Hlavní navigace

Tiskárny a plottery vyráběné v Československu

Pavel Tišnovský 4. 5. 2010

V dnešní části seriálu o architekturách počítačů se budeme zabývat, podobně jako v části předchozí, popisem periferních zařízení vyráběných v Československu. Dnes se zaměříme na tiskárny a především na plottery, jejichž návrh i výroba měly v ČSSR velmi dlouhou tradici začínající již u minipočítačů řady SMEP.

Obsah

1. Multifunkční periferní zařízení SP210T

2. Dvoujehličková tiskárna Gamacentrum

3. Československá tradice ve výrobě plotterů

4. Plottery Aritma COLORGRAF a Aritma MINIGRAF

5. Plottery řady XY 41×x

6. Ovládání plotterů XY 4130 a XY 4140

7. Tiskový formát HPGL – standard ve světě plotterů

8. Nejčastěji používané příkazy HPGL

9. Odkazy na Internetu

1. Multifunkční periferní zařízení SP210T

V předchozí části tohoto seriálu jsme si popsali některá známá periferní zařízení vyráběná v bývalém Československu, která byla určena pro použití s osmibitovými domácími i školními mikropočítači, a to jak počítači tuzemskými, tak i zahraničními – potřebné ovladače, redukce a konektory si uživatelé většinou doplnili sami). Mezi velmi rozšířená zařízení patřila i jednojehličková tiskárna BT-100. Tato tiskárna se prodávala buď jako samostatný výrobek (právě tak ji ostatně znala většina majitelů osmibitových počítačů), nebo se dodávala zabudovaná v datarekordéru Tesla SP-210 pod novým názvem Tesla SP-210T.

Obrázek 1: Pohled na horní a přední část datarekordéru Tesla SP-210T. Autorem této i mnoha dalších fotografií je Aleš Jílek, kterému tímto děkuji za poskytnuté materiály.

Samotný datarekordér SP-210 byl z konstrukčního hlediska podobný běžným kazetovým magnetofonům určených pro nahrávaní a přehrávání hudby. Navíc však bylo možné jeho základní funkce, tj. zejména převíjení, načítání dat i jejich záznam, ovládat přímo z počítače, takže se správným programovým vybavením byla práce s tímto datovým zařízením příjemnější než použití běžného „audio“ magnetofonu a v některých případech se podobala spíše komfortu obsluhy disketových jednotek (samozřejmě v závislosti na použitém programovém vybavení).

Obrázek 2: V horní části datarekordéru Tesla SP-210T je zabudována tiskárna BT-100, z níž je na této fotografii viditelný válec sloužící pro posun papíru, válec sloužící jako opora pro tiskovou hlavu a krycí plech sloužící zároveň jako podložka pro papír vysunovaný z tiskárny.

Datarekordér SP-210 se mj. vyznačoval i tím, že byl zabudován v poměrně velké skříni, ve které byl dostatek místa pro další součástky či přístroje. Některého z konstruktérů napadlo, že by se zbylé místo mohlo využít zabudováním tiskárny BT-100 přímo do těla datarekordéru, což se ukázalo jako poměrně úspěšné řešení, neboť se tím pro mnoho uživatelů vyřešily problémy se sháněním napájecího zdroje pro samostatnou tiskárnu BT-100. Samotné řídicí obvody obou zařízení (datarekordéru i tiskárny) byly od sebe oddělené, což mj. znamenalo, že byla zaručena kompatibilita mezi samostatnou tiskárnou BT-100 a „tiskovou částí“ SP-210T.

Obrázek 3: V horní části této fotografie můžeme vidět konektory určené pro ovládání tiskárny BT-100 zabudované do skříně datarekordéru SP-210T. Způsob zapojení těchto konektorů je stejný jako u původní BT stovky.

Obrázek 4: Konektory, přes něž bylo možné ovládat „magnetofonovou část“ datarekordéru SP-210T.

