Vlákno názorů k článku Třicet let od vydání revolučního Turbo Pascalu 5.5 od oss - Podla clanku to vyzera, ze Go ma rovnake...

Podla clanku to vyzera, ze Go ma rovnake vlastnosti ako Pascal. Ale z nejakeho dovodu sa nad tou myslinkou Go-guy extremne rozculuju...

Inac, co mylsite, preco sa Pascal neuchytil na mikrpocitacoch?

Proč se neuchytil?
Uchytil se přinejmenším na IBM PC, to se přece také považuje za mikropočítač.

Podle mne se na 8bitových počítačích (C64, Spectrum, Atari aj.) uchytit nemohl. Vývojové prostředí nebylo moc pohodlné (při 40 sloupcích na řádek ani pohodlné být nemohlo), výkon přeložených programů byl slabý a bylo i málo knihoven pro plné využití periferních zařízení (grafika, zvuk).
Na výuku programování a domácí experimentování OK, ale na tvorbu komerčních programů to prostě ve své době nestačilo. Tam dominoval assembler, nebo v menší míře jazyky šité na míru danému stroji (třeba Action).

Dnes, v době cross-compilerů je to jinak (programy v Pascalu a C se pro 8bitové počítače dnes skutečně píší), ale jde z obchodního hlediska o dávno mrtvé platformy. Byť vznikají i komerční projekty.

Na druhou stranu pozdější verze Turbo Pascalu od Borlandu plně využívaly schopnosti tehdejších PC, měly pohodlné IDE a opatřily jazyk rozšířeními vhodnými pro pokročilejší programování. Navíc se objevilo pokračování v podobě systému Delphi, který se vyvíjí a používá dodnes.

Viz výše - co považujete za mikropočítač?
Na CP/M strojích to byl Turbo Pascal úplné zjevení, ale těch u nás bylo relativně málo.
Nějaký Pascal byli na ZX Spectrum, cosi jsem v něm dokonce dělal - ovládání zbastleného emulátoru a programátoru EPROM (ty byly ruské tzv. 90% EPROM - 90% šlo naprogramovat, z nich pak 90% šlo smazat, z nich pak 90% šlo naprogramovat - a mazaly se UV světlem značně dlouho, proto i ten emulátor).

Pascal byl i na PMD85 (moje druha laska z detstvi). Pravda nikdy jsem nevidel nazivo.

Na ZX Spectrum bylo nekolik pascalu - Hisoft Pascal i zdejsi Microbase Pascal (ktery byl mimochodem super). U nej si clovek pripadal jak u mnohem vetsiho stroje (o kterych jsem v te dobe vubec nic nevedel). Pak na ZX Spectrum se dala rozbehnout i CP/M a na nem Turbo Pascal - na spectru se dalo bezet (nicemne) v 64 znacich na radek. To uz bylo vazne skoro delo :). Na to jak to bylo velke to melo vazne dobry editor i pomerne slusny prekladac. I kdyz to nebyl plnohodnotny prekladac do strojaku, ale prekladac a interpret pkodu .Diky tomu to bylo tak male.

Na Karlově náměstí mělo ČVUT učebnu, kde byly IQ151 zapojeny do reálné sítě, a na tom Pascal dost svižně fungoval, včetně tisku na sdílenou tiskárnu. Řešil jsem výpočet elektrického pole, proces běžel asi 10 závratných minut. Pro výuku mi Pascal, tak, jak byl tenkrát realizován, přijde naprosto optimální - nutí člověka dekomponovat problém, popsat strukturu dat a ve finále vypadnou z překladače za pár sekund všechny chyby. V dobách Borland Pascalu, na počítačích úrovně 486, trval překlad projektu o 300 000 řádcích asi 1 minutu.

486ka už byla docela dost výkonný počítač na kterém DOS aplikace lítaly. IDE Borland Pascalu se dalo docela příjemně používat i na XT - i když, tam jako prváci, jsme měli projekty málokdy větší než pár tisíc řádků. Své dělal také textový terminál 80x24 - takže naráz nebylo nutné zobrazit příliš mnoho obsahu.

Tehdy na počítačích nebyl swap, takže nebyl problém, že by něco začalo swapovat a zdržovat jako později ve windows. Ale zase to padalo, a kousalo se - nicméně tehdy práce s BP byla hodně pohodová záležitost - programovat v čemkoliv jiném na PC bylo výrazně horší.