Než se podíváme na odlišnosti jednotlivých modelů, pojďme si nejprve ujasnit, co mají společného. Základním jmenovatelem je velmi nízká cena, která obvykle nepřesahuje 50 dolarů (aktuálně cca 1300 Kč). Té je dosaženo zejména tím, že se zařízení prodávají pouze jako samostatná výpočetní deska s konektory. Úložiště a případně krabička jsou v režii uživatele. Kladem těchto zařízení je také velmi nízká spotřeba pohybující se v jednotkách wattů.
Dalším kritérium je takové, že by se nemělo jednat o čistě vývojové desky. Jistě, Raspberry Pi a jeho příbuzné lze jako vývojové desky použít, nicméně stejně tak je lze bez větších problémů proměnit v desktopový počítač nebo multimediální centrum. Jedná se zkrátka u univerzální minipočítače, které dokáží zastat široké spektrum úloh. Každý se však hodí na trochu něco jiného, o čemž si povíme v tomto článku.
Raspberry Pi: ověřený univerzál
Éru univerzálních minipočítačů odstartoval Raspberry Pi před třemi roky a stále oboru vévodí – nedávno zaznamenal už pět miliónů prodaných kusů. Prodejní čísla dalších minipočítačů sice neznáme, pravděpodobně se však budou pohybovat řádově níž. Právě popularita je jednou z hlavních předností Raspberry Pi. Je pro něj k dispozici řada linuxových distribucí a návodů, díky kterým s Raspberry Pi může pracovat i průměrný uživatel počítače. Takové návody nejednou vyšly i knižně.
Před několika týdny byla uvedena nová generace Raspberry Pi 2, která přinesla zejména vyšší výkon. Díky čtyřjádrovému procesoru BCM2836 o taktu 900 MHz by měl být 3–6× rychlejší, takže už ho lze použít i jako klasický desktop pro internet, dokumenty a multimédia. To teoreticky bylo možné i u první generace, ale rychlost systému byla mizerná a v praxi to asi používal málokdo.
Raspberry Pi dlouhodobě vede v oblasti multimédií. HDMI výstup a slušná grafická akcelerace si o to říkají. Pro zprovoznění multimediálního centra lze nasadit distribuce jako Kodi (dříve XBMC) nebo z něj odvozené OpenELEC, které se zaměřuje právě na minipočítače. Už první generace Raspberry Pi zvládla přehrávat video ve Full HD, s dvojkou je ale podstatně rychlejší procházení nabídek či načítání náhledů.
cena | 35 dolarů |
čipset | Broadcom BCM2836 |
CPU | ARM Cortex-A7 (4 jádra, 900 MHz) |
GPU | Broadcom VideoCore IV |
operační paměť | 1024 MB |
úložiště | MicroSD |
obrazový výstup | HDMI 1.4 |
zvukový výstup | 3,5 mm jack |
USB | 4× USB 2.0 |
ethernet | až 100 Mbit |
Banana Pi: to pravé pro datové úložiště
U minipočítače se také nabízí možnost použít jej jako NAS server. To v případě Raspberry Pi samozřejmě je možné, ale určitě ne ideální. Rychlost přenosu je značně limitována připojením externího disku přes USB 2.0 a dále pouze 100 Mbit ethernetovým portem. Právě tyto nedostatky řeší Banana Pi.
Banana Pi se může pochlubit rovnou gigabitovým ethernetovým portem a kromě USB také konektorem SATA 2.0, který lze využít pro přímé připojení disku. Pokud k obsahu úložiště chcete přistupovat pouze vzdáleně přes internet, rozdíl oproti Raspberry Pi se vzhledem k omezující rychlosti připojení moc neprojeví. V lokální síti je to ale jiná písnička. Zde byla reálně naměřená přenosová rychlost až sedmkrát vyšší.
Čipset Allwinner A20 (dvě jádra ARM Cortex-A7 o taktu 1 GHz) byl oproti první generaci Raspberry Pi svižný, ale v konkurenci druhé už neobstojí. Brzy by proto měl být uveden druhý model (M2), který bude výkonově srovnatelný s Raspberry Pi 2, možná i o něco lepší. Velkou výhodou bude i integrovaný vysílač WiFi. Banana Pi M2 rozhodně může být Raspberry Pi 2 zdatným vyzyvatelem, rozhodne ale cena. Druhý model bohužel nenabídne SATA konektor, takže původní Banana Pi zůstává pro NAS nejlepší volbou.
cena | 35 dolarů |
čipset | Allwinner A20 |
CPU | ARM Cortex-A7 (4 jádra, 900 MHz) |
GPU | Broadcom VideoCore IV |
operační paměť | 1024 MB |
úložiště | MicroSD, SATA 2.0 |
obrazový výstup | HDMI |
zvukový výstup | 3,5 mm jack |
USB | 2× USB 2.0 |
ethernet | až 1 Gbit |
BeagleBone Black: s vývojářskou výbavou
Výrobce vývojových desek BeagleBoard na Raspberry Pi odpověděl modelem Black. Přestože lze Black určitě označit za minipočítač, zaměřením je to spíš vývojová deska. Vývojáři mají možností nespočet, Black obsahuje sběrnice I²C (3×), CAN a SPI, 65 GPIO pinů, 5 sériových portů, 8 PWM výstupů, 7 analogových vstupů a 4 časovače. Cena tohoto kousku je stanovena na 49 dolarů.
