Dnes už jsou sidescrollingové střílečky pomalu mrtvým žánrem. Objevují se převážně na konzolích jako levné arkády, přitom je tento koncept extrémně zábavný i po letech. V roce 1996 vyšel jeden z povedenějších titulů jménem Stargunner, který byl později – kolem roku 2005 – uvolněn zdarma. Nyní ho po letech přináší digitální distribuce GOG.com v optimalizované verzi i pro moderní operační systémy včetně Linuxu.
O co ale v sidescrollingových střílečkách vlastně jde? Většinou ovládáte nějakou vesmírnou loď, která se neustále žene vpřed a z několika směrů na ni útočí nepřátelé. Ti navíc neoplývají téměř žádnou umělou inteligencí a chovají se pořád stejně. Během chvíle se tak naučíte, že ta zelená kolečka rychle rotují kolem dokola, že červené lodě střílí a žluté po výbuchu vystřelí do všech stran projektily. Na vzniklé situace se pak snažíte co nejefektivněji reagovat a za ničení, pokud možno co nejrychleji a bez přestávek, získáváte body.
Ve vodě i vesmíru
Stargunner je přesně tímto typem stříleček. Obsahuje ale několik poměrně originálních prvků. V první řadě budete bojovat ve více prostředích. Úrovně tak nebudou tvořeny pouze vesmírným vakuem, ale s nepřáteli se utkáte třeba i v hlubokém oceánu. Také nejde vždy jen o ničení. V některých úrovní musíte kromě kosení záporáků zachraňovat i ztroskotané kosmonauty. Ne, že by se hratelnost vždy nějak drasticky změnila, ale tyhle drobné detaily pomáhají k tomu, aby titul nesklouznul rychle do stereotypu, jak u těchto žánrovek často bývá zvykem.
Hra je sympatická i v tom, že si můžete velmi snadno určit strategii, jakou budete postupovat. Na začátku mise si můžete zakoupit různé zbraně a další nezbytné komponenty lodi. Modifikace plavidla je ve vzdálenějších úrovní přitom životně důležitá. Zpravidla si můžete zvolit dvě unikátní zbraně, u kterých rozhodnete i o jejich umístění a také si vybíráte pohon. Největším nepřítelem je ale klasicky nedostatek financí. Pokročilejší moduly vám často pořádně vyluxují peněženku a nasbírat dostatek peněz není snadné.
Silně návykové
Samotná hratelnost by se pak dala popsat jedním slovem jako „návyková“. Tempo titulu je velmi rychlé a často si nemáte příležitost ani odpočinout po namáhavém souboji a už se k vám řítí další výzva. Úrovně bývají také poměrně krátké. Opakování tak tolik nebolí a rychleji se dostanete k výzvě v podobě silnějšího protivníka.
Úrovně jsou pak prošpikovány bonusy, jejichž sbírání vám usnadní kosení nepřátel či zlepšují aktuální výdrž. Tyto posilovače padají buď ze zabitých nepřátel, nebo je naleznete v tajných skrýších. Ty vypadají jako třpytící se body ve vesmíru, pokud jimi ale prolétnete, dostanete celou řádku bonusů, proto se vyplatí mít oči neustále v pozoru. Vypadlé bonusy se projevují i vizuálně. Loď po sebrání začne třeba střílet silnějšími lasery.
Slušná podívaná
Po audiovizuální stránce to z důvodu stáří hry není už žádná sláva. Určitě by bodla možnost zvýšit rozlišení. Na druhou stranu vás rytmická hudba v pozadí udržuje neustále ve varu a vlévá vám do krve vražedný zápal. Okolní efekty se ale bohužel často opakují. Poslouchat pořád stejné výbuchy může po chvíli trochu vadit.
Hra je také poměrně složitá. Na začátku kampaně si sice můžete zvolit obtížnost, ale i ta nejlehčí je prostě dost tuhá. Někomu také může vadit neustálé opakování misí, kterému se člověk díky častému umírání, asi prostě nevyhne. Na druhou stranu je před vámi alespoň slušná výzva a není nic lepšího, než když tu pekelnou misi, ve které vás zabíjela neustále ta samá loď, zvládnete a vítězoslavně hrubou mluvou ponížíte svého soka.
Závěr a konečné hodnocení
Stargunner je stará dobrá sidescrollingová střílečka. Pokud si chcete připomenout zlaté časy tohoto převážně konzolového žánru, neváhejte ani minutu. Proč taky? Hra se dá sehnat zdarma a díky optimalizaci z distribuce GOG běží skvěle i na nových sestavách s moderním operačním systémem. Takže – obrňte se trpělivostí a nažhavte motory!
Výhody
- Hratelnost
- Návykovost
- Zajímavé prostředí
Nevýhody
- Větší obtížnost
- Zastaralá vizuální stránka