Hlavní navigace

Stylistika (1): Levé adjektivní rozvití substantiva

Johanka Spoustová

Poslední dobou se ozývají hlasy, že si matfyzáci z Roota dělají vydavatelství svých diplomových prací. Vycházíme těmto čtenářům vstříc a přinášíme první díl nového 64dílného seriálu založeného na právě dokončované diplomové práci Počítačový modul stylistického korektoru češtiny. Dnešní díl je věnovám teoretickému rozboru levých adjektivních rozvití substantiva.

Levé adjektivní rozvití substantiva

aneb

Kabáty na ramínku

… že se tam k Ebíkovi příslušná kolegyně zpíjí do němoty.
Martin Pergel, 2003

Podnadpis kapitoly byl zvolen na počest oblíbeného příkladu prof. Panevové:

Příklad 1: Dívka rovná na ramínku vystavený kabát. ([2])

Levé adjektivní rozvití substantiva je ve většině případů stylisticky nevhodné a navíc je zdrojem následujících dvou možných problémů:

  1. vznik falešné větné dvojice (viz [4], s. 61–62)
  2. kumulace dvou předložek vedle sebe (viz [1])

(k oběma problémům viz též [5], s. 25–30.)

Příklad 1 patří do první skupiny, zlepšit jej lze přeformulováním na Dívka rovná kabát vystavený na ramínku. Do této skupiny patří i příklad 2, druhou skupinu reprezentuje příklad 3, u obou pomůže větu přeformulovat a rozvití přesunout za substantivum.

Příklad 2: … v několika kostelech jsem viděl ze stropu visící modely lodí. (Island, ostrov zrozený z ohně, dále jen Island)

Příklad 3: … v osmém týdnu dokázali zobrazovat okna v do C přeloženém interpretu… (Ro­ot)

Výsledný slovosled po úpravě

Odložíme nyní otázku, které konstrukce tohoto typu lze vůbec automaticky nalézt, a podíváme se na možnosti automatického návrhu opravy. Ty jsou bohužel (bez syntaktické analýzy) velmi omezené, neboť ačkoli v obecném případě se rozvití přesouvá přímo za rozvíjené substantivum, někdy je toto substantivum rozvito ještě zprava a naše rozvití se přesouvá až za toto pravé rozvití, jehož rozsah však není v našich silách automaticky rozpoznat, viz ukázkový příklad 4 z webové stránky neznámého motorkáře, kdy rozvití slibně se vyvíjející dokonce není kam přesunout (všimněte si i dalšího nevhodného rozvití ve druhé polovině věty):

Příklad 4: Po necelém kilometru chytám několik řádně vypasených masařek a taktéž ukončuji slibně se vyvíjející kariéru čmeláka slalomisty, který se po zdárném a bravurním průletu kolem brutálně smykem jedoucí škody Felicie zřejmě dostatečně nevěnoval řízení letu a mou přilbu zaregistroval příliš pozdě.

Pro úplnost uveďme, že v tomto příkladu problém falešné větné dvojice (ukončuji slibně) nevzniká, neboť se na Wackernagelově pozici jednoznačně přiřazuje slibně k rozvití za sebou. Tím si ale ten pěkný příklad nebudeme kazit.

Dalším problémem je slovosled přesunutého rozvití. Jde-li o typický případ předložkové skupiny rozvíjející adjektivum, bude za substantivem (a jeho případným pravým rozvitím) většinou následovat nejprve adjektivum a poté předložková skupina, ovšem najdou se i výjimky, kde lépe působí opačné pořadí. V následujícím příkladu jsou možná obě řešení a záleží na aktuálním členění.

Příklad 5: Mezi ně patří na ostrově oblíbené jaterníky. (Island)

Pokud bychom zdůrazňovali, že jaterníky jsou oblíbené na ostrově (a na pevnině nikoli), byl by na místě slovosled jaterníky oblíbené na ostrově, ovšem vzhledem k tomu, že o ostrově je celá kniha, a tudíž v této větě zmínka o něm nepřináší žádnou novou informaci, je vhodnější slovosled jaterníky na ostrově oblíbené.

Následuje několik příkladů ještě pikantnějších.

Příklad 6: Na rozdíl od u nás dříve běžně rozšířených značek motocyklů… (instrukce ÚAMK)

Příklad 7: Než jsem se nadál, měl jsem v dece zabalené jehně v ruce a ona ohřívala mléko. (Island)

Při formulování vhodné úpravy příkladu 6 se zapotí i zdatný stylista a v příkladu 7 zase úprava výjimečně zahrnuje i přesunutí rozvití v ruce (které rozvíjí sloveso) nalevo od substantiva (měl jsem v ruce jehně zabalené v dece). Tyto příklady snad již každého přesvědčí, že úpravu slovosledu skutečně nelze navrhnout automaticky.

Možnosti automatického nalezení

Automatické odhalení hranice levého adjektivního rozvití substantiva je bez syntaktické analýzy téměř nemožné, snadno jsme schopni rozpoznat pouze situace, kdy nevhodné rozvití způsobilo kumulaci dvou předložek. Ani zde však automaticky neodhalíme konec příslušného větného úseku (předložky mohou mít stejnou rekci, může se vyskytnout elipsa apod.).

Dalším speciálním případem je, když se rozvití vyskytuje na začátku věty a zprava je ohraničeno klitikou, která obvykle zaujímá Wackernagelovu pozici, tedy druhou ve větě. Nicméně při vyhledávání těchto podezřelých sekvencí dostáváme převážně případy, kdy předložková skupina rozvíjí spolu s adjektivem až substantivum, nikoli ono adjektivum. Tyto případy nelze s pouhou morfologickou analýzou rozlišit (na jaře příštího roku vs. na hlavu postaveného…).

Ostatní výskyty zkoumaného jevu nelze přesně ohraničit, zejména vinou falešných větných dvojic.

Závěr

Vzhledem k tomu, že závadnost zkoumaného jevu je v obecném případě diskutabilní a slovosledné úpravy jsou individuální, nelze automaticky zformulovat návod k opravě, ani kdybychom tento jev nalézt uměli. Se současnými prostředky lze automaticky odhalit pouze případy, které kumulují dvě předložky vedle sebe (čímž také prokazují svou závadnost), proto v těchto případech vypisujeme varování a doporučujeme (nikterak konkrétně) větu přeformulovat. U dvou předložek vedle sebe dáváme pozor na to, aby bylo předložkové čtení jednoznačné, a odfiltrujeme také některé předložky nevlastní, inspirováni prací [3].

V příští kapitole vás čekají zájmena a spojky v negativní klauzi, možná se dostane i na příslovečné spřežky.

Literatura

[1] Machová S.: Dvě předložky vedle sebe. In: Naše řeč 1, pp. 30–34, 2000
[2] Panevová J.: Funční styly a automatické zpracování jazyka. In: Česká slavistika. České přednášky pro XII. mezinárodní sjezd slavistů, Krakov 1998, Slavia, Slovanský ústav AV ČR, pp. 161–167
[3] Panevová J.: Existuje chyba v syntaxi? In: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Prof. M. Jelínkovi k narozeninám, Řada D3, 2003, 145–153
[4] Straňáková M.: Homonymie předložkových skupin v češtině a možnost jejich automatického zpracování, ÚFAL/CKL Technical report, 2001
[5] Uhlířová L.: Knížka o slovosledu, Academia, 1987

Celou práci si můžete stáhnout z CVS projektu NLTools (adresář nltools/cz/gcheck).

Našli jste v článku chybu?