2. Dvoujehličková tiskárna Gamacentrum

Druhým tiskovým zařízením, které si v dnešním článku popíšeme, je populární tiskárna nazvaná Gamacentrum 01, která byla vyráběna v podniku Gama Milevsko. Na rozdíl od minule popsané tiskárny BT-100, která byla vybavena pouze jedinou tiskovou hlavičkou (samozřejmě se jedná o onen proslulý „hřebík“) a veškeré pohyby tiskové hlavy i válce pro posun papíru musely být synchronizovány počítačem, byla u tiskárny Gamacentrum použita poněkud odlišná konstrukce, která měla poměrně značný vliv na způsob ovládání této tiskárny z počítače. Jedním z rozdílů, kterých si každý hned všimne, je zdvojená tisková hlava – tato tiskárna totiž obsahovala dvě současně se pohybující hlavy, z nichž první tiskla na levou polovinu formátu A4 a druhá na polovinu pravou (to je poměrně značný rozdíl od některých jiných „dvoujehličkových“ tiskáren, které naopak stránku dělily na horní a spodní polovinu).

Obrázek 5: Tiskárny Gamacentrum byly vyráběny ve dvou barevných provedeních, které se od sebe odlišovaly i v některých konstrukčních detailech. Zde je zobrazena tmavá varianta.

Použití zdvojené tiskové hlavy samozřejmě vedlo k rychlejšímu tisku, ale na druhou stranu si toto řešení vyžádalo některé konstrukční úpravy, aby byl zajištěn kvalitní soutisk v polovině tištěné stránky (maximální šířky formátu A4). Pokud by totiž tiskové hlavy přejížděly na druhou polovinu stránky, objevil by se uprostřed vytištěného dokumentu tmavší pruh; pokud by naopak nedojížděly přesně na hranici, byl by uprostřed stránky proužek nepotištěné plochy (a každý si asi dovede přestavit, jak by tato chyba vypadala rušivě například při tisku obrázků). Z tohoto důvodu byly obě tiskové hlavy pevně umístěny na jednom vozíku, který zaručoval jejich konstantní vzdálenost a navíc byl vozík poháněn pomocí šnekového převodu, nikoli s využitím provázku a řemeničky, jak tomu bylo u tiskárny BT-100. Počítač dostával zpětné informace o pohybu hlavy opět s využitím optického snímání pohybu, tentokrát však nikoli poskytovaného kotoučem se zářezy, ale pomocí filmu se vzorkem. Tím bylo pevně dáno horizontální rozlišení tisku, které dosahovalo hodnoty 416 bodů (oproti 480 bodům u tiskárny BT-100).

Obrázek 6: Detail vozíku nesoucího dvojici tiskových hlav.

Taktéž pohyb papíru byl u tiskárny Gamacentrum řešen jiným způsobem než u tiskárny BT-100. Zatímco u BT-100 byl pohyb papíru realizován pomocí motorku synchronizovaného přímo počítačem, bylo u Gamacentrumu použito krokové relé. To má výhodu v tom, že ho není nutné nijak synchronizovat – počítač jen vyšle impuls a papír je posunut o jeden mikrořádek výše. Nevýhodou byla menší mechanická odolnost tohoto řešení, pomalé vysouvání papíru ve chvíli, když už nebylo co tisknout (form feed) a taktéž nemožnost změnit vertikální rozlišení, které zde bylo pevně dané výrobcem při návrhu krokového relé. Tiskárna Gamacentrum měla kvůli výše zmíněným konstrukčním rozdílům poměrně jednoduché ovládání – posun papíru byl realizován vstupním binárním signálem bez zpětné vazby. Jediným signálem, který byl veden zpět do počítače, byl signál nesoucí jak informaci o pohybu tiskového vozíku (obdélníkový signál), tak i o dosažení levého či pravého okraje strany (trvalá nula či trvalá jednička).

Obrázek 7: Světlá varianta tiskárny Gamacentrum 01.

3. Československá tradice ve výrobě plotterů

Pokud čtenář nabyl při čtení předchozích částí tohoto seriálu dojmu, že se v ČSSR navrhovaly a vyráběly elektronické výrobky, které nebyly konkurenceschopné se západní produkcí (to je pravda v případě osmibitových školních mikropočítačů), možná bude překvapen tím, že se v ČSSR vyráběly například velmi kvalitní plottery určené pro profesionální použití, které typicky tvořily součást grafických pracovišť spolu s počítači JSEP (Jednotný Systém Elektronických Počítačů) či SMEP (Systém Malých Elektronických Počítačů). Tyto plottery, ať již se jednalo o stolní zařízení (takzvané kreslicí stoly u nichž se pohybuje jen tisková hlava, nikoli papír či jiné médium), válcové plottery (papír je pevně upevněn na otočný válec) či plottery s papírem posouvaným v rovině, mnohdy svými technickými parametry překonávaly své zahraniční kolegy. Tato dlouholetá tradice ve výrobě plotterů se nakonec promítla i do nabídky mnohem levnějších a tím pádem i dostupnějších plotterů určených pro osmibitové domácí počítače.

