nemohl nadále existovat a jejich produkce přes noc nadobro vymizela, tak mi to prostě bude totálně jedno. Nevím, proč by měli mít tak mimořádná práva.

  • 19. 3. 2021 10:53

    Miroslav Šilhavý

    Nevím, proč by měli mít tak mimořádná práva.

    Nemají žádná mimořádná práva. Chtějí to svoje základní: mít možnost si chránit to, co vytvoří a nabízet to za podmínek, které chtějí. Právo na ochranu majetku (včetně toho nehmotného) je jedno z úplně nejzákladnějších ústavních práv.

    Běžnou krádež umí zákon napravit. Zloděj musí ztrátu nahradit a navíc u vážnějších činů je trestán (přestupek, trestný čin). U autorského díla se nevede a nikdy nevedl spor o právu autora na to, aby se domáhal v první řadě toho, aby přestalo porušování jeho práv. To je poměrně jednoduché - prostě vyzve, že je to jeho dílo, a aby druhý upustil od jeho užívání.

    Co je složitější je to narovnání škod. Např. tzv. hvězdy šoubyznysu vynakládají obrovské prostředky na propagaci a šíření díla v kritickou dobu je připravuje o potenciál prodat. Nikdo přesně neví, jak by se dílo prodávalo, kdyby se nekradlo. To samé dílo, po dvaceti letech, už napáchá daleko méně škody - ale ani to neplatí obecně. Např. filmová studia před uvedením pokračování filmu omezují distribuci předcházejících dílů, aby zvýšily hlad trhu.

    Pokud dojdete k tomu, že škoda na AV dílech je zanedbatelně malá, povede to k tomu, že se bude krást dál. Prohřešce maximálně zaplatí pár korun náhrady a vyplatí se mu to dělat tak dál. Když to s náhradami přeženete, spadnou do toho i drobní tunťové, kteří ani nic spáchat nechtěli a nijak na tom nevydělali. Náhled na tuto otázku se vyvíjí a vyvíjet bude podle aktuální situace.

    Říkat někomu, že má dopředu počítat, že jeho dílo se rozkrade, a že má tedy raději tvořit dál, aby se uživil, to je čistá prasárna.

  • 19. 3. 2021 12:00

    klokan

    Takže říkat pekaři, že aby se uživil, musí péct další chleba, protože z toho jednoho bochníku nebude mít státem garantovaný zlatý důl na celý život je prasárna? Spíš se to obvykle nazývá kapitalismus.

  • 19. 3. 2021 14:02

    Poleno

    @klokan

    Nejhorší jsou nepadnoucí příklady.

    Lepší příklad s pekařem by byl, že podle dnešních nápadů by každý pekař za vystavení obrázku rohlíku musel původnímu autorovi platit za duševní dílo a pokud to nepovolí, nikdo by rohlíky nesměl ani péct.

    Do tak extrémních koutů této problematiky se to dostává. Důvodů může být více, každopádně stále se někteří lidi snaží propagovat, že takové situace nejsou extrém, ale přirozený řád. Neřekl bych.

  • 19. 3. 2021 15:35

    Filip Jirsák

    Takže říkat pekaři, že aby se uživil, musí péct další chleba, protože z toho jednoho bochníku nebude mít státem garantovaný zlatý důl na celý život je prasárna? Spíš se to obvykle nazývá kapitalismus.
    Vy ale vůbec nechápete princip autorských děl… Autorské dílo má hodnotu v řádu tisíců Kč (nějaká drobnost) až milionů. To, že vy za DVD platíte pár korun, neznamená, že platíte hodnotu celého díla. Znamená to, že přispíváte malinkou částkou – protože někdo na sebe vzal to riziko (s ochranou státu, která dnes u autorských děl moc nefunguje), že bude pronajímat užití díla po částech a tím získá tu celkovou částku.

    Kdybyste to chtěl na tom příkladu s pekařem. To, co vy chcete, je to, že pekař vám prodá jeden chleba, za cenu jednoho chleba – a vy tím získáte právo na veškerý chléb, který od té doby pekař upeče. Tomu se neříká kapitalismus, to je nesmysl. Kapitalismus znamená, že vám autor nabídne omezená oprávnění k užití díla za výrazně nižší částku, než je hodnota celého díla. A vy to můžete přijmout nebo nemusíte. Ale není to žádný státem garantovaný zlatý důl do konce života. Kdyby to byl zlatý důl, přijde do toho někdo jiný, nabídne konkurenční produkt ale nasadí o něco nižší cenu.

  • 20. 3. 2021 1:46

    klokan

    Hodnotu milonů má třeba Mona Lisa. Nevím přesně, kolik František I. za ni Da Vincimu zaplatil, ale prostě ji jednou koupil, Da Vinci z ní neměl garantovanou doživotní rentu. Tím líp, protože jinak by neměl motivaci už nikdy nic dalšího stvořit. Jakou hodnotu má písnička? Dobrá písnička talentovaného písničkáře napadne a je napsaná za pár hodin. Jakou hodinovou cenu za práci by si takový písničkář měl nárokovat? Produkce velkofilmu stojí třeba pár stovek milionů $, ale komerční zisk se realizuje všeho všudy za pár týdnů, kdy film běží v kinech (a od toho se také počítá návratnost, DVD, televize apod. jsou navíc). Proč by měl být chráněný zrovna 70 let a pak znovu a znovu?

    Od pekaře si nenárokuju nic, než to, že jednou zaplatím za jeden chleba, se kterým si pak můžu dělat co chci, včetně ho i prodat nebo si říct, že posypat ten bochník kmínem je dobrý nápad a začít to dělat taky. To, že u autorských děl je to jinak, někomu vyhovuje protože na tom rejžuje, ale neznamená to, že to je přirozený řád věcí nebo že by to bylo jeho nezadatelné právo, které se musí nade vše respektovat.

  • 20. 3. 2021 8:27

    Filip Jirsák

    Da Vinci z ní neměl garantovanou doživotní rentu
    Žádný autor nemá garantovanou doživotní rentu.

    Proč by měl být chráněný zrovna 70 let a pak znovu a znovu?
    Výchozí hodnota ochrany majetku je „navždy“. Takže otázka zní opačně – proč má být autorskoprávní ochrana zkrácená jenom na 70 let od smrti autora?

    To, že u autorských děl je to jinak
    Jenže ono to u autorský děl jinak není. To je to, co stále nechápete. Můžete koupit veškerá práva – koupíte si chleba, auto, koupíte si veškerá práva k písničce. Nebo můžete získat část práv – pronajmete si auto, získáte omezenou licenci pro soukromé přehrávání písničky. U autorský děl tedy nic není jinak. Jediný rozdíl je v tom, že vy jste zvyklý u autorských děl kupovat ta omezená oprávnění, zatímco u ostatních věcí jste zvyklý kupovat veškerá oprávnění. Ale třeba u bydlení je to naprosto běžná věc, že se domy a byty pronajímají. Měl byste tedy psát, že také majitel bytu má garantovanou doživotní rentu. Ale v tomhle případě chápete že je to nesmysl – protože nic garantovaného nemá.

    20. 3. 2021, 08:30 editováno autorem komentáře

  • 20. 3. 2021 8:40

    Milenius

    Když uplatníme autorské zákony třeba na výrobu elektrické konvice na ohřev vody, tak tu máme někoho, kdo tu konvici navrhnul (=skladatel/zpěvák, pak někoho, kdo ji prodává (=vydavatel). Každý bar a restaurace by musely evidovat, kdy a komu s ní uvařily a odvést za to poplatek návrháři, zároveň každý, kdo má doma vodovod z každého litru vody v kohoutku odvést poplatek svazu inženýrů, protože potenciálně hrozí, že si může u něj kdokoliv konvicí uvařit čaj a tento poplatek bude přerozdělován návrhářům konvic. Zároveň je zakázáno konvici komukoliv půjčit, protože je to nezákonné veřejné rozšiřování konvic.

    Po pravdě nevěřím, že příprava alba zabere 3 roky. Ano, věřím, že tří roky ty písně skládají, ale to není příprava alba. Album je jen doba potřebná k záznamu ve studiu, navržení bookletu a objednání výroby. Produktem hudebníka je ta píseň a produkcí je její zahrání na pódiu, album je v podstatě jen reklama na písně. Stejně jako návrhář konvice je pro něj reklama, že tu konvici navrhl a jiný do u něj objedná navrhnout jinou konvicí a živí se návrhem konvic, ne tím, že navrhne jednu konvici a do konce života nic nedělá.

  • 20. 3. 2021 10:04

    Filip Jirsák

    Milenius: Děláte stejnou chybu, jako Klokan – nerozlišujete mezi nákupem veškerých užívacích práv a nákupem části práv. Když od autora odkoupíte celé dílo, stejně jako jste odkoupil varnou konvici, nebudete muset nic evidovat, prostě to dílo bude celé vaše, jako je vaše ta varná konvice.

    Pokud budete chtít ušetřit jednorázové náklady a konvici si nekoupíte, ale jenom si ji pronajmete s tím, že platíte za každé ohřátí vody, budete holt muset evidovat počet ohřátí vody. Třeba s auty se to takhle dělá – pronájem auta může být určen časem i ujetou vzdáleností.

    Po pravdě nevěřím, že příprava alba zabere 3 roky.
    To je ovšem čistě váš problém. Stejně tak nemusíte věřit, že je tak pracné upéct chleba, postavit dům nebo vyrobit auto. Každopádně na tom, co si o tom myslíte, vůbec nezáleží. Máme tady trh, kde se střetává nabídka a vaše poptávka. Pokud vám něco připadá drahé, prostě to nekoupíte. Nebo můžete tvrdit, že je něco drahé, ale stejně to nakonec koupíte, protože ztráta těch peněz je pro vás menší, než kdybyste tu věc neměl.

    tím, že navrhne jednu konvici a do konce života nic nedělá
    CO je pořád tohle za nesmysl? Který autor udělal jedno dílo, které by mělo takovou hodnotu, že by ho to zabezpečilo na celý život? A i kdyby to tak bylo, je to naprosto v pořádku. Pokud by někdo postavil dům (nebo spíš sídliště), které bude mít takovou hodnotu, že už celý život může žít jenom z pronájmu bytů, je to naprosto v pořádku.

    Musíte ale konečně pochopit, že když si koupíte CD s hudbou, nekupujete si celé autorské dílo, ale jenom jeho nepatrný zlomek. Takže autor sice prodá třeba deset tisíc těch zlomků, ale zároveň je prodává za desetitisícinu ceny celého díla.

  • 19. 3. 2021 10:34

    Miroslav Šilhavý

    To je z gruntu špatná úvaha. Proč by měl někdo diktovat komukoliv (umělci), jak, kdy a za jakou cenu má vytvářet svá díla? Nelíbí se Vám cena, za kterou je lístek v kině, cena HBO, nebo nosič hudby? No, tak se na to prostě nedívejte, nekupujte. Choďte poslouchat ty malé kapely, co místo vydávání alba hrají v klubech.

    Chceš si vydělat víc? Bezva, jdi skládat něco dalšího.

    To by pak mohlo platit o každé profesi. Proč má mít ajťák víc peněz, než dělník u pásu? Oba pracují svých X hodin denně a z toho jeden v teple....

    To, co jste napsal, je teze každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Určitě víte, kdo to napsal.

  • 19. 3. 2021 11:04

    PQK

    Nesouhlasím s Vaším výkladem ...

    To co napsal, je že má být placen za práci.

    Dělník udělá práci a je za ni zaplacen. Tečka. Nedostává 70 let tantiémy za to že se výrobek používá.

    Bethoven složil skladbu a dostal za ni zaplaceno od mecenáše. Ale aby měl pravidelný příjem byl kapelníkem v orchestru.

    U výroby nehmotných, snadno kopírovatelných produktů je to samozřejmě složitější, ale nemělo by to být tak překomplikované jako teď.

    Navíc si myslím, že současná přespřílišná ochrana (prachy) vede jen k tomu, že se produkují hromady zbytečných #### které se pak brutálně tlačí do hlav ...

    Dle mého - 10 let je dostatečná doba ochrany. 70 let od smrti autora je šílenství ...

  • 19. 3. 2021 11:34

    Miroslav Šilhavý

    Dělník udělá práci a je za ni zaplacen. Tečka. Nedostává 70 let tantiémy za to že se výrobek používá.

    U autora není plodem práce to, že napsal mustr té skladby, ale každá kopie, kterou prodá. Dělník dostane zaplaceno za každou jednu židli, kterou vyrobí. Majitel továrny dostane zaplaceno za každou židli, kterou jeho dělník vyrobí.

    Autor = majitel továrny.
    Producent = dělník.

    Naopak autorské právo autory omezuje. Majitel továrny může vyrábět své židle do nekonečna. Autor má své příjmy omezené jen na desítky let.

  • 19. 3. 2021 11:57

    klokan

    No a to je právě špatně. Plodem práce má být mustr té skladby, který se prodá jenom jednou. Kopie nemá žádnou hodnotu sama o sobě. Ano, mnoha lidem se tahle představa nelíbí, protože mají na stávající situaci zájem, ale pořád nevím, co jim dává takový nárok trvat na tom, že společnost má jejich privátní zájem zohledňovat.

  • 19. 3. 2021 12:26

    bez přezdívky

    Tady vase analogie dost kulha. U autora je prave jeho dilem ten mustr. Kopie (vyuziti tohoto mustru) je pak dilem daneho interpreta. Producent je je nekdo, kdo zaplati autorovi za mustr (tudiz pokryje jeho praci), intpretovi za kopii (zaplati za jeho praci) a kteremu za nahravku zaplati posluchac (dostane zaplaceno za svou praci).

    Puvodne mozna autorske pravo melo slouzit k motivac autora tvorit a ochrane jeho prace, ale to uz davno neplati. Dnes slouzi k tomu, aby drzitel prav (ktery casto neni autor) dostaval premrstene dlouho opakovanou platbu za svou praci. V prikladu s zidli je to tak, ze kazdy, kdo si bude na danou zidli chtit sednout, mu musi zaplatit. Takze ano, ochrana autorskeho dila ma byt, ale po primerenou dobu a v primerenem rozsahu. Opravdu nepovazuji ospravditelne, ze nekdo chce po desitkach let dostat znovu zaplaceno za neco, za co uz dostal zaplaceno mnohokrat predtim.

  • 19. 3. 2021 11:14

    PQK

    Beethoven měl šílenou investiční náročnost....

    Uvědomte si že psal v době kdy výroba základní životní potřeby (zemědělství) pro 100 lidí bylo potřeba práce 60-80 lidí ... (dnes 1.6-2)

    Každý kdo nevyráběl potraviny nebo je nepodporoval (např. kovář) byl "luxus" .

    Jen obrovsky bohatí lidé si mohli dovolit živit někoho kdo "jen" skládal hudbu, nebo "brnkal" na varhany ...

  • 19. 3. 2021 10:41

    Filip Jirsák

    Každý držitel autorských práv má přirozeně absolutní monopol na zveřejňování díla. Autorské právo vzniklo proto, že se ukázalo jako výhodné, pokud autory přesvědčíme, aby ten monopol nevyužívali až na doraz a autorská díla zveřejňovali, výměnou za to, že i zveřejněná díla budou mít právní ochranu.

    Prodávat za maximální cenu je samozřejmě snaha úplně každého, ne jen autorů. Jenže existuje trh, kde se střetává nabídka a poptávka, která ceny reguluje. Takže pekař by vám rád prodal rohlík za milion Kč, ale dobře ví, že byste ho za tu cenu nekoupil, takže musí jít s cenou dolů, aby byl konkurenceschopný. Úplně stejně to funguje i u autorských děl.

    osobně nevidím důvod, proč člověk, co složí písničku, by z měl mít garantovaný nepřetržitý doživotní příjem
    Ten důvod je strašně jednoduchý, vlastně triviální. Motivací lidí k tomu, aby něco dělali, je to, že budou mít užitek ze své práce. Když vyrobíte židli, děláte ji pro to, abyste na ní sám mohl sedět (máte z ní užitek), nebo abyste ten užitek prodal někomu jinému (a budete mít užitek z peněz, které získáte). Můžete tu židli někomu prodat, pak prodáte veškerý užitek. Nebo můžete židli pronajímat – pokud jste jí udělal dobře a vydrží celý váš život, budete mít „garantovaný nepřetržitý doživotní příjem“. A židli zdědí vaši potomci a mohou z ní mít příjem dál a je to časově neomezené. Na rozdíl od autorských děl, jejich ochrana končí 70 let po smrti autora.

    což ale musí jít nerozlučně ruku v ruce s extrémně radikálním osekáním jejich rozsahu a doby platnosti (2 roky u písně nebo alba, 10 let u filmu, bez jakékoliv možnosti obnovení nebo prodloužení)
    To ale nedává vůbec žádný smysl. Navíc jediné, čeho byste docílil, by bylo výrazné zdražení autorských děl, resp. spíš by se ve většině případů úplně přestaly nabízet kopie. Měl byste možnost jít na film do kina nebo si ho pustit ze streamu z internetu. Protože bychom se efektivně vrátili do doby bez autorského práva, kdy by autoři měli na dílo absolutní monopol a vůbec by neposkytovali kopie veřejnosti, aby nad dílem měli plnou kontrolu.

  • 19. 3. 2021 10:48

    klokan

    Já bych to řekl spíš tak, že každý držitel autorských práv CHCE mít absolutní monopol, ale to neznamená, že ho mít má nebo že na něj má nezpochybnitelný nárok. Autorské právo vzniklo jako prostředek jak v důsledku obohatit public domain. Je jasné, že v dnešní podobě tento účel neplní.

