Tak přidání tohoto linku prostě neodolám http://cs.wikipedia.org/wiki/Minipočítač
Však definici vyhovují všechny...
Cena menší jak $25000, paměť více než 4000 slov, vstupní a výstupní zařízení jednoduše připojitelné. Programy v Basic-u nebo Fortranu na tom taky spustím, obsluha přístrojového vybavení je možná a mezilidská interakce taky... Tak v čem nevyhovují ;)
Kdyby byl Raspberry Pi minipočítač, zabral by prostorově mimimálně jednu skříň nebo něco jako lednici. Jeho CPU by nejspíš nebyla v jednom čipu a bylo by k němu třeba přidat např. pár diskových stojanů... Bylo by na něm možná napsáno VAX, PDP-11, ADT4500 a tak podobně...
Nevím proč děti neustále deformují tetminologii. Raspberry je typický jednodeskový mikropočítač.
protoze na terminologii baziruji jen lidi bez predstavivosti
jazyk nelze zakonzervovat a navzdy necemu rikat jednim nazvem kdyz se da tak pekne vse pokroutit
co bylo cool bylo nahle hustý no ted je to vostrý no a mozna uz je to zas jinak
co se veslo do almary byl minipocitac, dnes je tim mysleno to co se vejde do dlane a za par let to co se vejde do hodinek a pak buh vi kam se to pak vejde
Každý obor má svoji terminologii, sloužící k tomu, aby se zúčastnění domluvili. Opravdu ji nelze měnit nahodile podle potřeb lidí, kterým chybí základní přehled. Když budete mluvit o novém "minipočítači", spoustu lidí to bude mást a budou přemýšlet třeba nad jakýmsi záhadným supervýkonným moderním nástupcem VAXů. Ve chvíli kdy jej pak uvidí jako bastldestičku, budou se smát :-)
Počítače opravdu nebyly vynalezeny, když jste navštěvoval mateřskou školu. Byly tady - i v podobě PC - mnohem dříve.
"Když budete mluvit o novém "minipočítači", spoustu lidí to bude mást a budou přemýšlet třeba nad jakýmsi záhadným supervýkonným moderním nástupcem VAXů."
Díky, tohle mě po ránu rozesmálo! :D Tak tyhle "spousty lidí", co si při slovu "minipočítač" představí superpočítač velikosti lednice bych chtěl vidět. To je asi jako kdyby si někdo pod pojmem "mobilní telefon" měl představit batoh či kufr s anténou a sluchátkem jen z toho důvodu, že to tak bylo před třiceti lety. Ano, určitě takové stále jsou, třeba nějaké specializované - vojenské, satelitní či nevím jaké, ale nikdo pro ně nebude podobný výraz "rezervovat".
Pokud je výraz "minipočítač" skutečně někde používán jako součást terminologie, tak je to dost nešťastně zvolená terminologie, obzvláště v oboru s tak bouřlivým rozvojem.
Takže je tedy mnohem lepší používat slova náhodně, vytvářet si nové jednotky (v poslední době vidím čím dál tím častěji například Mhz, Ghz -- asi nějaká nová jednotka rychlosti výpočtů nebo co, potom počítače mají velikost paměti 4Gb, asi je tím myšleno 512MiB ;-) apod.)? Mnoho lidí také navrhovalo, že předpony mají mít hodnotu dle kontextu (tedy jednou je M 1 000 000 a jindy 1 048 576, každý přece jasně pozná, kdy se má použít co). Myslím, že nás čeká opravdu skvělá budoucnost, kdy se z IT coby computer science stane spíše ezoterická věštírna s vágními výrazy a hodnotami veličin jak se to zrovna hodí.
"Jenomze i v matematice je to tak, ze jedno znaminko (trebas i to nejpitomejsi plusko) znamena ruzne veci..."
V každém fyzikálním papíru, co jsem četl, se nejprve jednoznačně definovaly jednotky a kontext a až potom následoval samotný text.
Ono totiž J = k * Xx/z*z může být jak Coulombův zákon, tak Netwonův gravitační zákon. Vzorec pro silové působení vypadá pořád stejně, ale jaksi velmi záleží na tom, co zrovna počítáme. Potom se silně změní i ona konstanta. (Pochopitelně se v těch papírech drží zavedené konvence a píše se F=k * Mm/r^2 nebo F=k*Q1*Q2/r^2 ale i tak to pokaždé řádně nadefinují.)
Stejně tak se v té matematice nadefinuje grupa a operátory (těleso) a až potom pokračuje samotný text.
Je to hezké, jak se snažíte. Když už jsme tedy u toho, jak "minipočítač" je hrozně zásadní, zaběhnutá a ucelená terminologie, tak mi tedy pojem "minipočítač" přesně definujte.
