Vlákno názorů k článku Tomáš Matějíček: Slax už nevyvíjím, nemůžu si to dovolit od Xjmeno363 - Slax jsem měl docela rád jako live pro...
-
Xjmeno363 (neregistrovaný)
Slax jsem měl docela rád jako live pro záchranu dalších systémů. Startoval rychle a do text. režimu a rozuměl si s většinou síťovek a řadičů, toť vše
Ale neodpustím si rejpnutí - proč mě tento klasický vývoj OpenSource produktu zase nepřekvapuje :(
Všechno většinou stojí a padá s jedním člověkem, který jak přestane studovat a začne žít, tak to jde do kytek a nasaďte si to pak do firmy...
-
fri (neregistrovaný)
To je zajímavý problém. Setkal jsem se s několika možnostmi:
a) programátor dělal různé věci, u kterých strávil nějaký/hodně času, a ztratil něco z to počáteční motivace.
b) schopný programátor léta dělá na programu - jako jeden a hlavní programátor, a má rodinu (už během toho), k tomu nějací další minoritní přispěvatelé. Ale má toho dost, sám přešel na něco jiného, protože se situace v této oblasti změnila (i když ne všichni to něco jiného taky potřebují/začali používat). Kdyby byl sponzor pokračoval by v tom dál. Takže tady se ten příběh podobá výše uvedenému.
c) schopný programátor léta vyvíjel pro určitou skupinu lidí velice zajímavý program, dalo by se říct jednička na trhu takových programů zdarma, ale už toho má dost, avšak, a tady je podstatný rozdíl, vidí smysl té práce, a tak hledá pokračovatele. Po škole hledá práci a nachází. V zadání stojí, že nebere kdekoho, ale někoho, kdo prokáže, že na to má. A našel. Vývoj jde dál. Sám zůstává a projekt nějak sleduje; do jaké míry se zapojuje (nebo po přestávce) znovu intenzivně zapojí, je věc budoucnosti.
Sám vidím přínos jakékoli práce pro dané lidi v tom, že se něco učí a něco se naučí. Překonání frustrace z projektu, který nikdo nepotřebuje natolik, aby měl programátor radost z desetitisíců stažení každý týden, je součást širšího přístupu k věci a hledání uspokojení a uplatnění v životě.
Řekl bych, že je dobré si zkusit vlastní projekt, a na hezkých pár projektech začal dělat jeden člověk, ale taky že význam má uvědomit si, jakou hodnotu má zapojení se do širší skupiny, kde se společně přispívá do projektu, který je tím snázeji udržitelný. Skupinová práce je jistě celkem zábavná. Není potřeba se strhat. Motivace se udržuje kolektivně za zpěvu písní... Je čas na ostatní věci, meditaci, pivo a víno, pohyb na čerstvém vzduchu... :-) -
Při skupinové práci lze zase část energie (a někdy i 100 %) vyplýtvat na řešení komunikace či řešení odlišných názorů.
Obecně co jsme za 25 let viděl, tak většina projektů skončila na neshodách mezi lidmi. Na tom, že by nějaký projekt skončil z technických důvodů – to jsem ještě nezažil. A to jsem se za 25 let zúčastnil širokého spektra projektů v několika oborech a mnoha státech – od open source zdarma až po velmi placené.
Skupinová práce a týmová práce je ve větším množství případů spíše unavující, pokud nemáte jasné vymezení a jasné pravomoci. A to v případě, že po někom přebíráte projekt, kde bude ještě roky čmuchat původní zakladatel s vyššími pravomocemi – je deprimující.
Velmi zkušení lidé mají většinou také jiné nároky, než začátečníci nebo průměrně zkušení. Podle zkušeností právě ti zkušení většinou z projektů odejdou, protože je přestává bavit ztrácení času zbytečným řešením mezilidských věcí. A také proto, že je často méně zkušení nutí pracovat stylem, o kterém se sami oni přesvědčí, že je neefektivní. Ale zkušený má tuto zkušenost už za sebou – a nehodlá se v ní dále plácat. Ale prostě méně zkušení nevěří.
U skupinových týmů pak brzy začne problém – finance. Protože každý se musí nějak živit a pokud to nechcete nechat začátečníkům (což obvykle je pro projekt fatální), tak dříve nebo později každý, jako autor, začne řešit, že se musí věnovat placeným projektům nebo rodině nebo jiným věcem.
Ono to, že si kolektivně prozpěvujete neznamená, že projekt pokračuje.
V řadě projektů zkušený jedinec má mnohonásobně vyšší efektivitu než tým deseti lidí. Protože jednak má zkušenosti (a málokdy v týmu seženete deset jemu rovných lidí) a jednak protože existuje „daň a cena za týmovou práci“, tedy značná část energie se ztratí na řízení týmu, jeho plánování, koordinace, komunikaci – a také do zpvání těch kolektivních písní.