    V příkladu, který jsem uvedl, by písnička po dvou letech propadla do public domain a mohl by si ji kopírovat každý podle libosti. Pravda, Sony BMG by asi okamžitě zkrachovalo a "celebrity" by měli příjem někde na úrovni průměru. A co jako?

  • 19. 3. 2021 10:54

    bez přezdívky

    Spíš bych šel cestou, že po uplynutí stanovené doby (nevím, jestli stačí 2 roky) by bylo možné dílo využívat pro nekomerční účely. Pro komerční by pak doba ochrany byla delší - řekněme po dobu života autora.

  • 19. 3. 2021 11:01

    Miroslav Šilhavý

    držitel autorských práv CHCE mít absolutní monopol, ale to neznamená, že ho mít má nebo že na něj má nezpochybnitelný nárok

    Je to přesně naopak. Každý má nezpochybnitelný nárok na to, co vytvoří.

    Autorské právo vzniklo jako prostředek jak v důsledku obohatit public domain.

    Autorské právo vzniklo jako právní rámec (dohoda) mezi autory, kteří mají nezpochybnitelný nárok na plody svojí práce a společností, která chce být obohacována těmito plody. Autoři tedy dávají své dílo k dispozici výměnou za to, že zákon jejich práva chrání.

    V příkladu, který jsem uvedl, by písnička po dvou letech propadla do public domain a mohl by si ji kopírovat každý podle libosti. Pravda, Sony BMG by asi okamžitě zkrachovalo a "celebrity" by měli příjem někde na úrovni průměru. A co jako?

    Především by skončil ten průmysl. Měl byste sice právo si zkopírovat cokoliv, ale ono by to cokoliv přestalo vznikat. Místo známých umělců byste poslouchal a díval se na neznámé hudlaře (kteří by byli placeni na úrovni průměru). Pokud si něco takového přejete, tak na to je jednoduchý recept: neužívejte ta díla ani dnes - vy ušetříte a oni (podle Vaší teorie) zkrachují.

  • 19. 3. 2021 11:23

    klokan

    Je to přesně naopak. Každý má nezpochybnitelný nárok na to, co vytvoří.

    Vždyť ho taky má. Může něco vytvořit a nikdo ho nenutí to publikovat, Může si to nechat pro sebe a mít absolutní kontrolu. Jenže ve chvíli, kdy něco zveřejní, do hry vstupuje druhá strana, a ta má svá vlastní práva a své vlastní zájmy, které nespočívají v maximalizaci autorova zisku bez ohledu na jakékoli jiná hlediska.

    Máte pravdu, že v mém příkladu by skončil hudební "průmysl". Opět se ptám: a co má být? Neskončila by hudba, spíš naopak. Tím hůř pro ten průmysl, tím líp pro milovníky hudby.

    O historii vzniku autorského práva si něco přečtěte.

    19. 3. 2021, 11:23 editováno autorem komentáře

  • 19. 3. 2021 11:39

    Miroslav Šilhavý

    Jenže ve chvíli, kdy něco zveřejní, do hry vstupuje druhá strana, a ta má svá vlastní práva a své vlastní zájmy

    To je asi tak chytrá teze, jako kdybyste napsal: nikdo Vás nenutí mít jabloň, ale když už si jabloň zasadíte u plotu, vstupují do toho práva kolemjdoucích. Jasně, práva kolemjdoucích do toho vstupují - musíte o strom pečovat, nesmí větev spadnout na chodce. Nesmíte strom bez povolení pokácet. To všechno jsou práva společnosti směrem k Vám. Vy z toho dovozujete, že u plotu má právo si každý kolemjdoucí i utrhnout jabko.

  • 19. 3. 2021 11:55

    klokan

    Ne. Když mám jabloň, můžu si všechna jablka nechat pro sebe. Pokud se rozhodnu je prodat, pak za ně dostanu zaplaceno jednou, a nemůžu si diktovat, že ten, co jablko sní, mi za něj musí doživotně platit tantiémy, že ten, kdo si to jablko ode mne koupí, ho nesmí nikomu dát, že ho smí jíst jenom ve čtvrtek a jenom ve štrůdlu, že si nesmí zasadit ohryzek a vypěstovat si vlastní jabloň, že nikdy nikomu nesmí říct, jak moje jablka chutnají, a že jedno jablko má hodnotu pěti milionů protože to tak prostě chci a přece na to mám od boha právo.

    Tohle jsou ty obvyklé nářky takzvaných milovníků volného trhu, kteří by na volném trhu nepřežili ani minutu a pořád se dožadují naprosto arbitrární protekce ze strany státu, aniž by to dokázali zdůvodnit čímkoli jiným, než jenom vlastní hrabivostí.

  • 19. 3. 2021 13:29

    bez přezdívky

    Tohle všechno klidně můžete. Ale já nemůžu, když nastavíte takové podmínky, prostě jít a to jablko vám ukrást s tím, že přece nemám 5MKč, ale to jablko prostě chci.

  • 19. 3. 2021 13:52

    klokan

    Vždyť o tom taky nikdo nemluví. Za to ale průmysl syntetických éčkových jablek bulí, že když si nebudou moct klást takové podmínky, tak že údajně zkrachují. Já říkám, pokud je to náhodou pravda, tak ať si spánembohem klidně zkrachují, však je nepotřebujeme. Lidi si budou jablka pěstovat na zahrádce nebo kupovat na farmářských trzích přímo od pěstitelů a budou čerstvá a sladší.

  • 19. 3. 2021 16:49

    Miroslav Šilhavý

    Podle práva můžete klidně to jabko pronajmout (či propachtovat) a chtít z každého užití poplatek. V právu tomu nic nebrání. Jenže o pronajímané jabko by nikdo neměl zájem, tak se to jaksi neuchytlo.

    Dívám se na naši diskusi a všímám si, že se systematicky vyhýbáte té otázce, proč to nemá být věcí trhu. Proč se spotřebitel nemůže svobodně rozhodnout, jestli k životu hudbu toho či onoho umělce potřebuje, nebo ne. Jestli chce jít do kina, koukat na filmy doma...? Nutí snad někdo někoho, aby ta nehorázně předražená díla kupoval?

  • 19. 3. 2021 18:31

    JaaaJ

    Ne, ale třeba mě už mnoho let nutí platit autorské poplatky z prázdných medií - takže i když jsem se rozhodl, že je k životu nepotřebuju, stejně na ně přispívám.

    Mě spíš vždycky zarazí, jak se jinak rozumní diskutující zaklínají tu realitou a tam teorií, jen aby podpořili svůj argument: věc trhu? Ano, bylo by to hezké, kdyby to tak fungovalo. Žel praxe v oblasti "nehmotných" statků ukazuje, že tento trh je zcela jiný, než trhy s hmotnými věcmi a většina srovnání prostě selže, anžto každá sorta věcí má jiné možnosti a jiná omezení.

    Tvrzení, že "jde o zboží jako každé jiné" má stejnou váhu, jako když řeknete, že "ČR je stát jako každý jiný" - v některých aspektech ano, v jiných absolutně nikoliv. Srovnávat obchod "za peníze si koupíte hmotnou věc se všemi právy a napořád" s "za peníze si koupíte časově a místně omezenou možnost využívat předepsaným způsobem toto dílo" je přece nesmysl.

  • 20. 3. 2021 1:53

    klokan

    Právě, že naopak. Věcí trhu to není teď, protože naprosto běžné tržní jednání včetně odprodeje, dalšího pronájmu, inovativních využití apod. i normální konkurenční prostředí stávající autorské právo arbitrárně zakazuje. Nikdo není schopen odpovědět na otázku, proč. Naopak, když to bude věcí trhu, tak stejně jako v roce 1990 při přechodu od socialismu k trhu spousta nepotřebných, státem chráněných monopolů zkrachuje, spousta lidí, kteří jenom profitují ze situace a nic doopravdy nepřinášejí, se octne na mizině a tím líp, příležitost dostane skutečná volná konkurence.

  • 20. 3. 2021 8:29

    Filip Jirsák

    Právě, že naopak. Věcí trhu to není teď, protože naprosto běžné tržní jednání včetně odprodeje, dalšího pronájmu, inovativních využití apod. i normální konkurenční prostředí stávající autorské právo arbitrárně zakazuje.
    Nic z toho není pravda.

    Nikdo není schopen odpovědět na otázku, proč.
    Stejně tak nikdo není schopen odpovědět na otázku, proč je Země placatá.

    Naopak, když to bude věcí trhu, tak stejně jako v roce 1990 při přechodu od socialismu k trhu spousta nepotřebných, státem chráněných monopolů zkrachuje, spousta lidí, kteří jenom profitují ze situace a nic doopravdy nepřinášejí, se octne na mizině a tím líp, příležitost dostane skutečná volná konkurence.
    Autorská díla ale nemají žádný státem chráněný monopol a jsou předmětem volné konkurence.

  • 20. 3. 2021 14:15

    bez přezdívky

    Autorská práva mají řádově silnější postavení než cokoli jiného. U všech jiných duševních děl: např. patenty, průmyslové vzory atd....
    a) Musíš zaplatit za to, že je Tvé dílo chráněné
    b) I tak je délka ochrany podstatně kratší

    Proč má být u autorského díla jiný režim ochrany?

    Tvůj názor by šel aplikovat i na léky: když někdo vymyslí lék (vynález atd...,) tak by podle Tebe do své smrti byl jediný, kdo ho může vyrábět. A houby, není tomu tak. Má nějakou dobu ochrany, aby se mu vrátili na vývoj vynaložené peníze, a pak je "dílo" volně k užití.
    Proč má být u tzn. "autorských" děl jiný režim? Není tu žádný důvod, proč k "vynálezu písničky" přistupovat jinak, než např. k "vynálezu lepšího systému nápravy u auta".

  • 20. 3. 2021 18:46

    Filip Jirsák

    Logik .: Ano, kdybychom neměli ochranu duševního vlastnictví, vynálezce léku by byl jediný, kdo by ho mohl vyrábět. Ne jen do smrti, ale jeho potomci by ho mohli vyrábět až do konce světa. Pokud by někdo jen ze složení hotového léku nezjistil, jak ho vyrábět – klidně jinou cestou. No ale i proti tomu by se dalo chránit – podávat lék jen v přísně kontrolovaném prostředí, na nějaké soukromé klinice.

    Nebo jiný příklad. Někdo by mohl vymyslet recept na nápoj, přísně ho tajit a ten nápoj by pak mohl vyrábět jenom on a po něm jeho potomci. A jak by se takový nápoj mohl jmenovat? Co třeba Coca-Cola? Nebo Becherovka?

    Takže příklady, jak to vypadá, když se nevyužije ochrana duševního vlastnictví, bychom měli, ne? On totiž ten český název – ochrana duševního vlastnictví, autorská práva – je dost zavádějící. Princip vystihuje daleko lépe anglický název – copyright. Ochrana duševního vlastnictví má totiž účel duševní vlastnictví zveřejnit – výměnou za poskytnutí určité ochrany autorům a vynálezcům. Ochránit duševní vlastnictví si totiž může každý sám, bez zákona – základním krokem je nic nezveřejňovat.

    No a proč přistupovat jinak k autorskému dílu a jinak k vynálezu? Protože vynálezy typicky staví na jiných vynálezech. Dostanete zdarma vynálezy předků, výměnou za to, že svůj vynález zase poskytnete potomkům. A mezi tím je tam ta ochranná doba, kdy na vynálezu můžete vydělávat, což by měla být motivace, proč vynalézat.

    Naproti tomu autorská díla jsou prakticky nezávislá. Můžete jiné autorské dílo citovat, ale to je jen drobnost. Jinak ale není motivace pro to, aby bylo autorské dílo dostupné všem. Jediná „výhoda“ by byla, že by lidé získali zadarmo něco, pro co nic neudělali – což se ovšem v kapitalismu za výhodu nepovažuje. Takže omezení ochrany autorských děl je spíš praktická záležitost – bylo by asi dost obtížné po 300 letech zjišťovat, kdo je držitelem autorských práv. Navíc takovou dobu přežije jen málo děl, takže se toho zadarmo nerozdává tolik. Takže autorská díla má smysl chránit tak dlouho, do jak dávné minulosti jsme schopni rozumně vystopovat držitele autorských práv a je o ta práva zájem. Prodloužení na 70 let z tohoto důvodu dávalo dobrý smysl a dnes by díky internetu pravděpodobně dávalo smysl ochranu prodloužit ještě víc.

  • 20. 3. 2021 19:24

    mpro

    Voľakedy dávno (z hľadiska vývoja internetu) v r. 2010 vznikol preklad knihy Free Culture (česky Svobodná kultura) z roku 2004, ktorej autorom je Lawrence Lessig -- https://www.root.cz/knihy/svobodna-kultura/

    Na to že autorom je právnik a VŠ pedagóg, ktorý sa špecializuje na duševné vlastníctvo (aj keď v ponímaní anglosaského zvykového práva), čítanie je to dosť zaujímavé -- nejedná sa o akademicky strohý suchý právny text, ale je to popretkávané mnohými príkladmi z histórie ako sa to vyvíjalo už od 17. storočia v Anglicku. Podľa popisu je jasné že autorské právo (v tom čase sa jednalo len o copyright -- právo na vydávanie diela tlačou) sa jednalo monopol, ktorý udeľoval kráľ, ale už tom čase v parlamente vznikli návrhy zákonov, aby bol tento monopol obmedzený.

    Niečo takéto (t. j. že autorské práva musia byť časovo obmedzené) sa dostalo aj do ústavy USA, ale to, na aký dlhý čas, je v právomoci parlamentu -- preto sa vplyvní lobisti snažia aby termín ochrany bol "jeden deň pred večnosťou", čím by sa splnila podmienka časovej obmedzenosti z ústavy.

  • 20. 3. 2021 19:36

    Miroslav Šilhavý

    @mpro

    Tak samozřejmě, každý panovník a každý stát chce vyzískat přísun peněz do státní kasy. V minulosti udělovali panovníci patenty na provozování nových činností, dnes známe spotřební daně.

    Taky si nemyslím. že by měla být ochrana neomezená. Délka ochrany je věc názoru, já si třeba myslím, že by měla odpovídat zhruba dvěma až třem generacím, aby ještě vnuci, možná i pravnuci objevitele / autora měli prospěch. Dál, než sahá generační paměť, už by to bylo asi bezúčelné. Ad absurdum, jinak by dědic vynálezce zubního kartáčku byl dnes bohatší, než jakýkoliv stát na zemi. :)

  • 20. 3. 2021 21:25

    bez přezdívky

    Ono to nebolo kvôli prísunu peňazí do kasy, bolo to na kontrolu vtedajšej novinky, tlačiarenského stroja.

    Panovník nechcel, aby sa tlačili protištátne a buričské pamflety, ale aby iba dôveryhodné (rozumej jemu lojálne) osoby mali možnosť používať tlačiarenský stroj na jemu prospešné účely. Koniec koncov, z rovnakého dôvodu komunistický režim kontroloval kopírky.

  • 19. 3. 2021 14:10

    Filip Jirsák

    Já bych to řekl spíš tak, že každý držitel autorských práv CHCE mít absolutní monopol, ale to neznamená, že ho mít má nebo že na něj má nezpochybnitelný nárok.
    Mýlíte se. Každý autor přirozeně má absolutní monopol na autorské dílo. Začnu opět od židle – když vyrobíte židli, máte na ni právo. Ztratit ho můžete jen tak, že se jej dobrovolně vzdáte, nebo vám židli někdo ukradne. U autorského díla je to stejné – když někdo vytvoří autorské dílo, přirozeně jej má plně v moci. Vzdát se ho může buď dobrovolně, nebo tak, že někdo ukradne vyjádření autorského díla. Třeba krátkou básničku si lze jen zapamatovat, hudebník si bude pamatovat i písničku. Navíc spoustu autorský děl lze dnes vyjádřit v digitální podobě. Hudbu, román, film můžete uložit digitálně a zašifrovat – pak je docela obtížné je ukrást. Takže autor má monopol na autorské dílo a jen tak o něj nemůže přijít.

    Autorské právo vzniklo jako prostředek jak v důsledku obohatit public domain. Je jasné, že v dnešní podobě tento účel neplní.
    Plní ho velice dobře. Kdyby nebylo autorského práva, na film jdete do kina, kde před vstupem odložíte mobil a veškerá jiná možná nahrávací zařízení. Možná byste si ho mohl i doma streamovat, na zařízení s certifikovaným DRM – a pokud by vás snad napadlo film natočit z obrazovky, byl by ve výsledku vodoznak jednoznačně vás identifikující. A samozřejmě by to bylo dražší, než dnes.

    V příkladu, který jsem uvedl, by písnička po dvou letech propadla do public domain a mohl by si ji kopírovat každý podle libosti.
    V příkladu, který jste uvedl, by písnička po dvou letech propadla do public domain a mohl by si ji kopírovat každý dle libosti. Pokud by ovšem existovala nějaká kopie, ze které by bylo možné kopírovat. A taková kopie by samozřejmě neexistovala. Proč by vlastník právo dílo zveřejňoval, aby k němu po dvou letech ztratil práva? Vždyť ho může držet u sebe, prezentovat ho jen tak, aby nešlo dělat kopie, a vydělávat na něm spoustu let.

    A co jako?
    No hlavně vy byste měl mnohem dražší přístup k hudbě. Sony BMG by nezkrachovalo, naopak by vydělávalo mnohem víc, protože by jako jendo z mála měla technologii na fungující ochranu autorských děl. V tom by si nezávislí hudebníci ani neškrtli.

  • 19. 3. 2021 14:52

    Hawo Hawowski

    " protože by jako jendo z mála měla technologii na fungující ochranu autorských děl. "
    Fungujúca ochrana autorských diel neexistuje. Čo sa dá prehrať, dá sa aj skopírovať (keď nie inak, tak "analógovou" cestou).