Obrázek 8: Grafický komplex EC 7943 s kreslicími stoly DIGIGRAF, které můžeme vidět v pozadí.

Mezi velmi zajímavé plottery určené pro profesionály patřily i kreslicí stoly pojmenované DIGIGRAF. V minulosti bylo vyráběno několik modelů těchto plotterů; popišme si alespoň dva z nich. Model DIGIGRAFu pojmenovaný EC 7943–12 umožňoval tvorbu výkresů formátu A0 s krokem 0,01 mm a maximální rychlostí kreslení 750 mm za sekundu (ano – za jedinou sekundu se mohlo pisátko posunout o tři čtvrtiny metru). Kromě klasické kreslicí hlavy (rýsovacího pera) mohla být použita i rycí, řezací či pikýrovací hlava, takže je tento plotter všestranně využitelný – jak pro tvorbu technické dokumentace, tak i v samotné výrobě. Specialitou je také hlava určená pro světelnou expozici na fotocitlivou vrstvu (jde tedy o formu osvitové jednotky). Druhý model DIGIGRAFu nesoucí označení EC 7943–13 se od předchozího modelu lišil především větším tiskovým formátem – tisk je možné provádět na formát 2A0, přičemž většina ostatních parametrů zůstala zachována.

4. Plottery Aritma COLORGRAF a Aritma MINIGRAF

Zatímco kreslicí stoly popsané v předchozí kapitole byly určeny pro profesionální grafická pracoviště, která si mohla koupi těchto zařízení dovolit, byly v ČSSR vyráběny i další typy plotterů, jejichž cena byla dostatečně příznivá, aby si je mohli pořídit i menší organizace popř. jednotlivci. V minulé části tohoto seriálu jsme se již zmínili o plotteru Alfi sestaveného převážně z konstrukčních dílů ze stanice Merkur. Výrobou plotterů se však zabýval i podnik Aritma Praha, který se mezi uživateli stal známý zejména díky oblíbeným plotterům nazvaným MINIGRAF (0507) a COLORGRAF. Nejprve si popišme první model – MINIGRAF – který byl konstrukčně jednodušší a samozřejmě i levnější. Tento plotter, jehož autory byli Ing. Jan Sikora (ČSAV) a Jiří Kříž (ČVUT), dokázal kreslit jedním perem či jiným pisátkem na papír či fólii formátu A4, resp. na pás široký 210 mm (šířka formátu A4). Krok pera byl roven 0,125 mm s velikostí chyby 0,005 mm (jedná se o hodnotu udávanou výrobcem). Maximální rychlost posunu pera byla rovna osmdesáti milimetrům za sekundu.

Obrázek 9: Plotter MINIGRAF 0507 vyráběný v podniku Aritma Praha.

Pro kreslení bylo možné použít velké množství typů pisátek. Doporučována byla především rýsovací (tušová) pera a fixy, například typy KIN 0577, KOH-I-NOOR 4443, Centropen 1939, Staedtler 40T06-S či Staedtler 32T03-S. Uživatelé však používali i různé další kreslicí nástroje a dokonce plotter využívali, podobně jako minule popsané Alfi, po nasazení sondy s LED a fototranzistorem, pro digitalizaci obrázků. Druhým plotterem vyráběným v Aritmě Praha byl model COLORGRAF (typ 0512 a 0516). Tento plotter se od MINIGRAFU odlišoval především podporou většího tiskového formátu (A3) a taktéž tím, že bylo možné použít až osm typů per – buď se jednalo o pera různé barvy nebo tloušťky (v daný okamžik bylo možné kreslit pouze jedním perem, které si tiskový vozík sám „nabíral“ a opět ukládal do zásobníku – viz též desátý obrázek). Rychlost tisku se poněkud zvýšila z 80 mm za sekundu na 113 mm za sekundu. Tento plotter se díky podpoře většího formátu tisku i možností výběru pisátek při kreslení poměrně často používal v různých podnicích, a to dokonce i po nástupu počítačů PC. Vzniklo pro něj i několik ovladačů, například pro AutoCAD verze 9 a 10, OrCAD, T602 atd. Oba modely plotterů se využívají i dnes a to například při kreslení vodivých cestiček plošných spojů.