Co Vám brání si Slax forknout a dělat to stejně dobře jako autor? Nebo dejte dohromady padesát lidí a do toho.
-
fri (neregistrovaný)
Nepsal jsem o forkování Slaxu - reagoval jsem na ten názor, který snad cokoli "sociálního" shazoval.
Popsal jsem zkušenosti, se kterými jsem se opravdu setkal: A) programátor, který končí projekt kvůli tomu, že se mů zdá, že na tom leta dělá jenom sám, B) ten druhý případ představuje programátora, které věc uvážlivě předal - nechtěl jsem tím vyjádřit, že se svému nástupci dívá přes rameno. Podle toho, co si vzpomínám, že psal, je ochoten pomoci, ale uvědomuje si, že projekt má jednoho hlavního vývojáře. Jistě k projektu může mít osobní vztah, když jej založil, ale je dobře, že v něm někdo schopný pokračuje. Penízky jeden/nebo oba zarábajů jinde, tohle pro ně klidně mohlo/může možnost dělat něco jiného, něco co je baví.
Moje poznámka ke skupinové práci - a myslím, že na větší projekty/složitější/rozsáhlejší těch víc rukou je prostě potřeba, a dobře se spolu můžou, když chtějí, domluvit. Některé projekty zažívají resuscitaci opakovaně, družstva se obměňují. Je samozřejmě spousta příležitostí, kdy dělat to jako představení jednoho muže šetří spoustu sil, které se pak vyjádří v tom, že se věc někam viditelně posunuje.Dobře mi dělá na oči, když vidím, že už projekt nemá tendenci vydávat novou verzi co chvíli (jeden extrém) a naopak to neprotahuje na víc jak roční přestávky (další extrém) - to pak u některých ať už malých nebo velkých není jasné, jestli projekt odumřel, nebo má šanci, aby, jak jsem to taky viděl, najednou v původní sestavě (jeden člověk/víc lidí - třeba menších přispěvatelů) ožil a začal se mít čile k světu. Důležitou otázkou je, k čemu to je, protože lidi baví dělat věci, které mají smysl.
Když tam nebude (v případě skupiny) jednota, tak to může mít pozadí i v důvěře v tento aspekt (zájmy lidí se taky proměňují) a tento rozpor se časem projeví v tom, že to půjde do kýblu. Je samozřejmě při pohledu na kartu se zásluhami příjemné vidět, že projekt má kořeny třeba někdy v roce 1998. :)
-
Omlouvám se, mým cílem nebylo kritizovat.
Prostě vidím, že týmová práce funguje, jen když tým spojují prachy. Jinak ne.
A že stejně vše (a to i ve většině týmů) stejně visí na hrbu schopnému jednotlivci.
Většina týmů se stejně rozpadne, jen menšina vydrží.
Linux taky básní o týmech, ale je otázka jak dlouho přežije Linux a jak dlouho se bude vyvíjet kernel až od toho dá Linus ruce pryč. Podle mého názoru do pár let skončí. Protože Linus má pravomoci dané coby zakladatel, ty už žádný jeho nástupce nikdy mít nebude.
Taky vidím, jak úsporně je vyvíjeno BSD – jednoduše odborníky. A jak neúsporně a neefektivně s miliónkrát vyšším vkladem člověkoroků je vyvíjen Linux.
-
> Prostě vidím, že týmová práce funguje, jen když tým spojují prachy. Jinak ne.
Tak to nesouhlasí s mojí zkušeností. Spíše bych řekl, že skutečně dobré týmy jsou takové, které spojuje i něco jiného než peníze :-)
> A že stejně vše (a to i ve většině týmů) stejně visí na hrbu schopnému jednotlivci.
Ano, vždy je třeba nějaký garant, který nese zodpovědnost. V dobrém týmu ale ho ale ostatní podporují, protože chápou jeho nelehkou roli.
> Linux taky básní o týmech, ale je otázka jak dlouho přežije Linux ... až od toho dá Linus ruce pryč.
Různá hnutí přežila svého zakladatele. Myslím, že někdo kolem kernelu to po Linusovi převezme.
> Taky vidím, jak úsporně je vyvíjeno BSD – jednoduše odborníky. A jak neúsporně a neefektivně s miliónkrát vyšším vkladem člověkoroků je vyvíjen Linux.
Nemůžu přímo hodnotit, protože nemám zkušenost. Ovšem určitě závisí také na tom, co považujete za výsledek toho vývoje. Pokud to chápete pouze technicky, pak je výsledkem software a tam máte asi pravdu - sám bych uvítal více té katedrály na úkor tržiště. Pokud to ovšem chápete tak, že výsledkem mohou být i sociální procesy okolo hnutí a vliv na společnost, tak tam je linux asi úspěšnější. Čili záleží na úhlu pohledu.