  • 21. 3. 2021 0:45

    bez přezdívky

    Bezpredmetné. Aj keď idete do kina, pozriete si tam Mickey Mausa a potom doma začnete robiť tričká alebo balóniky s Mickey Mausom, ktorého ste spamäti nakreslili, stále je to porušenie autorského zákona a kópia, ktorú podľa práva nemôžete urobiť. Podobne to bolo donedávna so spievaním "Happy Birthday to You".

    Technické prostriedky a ich vlastníctvo ide úplne mimo zámer zákona.

  • 21. 3. 2021 7:46

    Filip Jirsák

    Když jdete do kina na film, jde autorovi hlavně o to, abyste nezískal kopii filmu. Že dokážete zpaměti nakreslit Mickey Mouse sice může zlomek jeho autorských práv ohrozit, ale není to tak podstatné.

  • 21. 3. 2021 8:06

    Miroslav Šilhavý

    Že dokážete zpaměti nakreslit Mickey Mouse sice může zlomek jeho autorských práv ohrozit, ale není to tak podstatné.

    Dokud to neprodává a nešíří, tak to ani autora neohrožuje, ani není protiprávní.

  • 22. 3. 2021 14:37

    bez přezdívky

    Ono tie je ani protiprávne urobiť kópiu filmu, protiprávne je ju šíriť. Dokonca to bolo svojho času zdôvodnenie, prečo autorské zväzy môžu vyberať poplatky za prázdne média.

  • 22. 3. 2021 14:47

    Filip Jirsák

    Ono tie je ani protiprávne urobiť kópiu filmu, protiprávne je ju šíriť.
    Vytvoření kopie filmu je protiprávní. Kopie díla (v terminologii zákona „rozmnožení“) je užitím díla. Vizte § 12 odst. 4 a celý § 13 AZ.

  • 22. 3. 2021 17:46

    Poleno

    @bez přezdívky

    Radši se zptejte někoho, kdo tomu skutečně rozumí a nenechte se přesvědčit těmi polopravdami ...

    Samotné stažení filmu z internetu, např. občasné stažení díla, které v ČR není v distribuci, však jako takové v souladu s platnou právní úpravou lze považovat za volné užití pro osobní potřebu, pokud jsou splněny všechny podmínky volného užití:
    jedná se o zveřejněný film, tedy nikoliv o předpremiérový titul;
    nejsou dotčeny technické prostředky ochrany práv;
    rozmnoženinu si stahuje ten, jehož vlastní osobní potřebě má sloužit;
    stažená rozmnoženina bude sloužit výhradně k osobní potřebě, tedy nikoliv k dalšímu sdílení nebo uploadu, rozšiřování či veřejné projekci atd.

    A zároveň není dán rozpor s výše uvedeným třístupňovým testem.

    [Lze stahování filmů z internetu považovat za užití pro osobní potřebu?, Česká protipirátská unie, https://www.cpufilm.cz/faq.html#4]

    22. 3. 2021, 17:47 editováno autorem komentáře

  • 22. 3. 2021 18:50

    Filip Jirsák

    Ano, raději se zeptejte někoho, kdo tomu skutečně rozumí a nevěřte někomu, kdo získal dojem, že tomu rozumí, protože umí kliknout na první odkaz v Googlu.

    Už v roce 2014 Soudní dvůr Evropské unie ve věci C‑435/12 ACI Adam BV rozhodl, že stahování z nelegálních zdrojů neprojde tříkrokovým testem (u nás § 29 AZ), nebo-li takové stahování nemůže spadat pod volná užití.

    Že to není zohledněné na nějakých historických stránkách, to se dá pochopit. Nicméně po uvedeném rozhodnutí soudu už se nedá pochybovat o tom, zda to legální je či není – soud to řekl jasně.

  • 22. 3. 2021 14:54

    Miroslav Šilhavý

    Ono tie je ani protiprávne urobiť kópiu filmu, protiprávne je ju šíriť. Dokonca to bolo svojho času zdôvodnenie, prečo autorské zväzy môžu vyberať poplatky za prázdne média.

    Kopii si můžete pořídit jen pro vlastní potřebu, ale předpokladem je, že máte legální cestou originál. Kolem toho se dlouho šířily bludy - lidé si vykládali, že z jakéhokoliv zdroje na internetu si udělají legální kopii pro vlastní potřebu, ale už to bylo vyjasněno i před soudy. Pokud si tedy pořídíte kopii z nelegálního zdroje (jestli je legální, je na Vaše triko, abyste posoudil správně), pak není ani ta kopie legální.

  • 20. 3. 2021 14:08

    jimi2000

    Nechápu, proč se bráníte tomu, aby člověk, který něco vytvoří, měl právo rozhodnout o nakládání s jeho dílem. Když se rozhodnu, že své dílo poskytnu třeba pod licencí Creative Commons, proč by se mé dílo mělo za dva roky ocitnout bez ochrany a dáno všanc všem, kteří na tom budou chtít zbohatnout.

    70 let po smrti autora je možná moc. Ale taky si myslím, že by člověk měl mít právo za svého života rozhodovat o sobě, ale i vyjádření sebe, svých pocitů, myšlenek v jakékoliv vnímatelné podobě.

  • 20. 3. 2021 21:27

    bez přezdívky

    > Každý držitel autorských práv má přirozeně absolutní monopol na zveřejňování díla.

    Nie, nemá. Autorské právo nie je prirodzené právo. Je to štátom garantovaný monopol. Tým je povedané všetko.

  • 20. 3. 2021 21:41

    Miroslav Šilhavý

    Autorské právo nie je prirodzené právo. Je to štátom garantovaný monopol. Tým je povedané všetko.

    To nemáte pravdu. Když budu mít nějaký nápad, mohu ho bez zveřejnění využívat jen pro svůj prospěch. Např. nový technologický postup. Ochráním si ho zcela přirozeně - nikomu ho neukážu. Proto je to přirozené právo.

    Společnost má naopak zájem, aby ji novinky obohacovaly, tak motivuje zákonnou ochranou těchto práv k jejich zveřejňování. Díky tomu nápady nezapadají, ale taky je nelze jen tak uzmout - od toho zákony stanovují pravidla.

  • 20. 3. 2021 22:11

    bez přezdívky

    Wikipedia sa síce citovať nemá, ale jednu definíciu si odtiaľ požičať môžeme:

    Prirodzené právo je právo, ktoré vyplýva z ľudskej prirodzenosti a zo vzťahov medzi ľuďmi, nezávisle od akéhokoľvek zákonodarstva.

    Teda autorské právo ako štátom garantovaný monopol nie je v žiadnom prípade prirodzené právo, ani náhodou. Nehovorí nič o tom, čo si spoločnosť želá alebo prečo spoločnosť niečo robí.

  • 20. 3. 2021 22:16

    Miroslav Šilhavý

    Právě jsem Vám popsal, jak se to právo přirozeně (bez zákonů) aplikuje. V přirozeném stavu si svůj výtvor necháte pro sebe, nebo ho prodáte (jinému, který si ho nechá pro sebe). Ale nezveřejníte ho.

    Autorský zákon je pozitivní právo - tedy upravuje ten přirozený stav věcí. Společnost získává přístup k tomu, co by jinak zůstalo doma v šuplíku, ale výměnou za to, že se respektují pravidla.

  • 20. 3. 2021 22:24

    bez přezdívky

    To si ale pletiete dve veci: tajomstvo a autorské právo.

    Aj napriek existencii autorského práva má autor možnosť voľby ponechať svoj výtvor ako svoje tajomstvo.

    Ak sa rozhodne ho zverejniť, tak presne ako píšete, motiváciou k tomuto kroku má byť jeho ochrana. Jeho ochrana by však nefungovala bez donucovacej moci štátu -- teda nejde o prirodzené právo.

    Pozitívne právo a prirodzené právo sú dve odlišné veci. Pozitívne právo môže byť aj prirodzené, ale nemusí.

    A koniec koncov, to že je niečo tajné, napriek tomu že existuje autorské právo, neznamená, že to tajné aj ostane a spoločnosť nedostane k tomu nikdy prístup. Aj bramborový salát (Salad Olivie) bol svojho času tajný a dnes ho robí bežne každý kuchár.

  • 20. 3. 2021 22:31

    Miroslav Šilhavý

    Pozitívne právo a prirodzené právo sú dve odlišné veci. Pozitívne právo môže byť aj prirodzené, ale nemusí.

    Už to taháte z paty.

    Pozitivní právo se vždy odklání od přirozeného práva - jinak by nemuselo být zaváděno. Proto zákony (až na výjimky) neopakují teze přirozeného práva, ale zabývají se jen odlišnostmi.

    Přirozené autorské právo je uchovávat svůj výtvor v tajnosti, využívat ho pro sebe a koho určím, směnit ho a prodat ho. V případě autorského zákona definuje taková pravidla, aby bylo možno dílo beze strachu lépe předávat, směňovat a prodávat a abyste si nemusel jít vyřídit účty fyzicky s tím, kdo svěřené tajemství poruší (což by byla opět forma přirozeného práva, která je dnes vyloučena právem pozitivním).

  • 20. 3. 2021 23:41

    bez přezdívky

    > Pozitivní právo se vždy odklání od přirozeného práva - jinak by nemuselo být zaváděno. Proto zákony (až na výjimky) neopakují teze přirozeného práva, ale zabývají se jen odlišnostmi.

    No a tu sa dostávame späť k pôvodnému tvrdeniu -- že autorský zákon nie je prirodzené právo (a áno, je to pozitívne právo).

    > Přirozené autorské právo je uchovávat svůj výtvor v tajnosti, využívat ho pro sebe a koho určím, směnit ho a prodat ho.

    To vôbec nie je pravda. Autorské právo existuje pomerne krátko v pomere k existencii civilizácie, resp. právneho systému. Ľudstvo existovalo a fungovalo pomerne dobre aj bez neho. To, že je tu fáza, kedy bolo pozitívnym prínosom nikto nespochybňuje, to ale neznamená, že sa v blízkej budúcnosti nestane brzdou.

  • 20. 3. 2021 23:49

    Miroslav Šilhavý

    To vôbec nie je pravda. Autorské právo existuje pomerne krátko v pomere k existencii civilizácie, resp. právneho systému.

    Aha, takže podle Vás do vzniku autorského zákona nikdo neuchovával svoje nápady v tajnosti, nebo je nevyměňoval za něco jiného?

  • 21. 3. 2021 0:07

    bez přezdívky

    Pred vznikom autorského práva:

    - nápad bolo možné držať v tajnosti
    - nápad bolo možné zverejniť

    Po vzniku autorského práva:

    - nápad je možné držať v tajnosti
    - nápad je možné zverejniť.

    Kde presne vidíte, ako sa autorské právo stáva prirodzeným právom?

  • 21. 3. 2021 0:24

    Miroslav Šilhavý

    Zdá se mi, že vůbec nechápete, co je to přirozené právo.
    Přirozené právo je to, které není potřeba nijak definovat (kodifikovat).

    Zcela přirozeně má autor určitá práva - např. zmíněné právo držet svůj výtvor v tajnosti, nebo svoje tajemství předat, prodat, směnit, nebo třeba zveřejnit. Má právo svůj objev sám využívat (např. jako konkurenční výhodu). Tomu se říká přirozené právo, protože k tomu nepotřebujete žádnou právní normu, zajistíte si to sám svým vlastním rozhodnutím.

    Autorský zákon je norma pozitivního práva. Jako pozitivní je označena, protože k přirozenému stavu přidává další práva a povinnosti.

    V oblasti, o které mluvíme, přidává autorský zákon možnost dílo zveřejnit - to je prospěch pro širokou společnost - a zároveň proti tomu zaručuje autorovi, že může stanovit podmínky, za jakých bude jeho dílo užíváno (stejně, jako kdyby se s každým jednotlivcem domluvil přímo). To je win-win situace.

  • 21. 3. 2021 0:38

    bez přezdívky

    > Zdá se mi, že vůbec nechápete, co je to přirozené právo.
    > Přirozené právo je to, které není potřeba nijak definovat (kodifikovat).

    Práveže vy nechápete, že keďže platí presne to, čo ste uviedli vyššie, tak autorské právo nie je prirodzené právo, práve preto, že ho treba kodifikovať. Bez toho by neexistovalo.

    Z princípu žiadny monopol garantovaný štátom nemôže byť prirodzené právo! Z presne rovnakého dôvodu, ako guľa nemôže byť kocka.

    Inými slovami, ak X (právo nakladať so svojim objavom) je prirodzené právo a my kodifikujeme Y (že garantujeme monopol za určitých podmienok na manipuláciu s objevom), to z Y nerobí tiež prirodzené právo. Bez ohľadu na motívy Y.

  • 21. 3. 2021 0:41

    Miroslav Šilhavý

    Práveže vy nechápete, že keďže platí presne to, čo ste uviedli vyššie, tak autorské právo nie je prirodzené právo, práve preto, že ho treba kodifikovať. Bez toho by neexistovalo.

    Ale právě jsem Vám vyjmenoval přirozená práva autora (tj. autorská práva), která měl odjakživa každý autor. Je jasné, že pozitivní právní norma zavádí k tomuto přirozenému stavu věcí nové postupy (jinak by nebylo pozitivní právo potřeba, kdyby nezavádělo novoty).

  • 21. 3. 2021 11:43

    bez přezdívky

    Stále si pletiete prirodzené právo nakladať s dielom vs štátom garantovaný monopol na šírenie diela (ktorý sa nazýva autorský zákon). Dve rozdielne veci. Tá druhá z nich nie je prirodzené právo.

  • 21. 3. 2021 12:02

    Filip Jirsák

    Stále si pletiete prirodzené právo nakladať s dielom vs štátom garantovaný monopol na šírenie diela (ktorý sa nazýva autorský zákon). Dve rozdielne veci. Tá druhá z nich nie je prirodzené právo.
    Jenže o šíření díla tu nebyla řeč. Řeč byla o zveřejnění díla, což je právě ten první krok, kterým se dnes autor dostane do režimu ochrany šíření díla. Dokud autor dílo nezveřejní, speciální ochranu prakticky nepotřebuje – protože má přístup k dílu pod kontrolou a může zařídit, že nikdo žádnou kopii díla nevytvoří.

  • 21. 3. 2021 12:00

    Poleno

    která měl odjakživa každý autor

    Což samozřejmě není pravda a díky tomu taky můžete naškrábat na stěnu obrázek, aniž byste musel něco platit potomkům Urgrururgruruga.

    Je to zajímavé. Na přirozená práva se dá podívat tak, že to jsou ta práva, která máte např. když zůstanete sám a nahý uprostřed Aljašky. Máte právo se žít a bránit se. To je celé. Zbytek je nějaký konstrukt dané doby.

  • 21. 3. 2021 13:57

    Miroslav Šilhavý

    Je to zajímavé. Na přirozená práva se dá podívat tak, že to jsou ta práva, která máte např. když zůstanete sám a nahý uprostřed Aljašky. Máte právo se žít a bránit se.

    Přesně tak. Bráním sebe a to, co jsem našel, ulovil, vyrobil, vytvořil. To je přirozené právo. Přirozené tedy je mít možnost se rozhodnout, jestli vůbec svůj výtvor zveřejním (ukážu ostatním). Teprve po tomto kroku dál už nastupuje pozitivní úprava autorského zákona. Díky ní můžu zveřejnit a mám zaručeno, že to nikdo nezneužije. Ostatní dostávají možnost - nikoliv povinnost - moje dílo užít výměnou za dodržení podmínek. Podmínkou nemusí být jen úplata - viz např. GPL, která klade úplně jiné požadavky než úplatu.

    Placení není žádná primární povinnost daná autorským zákonem. Primární je Vaše rozhodnutí, jestli chcete dílo shlédnout / poslechnout. Teprve pokud se pro to rozhodnete, pak Vám vznikají povinnosti. Když to přirovnáte k jeskyni, tak pračlověk si svoje obydlí chránil, a pouštěl si do něj jen členy tlupy / rodiny, kteří mu byli na oplátku taky přínosní.

  • 21. 3. 2021 16:21

    Poleno

    @Miroslav Šilhavý

    No to právě ne. Na to co jste vytvořil máte přirozené právo. Pokud to ale ukážete někomu jinému, tak už nemáte právo říct "já to vymyslel a teda ty to nesmíš dělat" a nebo "tady to vystavuju a pokud se podíváš, tak budeš cálovat". To už není přirozené právo.

    Problém s likování obsahu leží jinde. Ono je to totiž propagováno jako jednosměrná ulice linkuješ -> plať, ale už se nepočítá kolik návštěv a další shlédnutí má zdroj právě díky linkovnání zdroje - tedy fakticky reklamy s odkazem, nepočítá se kolik linkovaný videem zdroj ušetřil režije na webu, nepočítá se kolik mu to, že jsou jeho zdroje linkované přispělo scóre pro vyhledávače. Často, dle mého názoru, se zdroje obořují na to že někdo sdílí jejich obsah a cosi jim krade, jenže jejich návštěvnosti a zájem o ně je prachmizerný ať s tím nebo bez toho a teď si jako najednou myslí, že si vydělají nějaké jako úžasné peníze, protože ty exkrementy které produkují, nenesou. Nebo ne tolik, aby za to byly 3x za rok Alpy ...

  • 21. 3. 2021 21:39

    bez přezdívky

    Obávám se, že se mýlíte v tom, co je přirozené právo. Přirozené právo je právo, které má člověk z "titulu toho, že je člověk". Naprosto není pravda, že pozitivní právo se musí odlišovat od přirozeného práva. Některé pozitivní právo nedělá nic jiného, než že kodifikuje právě to přirozené právo (např. nemalá část trestního zákoníku).