Obrázek 10: Osmiperový plotter COLORGRAF.

5. Plottery řady XY 41×x

Dalšími typy plotterů, se kterými se mohli uživatelé osmibitových mikropočítačů setkat, byly takzvané „grafické jednotky“ řady XY 41×x vyráběné v podniku Laboratorní přístroje Praha. Nabídka modelů řady XY 41×x byla velmi pestrá – od plotterů s minimem elektroniky, u nichž se o tisk musel starat přímo počítač, až k plotterům vybaveným interpretrem jazyka (resp. grafického formátu) HPGL. Prvními sériově vyráběnými modely řady XY 41×x byly typy XY 4130 a XY 4131, za jejichž vznikem opět stála dvojice Ing. Jan Sikora a Jiří Kříž. Ovládání těchto typů plotterů se příliš nelišilo od již zmíněného MINIGRAFu – jedním binárním signálem se volila osa (motorek), druhým směr posuvu, třetím se spustilo provedení jednoho kroku a čtvrtým zvednutí či spuštění pisátka. Pisátko se uchycovalo pomocí pružinového úchytu, na rozdíl od dalších modelů řady XY 41×x, kde se již používal šroubovací úchyt známý i ze zahraničních plotterů (mnohá rýsovací pera obsahovala závit o stejném průměru).

Obrázek 11: Model XY 4131 v barvách IQ-151.

Další modely plotterů pojmenované XY 4140 a XY 4150 se od svých předchůdců lišily především inovovanou skříní (oranžový či šedý plech byl nahrazen plastovým výliskem, skříň měla modernější tvar) a též odlišným způsobem uchycení pisátek k tiskové hlavě, které umožňovalo například snadné (a taktéž přesné) zašroubování rýsovacích per Centropen. Následoval model XY 4160, který byl zajímavý především zcela změněným způsobem ovládání – počítač namísto posílání příkazů přímo řídicích krokové motorky a tiskovou hlavu (spouštění a zvedání pera) mohl s plotterem komunikovat pomocí jazyka (formátu) HPGL, jímž se budeme podrobněji zabývat v následujících dvou kapitolách. Pro zpracování formátu HPGL i řízení tisku obsahoval plotter mikroprocesor a odlišné rozhraní, které (po nepatrných úpravách) umožňovalo připojení tohoto plotteru k velkému množství typů počítačů – od většiny osmibitových počítačů, přes Amigu a Atari ST až po počítače kompatibilní s IBM PC.

Obrázek 12: Plotter XY 4131 s nasazeným pisátkem a vytištěným demonstračním výkresem.

6. Ovládání plotterů XY 4130 a XY 4140

Ovládání prvních modelů plotterů XY 41×x bylo velmi jednoduché. Jejich elektronika totiž obsahovala pouze minimum součástek umožňujících provést v jednom okamžiku pootočení osy jednoho z motorků (jeden motorek ovládal pohyb papíru, druhý pohyb vozíku s kreslicím perem) a zvednout či naopak spustit pisátko. Veškeré řízení tisku bylo ponecháno na počítači, takže záleželo pouze na programátorech, jak kvalitní tiskový algoritmus se jim podaří vytvořit – jejich cílem bylo minimalizovat časově zdlouhavé přesuny po kreslicí ploše, takže bylo výhodné vykreslované tvary (krátké úsečky) sdružovat podle toho, v jaké oblasti výkresu se nachází. Nejlepší bylo tisknout na sebe navazující úsečky skutečně ihned za sebou bez zvedání pisátka, což vedlo například k úpravám znakových sad, které obsahovaly pro plottery typická „hranatá“ písmena (bez oblouků) vykreslovaná většinou pouze jedním tahem či jen několika málo tahy; viz též „plotterový“ font zobrazený na následujícím obrázku.

