Ubuntu 22.04 LTS přejde na POWER9
V rámci platformy PPC64EL už příští vydání Ubuntu, tedy verze 22.04 LTS Jammy Jellyfish, nebude podporovat starší architekturu POWER8. Bylo rozhodnuto, že minimem odteď bude (i s ohledem na GCC 11) architektura POWER9, informuje Matthias Klose.
Jinými slovy, dosud byly build pro POWER cíleny jako -march=power8 -mtune-power9, zatímco od příští verze to bude prosté -march=power9. Architektura POWER8 se objevila před zhruba 7+ lety, nástupnická POWER9 před 4 lety a nyní pomalu přecházíme do éry POWER10. POWER8 poháněla úplně původní stroje Talos společnosti Raptor, následně Raptor přešel na POWER9 (případně základní desky BlackBird).
Na podpoře POWER8 v rámci stávajícího Ubuntu 20.04 LTS se samozřejmě nic nemění.
KDE nejen s opravami pro Ark a Dolphin
Linus Tech Tips oblažil před měsícem svých 14 miliónů odběratelů sérií videí, kde zkoušeli přejít na pár linuxových distribucí. Vzešla z toho mimo jiné řada připomínek vůči desktopovému prostředí KDE, které nyní projekt postupně řeší. Tyto opravy jsou částí prací posledních dnů, které můžeme výhledově očekávat v nových verzí jednotlivých prvků tohoto prostředí, jmenovitě pak jde mimo jiné o Ark a Dolphin.
Mezi novinkami najdeme vylepšení nástroje pro anotace ve Spectacle, který nyní umí i ořez, změnu velikosti, zpět/vpřed atd. (bude částí kImageAnnotator 0.6.0 a později pak v Spectacle 22.04). Aplet Počasí nyní nabízí výběr měst také z German Weather Service (DWD).
Tvůrci dále přinesli celou řadu vylepšení prostředí, například Gwenview vyhlazuje obrázky pro zvětšení až do 400% a teprve poté přejde na nevyhlazené zobrazení (tedy „kostičky“). Jednou ze změn funkcionality je nemožnost otevřít částečně stažené/nehotové soubory (s příponou .part), pokus o to vyhodí chybu (zrovna zde bych osobně ocenil možnost například stahovaná videa normálně otevírat, vždyť takové soubory umí třeba MPV či VLC bez potíží přehrávat, maximálně trochu drhe seekování).
Jinak když samotný Ark vytváří nějaký velký ZIP archív, je dočasně použit soubor s příponou .part, aby bylo ve správcích souborů jasně vidět, že jde o dočasný soubor.
Nově lze též měnit velikost okna Kalkulačky. V nastavení obrazovek a monitorů nyní KDE zobrazuje i sériová čísla monitorů, což se hodí v situaci, kdy má člověk před sebou více stejných modelů. Upraveno je uživatelské rozhraní appletu baterie a jasu, které je nyní srozumitelnější a také nastavení zvuku vypadá lépe.
Discover nově zobrazuje, odkud jsou stahovány jednotlivé aktualizace. Fanoušci velkých ikon ocení, že mohou mít desktopové ikony dvakrát větší než doposud.
To a vše další již tradičně shrnuje Nate Graham na svém blogu.
Stav webových prohlížečů na Debianu
Phoronix shrnuje komentář jednoho ze čtenářů, který chce zůstat v anonymitě, na téma neutěšeného stavu podpory webových prohlížečů v Debianu. Jednoduše řečeno, kdo chce aktuální prohlížeč, nemůže počítat s distribučními repozitáři.
Všechny současné, Debianem nabízené webové prohlížeče (Chromium, Firefox ESR, Falkon, …) mají různé bezpečnostní chyby a autoři těchto balíčků nejsou schopni je opravit. Chromium je zde nyní stále ve verzi 90 se spoustou bezpečnostních chyb. Debianí Wiki jednoduše doporučuje použít jiný prohlížeč. Uživatelé Chromia nejsou ani nijak upozorněni, že jejich prohlížeč je děravý.
Oficiální prohlížeč Debianu, tedy Mozilla Firefox ve verzi ESR, je zde ve staré verzi 78.x (mimochodem už i podfinancovaná Mageia nějakou dobu používá 91.x). Ta už není udržována ani samotnou Mozillou. Přechod Debianu na verzi 91.x se nedaří, uživatelé hlásí věci jako že prohlížeč zamrzá apod.
Jeden z komentářů přichází s možným vysvětlením: Firefox 91 ESR už nepoužívá OpenGL GLX, místo toho se přešlo na EGL, nicméně EGL potřebuje balíček Mesa minimálně ve verzi 21.x a Debian Stable nabízí jen Mesa 20.3.5. Podobně špatně je na tom v Debianu i Mozilla Thunderbird.
Další prohlížeče dostupné v repozitářích stabilní řady Debianu, tedy třeba Falkon, nedostaly bezpečnostní opravy už dlouhou dobu. Uživatelé Debianu Stable tak mohou sáhnout maximálně po binárních buildech Firefoxu či Chrome (zde ale může tak jako tak drhnout ona podpora EGL), případně je tu Opera.
Komunita chce, aby Intel otevřel Programmable Services Engine (PSE)
V SoC rodiny Intel Atom x6000E Elkhart Lake najdeme vedle běžných x86 CPU jader také doplňkové jádro ARM Cortex-M7, které plní funkci tzv. Programmable Services Engine (PSE). Výhodou PSE je možnost větší kontroly nad strojem (zdali jde o podobná zadní vrátka jako Management Engine, ponechme nyní stranou), nevýhodou pak skutečnost, že Intel jeho podporu realizuje jen a pouze uzavřeným binárním firmwarem.
Jelikož lze očekávat že se Programmable Services Engine objeví i v dalších budoucích produktech Intelu, vývojáři projektu Coreboot a další nadšenci do open-source vyzývají Intel, aby tento prvek svých procesorů otevřel. Pouhé poskytnutí některých nástrojů pro integraci s PSE není dostatečné. Zdali však výzva padne na úrodnou půdu, těžko nyní předjímat.
Introducing open firmware development model for the Programmable Service Engine's in Intel Atom x6000E Series – Loo Tung Lun from Open Source Firmware Conference on Vimeo.
Linux bude rychleji startovat na strojích s mnoha CPU jádry
Řadu týdnů se letos v rámci jádra upravuje mechanismus spouštění sekundárních CPU jader u x86_64 procesorů, kde by se výhledově mělo přejít na jejich paralelní spouštění. V tuto chvíli jde o práce zasahující stovky řádků kódu jádra a David Woodhouse z Amazonu k nejnovějším patchům dodává, že u něj jde (na zkušebním serveru s Intel Xeony) o zrychlení zhruba na 15násobek. Konkrétně s 96vláknovým strojem generace Skylake jde o zrychlení z 500ms na 34ms s nejnovějšími patchi.
Logicky lze předpokládat, že na novějších strojích Xeon Scalable či AMD EPYC s daleko více CPU jádry bude benefit ještě větší. Pozitivní vliv bude i u běžných desktop CPU, kde například u 28vláknového Haswellu bylo změřeno zrychlení ze 120ms na 49,5ms. Patche se přitom týkají jen x86, čili různých 128jádrových ARMů se netýkají. Uvidíme, kdy budou do jádra začleněny.