  • 22. 3. 2021 6:16

    Miroslav Šilhavý

    Naprosto není pravda, že pozitivní právo se musí odlišovat od přirozeného práva. Některé pozitivní právo nedělá nic jiného, než že kodifikuje právě to přirozené právo (např. nemalá část trestního zákoníku).

    Ne? Já měl za to, že někdo by za krádež sekal ruce a jiný za vraždu dával smrt...

  • 23. 3. 2021 18:46

    bez přezdívky

    "Ne? Já měl za to, že někdo by za krádež sekal ruce a jiný za vraždu dával smrt..."
    Směšuješ právo a sankci za porušení práva, to jsou dvě naprosto rozdílné věci. Právo v tomto smyslu, v kterém je použito v termínu "přirozené právo", vůbec nezná něco jako sankce: právo říká, "na co máš a nemáš právo".

    Sankce spojené s porušením daného práva jsou samozřejmě pozitivní, ale to už je "úplně jiná pohádka". To už se netýká samotného práva, to je nástroj státu na vymáhání toho práva (a jako takový je odvozen opět od přirozeného práva - práva společnosti bránit práva jednotlivců, byť tady je přirozené právo hodně vágní a je tu tedy velký prostor pro "pozitivistické kreace").

  • 22. 3. 2021 6:15

    Miroslav Šilhavý

    Pokud to ale ukážete někomu jinému, tak už nemáte právo říct "já to vymyslel a teda ty to nesmíš dělat" a nebo "tady to vystavuju a pokud se podíváš, tak budeš cálovat". To už není přirozené právo.

    Právě že JE. V oboru přirozeného práva je jeho výkon. Zcela přirozeně si to můžete zajistit sám - např. vybírat vstupné. Prostě bez vstupného nepustíte nikoho dovniř.

    Ono je to totiž propagováno jako jednosměrná ulice linkuješ -> plať, ale už se nepočítá kolik návštěv a další shlédnutí má zdroj právě díky linkovnání zdroje - tedy fakticky reklamy s odkazem, nepočítá se kolik linkovaný videem zdroj ušetřil režije na webu, nepočítá se kolik mu to, že jsou jeho zdroje linkované přispělo scóre pro vyhledávače.

    Ne, nikde nebylo řečeno: plať. Bylo konstatováno, jak fungují právní vztahy. Kdo je odpovědný za co. Na Vás je, abyste se s tou druhou stranou dohodl - např. si vyjednal naopak platbu za to, že přivedete návštěvníka. V tom Vám nikdo nebrání.

    Příklad situace: vložíte na stránku obsah z cizí stránky. Bude se jednat o film. Držitel práv na film se obrátí na Vás, že má podezření, že porušujete jeho práva. Z toho jsou dvě vyústění, resp. tři:

    1. Doložíte licenci - tu můžete mít např. poskytnutou od té stránky, ze které vkládáte obsah (může to mít zveřejněné na webu).
    1a. Majitel filmu řekne: tak to je OK, opravdu jsem tuto licenci udělil a je vše v pořádku.
    1b. Majitel filmu řekne: tuto licenci jsem neudělil, tudíž ani Vy jste ji nezískal legálně. => pak jste odpovědný Vy (a následně můžete uplatnit škodu na tom, kdo Vás podvedl)
    2. Nedoložíte licenci vůbec => pak jste odpovědný Vy.

    Nyní se provozovatelé stránek snažili vykroutit ze své odpovědnosti tím, že poukázali na to, že obsah ve skutečnosti poskytuje někdo jiný, a oni nemají vůbec žádnou odpovědnost za to, že ho prezentují. To logicky muselo skončit.

  • 22. 3. 2021 9:11

    Poleno

    Zcela přirozeně si to můžete zajistit sám

    Vtipné. Ne. To, že si něco můžete zajistit sám ještě neznamená, že je to přirozené. To opravdu ne. Např. můžete sám bránit nebo zkusit překročit hranici států, podle Vás tedy přirozeně, ale hranice států je umělý konstrukt, ať už si o něm myslíme cokoliv.

    Ne, nikde nebylo řečeno: plať.

    Tak jste asi zapomněl nad tématem diskuze a jaksi Vám uniklo o čem byly poslední spory Google/Facebook vs. producenti obsahu. Tím nehodnotím nárok, jenom to není přirozené právo. To už všechno vychází z různých dohod ve společnosti ať už z důvou takového nebo makového ...

    To logicky muselo skončit.

    Ano, to je úplně klidně možné, ale není to přirozené právo.

  • 22. 3. 2021 10:09

    Miroslav Šilhavý

    Např. můžete sám bránit nebo zkusit překročit hranici států, podle Vás tedy přirozeně, ale hranice států je umělý konstrukt, ať už si o něm myslíme cokoliv.

    Obojí je přirozené právo. U té existence hranic je prvotním předpokladem, že je soused uznává (nemusí to být hranice státu, ale třeba jen pozemku). Jakmile hranice je, a je uznávaná, je přirozené právo ji chránit. (Když začnete do přemýšlení zahrnovat otázku, jestli vůbec hranice existuje, pak se nedoberete nikam, protože to je otázka předcházející).

    Tak jste asi zapomněl nad tématem diskuze a jaksi Vám uniklo o čem byly poslední spory Google/Facebook vs. producenti obsahu. Tím nehodnotím nárok, jenom to není přirozené právo. To už všechno vychází z různých dohod ve společnosti ať už z důvou takového nebo makového ...

    Tady právě pletete (stejně jako u otázky hranic) do sebe samotné právo k něčemu, a důsledky, které to přináší. Ale i tak se nějak neorientuju ve Vaší připomínce. Pokud vím, tak celá logika autorských práv je konzistentní. Neměl byste se dotýkat obsahu, o kterém nemáte jistotu, že Vám držitel práv udělil svolení. Svoje svolení může, ale nemusí podmínit platbou. Může se některých práv i zříci - resp. dát je volně k dispozici.

    Odpovědnost nese vždy ten nejbližší subjekt ke konci řetězce. Tedy např. stránka, která obsah embeduje. Poškozený se pak nemusí dopátrávat, kdo koho podvedl, ale domůže se rychlé nápravy škody.

    Může se Vám taky stát, že Vám udělí oprávnění někdo, kdo sám není oprávněn. Ano, podvody se na světě stávají. V tu chvíli vzniká Vám škoda, kterou můžete nárokovat po tom, kdo Vás podvedl. Je ve Vašem zájmu přebírat obsah jen od těch, o kterých nepochybujete, že nejsou podvodníci, a v případě problému budou mít možnost se k tomu postavit čelem.

    Nepřijde mi na tom celém nic nelogického, nic, co by ohrožovalo kohokoliv v řetězci.

    Ano, to je úplně klidně možné, ale není to přirozené právo.

    To nikdo netvrdí. Je to ale nejblíž přirozenému právu v rámci ochrany soukromého vlastnictví.

  • 22. 3. 2021 10:37

    Poleno

    @Miroslav Šilhavý

    To nikdo netvrdí.

    Pardon, tím se tady oháníte několik dnů.

    Jakmile hranice je, a je uznávaná, je přirozené právo ji chránit

    Asi byste měl rozlišovat mezi logické (případně vyplívající) a přirozené právo. Mixujete význam slova přirozené v hovorové rovině a právní rovině.

    Pokud vím, tak celá logika autorských práv je konzistentní.

    S tím tady operujete Vy. Já Vám pouze říkám, že autorské právo není přirozené právo, je to socio-ekonomický konstrukt - tím jej ale nehodnotím (opakuji už po několikáté)

    Pokud by šlo o můj názor na autorské právo, tak se z toho místo práv autora snaží někdo udělat nový průmysl. A zde mám problém s Vaší argumentací. Vezmete autorské právo jako celek, k argumentaci použijete pouze část, která má jasnou logiku i s ohledem na minulá staletí a výsledek této argumentace pak promítnete na problematiku autorského práva jako celeku.
    To samo o sobě neznamená, že to čím se oháníte není pravdivé nebo není správné, ale v momentě, kdy pak zase uplatníte logiku Vámi zvolené části na celek, začnou logicky pozornějším diskutérům vyvstávat námitky, protože právo autora na zisk je něco úplně jiného než nechat si platit za citace (apod.), speciálně když jsou dostupné běžně věřejně - ano, vím, původní téma linkonvání do stránky je jiné, ale to je právě ten problém, protože závěr, ke kterému dojdete tady v tom subsetu pak zase aplikujete zpět na celek bez ohledu na důsledky ...

  • 20. 3. 2021 22:23

    Filip Jirsák

    Nie, nemá. Autorské právo nie je prirodzené právo. Je to štátom garantovaný monopol. Tým je povedané všetko.
    Takže když vy napíšete článek, něco vás donutí jej zveřejnit? A co přesně vás k tomu donutí?

    Já bych řekl, že je tím řečené jenom to, že o autorských dílech netušíte ani ň.

  • 20. 3. 2021 22:26

    bez přezdívky

    > Já bych řekl, že je tím řečené jenom to, že o autorských dílech netušíte ani ň.

    A pán Jirsák, všetko videl, všade bol a kde nebol, odtiaľ má kľúč. Inak sa váš výrok ani zhodnotiť nedá.

    Skúste si niečo prečítať k téme, než o nej začnete diskutovať, ok? Pomôžete tým aj sebe, aj Vás nebudú musieť ostatní diskutéri preskakovať.

  • 20. 3. 2021 22:31

    Filip Jirsák

    A pán Jirsák, všetko videl, všade bol a kde nebol, odtiaľ má kľúč. Inak sa váš výrok ani zhodnotiť nedá.
    Když někdo ví něco, co vy nevíte, neznamená to, že ví všechno. To se dost přeceňujete.

    Skúste si niečo prečítať k téme, než o nej začnete diskutovať, ok? Pomôžete tým aj sebe, aj Vás nebudú musieť ostatní diskutéri preskakovať.
    Nechte si své hloupé rady pro sebe. O autorském právu toho vím podstatně víc, než vy. Což, pravda, není vůbec těžké.

  • 20. 3. 2021 23:43

    bez přezdívky

    > O autorském právu toho vím podstatně víc, než vy.

    Skromne si dovolím pochybovať. Skúste aspoň toho Lessiga, ktorého niekto spomínal vyššie, môžete sa len priučiť.

  • 21. 3. 2021 8:26

    Filip Jirsák

    bez přezdívky: Je možné, že o autorském právu víte víc. Což nemění nic na tom, že ohledně svobody autora zveřejnit dílo jste úplně mimo. Když nějakého pračlověka v jeskyni (ať se bavíme o tom, co je v naší společnosti „přirozené“ a s jistotou do toho netaháme žádné právo) napadlo uplácat z hlíny Věstonickou Venuši, vůbec nic ho nenutilo to opravdu udělat (a tedy dílo vytvořit). A když už ji vytvořil, vůbec nic ho nenutilo někomu ji ukazovat a tedy ji zveřejnit. Takže o vytvoření a zveřejnění díla rozhodoval jenom on sám.

    Samozřejmě ho mohl někdo zahlédnout, jak něco kutí, a pomocí pořádného kyje ho přesvědčit, že to chce vidět. Ale úplně stejně mohl dotyčného umělce přesvědčit, že umělcův pazourek strašně touží po tom stát se pazourkem vlastníka kyje. Přesto to neznamená, že bychom za přirozené nepovažovali právo na vlastnictví fyzické věci.

    Takže autora sice můžeme ke zveřejnění díla motivovat, ale pokud bychom se pokoušeli autora ke zveřejnění díla donutit, bylo by to v naší kultuře považováno za zásah do jeho přirozených práv.

  • 21. 3. 2021 21:43

    bez přezdívky

    Otázka, zdali je někdo povinen dílo zveřejnit je k tomu, co řešíme, především zcela irelevantní otázka.

    To, co se řeší je, zdali POKUD SE AUTOR ROZHODNE DÍLO ZVEŘEJNIT, může někdo pořídit KOPII toho díla (a popř. za jakých podmínek). Tvoje argumentace, že z neexistence přirozeného autorského práva nějak plyne "nucení autora zveřejňovat dílo" je nesmyslná konstrukce.

  • 21. 3. 2021 22:27

    Filip Jirsák

    Otázka, zdali je někdo povinen dílo zveřejnit je k tomu, co řešíme, především zcela irelevantní otázka.

    To, co se řeší je, zdali POKUD SE AUTOR ROZHODNE DÍLO ZVEŘEJNIT, může někdo pořídit KOPII toho díla (a popř. za jakých podmínek). Tvoje argumentace, že z neexistence přirozeného autorského práva nějak plyne "nucení autora zveřejňovat dílo" je nesmyslná konstrukce.

    Zveřejnění díla je jediná relevantní věc v této debatě. Bohužel většina diskutujících má pocit, že díla se asi vytvářejí a zveřejňují sama, takže řeší jenom kopie – což je ovšem naprosto nedůležité.

    Proto jsem upozornil na to, že autor rozhoduje o zveřejnění díla:

    Každý držitel autorských práv má přirozeně absolutní monopol na zveřejňování díla.

    Což rozporoval uživatel „bez přezdívky“, ovšem už jsme se nikdy nedozvěděli, co tedy donutí autora ke zveřejnění díla. A tím se rozběhlo celé tohle vlákno.

    Právě to zveřejnění díla je podstatné. Protože pokud autoři nebudou mít pocit, že jim autorské právo přináší více výhod než nevýhod, díla prostě přestanou zveřejňovat. Budou to řešit pěkně po staru. Chceš dílo vidět? OK, můžeš, ale za mých podmínek, tedy tak, abys nemohl vytvořit kopii.

    Ostatně že jsme se vydali tímhle směrem, o tom svědčí existence DRM. Producenti by samozřejmě neutráceli peníze za DRM a neštvali tím uživatele, pokud by neměli pocit, že ochrana autorských práv státem selhává.

    Takže všechny ty návrhy, které tady padají, a které se snaží nějak vzletně okecat snahu „chci mít užitek z něčí práce ale nechci za to platit“ mají tu drobnou vadu, že nepočítají právě s tím, že autor vůbec dílo zveřejnit nemusí. Takže je hezké, že VY řešíte, co se bude s dílem dít, pokud se autor rozhodne dílo zveřejnit, ale autor dílo nezveřejnil.

    Někdo samozřejmě může kalkulovat s tím, že by se to uplatňovalo zpětně na dříve zveřejněná díla a získal by tak zdarma přístup alespoň k nim. Jenže takový pohled je dost krátkozraký.

  • 21. 3. 2021 22:58

    bez přezdívky

    "Producenti by samozřejmě neutráceli peníze za DRM a neštvali tím uživatele, pokud by neměli pocit, že ochrana autorských práv státem selhává."
    To je nesmyslný argument.
    Každý dělá to, co mu maximalizuje zisk. Pokud tedy zavedení DRM povede k vyššímu zisku autora, udělá to. Nezávisle na tom, jestli jsou autorská práva příliš slabá nebo silná.
    Existence DRM max ukazuje, že stát není schopen vynucovat legislativu, kterou stanovil, takže si vlastníci práv to "řeší po svém". Stejně jako majitelé aut a domů kupují alarm.
    Vůbec to nesouvisí s tím, zdali si majitel toho domu na ten dům vydělal poctivě, nebo např zneužil zákony a něco "zprivatizoval". Prostě získal dle současné legislativi k něčemu právo, tak se snaží z toho práva maximalizovat zisk. Nic míň, nic víc.

    Existence DRM navíc řeší úplně jiné věci, než znemožnění užití za deset let. DRM řeší možnost rychlého zneužití. To, že výhledově bude hra craknuta, film někde uteče apod. je natolik jisté, že firmy zcela určitě DRM neaplikují kvůli dlouhodobému znemožnění kopírování.
    Tedy i z tohoto důvodu jde o argument totálně mimo, zavádění DRM nijak nesouvisí s délkou trvání autorských práv.

    ====

    "Protože pokud autoři nebudou mít pocit, že jim autorské právo přináší více výhod než nevýhod, díla prostě přestanou zveřejňovat."
    To tu dokolečka pořád opakuješ, ale nezbývá mi než opakovat, že jde o argumentační faul falešným dilematem.
    Tvoje argumentace by byla platná, kdybys nějak byl schopen dokázat, že současná právní úprava je nejslabší možnou, která ještě přiměje autory díla zveřejňovat. Jenže to jsi nejenže neukázal, ani jsi se o to nesnažil. Předkládáš to jako axiom a tím vytváříš falešné dilema.

    Navíc zde již zazněly argumenty, které tuto Tvojí implicitně předpokládanou premisu vyvracely (např. to, že u filmu se řeší, kolik vydělal v rámci týdnů a max roků, nikoli v horizontu desetiletí, životnost SW je v řádu let apod...) - a na ně jsi nijak nereagoval

  • 22. 3. 2021 14:34

    bez přezdívky

    DRM rieši iné veci, nie dodržiavanie autorských práv, to je len zdôvodnenie.

    V prvom rade dáva pod kontrolu výrobu zariadení, schopných prehrať "chránený" obsah. Tieto zariadenia teraz musia mať funkcie dané licenciou na ich výrobu, nie funkcie, ktoré by normálne požadoval trh.

    Tieto funkcie idú často nad rámec ochrany autorských práv; ale zvyšujú možnosti monetizácie. Je to v podstate sprivatizovanie autorského zákona a súkromný spolok teraz vie diktovať, za akých podmienok sú diela použiteľné, bez ohľadu na zákon.

  • 22. 3. 2021 14:51

    Filip Jirsák

    bez přezdívky: Účelem DRM je pouze ochrana práv autorů. Je to pokus, jak zařídit, aby bylo možné díla dál zveřejňovat, ale aby nad jejich šířením neztratil autor kontrolu. Protože ochrana daná autorským zákonem nestačí – částečně pro to, že ji státy nedokážou účinně vymáhat, částečně proto, že se změnily technologie, takže se změnila skladba způsobů užití (takže např. na jednu prodanou kopii připadá mnohem víc kopií pro osobní užití).