Obrázek 13: Typický „plotterový“ font.

Samozřejmě, že bylo možné vykreslovat písmo i mnohem hezčími fonty, ovšem rychlost tisku a mnohdy i jeho kvalita rapidně klesala s rostoucím počtem vektorů, ze kterých se jednotlivé znaky skládaly (kvalita poněkud paradoxně klesala kvůli nedostatku času na zaschnutí inkoustu či tuše). Počítač, který se k plotteru připojoval přes šestipinový či častěji sedmipinový kulatý konektor, mohl ovládat první modely plotterů XY 41×x pouhými čtyřmi dvoustavovými (bitovými) signály, jejichž popis je uveden v následující tabulce:

Pin číslo Název signálu Význam
1 PEN zvednutí či spuštění kreslicího pisátka
2 STEP jeden krok motorku
3 X/Y volba osy (motorku) – horizontální či vertikální
4 +/- volba směru pohybu – krok vpřed či vzad
5 READY zpětný signál od plotteru do počítače o připravenosti na příkazy (ovládání spínačem)
6 GND signálová zem

Povšimněte si, že kvůli použitému způsobu volby osy (motorku) nebylo možné tisknout úsečky se sklonem 45° tak, že by se současně otáčely oba motorky. Namísto toho se tyto úsečky tvořily pomocí malých „schodečků“, přičemž se využívala určitá setrvačnost vozíku, díky níž se „schodečky“ poněkud vyhladily (připomeňme, že krok těchto plotterů byl pouhý 0,1 mm). Taktéž to znamená, že kreslení šikmých čar bylo bylo pomalejší než kreslení čar vodorovných a svislých, což je rozdíl například oproti některým plotterům firmy HP, u nichž je tisk čar se sklonem 45° o cca 41% rychlejší, než tisk čar vodorovných či svislých.

Obrázek 14: Model XY 4140.

7. Tiskový formát HPGL – standard ve světě plotterů

páté kapitole jsme si řekli, že plotter XY 4160 se od svých předchůdců odlišoval v tom, že jeho procesor dokázal zpracovávat a následně tisknout výkres uložený v grafickém formátu HPGL. Jedná se o poměrně jednoduchý formát s některými skvělými vlastnostmi, díky nimž je i přes svoje stáří využívaný i v současnosti. Vektorový grafický formát HPGL vytvořila firma Hewlett-Packard (ostatně zkratka HPGL znamená „Hewlett-Packard Graphics Language“) především jako původně jednocestný komunikační formát pro své perové plottery, například typy HP7475A (jeden z nejznámějších perových plotterů, mnohé další plottery s ním byly kompatibilní), HP7220 či HP7586 apod. Ty byly k počítači připojovány buď přes paralelní port nebo (a to mnohem častěji) přes sériový port typu RS-232C. V případě použití sériového portu však nebylo vždy zaručeno, že se bude přenášet všech osm bitů každého znaku, protože se plottery připojovaly přes různé modifikace zapojení takzvaného null-modemu, samotné ovladače nebyly mezi sebou zcela kompatibilní apod.

Obrázek 15: Model XY 4150.

I z tohoto důvodu byl HPGL navržen jako čistě textový formát s tím, že pro některé verze plotterů se na začátku přenosu provedla jejich inicializace pomocí několika netisknutelných znaků, především ASCII znaku [Esc] a znaku s ASCII kódem 3 (každý plotter má jiné požadavky a tím i odlišnou sekvenci úvodních znaků). Později byl formát HPGL použit i u plotterů vyráběných mnoha dalšími firmami a dokonce je podporován i u některých modelů laserových tiskáren (typicky u nich existuje podpora HPGL a PCL popř. HPGL/2 a PCL nebo též podpora PostScriptu) a velkoformátových inkoustových tiskáren (ty se dnes pro zmatení pojmů také nazývají plottery, i když s původní technologií tisku nemají vůbec nic společného). Vzhledem k tomu, že původní perové plottery měly omezený výkon svého procesoru (používaly se i procesory Intel 8080 popř. různé osmibitové mikrořadiče) a také malou kapacitu paměti ROM s uloženým ovládacím programem, byl pro zápis jednotlivých kreslicích příkazů zvolen jednoduchý a snadno dekódovatelný formát – každý řídicí či kreslicí příkaz byl zapsán pomocí dvojice ASCII znaků, za kterými mohly následovat jejich číselné či textové parametry.