Všechny ostatní argumenty jsou jen o tom, že někdo komolí přesně definovanou věc, případně udělá překlep.
Výraz "minipočítač" je podle mne vágní a mlhavý termín pro počítač, který byl ve své době menší než nějaký standard. To je asi jako kdybych si udělal označení MnohoByte - MnB s tím, že to přeci znamená na dnešní dobu hodně velkou kapacitu, dejme tomu tolik, co pojme středně velké datacentrum plné diskových polí. Když to přeženu, tak za 30 let to může být kapacita úložiště lowendového počítače. Pak opět nastane "tohle není žádný MnohoByte, vždyť se mi tam sotva vejdou fotky z dovolené" - "ale je, vždyť je to v oboru zaběhnutá a jasná terminologie. Nemůžete to použít pro dnešní představu velké kapacity."
"Když už jsme tedy u toho, jak "minipočítač" je hrozně zásadní, zaběhnutá a ucelená terminologie, tak mi tedy pojem "minipočítač" přesně definujte."
Nevím, proč bych to měl dělat, já tento výraz nepoužil. A když píšu jakýkoliv článek, snažím se veškeré informace specifikovat buď odkazem na wiki, nebo odkazem na dokumentaci daného projektu.
"případně udělá překlep"
Těch překlepů je nějak moc a jsou si příliš podobné.
Článek ale pouze říká, že minipočítač je označení historicky užívané pro určitou třídu počítačů s tím, že v dnešní době toto označení a rozlišení pozbývá významu. Stále mi to ale nevysvětluje to "hrozné pohoršení", že někdo používá výraz, který měl historicky nějaký význam pro něco jiného významu, co to ale v tuto chvíli dobře popisuje.
Jsme opět u toho samého. Když si přečteš Babičku od Boženy Němcové, také tam bude ona slavná věta, že Babička š****a po světnici, ale nikdo se nebude vztekat nad dnešním významem. :)
:D Je fakt, že se hádáme o, jak to slušně říct...
Já význam slova, ani ten historický nepopírám. (I když to za nějakou ultrapevnou a zásadní terminologii nepovažuju.) Pouze mě přišlo poněkud vtipné a zbytečné popotahovat autora, že ho použil v dnešní době výstižnějším významu. Howgh.
to ale neznamena ze slovo a jeho vyznam vytesame do kamene a uz nikdy se to nezmeni, stava se ze u nekterych slov, ze se vyznam zmeni, jina slova uplne zmizi a naopak obevi se nova to je vyvoj jazyka
a co se konvenci tyka tak ty take podlehaji zmenam mozna to neni v radu let ale podlehaji
nekdy to lpeni na minulosti ma vyznam, ale u minipocitace tomu tak zcela jiste neni, vsichni teda ocividne az na par lidi vi o cem je rec, no a tech par se proste "musi" prizpusobit nam vetsine
nekde jsem cetl ze prumerna doba zastarani informace v oboru it je 5let, z cehoz vypliva, ze si to co pet let muzeme prevorat, pisu muzem protoze to jak se veci vyvijeji ovlivnujeme my vsichni
Zrovna fyzikove jsou v udrzovani nesmyslu mnohem horsi nez IT. Proc proud tece od + do -, kdyz temer vsude je proud pohybem eletronu, ktere se pohybuji opacne? Proc jsou vsude mraky konstant misto toho, aby byly jednotky zvoleny tak, aby jich nebylo treba? Protoze si to tak vymysleli v roce nebrec a nechteji si to zmenit.
Protože elektron má záporný náboj. To by pak sice proud tekl z mínusu do plusu, ale zařízení by mělo odběr -2A a spotřebu -10W.
Konstanty jsou ve vzorcích, ne v jednotkách. To je účel. Aby 1 Tesla = 1 Amper * 1 metr. Že pak ve vzorcích musíte používat divné konstanty je to menší zlo, než kdyby 1 T = 0.156526 A * m.
> To by pak sice proud tekl z mínusu do plusu, ale zařízení by mělo odběr -2A a spotřebu -10W.
Ne, tohle přece změnou dohodnutého směru proudu taky otočíš.
> To je účel. Aby 1 Tesla = 1 Amper * 1 metr.
A to by snad v soustavě přirozených jednotek nešlo?
> než kdyby 1 T = 0.156526 A * m.
Prostě bys to definoval aby tam byly všude jedničky.
Podle mě je ten důvod že ty přirozené jednotky jsou často neprakticky malé/velké. Ale kdyby se to dělalo znova bylo by fajn dát tam nějaké mocniny desítky.