  • 22. 3. 2021 15:32

    bez přezdívky

    Iste. A tie "vedľajšie efekty" sú čistá náhodička. Veď aj tie nepreskočiteľné reklamy sú 100% potrebné na "lepšiu ochranu diela".

    Skúste nad tým porozmýšľať trocha viac. To vážne naletíte na všetko, čo vám niekto tváriaci sa ako autorita povie?

  • 22. 3. 2021 15:44

    Filip Jirsák

    Jaké „vedlejší efekty“? Nepřeskočitelné reklamy nejsou DRM. Ale jinak nepřeskočitelné reklamy jsou způsob, jak licence prodávat. Ukázalo se, že spousta lidí raději shlédne reklamu než aby za užití díla platili sami.

  • 22. 3. 2021 15:57

    bez přezdívky

    Nepreskočiteľné reklamy sú vynútené nutnosťou licencovania výroby prehrávačov - je to povinná featura, bez ktorej by licencia nebola udelená; a nutnosť licencie je zase vynútená použitím DRM.

    Navyše to bol iba príklad, aby ste aj vy pochopili, že DRM je o kontrole nad celým reťazcom, nie o úbohých autoroch, ktorých všetci okrádajú. Zase sa nepodarilo...

    A než trepnete hlúposť o platení, tak tie reklamy sú na médiach, ktoré už boli zaplatené.

  • 22. 3. 2021 16:00

    Filip Jirsák

    bez přezdívky: Celou dobu se tu řeší, že autoři logicky chtějí dostat zaplaceno za svou práci. A vy přijdete s příkladem, že autoři chtějí dostat zaplaceno za svou práci. No, ano, chtějí. Je to logické. Všichni chtějí dostat zaplaceno za svou práci. Ale vy jste psal o nějakých vedlejších efektech…

  • 22. 3. 2021 16:40

    Miroslav Šilhavý

    Nepreskočiteľné reklamy sú vynútené nutnosťou licencovania výroby prehrávačov - je to povinná featura, bez ktorej by licencia nebola udelená; a nutnosť licencie je zase vynútená použitím DRM.

    Není to pravda. Tam, kde umožňují si za obsah zaplatit přímo, bývá bez reklam. Reklamy jsou obvykle jen tam, kde se koukáte bezplatně.

    Navyše to bol iba príklad, aby ste aj vy pochopili, že DRM je o kontrole nad celým reťazcom, nie o úbohých autoroch, ktorých všetci okrádajú. Zase sa nepodarilo...

    Je na autorovi, komu svěří své dílo. Autoři tuto cestu přivítávají, protože je jedna z mála fungujících. Pokud hovoříme o "autorech", tak se do toho počítá celý ten řetězec. Autoři si (až na pár výjimek) nestěžují na to, jak to funguje.

  • 22. 3. 2021 18:33

    bez přezdívky

    Pozrite si bežné DVD alebo Bluray a ich nepreskočiteľné reklamy.... a potom znova skúste tvrdiť to, čo píšete vyššie.

    Naozaj si myslíte, že keď si kúpite DVD alebo Bluray, tak je to "reklamy jsou obvykle jen tam, kde se koukáte bezplatně."?

  • 22. 3. 2021 18:38

    Miroslav Šilhavý

    Naozaj si myslíte, že keď si kúpite DVD alebo Bluray, tak je to "reklamy jsou obvykle jen tam, kde se koukáte bezplatně."?

    Na DVD se nedíváte bezplatně, ten, kdo ho vydal, zaplatil licenci na počet vylisovaných kusů

  • 23. 3. 2021 18:55

    bez přezdívky

    "Účelem DRM je pouze ochrana práv autorů. Je to pokus, jak zařídit, aby bylo možné díla dál zveřejňovat, "
    NENÍ. Je to způsob, jak maximalizovat zisk. Tvoje implicitní premisa, že bez DRM by nepublikovali je evidentně nepravdivá, protože existují studia, co publikují bez DRM a uživí se.

    " Protože ochrana daná autorským zákonem nestačí "
    Toto je demagogie. Je to stejnej nesmysl, jako bys z existence autoalarmů vyvozoval, že práva majitelů aut jsou příliš malá.
    Směšuješ několik naprosto rozdílných a ortogonálních otázek:
    a) zdali je současné autorské právo spravedlivé
    b) zdali je pro společnost užitečné (někdy zákon pro obecné blaho vlastně "nespravedlivě" omezuje práva jednotlivce)
    c) a zdali je vymahatelné
    DRM dokazuje špatnou vymahatelnost. Nic jiného.

  • 23. 3. 2021 22:28

    Filip Jirsák

    "Účelem DRM je pouze ochrana práv autorů. Je to pokus, jak zařídit, aby bylo možné díla dál zveřejňovat, "
    NENÍ. Je to způsob, jak maximalizovat zisk.

    Účelem DRM je ochrana práv autorů. Účelem ochrany práv autorů je umožnit jim maximalizovat zisk, výměnou za to, že dílo zveřejní.

    Tvoje implicitní premisa, že bez DRM by nepublikovali je evidentně nepravdivá
    Ano, je nepravdivá, proto také nic takového nepředpokládám.

    Toto je demagogie. Je to stejnej nesmysl, jako bys z existence autoalarmů vyvozoval, že práva majitelů aut jsou příliš malá.
    Ne, je to jako bych z existence autoalarmů vyvozoval, že zákonná ochrana vlastnických práv vlastníků aut nestačí a auta se kradou. Ale ona se auta vskutku kradou a právě ochrana před krádeží je jediný důvod, proč se autoalarmy pořizují.

    Směšuješ několik naprosto rozdílných a ortogonálních otázek:
    a) zdali je současné autorské právo spravedlivé
    b) zdali je pro společnost užitečné (někdy zákon pro obecné blaho vlastně "nespravedlivě" omezuje práva jednotlivce)
    c) a zdali je vymahatelné
    DRM dokazuje špatnou vymahatelnost. Nic jiného.

    Nesměšuji, DRM jsem uváděl jenom jako příklad toho, že DRM je špatně vymahatelné.

  • 24. 3. 2021 10:16

    bez přezdívky

    "je umožnit jim maximalizovat zisk,"
    Jsem rád, že jsme se shodli. Protože toto je jádro mého argumentu.
    DRM je tedy nástroj na maximalizaci zisku. Nemůžeš tedy z její existence jakkoli vyvozovat, že pokud by byli autorská práva slabší, tak by autoři nepublikovali. Z toho, že se za současné úrovně práv někdo snaží maximalizovat zisk nic takového neplyne.

    "Tvoje implicitní premisa, že bez DRM by nepublikovali je evidentně nepravdivá.... Ano, je nepravdivá, proto také nic takového nepředpokládám."
    Ale předpokládáš - nebo alespoň něco, co se tomuto stavu velmi blíží, cituji:
    "Protože pokud autoři nebudou mít pocit, že jim autorské právo přináší více výhod než nevýhod, díla prostě přestanou zveřejňovat. Budou to řešit pěkně po staru. Chceš dílo vidět? OK, můžeš, ale za mých podmínek, tedy tak, abys nemohl vytvořit kopii.....Ostatně že jsme se vydali tímhle směrem, o tom svědčí existence DRM. "

    "Nesměšuji, DRM jsem uváděl jenom jako příklad toho, že DRM je špatně vymahatelné."
    1) Popíráš sám sebe. Tvrdil jsi, že DRM je důkazem toho, že kdyby se snížila úroveň autorských práv, pro autory to bude tak nevýhodné, že přestanou publikovat. Opět viz citace výše.

    2) A pokud si to jen napsal nesmyslně a fakt jsi myslel jen vymahatelnost práv, pak to byl offtopic, protože o vymahatelnosti práv jsme se předtím nebavili.

    3) A pokud opravdu tvrdíš, že současná autorská práva jsou velmi špatně vymahatelná, pak jsi se jen střelil do vlastní nohy. Protože z toho plyne, že REÁLNÁ (efektivně vymahatelná) úroveň práv je nižší, než ta v zákoně deklarovaná. Tedy že snížením té deklarované by se pro autory toho moc nezměnilo.
    Ty jsi ale tvrdil přesný opak, že nemůžeme snížit ochranu práv, protože by se pro autory situace změnila podstatně.

  • 24. 3. 2021 11:53

    Filip Jirsák

    Logik: Účel DRM je lepší ochrana autorských práv. Účelem ochrany autorských práv je umožnit autorům maximalizovat zisk výměnou za zveřejňování děl.

    Nemůžeš tedy z její existence jakkoli vyvozovat, že pokud by byli autorská práva slabší, tak by autoři nepublikovali.
    Já to z toho také nevyvozuju. To, že slabší ochrana znamená menší publikování, odvozuju z toho, že se v některých případech vůbec nevyplatí dílo vytvořit (protože by kvůli menší ochraně vydělalo méně a nezaplatilo náklady na vytvoření), nebo se vyplatí nepublikovat jej a vydělávat na „nezveřejněném“ díle – protože i s náklady na prezentaci takového díla autor pořád vydělá víc, než by vydělal kdyby dílo zveřejnil.

    Zveřejněním v tomto případě myslím situaci, kdy je technicky možné vyrábět neautorizované kopie. Když se bude film promítat v kině a každý bude muset před vstupem odložit mobily, je to sice podle práva zveřejnění, ale v tomto případě to beru stále jako nezveřejněné dílo – autor má nad jeho šířením stále plnou kontrolu.

    Ale předpokládáš - nebo alespoň něco, co se tomuto stavu velmi blíží
    Ne, nepředpokládám. Pouze jsem napsal, že někteří autoři nepovažují současnou faktickou ochranu za dostatečnou (faktická ochrana je podstatně nižší, než ochrana deklarovaná legislativou) a používají prostředky, které jim (alespoň nějak) poskytují ochranu bez ohledu na nefunkční zákonnou ochranu. Stát pak tu svou částečnou rezignaci na ochranu autorských práv posvětil, když obcházení ochran postavil mimo zákon.

    <em.Tvrdil jsi, že DRM je důkazem toho, že kdyby se snížila úroveň autorských práv, pro autory to bude tak nevýhodné, že přestanou publikovat.
    Netvrdil.

    A pokud si to jen napsal nesmyslně
    Nenapsal jsem to nesmyslně. Napsal jsem, že z A plyne B, a by z toho neustále zkoušíte dovodit, že z B plyne A.

    A pokud opravdu tvrdíš, že současná autorská práva jsou velmi špatně vymahatelná, pak jsi se jen střelil do vlastní nohy. Protože z toho plyne, že REÁLNÁ (efektivně vymahatelná) úroveň práv je nižší, než ta v zákoně deklarovaná.
    Vy snad máte pocit, že je to jinak? Že třeba když někdo výjimečně nahraje neoprávněně autorské dílo na ulož.to, rychle se na to přijde, dílo je odstraněno, pachatel vypátrán a odsouzen?

    Tedy že snížením té deklarované by se pro autory toho moc nezměnilo.
    Což ovšem vychází z velmi naivního předpokladu, že snížením deklarované úrovně ochrany by se ještě víc nesnížila reálná úroveň ochrany.

    Ty jsi ale tvrdil přesný opak, že nemůžeme snížit ochranu práv, protože by se pro autory situace změnila podstatně.
    Autorské právo je založené na tom, že hledá křehkou rovnováhu – přidáme autorům práva v tom, že budeme chránit i zveřejněná díla, na druhou stranu u zveřejněných děl ponecháme spoustu případů mimo kontrolu autora. Je potřeba, aby to bylo vyvážené tak, že se autorovi vyplatí dílo zveřejnit, protože tím získá víc, než kdyby si ponechal absolutní kontrolu nad dílem.

    Ta křehká rovnováha nějak fungovala stovky let, ale v posledních cca 30 letech technologický rozvoj výrazně změnil podíl mezi těmi právy, která jsou reálně chráněná, a tou částí práv, nad kterými autoři úplně ztrácí kontrolu. Státy na to nedokázaly reagovat – nedokázaly dál chránit ani ta práva, která jsou formálně chráněná zákonem, natož aby dokázaly reagovat třeba na mnohem snazší vytváření kopií pro osobní potřebu.

    Ta křehká rovnováha se tedy vychýlila v neprospěch autorů. Vychýlit ji ještě dál stejným směrem by rozhodně nebylo motivací pro autory, aby víc publikovali – právě naopak.

  • 24. 3. 2021 15:30

    bez přezdívky

    Omlovám se, že se tímto vlamuji do otevřených dvěří, ale chtěl bych odpovědět na jednu věc. Opravdu nerozumím, co je naivního na tom, že někdo automaticky nepředpokládá, že snížení úrovně deklarovaných práv nepovede ke snížení úrovne té reálné. Naopak v tom vidím prvky argumentačního klamu šikmé plochy (podáte prst, vezmou ruku). Navíc onu naivitu nemáte ničím podloženou, je to čistě subjektivní pocit.

    Já vám naopak můžu napsat, že snížení deklarované úrovně práv povede ke zvýšení té reálné. Efektivní vymáhání určité úrovně práv s sebou nese určitou zátěž byrokratického aparátu. Jak známo, vyšší nároky na tento aparát snižují jeho efektivitu a onen pomyslný „strop“ (v tomto případě efektivní vymahatelnost) pak při vyšší deklarované úrovni úrovni nastává dříve, než by bylo očekáváno. Snížením deklarované úrovně dojde k poklesu požadavků na aparát, čímž se sníží jeho zatížení, což povede ke zvýšení jeho ekektivity a v konečném důsledku tedy i k vyšší reálně vymahatelné úrovni práv.

    Ona křehká rovnováha, o které píšete, existuje. Nicméně hledání její optimální úrovně je stále hudbou budoucnosti, koneckonců i vy sám zmiňujetem že došlo k vychýlení. Domnívám se však, že cesta k oné optimalizaci opravdu vede směrem, který nazýváte „v neprospěch autorů“. Technologický rozvoj už po spoustu let posouvá naše možnosti a srovnávání s minulostí - „křehká rovnováha nějak fungovala stovky let, ale v posledních cca 30 letech technologický rozvoj výrazně změnil podíl mezi těmi právy, která jsou reálně chráněná“ - prostě už kvůli onomu značnému rozvoji neobstojí a je třeba na celou záležitost nahlížet i jinak, přemýšlet o jiných cestách a nelpět na důslední nápravě („nedokázaly reagovat – nedokázaly dál chránit ani ta práva, která jsou formálně chráněná zákonem, natož aby dokázaly reagovat třeba na mnohem snazší vytváření kopií pro osobní potřebu“) „nedostatků“ proti historickému stavu, které však nastávají jakožto přirozený důsledek významného technologického rozvoje.

  • 24. 3. 2021 18:12

    Filip Jirsák

    painpeelz: Ano, technický rozvoj posouvá naše možnosti. Dříve by bylo nereálné platit za každou kopii pro osobní užití. Dneska už tomu nic nebrání, transakční náklady pro zaplacení pár korun přes internet jsou minimální. Takže můžeme zrušit výjimky užití pro osobní potřebu a autoři si budou moci sami rozhodnout, zda chtějí licencovat každou kopii zvlášť, nebo zda vám nabídnou licenci třeba „pro domácnost“ a počet kopií nebudou řešit. Prospěje to i straně konzumentů, protože přestanou mít pocit, že mají nárok na nějaké užití zdarma.

  • 24. 3. 2021 22:53

    bez přezdívky

    O výjimky užití pro osobní potřebu mi nejde. Jde mi spíš o ty lhůty vypršení ochrany a další v dnešní velmi rychle rozvinuté době zkostnatělou související legislativu. Nechci to vše vypisovat, dobře to shrnul mj. i např. Tom Scott ve svém videu: YouTube's Copyright System Isn't Broken. The World's Is."

    Zastávám názor, že v dnes je zdaleka nejjednoduší (než kdy předtím) se v pozici producenta stát úspěšným, právě díky neustále se rozvíjejícím technologiím. Producentů je mnoho a těch úspěšných zrovna tak. Nejsou zde žádné znaky, že by se tento trend měl změnit. Nemyslím si, že prostým zkrácením ochrany dojde ke statisticky významnému zásahu do onoho trendu. I kdyby to pár lidí odradilo, tak celková rychlosti vývoje tento rozdíl rychle vyrovná a navíc se drobně zvedne motivace pro inovativnější přístup producentů. Stále je a bude prostor, nějaké vychýlení - dle vás „v neprospěch autorů“ je v tomto světě naprosto marginální a v důsledku ryhlého vývoje i kompenzované.

  • 25. 3. 2021 0:08

    Filip Jirsák

    painpeelz: Pro zkracování ochrany nevidím žádný důvod. Buď to dílo už nikoho nezajímá, pak je jedno, že je stále chráněné. Nebo někoho ještě zajímá, a pak ať za jeho užití platí. Proč by ho měl mít zadarmo, když k jeho vzniku nijak nepřispěl?

    Inovativnější přístup producentů je pravděpodobnější tehdy, když se nebudou muset starat o ochranu práv, která má chránit stát, a budou se moci věnovat tomu, jak dílo dostat k lidem.

  • 25. 3. 2021 7:14

    PQK

    Pak se ale znovu vracíme k prvotní otázce.

    Proč má mít jedno dílo ve formě písničky 7-15 krát delší ochranu než jiné dílo?

    Obojí je jedinečný výstup tvůrčího procesu.

    Znovu jsme u disporporce:
    písnička <> patent

  • 25. 3. 2021 8:17

    Filip Jirsák

    PQK: Odpověď je stále stejná – autorské dílo je obvykle nezávislé na jiných autorských dílech, zatímco patenty obvykle vycházejí z předchozích vynálezů.