Obrázek 16: Model XY 4160.

Jednotlivé parametry příkazů od sebe mohly být odděleny některým z ASCII znaků „,“ (čárka), " „ (mezera), “+„ (znaménko plus) či “-„ (znaménko minus), přičemž samotná firma Hewlett-Packard doporučuje vždy používat čárku nebo znak minus (samozřejmě pouze v případě, že se jedná o záporné číslo); některé programy však mezi parametry vkládají i mezery. Způsob oddělování parametrů pomocí znaku minus převzal (i když s malou modifikací) i moderní formát SVG (Scalable Vector Graphics) při popisu takzvaných cest (path) – na tomto příkladu je krásně vidět prolínání „starých“ a „nových“ technologií. Každý příkaz je od následujícího příkazu oddělen buď znakem “;" (středník), koncem řádku (CR+LF či pouze CR), mezerou nebo dokonce nemusí být žádný ukončovací znak přítomný (i to je možné, protože parametr je v naprosté většině případů možné od příkazu jednoduše rozpoznat).

Obrázek 17: Plotter XY 4140 s nasazeným pisátkem – pohled na přední stěnu přístroje.

Většina ovladačů pro perové plottery, jejich inkoustové následovníky či laserové tiskárny, generuje soubory, které neobsahují žádný znak pro konec řádku (ten je nepodstatný), žádné zbytečné mezery a žádné ukončovací znaky za příkazy – tím je zajištěna co nejmenší velikost výsledného souboru, kratší čas přenosu souboru do plotteru (zejména při použití sériového přenosu přes port RS-232S) a samozřejmě i rychlejší tisk. Na první pohled může taková volnost při vzájemném oddělování parametrů i celých příkazů připadat programátorům zbytečně složitá (především při prvních pokusech o parsování souborů HPGL vzniklých exportem z různých programů), ve skutečnosti je však jejich zpracování poměrně snadné (celý program pro zpracování HPGL může mít méně než 200 řádků). Větší problémy mohou nastat při načítání souborů, které na začátku či na konci obsahují sekvenci řídicích znaků (takzvané DCI – Device-Control Instructions). Důležité je najít začátek vlastních dat uložených ve formátu HPGL, v naprosté většině konfigurací se jedná o řetězec IN; (inicializace).

Obrázek 18: Pohled na zadní stěnu plotteru XY 4140.

8. Nejčastěji používané příkazy HPGL

V této kapitole si stručně popíšeme některé tiskové příkazy, které se mohou v HPGL používat. Jednotlivé modely plotterů se od sebe v mnoha ohledech odlišují, zejména se to týká použité tiskové technologie (perové plottery versus velkoformátové inkoustové tiskárny), maximální velikosti papíru (či pauzáku) a v neposlední řadě také toho, jaké objekty (grafické entity) může plotter přímo vykreslovat. První plottery, které obsahovaly pouze velmi jednoduchý procesor (což se týká i výše zmíněných výrobků XY 41×x), dokázaly vykreslit pouze jednotlivé úsečky, tj. rozpoznávaly (dále popsané) příkazy typu PU, PD atd. Ostatní tvary, zejména oblouky a texty, se musely již v počítači (typicky v programu typu CAD) nechat rozložit na sekvenci úseček. Další plottery již zvládaly přímo vykreslovat kružnice, oblouky a kruhové výseče (příkazy entitu typu AA) a „nejchytřejší“ verze plotterů již pracují s ořezovými oblastmi, různými typy fontů, mnoha typy čar, barvami atd.

Obrázek 19: Detail odmontovaného vodiče hlavy plotteru XY 4150. V levé části je elektromagnetem ovládaná hlava pohybující se v kolejničkách, vedle ní je snímač dorazu. Autorem této i dalších fotografií je Pavel Křivánek.