Právě množství vstupů a výstupů zůstává zásadní konkurenční výhodou BeagleBone. Z hlediska výkonu toho BeagleBone nemůže moc nabídnout. Výkon jednojádrového procesoru AM3358 už ve srovnání s novou verzí Raspberry Pi neobstojí. A co se týče grafického čipu, tak ten byl slabý už ve srovnání s prvním Raspberry Pi. Tohle zkrátka není zařízení pro multimédia, čímž se výrobce ani netají. Přes HDMI dokáže doručit rozlišení nejvýše 1280×1024 a nemá ani zvukový Jack.
BeagleBone však dokáže potěšit integrovaným eMMC úložištěm (známe např. ze smartphonů). To má kapacitu 4 GB, což sice není moc, ale ani málo. Pohodlně se sem vejde skromnější linuxová distribuce s trochou uživatelských dat. SD karty obecně jsou poměrně problematické v tom, že se relativně rychle opotřebovávají. U eMMC by opotřebení zápisem mělo být nižší.
cena | 49 dolarů |
čipset | Texas Instruments AM3358 |
CPU | ARM Cortex-A8 (1 jádro, 1000 MHz) |
GPU | PowerVR SGX530 |
operační paměť | 512 MB |
úložiště | 4 GB eMMC, MicroSD |
obrazový výstup | Micro HDMI |
zvukový výstup | pouze v rámci HDMI |
USB | 2× USB 2.0 |
ethernet | až 100 Mbit |
Odroid-C1: když jde o výkon
Prvním z větších konkurentů Raspberry Pi byl Odroid. Prostřídalo se už několik modelů a ten nejnovější – C1 – má určitě co nabídnout. Na první pohled se od Raspberry Pi liší jen minimálně. S konektory je na tom téměř stejně, až na to, že nemá Jack, ale naopak se může pochlubit gigabitovým ethernetem. Odroid-C1 je také z velké části kompatibilní s příslušenstvím pro Raspberry Pi.
Tento minipočítač se snaží zaujmout vysokým výpočetním výkonem – ve většině benchmarků s nezanedbatelným rozdílem předčí i Raspberry Pi 2. Vděčí za to čipsetu Amlogic S805 s čtyřjádrovým procesorem o taktu 1,5 GHz. U grafického výkonu je srovnání poněkud komplikovanější. Nejdůležitější je, že si Odroid-C1 poradí s akcelerací FullHD videa, a to i v novém náročnějším formátu H.265 (HEVC). Licence jsou zdarma přibaleny k zařízení.
Přihlédneme-li k ceně, která je stejná jako u Raspberry Pi (35 dolarů), jedná se o velmi atraktivní zařízení. A to zejména v případě, pokud ho budete chtít používat jako desktopový počítač. Odroid-C1 nabídne slušný výkon a také oficiální podporu Ubuntu 14.04 a Androidu 4.4 KitKat. Ano, je to tak – tato novinka od Odroidu má lepší poměr cena/výkon než malinová legenda.
cena | 35 dolarů |
čipset | Amlogic S805 |
CPU | ARM Cortex-A5 (4 jádra, 1500 MHz) |
GPU | Mali 450 MP2 |
operační paměť | 1024 MB |
úložiště | MicroSD |
obrazový výstup | Micro HDMI |
zvukový výstup | pouze v rámci HDMI |
USB | 4× USB 2.0 |
ethernet | až 1 Gbbit |
Vybírejte podle konkrétního nasazení
Raspberry Pi nebylo pokořeno a zřejmě jen tak nebude. Papírově nemusí být nejlepší, ale v jeho prospěch hovoří široká komunita uživatelů a podpora z nejrůznějších stran. To je odměna za to, když jste první. Druzí to vždy mají podstatně těžší. Obecně bych Raspberry Pi doporučil těm uživatelům, kteří nemají konkrétní cíl a chtějí si hrát – tedy pardon – experimentovat. Pokud však pro minipočítač pořizujete pro konkrétní účel, určitě se poohlédněte i jinde.
Každé z představených zařízení je v určitém ohledu lepší než Raspberry Pi. Banana Pi skvěle poslouží jako NAS, BeagleBone množstím vstupů a výstupů uspokojí pokročilejší vývojáře a Odroid se zase hodí na desktop. To jsou jen ty nejzákladnější varianty, možností nasazení je samozřejmě spousta a rozhodovat mohou na první pohled nicotné detaily.