    Navíc pokud by vám ta disproporce stále vadila, bylo by logické ochranu patentů prodloužit. Musí existovat nějaký vážný důvod, proč ta ochrana nemá být „na věky“ jako u jiného majetku.

  • 25. 3. 2021 9:04

    PQK

    ... to jako, že žádná HipHopová písnička se neinspirovala trendy v HipHopu?
    ... jak někdo mohl pojmenovat impresionisty, když spolu nemají nic společného?

    To vyprávějte dětem před spaním...

    Já bych to naopak otočil směrem k těm patentům.

    Rozumnější doba ochrany, ale vymahatelná.
    Autorství je jasné tam není co měnit.
    Kdo chce ochranu, musí si své dílo zaevidovat, za poplatek 10$!
    Pak budou mít jasno autoři, vydavatelé i uživatelé. Na současném mlhostavu se jen živí právníci

  • 25. 3. 2021 9:53

    Filip Jirsák

    PQK: Něco jiného je inspirace, když je třeba 1 % od někoho jiného a autor k tomu doplní svých 99 %. A něco jiného je stavět na něčem starším, když máte 99 % od někoho jiného a k tomu doplníte své 1 %.

    Za mne je rozumnější doba ochrany autorských děl klidně delší, než současná. A rozhodně si nemyslím, že by na vymahatelnost autorského práva mělo vliv, zda je díla chráněna 50 let po smrti autora, 70 nebo třeba 100.

    Ochrana je zaevidovaných autorských děl by šla přesně opačným směrem, než je potřeba. Největším problémem dnešní ochrany autorských děl jsou výjimky, na které se pořád někdo vymlouvá. Potřebujeme se tedy posunout do stavu, kdy bude chráněné každé užití autorského díla, aby si lidé zvykli, že je to samozřejmé. Ochrana jen registrovaných děl by měla přesně opačný efekt – spousta lidí by si odůvodnila, že dílo klidně můžou využívat neoprávněně, protože se jenom zapomněli podívat, jestli náhodou není registrované – a přece nemůžete někoho trestat za to, že na něco zapomněl.

    Pak budou mít jasno autoři, vydavatelé i uživatelé. Na současném mlhostavu se jen živí právníci
    Přesně tak. Proto je potřeba odstranit výjimky, které vznikly v době, kdy pro danou věc nebylo rozumné technické řešení – ale dnes už jsou neopodstatněné.

  • 25. 3. 2021 7:41

    bez přezdívky

    Já ano. Kratší ochrana není tak pracná a spotřebuje méně prostředků, které se mohou uplatit pro její efektivnější vymáhání. Chránit dílo jen kvůli tomu, že „někoho zajímá“ je příliš vágní podmínka, protože někoho zajímat může vždycky. Jsem si jistý, že spoustu patentů a jiných podtatně kratších forem ochran se „něčí zájem“ týká také. Nejen proto se však jejich tvůrci snaží z oné omezené doby ochrany vyždímat co nejvíce a jsou tak silně motivováni k dobrým výsledkům a dalším inovacím.

    Když k tomu přidám další dílčí změny, které povedou k ještě větší efektivitě vymáhání a klidně i zrušení některých vyjímek (jak jsem říkal, na tom mi zrovna nezáleží), tak si myslím, že nový model se může pro producenty stát v naprosté většině případů postatně výhodnějším (kratší, ale násobně intenzivnější ochrana), než model současný, který vy sám považujete za nedostatečný.

  • 25. 3. 2021 8:26

    Filip Jirsák

    Kratší ochrana není tak pracná a spotřebuje méně prostředků, které se mohou uplatit pro její efektivnější vymáhání.
    V čem přesně spočívá ta menší pracnost a méně prostředků, pokud bude dílo chráněno 50 let a ne 70?

    <em.Nejen proto se však jejich tvůrci snaží z oné omezené doby ochrany vyždímat co nejvíce a jsou tak silně motivováni k dobrým výsledkům a dalším inovacím.
    Ano, takže se tvůrci snaží patentovat každou blbost…

    kratší, ale násobně intenzivnější ochrana
    Moc si nedovedu představit reálnou ochranu, která bude násobně intenzivnější než ochrana před 50 lety a zároveň ji budou chtít uživatelé podstoupit.

    Ale hlavně stále nevidím důvod, proč délku ochrany zkracovat. Přirozená doba trvání vlastnictví je „na věky“, zkrácena na pár let po smrti autora byla z technických důvodů – mělo by velkou režii u starších děl vystopovat, kdo je aktuálním držitelem majetkových autorských práv. Ale doba pokročila, nemusíte hledat v ručně psaných kronikách na farách, nemusíte cestovat za potomky koňským dostavníkem. Dneska máme k dispozici internet. Nebyl by problém vybudovat registr, ve kterém bude autorské dílo zaregistrováno a u něj bude uveden aktuální vlastník majetkových autorských práv.

  • 24. 3. 2021 16:00

    bez přezdívky

    "Já to z toho také nevyvozuju... Napsal jsem, že z A plyne B, a by z toho neustále zkoušíte dovodit, že z B plyne A."
    Bavíme se zde o pravdivosti A. Pokud tedy v této diskusi uvádíš implikaci A=>B, tak jsou dvě možnosti.
    a) Nijak se tím pravdivost A nesnažíš doložit. Pak ovšem proč to do diskuse o pravdivosti A vůbec píšeš??? Pak jde o offtopic. Z toho jsem Tě nepodezřáíval.
    b) Anebo se uvedením vztahu A=>B své tvrzení, že je A pravdivé, podpořit snažíš. Pak jde - přesně jak upozorňuješ - o argumentační faul otočení implikace.

    Ok, tedy, jestli celá ta diskuse a ten Tvůj rozbor nebyl argumentem k diskusi o spravedlivosti autorských práv, pak samozřejmě to nebyl ani špatný argument. Já jsem měl za to, že argumentuješ a nepíšeš offtopic :-). I když psaní něčeho, co není argumentem a jen se to argumentem tváří je také považováno za argumentační faul :-)

    =========

    "To, že slabší ochrana znamená menší publikování, odvozuju z toho, že..."
    To je ovšem nekorektní a naprosto nedostatečná argumentace. Lze to ukázat např. tím, že stejným způsobem dokážeš naprosté pitomosti.
    Třeba si představ, že by stál nájem bytu milion za 1m^2 měsíčně, a Ty bys tvrdil, že je to cena přiměřená. Protože přeci kdyby se nájem snížil, určitě by někdo přestal nemovitosti pronajímat, to je přeci logické.

    Na to, aby Tvůj argument měl smysl, bys musel ukázat,
    a) snížení ochrany (např. zkrácení na dvacet let) autorských děl by podstatně snížilo výdělky autorů
    b) a že by to snížení bylo takové, že by se alespoň nějak významné části autorů již autorská výdělečná činnost nevyplatila

    Ani jeden z bodů výše není zřejmý (a prohlašovat za zřejmé věci, které zřejmé nejsou je další z častých argumentačních faulů) a ani jeden z bodů výše ses nijak nesnažil dokázat, ač zde opakovaně zaznívaly námitky, které některý z těch bodů zpochybňovaly.

    =========

    "Pouze jsem napsal, že někteří autoři nepovažují současnou faktickou ochranu za dostanetečnou"
    Stejnětak považují někteří podnikatelé současné daně za příliš vysoké a snaží se všemi dostupnými legálními i třeba nelegálními prostředky své daně snížit. Dá se z toho jakkoli vyvozovat, že jsou daně příliš vysoké???
    Celá Tvá argumentace kolem tohoto je chybná, dané skutečnosti nemají žádný (přímý) vztah k otázce, zdali je současná úprava spravedlivá nebo ne.

    To, že se někdo snaží vytřískat z něčeho maximum možného je normální stav. A fakt, že se tak děje nemá žádný vztah k tomu, zdali je úprava práv kolem toho, z čeho se tříská, spravedlivá, nebo ne. Naopak zpravidla čím větší výhodu má v daném vztahu jedna strana nad druhou, tím více se snaží daný vztah "ždímat", protože slabá protistrana nemá prostředky, jak se tomu ždímání vyhnout (viz kapitalismus 19. století).

    "Stát pak tu svou částečnou rezignaci na ochranu autorských práv posvětil,"
    To je také demagogie. Je naprosto normální, že stát určitou starost o zabezpečení svých práv nechává na občanech. Např. máš povinnost zabezpečit vozidlo proti krádeži. A vůbec, z Tvé argumentace by vlastně plynulo, že stát rezignuje na zajištění vlastnických práv vůbec, když je nutnost používat takové věci jako zámek.

    "Což ovšem vychází z velmi naivního předpokladu, že snížením deklarované úrovně ochrany by se ještě víc nesnížila reálná úroveň ochrany."
    Pokud by se odstranily ty části ochrany, které nejsou reálně vymahatelné, tak jak by se snížila celková skutečná úroveň ochrany?
    Např. staré počítačové hry se prodávají za pár korun, protože se všude válejí pirátské kopie. Reálně, kdyby jejich právní ochrana skončila, tak to vydavatel té hry nijak extra na svém příjmu nepozná. A právní ochranu nových her, z kterých plyne majorita příjmů, to neovlivní vůbec.
    Takže citované tvrzení je opět argumentačním faulem, kdy nedostatek faktických argumentů nahrazuješ "onálepkováním" tvrzení, s kterým polemizuješ (že je naivní).

    =========

    "Ta křehká rovnováha nějak fungovala stovky let, "
    Prosím, zjisti si něco o autorských právech, než budeš vymýšlet pohádky. Autorské právo je ve většině zemí staré cca 200 let. V Anglii, kde bylo zavedeno jako první, 300 let. V moderní podobě pak funguje sto až stopadesát let max. Takže žádné stovky let existence rovnováhy neexistují. V tomto jsi totálně mimo. Autorské právo je záležitost čistě moderní doby.

    "Ta křehká rovnováha se tedy vychýlila v neprospěch autorů."
    Toto je nepravda i z teoretické, i z praktické stránky věci:
    1) Tvé tvrzení je snadno vyvratitelné statistickými daty. Např. zavedení internetu nijak nesnížilo výdělek kin, kteréžto ve filmovém průmyslu dělá majoritu výdělků autorů:
    https://www.the-numbers.com/market/
    (samořejmě, je třeba odfiltrovat covidový propad)
    ani nezačal klesat počet uvedených filmů. Tedy evidentně žádná podstatná změna stavu nenastala.
    2) Co ovšem digitální technologie způsobily je, že film jde ihned rozeslat do velkého množství kin. To podstatně zkracuje čas potřebný na to, aby si daný film na sebe vydělal.
    Tedy jestli současná doba s sebou něco přinesla, tak přesný opak: narozdíl od dřívějších dob se doba, po kterou film vydělává ty nejpodstatnější peníze, podstatně zkrátila, tedy oproti dřívější době není pro zachování řádově stejných zisků nutná tak dlouhá ochrana, jako byla nutná dříve.

  • 24. 3. 2021 18:34

    Filip Jirsák

    Logik: Argument s DRM říkal: autoři nejsou tak blbí, aby zaváděli DRM jen tak pro nic za nic. Zavádějí jej pro to, že vidí, že ochrana ze strany státu není dostatečná.

    Přiměřenost ceny určuje trh. Já jsem psal ale pouze o jedné straně, o autorech, tudíž jsem nemohl psát o přiměřenosti.

    Že zmenšení výdělků bude znamenat, že se někomu už nevyplatí tvořit autorská díla, plyne jednoduše ze skutečnosti, že ta závislost je monotónní spojitá.

    Nepsal jsem o nedostatečné ochraně práv, která by nebyla k ničemu vztažená. Psal jsem o tom, že ta ochrana byla stovky let v rovnováze, a teď se najednou ochrana výrazně zmenšila, aniž by to bylo na straně autorů jakkoli kompenzováno. Naopak ve všem ostatním se svoboda vlastníků posiluje a určení ceny se nechává na trhu.

    Stát svou částečnou rezignaci na ochranu autorských práv posvětil, protože původně bylo DRM hodně na hraně zákona (protože bránilo pořizování kopií pro osobní potřebu, na které měl uživatel nárok), ale zákon to následně legalizoval („ignorujeme porušování práv autorů ze strany uživatelů, tak na oplátku budeme ignorovat porušování práv uživatelů ze strany autorů, a budete si kvit“).

    Prosím, zjisti si něco o autorských právech, než budeš vymýšlet pohádky. Autorské právo je ve většině zemí staré cca 200 let. V Anglii, kde bylo zavedeno jako první, 300 let. V moderní podobě pak funguje sto až stopadesát let max. Takže žádné stovky let existence rovnováhy neexistují. V tomto jsi totálně mimo. Autorské právo je záležitost čistě moderní doby.
    Prosím, než začnete ostatní poučovat, naučte se počítat alespoň do dvou. 100 je jedna stovka, 200 jsou dvě stovky, 300 jsou tři stovky. Stovky, vidíte? Já jsem napsal, že je to mnoho stovek let. Ale dvě stě až tři sta jsou pořád stovky, i když nízké.

    Např. zavedení internetu nijak nesnížilo výdělek kin,
    Výdělek není všechno.

    Co ovšem digitální technologie způsobily je, že film jde ihned rozeslat do velkého množství kin.
    Což ovšem nemá nic do činění s autorskými právy.

    Tedy jestli současná doba s sebou něco přinesla, tak přesný opak: narozdíl od dřívějších dob se doba, po kterou film vydělává ty nejpodstatnější peníze, podstatně zkrátila, tedy oproti dřívější době není pro zachování řádově stejných zisků nutná tak dlouhá ochrana, jako byla nutná dříve.
    Zisky nejsou všechno. Pokud se snižují transakční náklady, je normální, že se snižují koncové ceny (což se u autorských děl děje) a zároveň na trh vstupují noví producenti – vyplatí se dělat i to, co by se dříve nevyplatilo. Třeba se vyplatí točit víc nezávislých filmů.

  • 25. 3. 2021 2:09

    bez přezdívky

    "Zavádějí jej pro to, že vidí, že ochrana ze strany státu není dostatečná."
    Ano, a toto tvrzení je z Vaší strany buďto argumentační faul, nebo offtopic. Protože to, jaká je úroveň ochrany práv NIJAK NESOUVISÍ s tématem, které řešíme: "jestli jsou samotná práva nastavená dobře nebo ne".
    To jestli jsou práva spravedlivá, a jestli ta práva, ať už spravedlivá nebo ne, jsou vynutitelná, jsou dvě naprosto nesouvisející věci. Kolikrát to musím napsat, než přestanete dokolečka opakovat totéž a zareagujete na to, co píšu?

    "Že zmenšení výdělků bude znamenat, že se někomu už nevyplatí tvořit autorská díla, plyne jednoduše ze skutečnosti, že ta závislost je monotónní spojitá."
    Nepoužívejte prosím termity, kterým nerozumíte. Daná funkce NENÍ SPOJITÁ a z její monotonicity neplyne to, co tvrdíte.
    a) I kdyby byl počet autorů neomezený, tak těžko bude tvořit půl autora nebo prodávat půl díla, takže funkce: síla autorských práv -> počet autorů/děl prostě z principu nemůže být a nebude spojitá. Prostě někdy se to někomu nevyplatí, neudělá dílo a na grafu bude skok.
    b) A i kdyby spojitá byla, z monotonicity nijak nevyplývá to, co tvrdíte, tedy že: x > y => f(x) > f(y). Pletete si monotonicitu s roustoucí funkcí. Tedy snížení ochrany nemusí mít za následek snížení počtu autorů. Počet autorů může být při snížení stejný jako před snížením, a při vhodném snížení takový opravdu bude.
    Ukažte mi autora, co by se rozhodl netvořit, pokud ochrana autorských práv vyprší např. nikoli za život + 70 let, ale např. život + 69 let. Nebo život + 20let.

    A navíc, život není matematika. Společnost má i jiné nástroje, jak povzbuzovat autory k tvorbě (např. finanční podpora), které mohou být pro celou společnost ve výsledku levnější, než přebujelá autorská práva. Protože takto kvůli těm pár autorům "na hranici", kterým by stačilo relativně malé množství peněz, společnost dotuje "miliardové molochy s obrovskými zisky".
    Takže i kdyby ta daná funkce nakrásně byla spojitá rostoucí, pořád to nijak nedokazuje nutnost autorských prav.

    "Já jsem napsal, že je to mnoho stovek let. Ale dvě stě až tři sta jsou pořád stovky, i když nízké."
    Zaprve, v češtině, když se použije výraz desítky-stovky, tak to znamená "nemálo desítek". Pokud někdo říká desítky a myslí dvacet, tak prostě buďto lže, nebo neumí česky. Neargumentujte prosím jak čtyřleté dítě, které vykládá jazyk doslovně, je to jen legrační, obzvlášť, když přitom ještě křičíte...

    Zadruhé i když neumíte uznat omyl a snažíte se své tvrzení nějak obhájit, pořád říkáte totální nesmysl. První zákon o copyrightu je starý 300 let, ale v tu dobu nebyla žádná rovnováha - to byla první vlašťovka, a podoba ochrany autorských práv se v tu dobu poměrně značně měnila. O nějaké stabilizaci autorských práv se dá mluvit v podstatě až od konce 19. století, kdy si státy uznaly copyright navzájem a nějak se stabilizovala jeho doba (v 18. století byly doby trvání různě dlouhé a podstatně kratší než v 19. století). A i v tom 19. bylo trvání copyrightu podstatně kratší než dnes - kdy zas od vynálezu VHS (a předtím kazet) se opět podstatně změnila situace.
    Takže sorry, prostě jste si vycucal nesmysl z prstu a neumíte přiznat, že jste byl totálně mimo. Žádné stovky let rovnováhy se prostě nekonaly, i kdyby to měly být Vaše demagogické dvě stovky. Ono nenajdete ani stovku let, kdy by byla úprava práv nějak stabilní a "autorský" trh se neměnil (takže by šlo hovořit o nějaké setrvalé rovnováze).