Pokud jste si nevšiml tak jednotky SI tak jak chcete zvolené jsou: základní nemají žádnou pevnoi souvislot (1kg = 1l vody ale ne železa nebo vzduchu). A ty odvozené jednotky SI jsou prakticky všechny zvolené tak jak chcete. Vámi nenáviděné konstanty platí pro konkrétní prostředí (třeba právě hustota. Nebo hmotnost země (převod gravitačního zrychlení na sílu), a tak podobně.). Vedle odvozených jednotek SI jsou tu ještě tradiční jednotky, ale ty zrovna fyzici zas tak moc nepoužívají.
Ono by to stejně nešlo, protože příroda to jaksi zařídila tak, že základní přírodní konstanty jsou všechno jiné než dobře dělitelná čísla. Takže bys sice mohl mít některé jednotky krásné a ucelené, ale jiné by ti vystřelily někam dopryč stejně jako dnes. Stejně by ses těch konstant nezbavil.
Potom by to chtělo pokecat s tím, kdo tento Vesmír vymyslel a ten by ti třeba vysvětlil, že vesmír z hezkými parametry by zase nefungoval nebo něco takového. Navíc, ať děláš co chceš, stejně ti zůstanou věci jako pi, e, sqrt(2), phi apod. Takže jsi s těmi hezkými jednotkami stejně víš kde.
Zrovna fyzikové nemají žádný problém si nadefinovat jednotky nové ;-)
Angstrom, aby se lépe počítalo v rozměrové škále atomů. AU aby se dobře počítalo v rozměrech Sluneční soustavy, energie je sice obvykle v Joule, ale v určitých případech se mnohem lépe počítá v eV a když se dá c = 1, tak i hmotnost (eV/c^2) lze normálně měřit v eV. Takže máš jednu jednotku na kde co.
"Proc proud tece od + do -, kdyz temer vsude je proud pohybem eletronu, ktere se pohybuji opacne?"
Protože elektron má záporný náboj. Kdyby měl elektron kladný náboj, tak by zase bylo potřeba prohodit náboje kvarků a tím i dalších složených částic.
Jinak brzdil bych tím téměř všude. V elektrolytech se pohybují ionty, a ty jsou jak kladné tak i záporné. Elektřina se většinou vede jako střídavý proud, kde není potřeba řešit, kudy se co pohybuje (protože se ve skutečnosti pohybuje pole a nikoliv elektrony) a spíš se to bere od zdroje k spotřebiči.
"Protoze si to tak vymysleli v roce nebrec a nechteji si to zmenit."
Viz výše. Fyzikové si jednotky nadefinují jak je zrovna potřeba, aby se to lépe počítalo. Když se zavedou vhodné operátory, tak se jak OTR, tak kvantovka dá napsat na jeden tácek pod pivo a relativně snadno se s tím počítá.
Tak měl jsem na mysli toto:
http://upload.wikimedia.org/math/b/3/f/b3f14edb49fd763ec19df7dcf1ff087e.png
(Koukám, že tam strčili i kosmologickou konstantu.) Ono je samozřejmně otázkou, co z OTR vybrat jako popisek na tričko. Když má STR E=mc^2, tak toto je dostatečně krátké také.
Vzoreček bez vysvětlivek teorii nedělá (to už je pak lepší nějaká ikonka/symbol, než ten vzoreček). Ale na malý počet pivních tácků (možná i na ten jeden) se dá jakž takž vysvětlit princip lorenzových transformací, tedy zkracování délek a času, skládání (sčítání) rychlostí a z toho plynoucí nedosažitelnost rychlosti světla.
No, tak tady je článek o tom, proč to nedělat:
http://amasci.com/miscon/eleca.html
Ten clanek je nazorna ukazka zkostnatelosti fyziku. Nikdo jiny by si nevymyslel stranky nesmyslnych duvodu na obhajobu spatneho konceptu. Cely ten clanek shrnuje sam sebe do bodu, ktere by pri zmene konceptu udajne budily zmateni:
All electric currents are flows of electrons. Wrong.
"Electricity" is made of electrons, not protons. Nope.
Electrons are a kind of energy particle. Wrong.
"Electricity" carries zero mass because electrons have little mass. No.
Positive charge is really just a loss of electrons. Wrong.
Positive charge cannot flow. Totally wrong.
To create "static" charge, we move the electrons. Not always.
Proc by si clovek pri konceptu, ze elektron ma kladny naboj, zacal napriklad myslet, ze proud nemuze byt tvoren pohybem iontu, kdyz pri zapornem naboji elektronu si to nemysli?
Cloveku, ktery uz vi, ze je proud tvoren pohybem iontu, nevadi, kdyz ma elektron zaporny naboj.
Dulezitejsi ale je ta cast, ze elektricky zdroj "netvori" elektrony, ktere pak probehnou celym obvodem az zpet ke zdroji. Elektrony v kovu, nebo ionty v kapaline pouze tvori cosi jako elektricke fluidum, umoznujici tok elektrickeho proudu.
A take je dulezite, ze proud se neda primo pocitat nabojem (zminuje tam ze Ampers are not Coulombs), ten samy proud jaky odpovida prenosu urciteho poctu elektronu (na urcitou vzdalenost), odpovida prenosu uplne jineho poctu (zaporne) nabitych iontu (na tu samou vzdalenost). Takze ve vztahu mezi nabojem a proudem je stejne konstanta materialu, a ta v pripade prenosu zaporne nabitych castic je holt zaporna.
To co tady někteří předvádíte je úsměvné.
Ale je to cool, tak si to užijte :-)
Že jste se vy rozhodl zrušit minipočítače a přivlastnit si pojem pro "kdo ví co všechno" ještě neznamená, že ze světa zmizely.
Někde ty klasické dokonce pořád běží. Kupříkladu US Army, pokud vím, v některých systémech řízení stále udržuje a provozuje stará PDPčka podle hesla - když to funguje, nehrab do toho.... Jsou i firmy, které se živí dodávkami náhradních komponent do těchto mašin. Jak je tedy budeme nazývat, když jste, z omezeného rozhledu, stanovil, že minipočítač je teď jednodeskové mikro?
Poridte si uz konecne to vysnene ZX Spectrum a dejte pokoj. Tohle lpeni na nesmyslech je opravdu zbytecne. S Vasim pristupem by Vam velmi rychle dosly volna slova v jazyce.
Vzdyt preci mame SIM, mini SIM, micro SIM, nano SIM... za chvili uz to bude uplnejevicnejmensiSIM apod. a pak se nekdo nastve a rekne, a dal to bude jen SIM, cim Vas pripravi na brutalni vykolejeni ze zazite terminologie, byt budete ve svych 80letech posledni.
Jazyk nemuzete lidem nadiktovat na 100let, holt se Vy lingvisti musite smirit s tim, ze se obecne vyviji podle jeho uzivatelu - to jest lidi. Tehda byly salove pocitace a mini pocitace, dneska mame misto salovych pocitacu normalni osobni krabice/krabicky, takze mini je opet mensi nez standard.
Jenže těmi, kteří "se diví" jste právě vy. Příčina tkví v omezeném rozhledu.
A tak si upravujete některé pojmy, aby lépe zapadaly do toho, na co jste si, díky nedostatku informací, zvykli.
Většina lidí s praxí v oboru s pojmem minipočítač problém nemá. Jeho "nový význam" uměle vytvořil IT bulvár.
Ale říkejte si jednodeskovému mikru jak chcete - klidně třeba Abacus.... :-)
Nu když si toto přečtu a vezmu v potaz, že angličtina tvoří drtivou většinu významů s kontextu ne jako čeština dle významu slov, tak mě vychází, že asi anglicky umíte, ale fakticky proč se co říká nevíte, ale sebevědomí takové, že znovu tvoříte ustálené názvosloví.
Já znal podobné "frajery" na VŠ podobně vysvětlovali fyzikářce, že odstředivá síla existuje a nesogázali pochopit, že je vyhodila, protože ji nezajímal "slangový výraz" pro určitý směr dostředivé strany.
Ale taky si stěžovali, že svět se mění proč to či ono, a přitom ukazovali jenom svoju hloupost...
Já mám praxi v IT 10 let, zabývám se tím 20+ let, a RPI bych za mini počítač považoval, dokud jsem si nepřečetl tuhle diskusi. S pojmem většina bych bez provedení výzkumu neoperoval.
IT je neuvěřitelně rozsáhlý obor a lidé s "praxí v oboru" jsou velmi různí s různým spektrem informací ve své dutině lebeční. Všechno se nám do hlavy nevejde a obvykle nejlépe umíme tu oblast, ve které pracujeme, v ostatních více či méně zaostáváme. Z tohoto pohledu mají podle mne omezený rozhled všichni. To není nedostatkem informací, to je naopak přemírou informací a tím, že si prostě musíte vybírat, co do své hlavy nalejete a co necháte být.
V oblasti minipočítačů dnes určitě většina lidí s praxí v oboru nepracuje. Ostatně, zatímco já jsem se ve své praxi s minipočítači nesetkal, takových bulvárně nazvaných "mini PC" vlastním 5ks.
Dřívější sálové počítače nejsou v žádném smyslu srovnání totéž co dnešní osobní krabičky. Sálové počítače existují stále. Minipočítače existují stále. Přidaly se další kategorie zařízení. Pojmenovávat je stejně jako úplně jiné kategorie, a to ještě na odborném fóru, je poněkud nešťastné a do budoucna to přinese pouze zmatky.
Taky mne to napadlo, ale byli jste rychlejší.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Pdp-11-40.jpg/220px-Pdp-11-40.jpg