Nejprve si ukážeme, které příkazy je možné použít při kreslení úseček a obdélníků. Mezi tuto skupinu příkazů patří čtveřice PA, PD, PR a PU, jež je podporována všemi typy plotterů, od těch nejjednodušších jednoperových až po moderní velkoformátové inkoustové. Pomocí těchto příkazů je možné vykreslovat jak jednotlivé úsečky, tak i sekvence na sebe navazujících úseček (polyčáry). Dobře napsané drivery pro plottery, které vykreslují pouze polyčáry, dokážou všechny složitější tvary (kružnice, text, šrafy atd.), rozdělit na sekvenci čar, tu zoptimalizovat tak, aby pisátko urazilo co nejmenší vzdálenost a teprve takto optimalizovanou sekvenci poslat na plotter. I v případě uložení vektorového obrázku do souboru vznikne při takto pojaté optimalizaci soubor s minimální délkou. Další čtyři příkazy EA, ER, RA a RR už nejsou tak často používané a v mnoha souborech s uloženým výkresem se s nimi nesetkáme.

Obrázek 20: Část výpisu ovládacích rutin pro ZX Spectrum vytištěný na ploteru XY 4150.

Příkaz Význam Parametry Popis
PA Plot Absolute x, y, … nastavení absolutních souřadnic pisátka (pisátko může při pohybu kreslit)
PR Plot Relative xn, yn, … nastavení relativních souřadnic pisátka (pisátko může kreslit)
PU Pen Up x, y, … zdvižení pera na souřadnice x, y; může být i bez parametrů
PD Pen Down x, y, … spuštění pera na souřadnice x, y; může být i bez parametrů
EA Edge Rectangle Absolute x, y obdélník specifikovaný úhlopříčkou
ER Edge Rectangle Relative x, y obdélník specifikovaný úhlopříčkou
RA Shade Rectangle Absolute x, y vyplní obsah obdélníka specifikovaného úhlopříčkou
RR Shade Rectangle Relative x, y vyplní obsah obdélníka specifikovaného úhlopříčkou

Obrázek 21: Detail textu vytištěného na plotteru XY 4150.

Ve druhé skupině příkazů se nachází jeden příkaz CI určený pro vykreslení kružnice zadané svým poloměrem r. Pozici středu kružnice není zapotřebí zadávat, protože se odvodí z aktuální polohy pisátka. Další dva příkazy AA a AR slouží pro vykreslení kruhového oblouku. Poslední dvojice příkazů EW a WG se používá pro vykreslení vyplněné či nevyplněné kruhové výseče. Příkazy AA, AR, EW a WG akceptují ještě jeden nepovinný parametr, kterým se specifikuje přesnost napojení dotyčnice na konci kruhového oblouku. Příkazy z této skupiny nejsou příliš často používány, mnoho plotterů nezná buď žádný příkaz této kategorie, nebo akceptuje pouze příkazy AA, AR a CI. Zajímavá je absence příkazů sloužících pro vykreslení elipsy či eliptického oblouku. Možná to souvisí s tím, že se tato grafická entita dlouhou dobu nepoužívala ani v AutoCADu (ve své době jediným rozšířeným obecným CAD systémem pro „malé“ počítače PC).

Obrázek 22: Plotter XY 4150 – krokový motorek pro posun papíru.

Příkaz Význam Parametry Popis
AA Arc Absolute x, y, úhel oblouk zadaný absolutními souřadnicemi
AR Arc Relative x, y, úhel oblouk zadaný relativními souřadnicemi
CI Circle r kružnice s poloměrem r
EW Edge Wedge r, u1, u2 kruhová výseč zadaná poloměrem a dvojicí úhlů
WG Shade Wedge r, u1, u2 vyplněná kruhová výseč

Obrázek 23: Plotter XY 4150 – trafo a krokový motorek pro posun tiskové hlavy.

Příkazy ze třetí kategorie jsou velmi důležité, protože většina perových plotterů umožňuje (mechanickou) změnu kreslicího pera. Například je možné použít pera různé tloušťky, použít různobarevné inkousty místo klasické černé tuše atd. Moderní plottery funkci výměnu pera simulují, takže příkazy jsou stále platné. Základním a prakticky vždy podporovaným příkazem je SC, který pro další kreslení vybírá pero číslo n. S tímto příkazem se často setkáme v inicializační části souborů typu HPGL/PLT, kde se většinou vybírá pero číslo 0. Podobným příkazem je PT, kterým se volí šířka pera; tento příkaz však není vždy podporovaný, Dalším příkazem VS se volí rychlost posunu pera. Vyšší rychlost je samozřejmě žádoucí, zejména při tisku na velký formát, může však mít negativní vliv na kvalitu vykreslování, zejména v případě, že je použit nekvalitní inkoust, který nedokáže dostatečně rychle „stékat“ na papír či pauzák. Často se u užších per volí nižší rychlost a naopak.