    "Co ovšem digitální technologie způsobily je, že film jde ihned rozeslat do velkého množství kin.... Což ovšem nemá nic do činění s autorskými právy."
    Je to argument, který vyvrací Vaše tvrzení, že se zvrátila rovnováha v neprospěch autorů. Což podle Vás samotného má co dělat s autorskými právy, protože podle VÁS autorská práva byla v rovnováze. Tedy, pokud daný vývoj nahrál autorům, již v rovnováze nejsou, i kdyby předtím byly.

    "Pokud se snižují transakční náklady, je normální, že se snižují koncové ceny (což se u autorských děl děje)"
    Opět si cucáte z prstu a opět tvrdíte nepravdu. Lístek do kina stojí (po očištění od inflace) +- stejně, jako v šedesátých letech. Viz např.
    https://www.fool.com/investing/2017/02/16/over-100-years-of-average-movie-ticket-prices-in-1.aspx
    Stejnětak např. komixy za poslední léta zdražují, nikoli zlevňují:
    https://comichron.com/blog/2017/01/18/average-comic-book-ordered-in-2016-cost/
    Na tom je vidět, že - protože přesně jak říkáte, cena vstupů klesá (u komixů např. zlevňuje digitální výroba) - že pozice autorů je dnes silnější než dříve, nikoli slabší, jak jste se snažil tvrdit.

  • 25. 3. 2021 9:04

    Filip Jirsák

    Protože to, jaká je úroveň ochrany práv NIJAK NESOUVISÍ s tématem, které řešíme: "jestli jsou samotná práva nastavená dobře nebo ne".
    Souvisí to s tématem, jestli mají autoři pocit, že jsou současná práva nastavena dobře. Které je relevantní v diskusi, kde uživatelé píšou, že mají pocit, že současná práva nastavena dobře nejsou.

    To jestli jsou práva spravedlivá, a jestli ta práva, ať už spravedlivá nebo ne, jsou vynutitelná, jsou dvě naprosto nesouvisející věci.
    Pokud jsou práva spravedlivá, ale nejsou vynutitelná, je nespravedlivý reálný stav.

    Daná funkce NENÍ SPOJITÁ a z její monotonicity neplyne to, co tvrdíte.
    Předpokládal jsem, že si přesný matematický význam dokážete přenést na situaci, o které se tu bavíme. Dobře, napíšu to přesně – neexistuje žádná oblast vstupních hodnot, kde by malá změna vstupu vedla k výrazné změně výstupu, podstatně výraznější než v okolí.

    Pletete si monotonicitu s roustoucí funkcí
    Rostoucí funkce je monotónní. Přičemž já jsem nespecifikoval přesně, co jsou vstupy a co výstupy, takže jsem nepoužil termín „rostoucí“ nebo „klesající“, protože to může být obojí.

    Počet autorů může být při snížení stejný jako před snížením, a při vhodném snížení takový opravdu bude.
    Přičemž „vhodné“ znamená „s minimálními dopady“, jinak to nebude pravda.

    Ukažte mi autora, co by se rozhodl netvořit, pokud ochrana autorských práv vyprší např. nikoli za život + 70 let, ale např. život + 69 let. Nebo život + 20let
    Autor bude mít nápad, půjde za producentem a ten ho odmítne, že tohle se nevyplatí. Autor tím pádem nic tvořit nebude. A producent ho odmítne právě proto, že rentabilita bude na hraně – a kdyby ochrana děl byla 70 let po smrti, převážilo by se to ve prospěch rentability, když bude jen 20 let, převáží se to v její neprospěch.

    Společnost má i jiné nástroje, jak povzbuzovat autory k tvorbě (např. finanční podpora), které mohou být pro celou společnost ve výsledku levnější, než přebujelá autorská práva.
    Já jsem přesvědčený o tom, že je dobré využít trh všude, kde je to možné. A na jiné způsoby se obracet jen tehdy, když trh selhává.

    Na autorských právech nevidím nic přebujelého. Přebujelé mi připadají výjimky, které neodpovídají možnostem současných technologií.

    společnost dotuje "miliardové molochy s obrovskými zisky"
    Hm, jak přesně je dotuje? Neblížíme se zase do roku 1948?

    <em.Zaprve, v češtině, když se použije výraz desítky-stovky, tak to znamená "nemálo desítek".
    Neznamená. Když chcete zdůraznit, že jde o „nemálo desítek“, řeknete „nízké desítky“.

    Ono nenajdete ani stovku let, kdy by byla úprava práv nějak stabilní a "autorský" trh se neměnil (takže by šlo hovořit o nějaké setrvalé rovnováze).
    Podmínkou rovnováhy není stabilní úprava. Ona ta úprava mohla oscilovat kolem nějakého stabilního bodu a nejspíš se k němu blížila. To je úplně jiná situace, než dnes, kdy je rovnováha třicet let vychýlena jedním směrem, dlouho se ta výchylka zvětšovala a obracet se to začalo až tehdy, když to vzali autoři do svých rukou a přestali spoléhat na nefunkční právní ochranu. Ze strany státu se ta ochrana řeší až v posledních pár letech. Třeba pouhého konstatování takové samozřejmosti, že na nelegální kopii nelze vystavět další legální užívání, jsme se dočkali před pár lety. Pardon, zase číslo, které není absolutně přesné – před sedmi roky.

    Je to argument, který vyvrací Vaše tvrzení, že se zvrátila rovnováha v neprospěch autorů.
    Nevyvrací, protože já jsem mluvil o rovnováze autorských práv. Kterou logicky neovlivňuje něco, co s autorským právem nijak nesouvisí.

    Opět si cucáte z prstu a opět tvrdíte nepravdu.
    Necucám si to z prstu. To, co jsem napsal, plyne přímo z křivky nabídky. Pokud ji chcete rozporovat, směle do toho.

    Lístek do kina stojí (po očištění od inflace) +- stejně, jako v šedesátých letech.
    Děkuji za potvrzení toho, že náklady autorů jsou stále stejné, přestože klesly transakční náklady. Nějaké náklady tedy musely vzrůst – nenapadá mne jiná možnost, než že to byly náklady na ochranu autorských práv.

    Na tom je vidět, že - protože přesně jak říkáte, cena vstupů klesá (u komixů např. zlevňuje digitální výroba) - že pozice autorů je dnes silnější než dříve, nikoli slabší, jak jste se snažil tvrdit.
    To by platilo pouze v případě, že by byl nefunkční trh. Čemuž nic nenasvědčuje. Naopak je na tom vidět, že buď klesla poptávka nebo vzrostly náklady autorů.

  • 25. 3. 2021 12:15

    bez přezdívky

    "Souvisí to s tématem, jestli mají autoři pocit, že jsou současná práva nastavena dobře."
    Todle je fakt jak u blbejch. NESOUVISÍ, jen dokolečka opakujete dávno vyvrácené.
    To, že někdo maximalizuje zisk pomocí všech legálních nástrojů je naprosto normální věc, která nedokazuje vůbec nic. Dělo by se tak nezávisle na tom, jak silná ochrana autorských práv by byla nastavena.

    "Pokud jsou práva spravedlivá, ale nejsou vynutitelná, je nespravedlivý reálný stav."
    To ano, ale to, jestli jsou práva vynutitelná nebo ne nesouvisí s předmětem diskuse: zdali jsou autorská práva spravedlivá. Tedy pokud to uvádíte, jde o Váš další argumentační faul: argument na emoce (chudáci autoři, oni jim ubližují). Všechna práva se na světě porušují a žádné právo není stát schopen 100% zajistit. S spravedlivostí těch práv to nesouvisí vůbec nijak.

    "kde by malá změna vstupu vedla k výrazné změně výstupu, podstatně výraznější než v okolí."
    To je hodně silné tvrzení, které by chtělo nějaký větší důkaz, než přesvědčení o vlastní neomylnosti. Realita je totiž úplně jiná - ve skutečnosti totiž např. dojde k určitému bodu zlomu, kdy si daný vydavatel řekne, že to balí, a přestane platit větší množství autorů. Ta funkce prostě je ze své podstaty skoková z více důvodů, nejen pro nedělitelnost děl a autorů.

    "A producent ho odmítne právě proto, že rentabilita bude na hraně – a kdyby ochrana děl byla 70 let po smrti, převážilo by se to ve prospěch rentability,"
    To je taková "teorie", až je to pitomost. Vy fakt tvrdíte, že někdo např. ve filmovém byznysu počítá s návratností investic 100+ let? Čím takové tvrzení podložíte? Která banka takové projekty bude financovat?

    "Rostoucí funkce je monotónní."
    ALE MONOTONÍ NEKLESAJÍCÍ FUNKCE NEMUSÍ BÝT ROSTOUCÍ. Opět argumentační faul obrácení implikace.
    Přitom podstatou vaší arugmentace je právě to, že tvrdíte, že bude růst. Takže sorry, ale použít v tomto kontextu monotóní je v lepším případě pitomost. V horším případě, pokud jste si toho rozdílu vědom a zastíráte tento rozdíl úmyslně, jde z Vaší strany o lež a argumentační klam, protože právě to, že ta funkce nemusí růst, je to, co dělá z Vaší argumentace nesmysl.

    "Přičemž já jsem nespecifikoval přesně, co jsou vstupy a co výstupy, takže jsem nepoužil termín „rostoucí“ nebo „klesající“, protože to může být obojí."
    Mluvil jste o omezení tvorby. Čím jiným chcete měřit tvorbu než počtem uměleckých děl nebo počtem autorů? Kdybyste myslel nějakou jinou konkrétní spojitou metriku, tak byste ji sem již napsal. Takže jen se z toho snažíte vykecat, není Vám to hloupé?

    =====

    "Já jsem přesvědčený o tom, že je dobré využít trh všude, kde je to možné. A na jiné způsoby se obracet jen tehdy, když trh selhává."
    V minulém postu jsem Vám doložil, proč trh selhává. Protože ve skutečnosti takto koncipovaná práva nechrání především "slabé autory" - tedy autory na hranici výnosnosti - největší vývar z nich mají autoři, kteří
    Zadále pak autorství je defakto přirozeným monopolem, a jak známo, tak trh na monopolním trhu nefunguje vůbec (on nefunguje úplně dobře ani na tom nemonopolním).

    "Hm, jak přesně je dotuje?"
    Tím, že jim přiznala příliš velké množství práv nad rámec jejich přirozených práv, čímž občané aby mohli využít svých práv požívat kulturní dědictví společnosti (ano, taková práva existují, opět viz LZPaS) jim musí platit.

    "Neblížíme se zase do roku 1948?"
    Toto je z Tvé strany další argumentační faul, teď konkrétně tautologie. Kdy při debatě o spravedlivosti autorských práv jako agument předkládáš, že jejich snížení by byla nespravedlnost, tedy spravedlnost autorských práv dokazuješ jejich spravedlností. Prosím, když už máš potřebu dělat argumentační fauly, aspoň ne tak průhledně.

    "Neznamená. Když chcete zdůraznit, že jde o „nemálo desítek“, řeknete „nízké desítky“
    Na to mohu říct leda tak: "nauč se česky".
    (Úplně absurdní je pak Tvé tvrzení, že "nemálo desítek" jsou "nízké desítky", to už nemá v sobě ani ždibec logiky)

    "Ona ta úprava mohla oscilovat kolem nějakého stabilního bodu a nejspíš se k němu blížila. "
    Prosím, neválejte se v h....ně, jen to víc smrdí. A necucejte si z prstu nesmysly o věcech, o kterých evidentně nevíš nic a nejsi si ochoten ani zjistit. Ano situace mohla oscilovat. Mohla třeba dělat piruety a pukrlata a vypuštět duhové motýly.
    Ale my se nebavíme o tom, co MOHLA DĚLAT, ale o tom, co to OPRAVDU DĚLALA. A realita je taková, že ochrana autorských práv se přinejmenším do začátku 20. století SOUSTAVNĚ POSILOVALA.

    "a obracet se to začalo až tehdy, když to vzali autoři do svých rukou a přestali spoléhat na nefunkční právní ochranu."
    Au, další vaše totální neznalost. DRM není nic moderního, DRM je tak staré jako kopírování samo, existovalo i na VHSkách.
    Prosím, fakt těch vašich srandovních exkurzí do historie radši nechte, jen se ztrapňujete tím, jak se snažíte nacpat historii do Vaší naprosto pomýlené představy o tom, jak to prostě "muselo být".

    ===

    "Je to argument, který vyvrací Vaše tvrzení, že se zvrátila rovnováha v neprospěch autorů.... Nevyvrací, protože já jsem mluvil o rovnováze autorských práv. Kterou logicky neovlivňuje něco, co s autorským právem nijak nesouvisí."
    Buďto Vám to nemyslí, nebo lžete.
    Protože to, jak efektivně a rychle může někdo využít svá práva evidentně s právy a diskusí, jaká je správná délka právní ochrany evidentně souvisí.
    Pokud, jak sám tvrdíte, slouží autorská práva k zajištění příjmu autorů, tak pokud může autor svá práva monetizovat rychleji, k dosažení stejného zisku mu stačí kratší doba ochrany. Tedy ponechání ochrany na stejné době vede k vyšším ziskům autorů a tedy porušení té Vaší údajné rovnováhy.

    ====

    "Lístek do kina stojí (po očištění od inflace) +- stejně, jako v šedesátých letech.
    Děkuji za potvrzení toho, že náklady autorů jsou stále stejné, přestože klesly transakční náklady."
    Sorry, ale todle je základní ekonomický diletantismus, vyvozovat z ceny produktu na trhu náklady. Proto je celá Vaše argumentace v tomto prostě vadná. Na trhu (natož na trhu s monopolem, což autorská práva přinejmenším částečně jsou) se neodvíjí cena výrobku od nákladů na výrobu, jak s odpuštěním diletantsky předpokládáte, ale od ochoty spotřebitelů platit za daný produkt.
    Náklady pak pravidelně částečně kopírují příjmy, protože pokud film vydělá stovky tisíc, tak samozřejmě herec v něm bude placen úplně jinak, než když vydělá stovky milionů. Platy ve filmovém průmyslu za posledních deset let stouply stabilně rostly (s malým zaváháním v krizi 2009, kde ale narozdíl od jiných oborů neklesaly), a to významně více, než inflace.
    https://www.statista.com/statistics/184483/hourly-wages-in-us-motion-picture-and-recording-industries-since-2007/
    (pozn: a už tak byly nad hranicí průměrné mzdy, takže se nedá tvrdit, že jde o nějaké narovnávání pokřiveného)
    Děje se něco takového v oboru, který podle Vás oproti předchozí době strádá? Anebo to je indikátor toho, že se danému oboru daří dobře?

    "že pozice autorů je dnes silnější než dříve, nikoli slabší, jak jste se snažil tvrdit..... To by platilo pouze v případě, že by byl nefunkční trh."
    Zaprve - autorská práva zavádí druh monopolu: stejný nebo jen podobný (se stejným hrdinou) film nemůže prodávat nikdo jiný a i počet kvalitních autorů je poměrně dosti omezen. Tedy standardní trh tam funguje pouze omezeně. Tedy děkuji za potvrzení mého názoru.

    Zadruhé - i při funkčním trhu by bylo Tvé tvrzení nepravdivé. Protože např. růst životní úrovně s sebou nese vyšší ochotu spotřebitelů platit za zbytné věci, což vede producenty k možnosti např. zvýšit zisk, nebo třeba zvýšit mzdy svých zaměstnanců, čímž svoji produkci vylepšit a tedy své postavení posílit.
    Ekonomické procesy jsou podstatně složitější, než jednoduché primitivní závislosti, které ve své argumentaci používáš.

    Btw. představa, že tržní mechanismus řeší vše, ta už tu jednou byla: v divokém kapitalismu 19. století a fungovalo to jak to fungovalo a skončilo to jak to skončilo (komunismus a nacismus byly produkty této nerovnováhy). Proto jsou ekonomická práva firem dnes podstatně omezeny (různé antimonopolní a antikartelové zákony) a i tak to nefunguje příliš dobře (viz např. situace na mobilním trhu v ČR).

  • 25. 3. 2021 13:13

    Filip Jirsák

    Todle je fakt jak u blbejch. NESOUVISÍ, jen dokolečka opakujete dávno vyvrácené.
    To, že někdo maximalizuje zisk pomocí všech legálních nástrojů je naprosto normální věc, která nedokazuje vůbec nic. Dělo by se tak nezávisle na tom, jak silná ochrana autorských práv by byla nastavena.

    Dobře, vysvětlím vám to jak pro blbé. Když máte na dveřích zámek a máte pocit, že vás chrání dostatečně, nebudete investovat do dalšího bezpečnějšího zámku. K investici do dalšího zámku se rozhodnete jedině tehdy, pokud máte pocit, že vás současný zámek nechrání dostatečně. Stejně tak autoři neinvestovali do DRM proto, že by nevěděli, co s prachama, ale proto, že považovali dosavadní ochranu za nedostatečnou.

    nesouvisí s předmětem diskuse: zdali jsou autorská práva spravedlivá
    Filozofovat o virtuálních právech můžete sám. Podstatná je realita. Když budou mít dva sourozenci k rozdělení 6 bonbonů a starší sourozenec si vezme 6 bonbonů a na mladšího nic nezbyde, pochybuju, že toho mladšího uspokojí filozofická debata o tom, že rozdělení 3 a 3 bonbóny by bývalo bylo spravedlivé.

    To je hodně silné tvrzení, které by chtělo nějaký větší důkaz, než přesvědčení o vlastní neomylnosti.
    Reálný svět se v drtivé většině případů chová spojitě. Nespojitosti jsou velmi vzácné – takže pokud nějakou vidíte, je na vás, abyste napsal, kde vůbec podle vás je a čím je způsobená.

    Vy fakt tvrdíte, že někdo např. ve filmovém byznysu počítá s návratností investic 100+ let? Čím takové tvrzení podložíte? Která banka takové projekty bude financovat?
    Nejde o návratnost jednoho projektu. Jde o celkové příjmy.

    ALE MONOTONÍ NEKLESAJÍCÍ FUNKCE NEMUSÍ BÝT ROSTOUCÍ. Opět argumentační faul obrácení implikace.
    Argumentační faul je to z vaší strany – polemizujete s něčím, co jsem nenapsal. Křivka nabídky samozřejmě nemusí být v celém intervalu klesající, ale úseky, kde není klesající, jsou nezajímavé drobnosti.

    Au, další vaše totální neznalost. DRM není nic moderního, DRM je tak staré jako kopírování samo, existovalo i na VHSkách.
    Kopírování je mnohem starší, než VHS. Zkuste si najít, co znamená to „D“ v DRM a pak si najděte, jestli byl na VHS digitální záznam.

    Pokud, jak sám tvrdíte, slouží autorská práva k zajištění příjmu autorů, tak pokud může autor svá práva monetizovat rychleji, k dosažení stejného zisku mu stačí kratší doba ochrany. Tedy ponechání ochrany na stejné době vede k vyšším ziskům autorů a tedy porušení té Vaší údajné rovnováhy.
    Což ovšem platí jenom tam, kde nefunguje trh. Což není (naštěstí) případ naší společnosti.

    Sorry, ale todle je základní ekonomický diletantismus, vyvozovat z ceny produktu na trhu náklady. Proto je celá Vaše argumentace v tomto prostě vadná. Na trhu (natož na trhu s monopolem, což autorská práva přinejmenším částečně jsou) se neodvíjí cena výrobku od nákladů na výrobu, jak s odpuštěním diletantsky předpokládáte, ale od ochoty spotřebitelů platit za daný produkt.
    Sláva, konečně jste pochopil, jak funguje trh. Autorské práva nejsou o nic víc monopolní, než chleba nebo koloběžky.

    Náklady pak pravidelně částečně kopírují příjmy, protože pokud film vydělá stovky tisíc, tak samozřejmě herec v něm bude placen úplně jinak, než když vydělá stovky milionů.
    Prima, takže už chápete, že když se sníží určitý typ nákladů, znamená to, že se nově vyplatí produkovat i díla, která by dříve byla nerentabilní.

    Děje se něco takového v oboru, který podle Vás oproti předchozí době strádá?
    Netvrdil jsme, že strádá. Tvrdil jsem, že se odchýlil od rovnováhy, u které platil dlouhodobý konsenzus, že je spravedlivá.

    Zaprve - autorská práva zavádí druh monopolu: stejný nebo jen podobný (se stejným hrdinou) film nemůže prodávat nikdo jiný a i počet kvalitních autorů je poměrně dosti omezen.
    Úplně to samé platí pro veškerý fyzický majetek. Stejný chleba nemůže prodávat niko jiný než ten, kdo ho vlastní. Počet kvalitních pekařů je poměrně dosti omezen.

    Tedy standardní trh tam funguje pouze omezeně.
    Úplně stejně „omezeně“ funguje trh s běžným zbožím. Nenapadá mne trh, který by byl méně omezený.

    Protože např. růst životní úrovně s sebou nese vyšší ochotu spotřebitelů platit za zbytné věci, což vede producenty k možnosti např. zvýšit zisk, nebo třeba zvýšit mzdy svých zaměstnanců, čímž svoji produkci vylepšit a tedy své postavení posílit.
    Když uvažujete o trhu a dojdete ke zjištění „to je báječné, tady můžu vydělat víc“, přemýšlejte vždy o tom, co bude dělat někdo, kdo vám chtěl konkurovat, ale doteď to nedělal, protože by měl náklady o něco vyšší, než očekávané výnosy.

    Ekonomické procesy jsou podstatně složitější, než jednoduché primitivní závislosti, které ve své argumentaci používáš.
    Nejsem to já, kdo tu operuje primitivní závislostí „větší ochota utrácet větší výdělek stávajících producentů“.

    Btw. představa, že tržní mechanismus řeší vše
    Já jsem napsal tohle:
    Já jsem přesvědčený o tom, že je dobré využít trh všude, kde je to možné. A na jiné způsoby se obracet jen tehdy, když trh selhává.
    Myslíte, že se tam poslední vedlejší vedlejší věta v prvním souvětí a celá druhá věta ocitla tak, že se mi kočka prošla po klávesnici? Nebo jsem to tam napsal právě proto, že jsem si vědom toho, že trh neřeší vše? Ale v tomhle případě zrovna trh funguje velice dobře, když jsou dodržovány zákony. Nejsou tam žádné technické předpoklady, které by vedly k monopolům, práh pro vstup nových subjektů na trh je velmi nízký.

  • 25. 3. 2021 18:34

    bez přezdívky

    "Stejně tak autoři neinvestovali do DRM proto, že by nevěděli, co s prachama, ale proto, že považovali dosavadní ochranu za nedostatečnou."
    Pokud myslíš nedostatečnou ve smyslu špatně vymahatelnou, pak máš pravdu, ale nemá žádný vztah k našemu původnímu tématu. Tedy jde o offtopic a ne argument.
    Pokud myslíš nedostatečnou ve smyslu měli by mít více práv, pak sice krásně mohou autoři toužit po více právech, ale nedokazuje to vůbec nic. Já bych také např. mít autobus toužil po tom, aby nikdo jiný autobusem nemohl jezdit - a nebylo by to žádným argumentem pro to, aby někdo takový zákon uzákonil, nebo (kdybych měl třeba částečný monopol) proč by nebylo spravedlivé mne toho monopolu zbavit.
    Takže ať to myslíš tak nebo tak, tak jde o tvrzení irelevantní k jádru diskuse.

    "Filozofovat o virtuálních právech můžete sám. Podstatná je realita."
    Takže Vaše argumentace teď vlastně zní: není správné upravovat autorská práva, protože teďka jsou nastavená takto? Dobrá demagogie. Je vidět, že Vám již reálné argumenty docházejí, když se z toho snažíte takto vykecat.

    "Reálný svět se v drtivé většině případů chová spojitě."
    Kravina. (Sorry, ale to snad nejde okomentovat jinak). Když např. automobilka zkrachuje, tak to nedělá tak, že postupně vyrábí méně a méně aut, až vyrobá jen jedno, pak půl..... Děje se to tak, že jich klidně vyrábí třeba milion, ale ztrátově, pak jednou CO rozhodne, že je to ztrátové, a zavře se to celé. Skok.

    "Nejde o návratnost jednoho projektu. Jde o celkové příjmy."
    Další kravina (sorry). Když rozhoduju o financování konkrétního projektu, tak řeším, jestli je tento konkétní projekt návratný nebo ne. Jít do ztrátového projektu (pokud teda nemám jinou motivaci) jen proto, že mám z jiného projektu zisk na sto let, to by udělal jen blb.
    Samozřejmě, byznys je o riskování a tak třeba jdu do 10 projektů, kde z nich některé nevyjdou. Když je však hodnotím, tak všechny hodnotím v investičním horizntu (jak kdy, u nemovitostí 30 let, u filmů cca let pět) a to, jestli mám jiné sto let staré příjmy neřeším.

    "Křivka nabídky samozřejmě nemusí být v celém intervalu klesající, ale úseky, kde není klesající, jsou nezajímavé drobnosti."
    Todle přesně vystihuje Vaší demagogii. To, jestli to jsou nebo nejsou nezajímavé drobnosti je právě podstata sporu. Vy na začátku nejprve bez jakéhokoli důkazu prohlásíte, že tam vůbec nejsou, a když Vás na tu demagogii upozorním, tak bez jakéhokoli byť jen náznaku důkazu prohlásite, že to jde zanedbat. A to i když jsem toto tvrzení napadl.
    Tím, že budeš nedokázané tvrzení opakovat pořád dokolečka, se z něj pravda nestane. Spíš si více lidí všimne toho, jak nekorektně diskutuješ.

    "Kopírování je mnohem starší, než VHS."
    Zkus si zase ujasnit, co vlastně tvrdíš. Je (masové) kopírování tedy problém posledních třiceti let, jak jsi tvrdil, nebo je to problém podstatně starší?

    "Zkuste si najít, co znamená to „D“ v DRM a pak si najděte, jestli byl na VHS digitální záznam."
    Ano, dneska, kdy jsou média digitální, se to označuje DRM. Předtím se úplně stejně chránil záznam analogový. Je technický způsob záznamu jakkoli podstatný pro naši debatu? Není. Je tedy Vaše námitky jen slovíčkaření? Je.

    "Autorské práva nejsou o nic víc monopolní, než chleba nebo koloběžky....
    Úplně to samé platí pro veškerý fyzický majetek. Stejný chleba nemůže prodávat niko jiný než ten, kdo ho vlastní."
    To fakt vám není blbé tady psát takto primitivně nekorektní arugmentaci?
    Jiný pekař nemůže prodávat ten samý bochník. Ale může prodávat bochník, který je nerozlišitelný od toho, co máte ve vlastnictví Vy. Zatímco u umění toto možné prostě není.

    "Prima, takže už chápete, že když se sníží určitý typ nákladů, znamená to, že se nově vyplatí produkovat i díla, která by dříve byla nerentabilní."
    To je krásné, že vždy, když nevíte, jak odpovědět na argument, tak vždycky uhnete někam úplně jinam do totálního offtopicu, zpravidla s posměšnou poznámkou.

    "Netvrdil jsme, že strádá. Tvrdil jsem, že se odchýlil od rovnováhy,"
    Pokud by se odchýlil od spravedlivé rovnováhy, tak by to nutně znamenalo, že autorům je více ubližováno, tedy že mají menší výdělky. Doložil jsem Vám ale opak.

    " u které platil dlouhodobý konsenzus, že je spravedlivá."
    Přestaňte s tou lží o dlouhodobém konsenzu. Ten konsenzus trval jedno století, což vzhledem délce existence společnosti a délce existence jiných práv je v podstatě chvilka. Navíc se během té doby tak podstatně proměnil celý mediální trh (a proměňoval se celou dobu, nikoli jen posledních třicet let), že mluvit o jakékoli rovnováze je prostě nesmysl.

    "Když uvažujete o trhu a dojdete ke zjištění „to je báječné, tady můžu vydělat víc“, přemýšlejte vždy o tom, co bude dělat někdo, kdo vám chtěl konkurovat, ale doteď to nedělal, protože by měl náklady o něco vyšší, než očekávané výnosy."
    Nu v takovém případě prostě cenu za své zboží nezvýším. Doložil jsem Vám ovšem, že např. autoři komixů svoji cenu zvýšili. Tedy evidentně nejde o tuto situaci.
    Takže opět jen vymejšlíte hypotetické kraviny, které nemají sebemenší oporu v aktuální realitě, protože nic jiného proti předkládaným argumentům vymyslet neumíte a omyl uznat nechcete.

    "Nejsem to já, kdo tu operuje primitivní závislostí „větší ochota utrácet větší výdělek stávajících producentů“."
    Sorry, ale todle je z Tvé strany ubohá snaha o navážení se. Já jsem narozdíl od Tebe netvrdil, že tato závislost má nějakou obecnou platnost, abych z této "nutné závislosti" něco vyvozoval, ale popisoval jsem konkrétní historický vývoj. Chceš tvrdit, že není větší ochota utrácet než před třeba sto lety (odkdy trvá ta Tvá údajná rovnováha)? Chceš tvrdit, že nemají filmová studia vyšší výdělky než před sto lety? Tak v čem máš problém?

    Zas hloupým slovíčkařením jen ukazuješ, že Ti vůbec nejde o to, nějak hledat v diskusi pravdu, ale prostě se snažíte mne jakýmkoli slovíčkařením chytit aspoň na nějaké nepřesnosti - a nedochází Ti, že vizitku děláš především sobě....

    "Ale v tomhle případě zrovna trh funguje velice dobře"
    Kolovrátek, jeden z konkrétních problémů, proč to nefunguje jsem zmiňoval.
    "práh pro vstup nových subjektů na trh je velmi nízký."
    Ha, ha, ha. Jsi fakt znalec filmového průmyslu. Anebo knižního. Sorry, ale (IMHO evidentně narozdíl od Tebe) znám jak autory, tak mediální vydavetele. A možnost prosadit se jako nový autor (pokud člověk nemá štěstí nebo konexe) je vše, jen ne nízkoprahová. A to je u knih, u filmu je to ještě úplně jiná liga. Právě proto, že současná právní úprava ve skutečnosti nahrává velkým hráčům, místo toho, co by zajišťovala obživu co největšímu množství autorů. Mimo jiné i proto, že stejně jako všude jinde, i v mediálním průmyslu dochází k přirozené monopolizaci (ani u toho chleba dneska není vůbec jednoduché se uživit jako nezávislý pekař), tato monopolizace je navíc posílena současným systémem autorských práv, který zajišťuje dlouhodobé příjmy "velkým hráčům", což podstatně ztěžuje přístup na trh komukoli menšímu.

  • 22. 3. 2021 6:27

    Miroslav Šilhavý

    To, co se řeší je, zdali POKUD SE AUTOR ROZHODNE DÍLO ZVEŘEJNIT, může někdo pořídit KOPII toho díla (a popř. za jakých podmínek).

    Zveřejnění je až novodobý konstrukt a masový dopad je něco, co známe až z doby nejnovější. Malíř, sochař, hudebník - vždy vykonávali svá autorská práva především na přímo, prospěch ze svého díla byl spojený s jeho přímým prodejem a nešlo autora vynechat. Před dvěma sty lety nebylo možné obraz vyfotografovat, sochu oskenovat, hudbu nahrát. Sochař, malíř si svá práva naplnil prodejem originálu. Skladatel svoji hudbu sám hrál, dělal sobě reklamu, získával mecenáše. Skladatelé svoje díla i prodávali jiným skladatelům (častý jev). Jeden byl schopnější obchodník, druhý mizerný, ale bylo to jen na nich, nikdo třetí do toho nevstupoval. To vše jsou přirozená práva, která autor realizoval. Jediný možný zásah do práv byla obyčejná krádež.

    Teprve nejnovější doba přinesla takové možnosti záznamu a šíření, že stačí obraz na deset minut vystavit a autor se může jít celosvětově klouzat.

  • 23. 3. 2021 19:26

    bez přezdívky

    "Zveřejnění je až novodobý konstrukt "
    To jako chceš tvrdit, že dřív se díla nezveřejňovala????
    Zveřejnění bylo je a bude NUTNOU PODMÍNKOU pro to, aby někdo jiný mohl dílo zkopírovat. Nic moderního na tom není. Je pravda, že v dnešní době existuje více způsobů (a levnějších), jak zveřejněné dílo zkopírovat. Ta možnost tu byla ale v nějaké formě vždy.

    "Před dvěma sty lety nebylo možné obraz vyfotografovat,"
    Před šesti sty lety bylo možno vzít cizí text a mnohokrát vytisknout a rozšiřovat. Oposlouchat cizí skladbu a reprodukovat je pak možné od nepaměti, stejně jako obtisknout cizí sochu a vylít kopii. atd. atd. Obraz bylo možno okopírovat malířem: něco, co by dnes bylo považováno za neakceptovatelné. Mnoho obrazů, které jsou dnes vystavovány jako velká vzácnost (např. Rubens: The Entombment) by podle dnešního podle Tebe přirozeného práva vůbec nemohli vzniknout, protože jsou podle dnešního právního náhledu "sprostou kopií".

    "Malíř, sochař, hudebník - vždy vykonávali svá autorská práva především na přímo,...."
    Tady s odpuštěním mícháš naprosto nesouvisející věci dohromady. To, o čem hovoříš je buďto "prodej umělecké práce" (divadlo), popř. prostě prodej (uměleckého) předmětu (socha, obraz).
    Pokud se týká autorských práv, tak ve středověku bylo např. naprosto běžné, že minstrelové od sebe kopírovali úspěšné skladby, neopsat si dobrou knihu bylo naprosto nemyslitelné atd....
    Tedy ano, ve středověku a novověku fungovalo umění podle přirozených práv: protože žádné autorské právo v tu dobu prostě nebylo a každý si vesele kopíroval - to vše, co zmiňuješ, se týká jiných práv, než tzn. práva na duševní vlastnictví.

  • 19. 3. 2021 12:25

    bez přezdívky

    Zapomínáte ve své úvaze na jeden drobný fakt, a to sice, vy si neplatíte za kopii, ale platíte si za vytvoření daného obsahu, ať už je to spisovatel, skladatel, kapela, filmové studio, herci, nebo SW firma. To samé platí pro patenty a investice do vývoje.
    To, že samotnou kopii jste schopen vytvořit "zadarmo", nic neznamená. To není to, co si kupujete.
    A ano, jestliže někdo dokáže vytvořit něco, za co jsou lidé ochotni platit dalších 50 let, tak pak má nárok na tom vydělávat.

  • 19. 3. 2021 13:51

    PQK

    O tom, že nějaká ochrana je potřeba, asi není sporu.

    Myslím, že jde o míru.

    Ochrana 70 let po smrti autora je nemravnost.

    Zvlášť to vynikne ve srovnání s patenty - 10 nebo 20 let od podání ...

    Srovnejte užitečnost a náklady:
    Lady Gaga - Stupid Love vs patent na lék
    Michal Viwegh - Účastníci zájezdu vs patent na LiON baterii