Obrázek 24: Plošný spoj plotteru XY 4150, na němž jsou převážně integrované obvody řady 4000.

Příkaz Význam Parametry Popis
FT Fill Type vzorek, mezera nastavení stylu výplně
LT Line Type číslo, délka nastavení typu vykreslované úsečky
PM Polygon Mode n způsob kreslení polygonů
PT Pen Thickness d specifikace šířky pera v mm
SP Select Pen n výběr kreslicího pera číslo n
VS Velocity Select v nastavení rychlosti kreslení

Obrázek 25: Demonstrační výkres uložený ve formátu HPGL.

9. Odkazy na Internetu

  1. Malé souřadnicové zapisovače XY
    http://balek.v­.sweb.cz/cs%20po­citace/prislus/plo­tryxy.htm
  2. Periferie pro PMD 85
    http://www.scho­tek.cz/pmd/pmd85-periferie.htm
  3. Popis zapojení kabelu pro připojení plotteru XY4140 k PMD 85 (na konektor K4)
    http://www.scho­tek.cz/pmd/pmd85-xy4140.htm
  4. Die Kleinplotter XY 4131 und XY 4140
    http://hc-ddr.hucki.net/z9001/z­9001_plotter.htm
  5. Souřadnicový zapisovač XY 4140 ( Grafická jednotka ) – ovladac pro wokna
    http://www.vol­ny.cz/kapp/XY4140­.htm
  6. Ukázka použití HPGL interpretru na plotteru
    http://www.you­tube.com/watch?v=Hy­TIAENnFkk
  7. Heslo HPGL na Wikipedii:
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/HPGL
  8. Hewlett Packard Graphics Language Commands:
    http://www.sxlis­t.com/techref­/language/hpgl/com­mands.htm
  9. HP-GL Graphics Language:
    http://cstep.lu­berth.com/HPGL­.pdf
  10. EscapeE:
    http://www.pclvi­ewer.com/
    (komerční software pro prohlížení a konverzi vektorových formátů, existuje trial verze pro Win32)
  11. HPGL Viewer (AutoVue):
    http://www.cim­metry.com/hpgl_vi­ewer.html
    poměrně známý prohlížeč vektorových formátů, dostupná je i evaluation ver­ze
  12. What is HPGL?
    http://www.swif­tview.com/pclcor­ner/pclcorner1­.htm#HPGL
  13. A Comparison of File Formats:
    http://www.swif­tview.com/pclcor­ner/comparefor­mat.htm
    porovnání PDF vs. HPGL vs. další formáty z hlediska několika požadavků (HPGL kupodivu vychází ze srovnání poměrně dobře)
  14. Špecifiká socialistickej tlače
    http://dex.blo­guje.cz/789082-specifika-socialistickej-tlace.php
  15. Centrum T-85
    http://www.scho­tek.cz/pmd/fo­to/t85a.jpg
  16. Další příslušenství: Tiskárny, Souřadnicové zapisovače, Ukládaní dat, Polohovací zařízení
    http://osmi.tar­bik.com/cssr/dal­si_prislusenstvi­.html
  17. Minigraf 0507 Aritma
    http://www.ata­rimax.com/jin­droush.atari.or­g/aczhwmi.html
  18. ARITMA 0507
    http://balek.v­.sweb.cz/cs%20po­citace/prislus/mi­nigraf.htm
  19. Merkur Alfi
    http://www.ata­rimax.com/jin­droush.atari.or­g/aczhwal.html
Našli jste v článku chybu?

3. 2. 2014 22:17

berk (neregistrovaný)

Pokud máte doma plotter XY14xx a počítač s Linuxem a paralelním portem, tak můžete vyzkoušet následující ovladač.

http://xy1450.webstones.cz/

12. 10. 2012 8:19

díky za dokumentaci. díky popisu rozhraní na to půjde dát udělat nějaký ovládání. ;-)

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně