Znovu a znovu jsem zaskočen diskusí a názory, které zde zazněly. Tolik nepochopení fungování běžné firmy je opravdu těžko uvěřitelné. Spousta lidí se tady škodolibě raduje, jak MS dostal na frak, jak mu klesají tržby a Linux vede. Jenže je tomu tak doopravdy?
Ve světě IT se staly souběžně dvě podstatné věci. Za prvé - do módy se dostaly tzv. netbooky, což jsou zařízení, která mají více nevýhod než výhod. Takový zájem o ně čekal jen málo kdo. Než přišel Asus EEE, tak netbooky téměř neexistovaly. Dnes je musí mít v nabídce každý, jinak to není dostatečně in firma. A přes všechny nevýhody se netbooky prosadily skutečně masově (jako se to stalo u mnoha jiných věcí, u kterých nikdo úspěch neočekával).
Druhá věc je mediální ekonomická krize - trochu se zakývaly trhy (což se dalo čekat), novináři to trošku opepřili a lidi šílí. Velké firmy využily situace a masivně propouštějí, než se odboráři zase vzpamatují a začnou zvedat už tak nereálné požadavky. No a mezitím lidé i firmy odkládají spotřebu, což se týká samozřejmě i IT.
Celkem logicky tedy tržby klesnou i MS a stejně tak logicky lze očekávat, že mnoho lidí bude hledat levnější variaty, pokud spotřebu odložit nechtějí či nemohou. A protože v MS nejsou úplní pitomci (jak si mnoho lidí v diskusi myslí), tak se situaci přizpůsobí. Snížili nároky nového systému, přidali multidotykové ovládání a jede se dál. Během dvou, tří let bude prodej Linuxových netbooků mizivý. Pro většinu lidí je Linux stále jen náhražka a není vidět, že by se to mělo v dohledné době měnit. Ať už chcte nebo ne, Linux ne-IT lidem nedává žádnou přidanou hodnotu, nabízí jen nižší cenu a to je hodně málo. Lidé Linux berou jako čínské stánkové zboží - jako třeba mobily SanyEriccsan, oblečení s mnoha prohy Adidos či boty Mike. Je to smutné, ale je to tak. Běžní uživatelé sice nenávidí MS, ale přesto si radši koupí Windows, které už znají a vědí co čekat, než naprosto neznámý Linux, který navíc sám sebe staví do role systému, který Windows plnohodnotně nahradí (odhlédněme od toho, že to stejně není pravda - některé věci Linux neposkytne dodnes, jinde zase poskytuje mnohem více a hlavně jinak než Windows).
Je tedy opravdu úsměvné, když tady čtu o tom, jak se Linux prosazuje na úkor Windows. Pro MS je to jen drobný výkyv, kterých už zažil hodně. Více než kdy jindy platí úsloví, že "psi štěkají, ale karavana jde dál". Zatím zde stále není nic, co by nějak významně ohrozilo dominanci MS na poli OS.
Tak se zkuste pořádně podívat na to, co se přesně stalo. Celá sranda začala bohužel v USA a postupně se to přelévá jinam.
Americké banky byly před pár lety zákony dotlačeny ke stupidnímu poskytování hypoték klientům, u kterých bylo předem jasné, že je nikdy nesplatí. Tyto zvýhodněné hypotéky fungovaly tak, že klienti dostaly po určité období lepší sazbu a tedy nižší splátky. Po uplynutí této doby (dva roky? tři roky? z hlavy teď nevím) nastoupila normální sazba a podstatně vyšší splátky. Následně byly zabavovány a prodávány nemovitosti, které ale neměl kdo kupovat. To by samo o sobě nebyl nějak zásadní průser - holt by padlo pár menších bank a jelo by se dál. Jenže se to začalo propírat v médiích a přišla do toho prezidentská kampaň. Obamův tým problémů využil, trochu je přifouknul, přihodil mesiáškou vizí záchrany ekonomiky zprasené republikány a už to jelo.
Postupně se přidávala krize důvěry v akciový trh, přiživily se starší kauzy účetních podvodů a máte na světě hezkou krizi.
Lidé přestávají věřit, že jim poroste životní úroveň, tak začnou odládat spotřebu. Situace využily i firmy a radikálně odřezávají málo efektivní projekty. Kdyby se stále neskloňovala krize ve všech pádech, tak málokteré firmě projde téměř bez povšimnutí tak masové propouštění.
No, a protože ekonomiku máme globální, projeví se průsery i jinde na světě - jednak klesá spotřeba, což odnesou nejvíce montovny světa (Čína, východní Evropa), jednak se omezuje pomoc rozvojovým zemím (nebudeme přeci vyvážet vlastní bohatství) a jednak se začnou otřásat měny kvůli všelijakým spekulacím.
Pro krizi nebyl žádný reálný důvod. Nedošlo k žádné velké válce či epidemii, které by snížily počet obyvatel, nedošlo k žádné katastrofě, která by nějak zasáhla výrobu či infrastrukturu... Celá krize je jen mistrovským vrtěním psa. Ekonomika pochopitelně úplně zdravá nebyla, ale to není nikdy - vždy najdete mnoho problémů, které se ale většinou průběžně řeší.
Finanční "krize" je zbytečně nafukována médii, která jí dokonce posilují tím, že o této příhodě píší jako o veliké katastrofě. Tím dále snižují důvěru v trh, způsobují odkládání spotřeby, a působí tedy kontraproduktivně.
Dalším faktem je, že subprime hypotéky jsou jednou z příčin problémů. Jenže na prvním místě je politicky nekorektní o této věci mluvit, protože subprime hypotéky byly určeny nejslabší sociální vrstvě, což jsou typicky černoši, hispánci apod. V politicky ultrakorektních US se potom jakákoliv zmínka o příčině problému může považovat za politicky nekorektní. Ovšem rozsah problému je značný, cca . Když totiž banka zabaví dům, tak ho pak prodává. Tím sníží průměrnou cenu domů na trhu. Jenže do té doby fungující hypotéky jsou kryté zastavenými domy, a ty domy pak ztrácejí na hodnotě, jak sypete na trh další nemovitosti. Když cena zástavy (vašeho domu) poklesne pod danou úroveň, vy najednou nemáte čím za hypotéku ručit, a banka zabaví dům i vám. Ten bude pak prodávat na trhu, a v důsledku nastane lavinový efekt. Pro jisté procento lidí by bylo možností si půjčit na nějaku formu dorovnání zástavy, ovšem vzhledem ke krizi likvidity jsou úvěry nedostupné. Navíc protože byly hypotéky přeprodávány v nejrůznějších balíčcích, tak dnes mnohdy ani neexistuje nikdo konkrétní, kdo by mohl pro perspektivní případy podmínky hypotéky dohodou zmírnit.
V linku níže se můžete dočíst, že v srpnu 2008 mělo 72% hypotéčních úvěrů problémy se splácením, a 4.5% bylo více než 90 dní ve skluzu s platbami. To je důsledek výše popsaného lavinového efektu. http://www.cnbc.com/id/26160618
a) 11. lete minimum ceny akcii neni drobny vykyv (ale je fakt, ze je treba to psat spis na vrub financni krizi nez linuxu).
b) Netbooky neznam a nepouzivam. Pro me maji (jako i pro Tebe) spis vic nevyhod nez vyhod. Ale chce je spousta lidi (a tam venku nejsou jen uplni pitomci, jak si mysli spousta lidi v diskusi) a ti je proste chteji. Takze pro ne asi maji vice vyhod nez nevyhod.
c) Uz se to tu probiralo stokrat - bezny uzivatel potrebuje nekoho, kdo se mu stara o pocitac - jak Windows tak Linux. A pokud mu tenhle nekdo rekne, ze o Wokna se mu uz starat nebude, klidne zmeni system. Hodne (i kdyz asi ne vetsina) uzivatelu si proste radeji vybere vyladeny Linux nez Windows ponechane svemu osudu.
d) Ten podil uzivatelu Linuxu je smesne maly. To je proste fakt. Ale podil Woken klesa - a v tuhle chvili asi spis na ukor MacOS.
e) Nebavime se tu o zlomeni dominance na poli OS. Ta je jasne jeste na (min) 5-7 let dopredu. Ale jde to s nimi z kopce. Tato krize (a verici prominou biblickou parafrazi) je proste dana "k padu a povstani mnohych". VW klesa min nez trh a tedy po krizi bude hrat vetsi roli. MS klesa vic nez treba IBM, Apple ci Google (tez onehda hlasili vysledky) a proto bude po krizi relativne slabsi...
ad b - tady jde hlavně o to, že je pořád ještě předčasné netbooky nějak zásadně hodnotit. Zatím se vezou na obrovské módní vlně, trh dosud není plně saturovaný. Já bych počkal ještě tak tři, čtyři roky, jak se jejich prodej bude vyvíjet.
Kamarád je šéfem jedné větší počítačové prodejny pro "BFU". Tj. něco jako třeba Datart. Netbooky nakupuje spousta lidí, ale většina z nich vůbec nemá představu, jak je využije. Je to pro ně cenově dostupná hračka. Dost zákazníků (prý zhruba pětina) chce po pár týdnech netbook vracet a chtějí nějaký větší notebook nebo desktop.
Myslím si, že za pár let bude zájem o nebooky minimální a módní vlna opadne, ale mohu se pochopitelně mýlit.
ad c - volba systému je opravdu otázka. Čerpám opět hodně ze zkušeností známého, který zná nákupní preference uživatelů mnohem lépe než já. A lidi Windows chtějí. Hudrají nad nimi, ale je to něco, s čím mají zkušenosti a k čemu najdou rady na každém rohu. K linuxu nemají důvěru a to ani na netboocích, kde je už systém předinstalován a umožňuje plné využití hw. Prostě se bojí, že se to podělá a nikdo jim neporadí. O servis od specialistů moc nestojí. Je to docela tristní.
ad d+e - podíl Windows klesnout musel. Situace, kdy měl jeden systém 98 % není přirozená nikde (není-li to vynuceno třeba zákonem či jinou deformací). A podíl bude ještě dále klesat. S Linuxem to má ale pořád jen velmi málo společného. Jak sám píšete - hlavním konkurentem je Apple a ten se bude šířit ještě hodně. Mimo jiné i díky iPhone (což je mimochodem taky nádherný příklad hype produktu, který nemá moc reálných výhod). Dominance tady bude ale zřejmě mnohem déle než 7 let. Musel by přijít hodně velký otřes, aby se něco změnilo.
Ať chceme nebo ne, Windows jsou v současné době systémem, který uspokojí nejširší skupinu uživatel. Je použitelný, univerzální, variabilní, levný, a hlavně má obrovskou podporu výrobců hw, vývojářů sw (a o obě skupiny se MS pečlivě stará - tolik dokumentace a nástrojů nedostávají nikde jinde). A výrobci a vývojáři jsou naprosto zásadní. O uživatele jde až na druhém místě - o ně se totiž nemusí starat přímo MS, ale až výrobci hw a vývojáři dalšího sw.
add d)
Ano hlavním konkurentem je Apple, s tím souhlasím, ale mám takový dojem, že pouze v Americe (ale, zas v takové míře, že v celosvětovém měřítku je to řadí už na druhé místo ), např. tady v Evropě moc důvodů k oslavování nemají. A to nemluvím o jiných zemých. Důvodem je hlavě a především cena, a bojím se že s ní Apple nebude moci jít moc dolů...
Srovnávat iPhone s jinými os (rozumějte Linux/Unix, Windows, MacOS, atd...) je vzhledem k jeho (řekněme) určení, podle mě jako srovnávat Náklaďák se škodovkou.
"Ať chceme nebo ne, Windows jsou v současné době systémem, který uspokojí nejširší skupinu uživatel. Je použitelný, univerzální, variabilní, levný, a hlavně má obrovskou podporu výrobců hw, vývojářů sw (a o obě skupiny se MS pečlivě stará - tolik dokumentace a nástrojů nedostávají nikde jinde). A výrobci a vývojáři jsou naprosto zásadní. O uživatele jde až na druhém místě - o ně se totiž nemusí starat přímo MS, ale až výrobci hw a vývojáři dalšího sw."
S tím nesouhlasím. Windows není takto rozšířeny z důvodů, které jste zde popsal. jsou to jen slova, se kterými se dá krásně žonglovat, ale co ve skutečnosti znamenají?
Použitelný ? Pro koho? Moje požadavky (odmyslíme vše co nepochází od MS) nesplňuje. Je příliš líný, s každou verzí oběmější.
Variabilní? v Jakém smyslu. Windows můžu maximálně ořezat, ne přizpůsobit. S tou slavnou zpětnou kopmpatibilitou to není taky nijak zas až tak zlaté.
levný - No tak to je síla... Spočítám-li si kolik jsem za to že mi někdo stáhl a a vypálil distribuci, s níž si mohu dělat co mě napadne, plus to, že netrpí nedostatky výše popsanými a kolik jsem vysolil POUZE za licence k Widlím.
Podporu Vývojářů. No to je velmi zajmavý pojem, ale ještě mi nikdo nevysvětlil co (v ohledu Win vs. Linux) vlastně znamená...
použitelný - zajišťuje podporu pro aplikace, které potřebuje velké množství lidí. Nikdy jsem nenapsal, že pro všechny aplikace a pro všechny lidi. Nehledejte v mých postech něco, co tam není. Čtěte pečlivěji.
variabilní - windows lze použít na většině hardwaru, který dnes můžete koupit. A opět - nikdy jsem nenapsal, že na všem.
levný - pro většinu lidí, kteří si kupují nový hw, je cena za licenci Windows velmi nízká. Prostě 2200 Kč je skutečně hodně málo peněz (a nechte stranou argumenty o tom, jak na to nemá samoživitelka s pěti dětmi - lidé na této ekonomické úrovni si nekupují nové počítače) a pro většinu lidí je to náklad přijatelný. Jak jsem psal výše - díky svému kamarádovi vím, kdo chodí nakupovat do počítačových prodejen a vím, za co jsou ochotni utrácet. Cenu Windows řeší málokdo a když už, tak spíše jen proto, že není zvyklý platit za sw, ne proto, že by to bylo drahé.
podpora vývojářů - dokumentace, poměrně stabilní API, přístup k vývojovým verzím, v případě většího partnerství i přístup ke zdrojovým kódům. Poslední dvě věci pochopitelně na Linuxovém serveru vypadají malicherně, tady jde ale o svět uzavřených aplikací, kde tento přístup nebyl vůbec obvyklý a dodnes je MS mnohem otevřenější než konkurence. Porovnejte si to s Apple, Google a dalšími. Navíc pro registrované partnery dává MS velmi zajímavé ceny na své produkty. Koukněte třeba na takový ActionPack - za 300 dolarů ročně máte k dispozici deset licencí na aktuální desktopový OS, několik verzí serverového OS (Winserver Small Business, Enterprise, Standard), k tomu Office, kompletní Exchange a další a další sw. Stačí si to najít u nich na webu. Vše můžete použít pro vývoj a testování bez jakýchkoli funkčních omezení.
Podívejte se, já chápu, že na MS se neumíte dívat objektivně a přístup té firmy se vám nelíbí. Každý máme nějaké preference. Zkuste si ale někdy zjistit, jakým způsobem můžete vyvíjet velkou aplikaci pro Windows, MacOS a Linux či nějaký z "velkých" unixů. Windows vás vyjdou dlouhodbě nejlevněji. A ať chcete nebo ne, tak na tuhle věc sw firmy slyší. Jim se prostě vyplatí vyvíjet pro Windows a uživatelům se pak zase vyplatí u Windows zůstávat. K čemu je sw firmám to, že Linux je pro uživatele zdarma, když je vývoj pro Linux drahý - API se mění rychle a někdy dost radikálně, existuje více GUI z nichž žádné není dominantní, mnoho věcí svazuje GPL atd. To neberte ani jako kritiku Linuxu, ani jako vychvalování Windows. To je prostě popis současného savu, který vám vývojáři potvrdí - a je to také odpověď, jakým způsobem MS pdoporuje vývojáře.
No, rikas pravdu, nic nez pravdu, ale ne celou pravdu ;-)
Pouzitelny - o to prave jde, ze na netboocich (a to, jak se zda, zacina byt velke mnozstvi lidi) jsou Windows Vista pouzitelne jen castecne.
Variabilni - zde Windows proti Linuxu dost zaostavaji. MS se to snazi dohnat Windows Mobile a podobnymi kousky, ale tak variabilni jako Linux hned tak nebude.
Levny - A neni to spis tak, ze musel slevnit (zejmena MS Office, ale i Windows) kvuli konkurenci? Je tedy jen tak levny, jak je nezbytne nutne...
Podpora vyvojaru - pletu se, nebo opravdu byl jeden z problemu nasazeni Vista, ze pro radu stareho HW nejsou 64bitove ovladace? Podle vseho dneska Linux podporuje vice HW nez libovolna verze Windows (ale monza mene nez XP a Vista dohromady).
...to jen aby ten avizovany "objektivni pohled" byl vyrovnanejsi ;-)
Díky za doplnění. Ono nejde nikdy říct úplně všechno - ať už kvůli místu, kvůli opomenutí či prostě proto, že nejde mít přehled úplně o všem. A je jedno, jaká varianta to je.
ad použitelnost na netboocích - tohle ostatně MS nepřímo přiznává a snaží se reagovat (no ještě aby ne). Je tedy dost pravděpodobné, že W7 se na netbooky dostane. Dost lidí tvrdí, že aktuální beta je srovnatelně rychlá jako XP. Tak uvidíme, jak to dopadne. Já jsem zatím W7 nezkoušel, takže nemohu moc soudit. Navíc nemám netbook (nevyužil bych ho) a ani žádný výkonově srovnatelný hw (pracuji s Creative Suite, takže jsem nucen udržovat slušný hw už kvůli tomuhle žroutovi).
ad variabilnost - asi bych win mobile nenazval doháněním variability Linuxu. Přeci jen WinCE tady je pěkný pár let. Asi se shodneme na tom, že tam, kde koukají z uživatelů prachy, tam si MS vždy snažil a snaží rychle nabídnout nějaký svůj sw a tento segment pokrýt. Většinou to bývá tak, že první tři verze jsou mizerné, pak se ale MS chytí a poskytne sw, který se dá používat.
ad ceny - je normální prodávat tak, aby si to koupilo co nejvíce lidí a byl z nich co největší zisk. Cena už dávno není reálně nákladová. No, a pokud to bude MS nutit, tak ještě zlevní. Je určitě otázkou, kam až je ochoten zajít. To nic nemění na tom, že Windows v tuto chvíli jsou levné, i když bych uvítal ceny ještě nižší - uvítal bych velné použití za cenu, za kterou dávají už zmíněný Action Pack. Ale holt takový je byznys. Já taky dávám klientům takové ceny, které jsou ochotni zaplatit - i oni by byli radši, kdybych makal zadarmo, ale je jim jasné, že to není reálné. Takže dokud dělám práci dostatečně dobře, jsou ochotni platit.
a co se týče ovladačů... firmy měly 64bit systémy od MS hodně dlouho dopředu a mohly vyvíjet. Jenže ani sebelepší podpora nepomůže k tomu, aby začali dělat ovladače pro systém, který má málo uživatelů. On i u těch 64 bitů platí, že nejdřív se musely stát módním hitem (ty máš ještě 32bit systém? no to jsi tedy out a lůzr). No, obávám se, že ještě u W7 bude používanější 32bitová verze. I když upřímně - 64 bitů má výhod poměrně málo. Já to při práci celkem využiju a změnu vítám, ale jinak? K čemu?
No, 64 bitu prinasi jen jednu zmenu, ktera je podle me zasadni i pro bezne uzivatele - a to podporu vice pameti. Dneska se uz na desktopy bezne davaji 4GB a 8GB neni zadna vyjimka. Nechci tu davat zadnou reklamu, ale neni tezke najit systemy s 8GB pameti pod 400Euro. A co pak s 32bitovyma XP, ze? A dost se vnucuje, co s Vista Basic za dva roky (kdyz podporujou jen 8GB, nebo ne?)
No jo, ale co s velkou pamětí? Nechat ji nevyužitou? Je sice levná, tak to moc nebolí, ale i tak...
Jak jsem psal, používám Creative Suite 3, tj. InDesign + Illustrator + Photoshop. Dělám tiskoviny - časáky, knížky, katalogy... Zkrátka aplikace rozežrané a práce náročná na RAM. Mám Vistu 64bit na 8 GB RAM, aplikace jsou 32bitové a maí tedy samy strop na 2 GB.
Kromě Photoshopu se mi ještě nestalo, že by nějaká aplikace narazila na 2 GB limit. V nejhroší chvíli (katalog 150 stran, mraky obrázků a vektorových grafik, převod do pdf) se InDesign vyšplhal na 1,5 GB, ale po dokončení exportu to kleslo zpátky na 300 MB.
Ostatní aplikace (web browser, office, mail) se drží do 200 MB, málokdy mají víc. A to rozhodně nejsou nijak paměťově optimalizované aplikace.
Prostě nevidím ještě pár let moc způsob, jak by běžný oživatel pořádně využil aspoň 2 GB (a to i na Vistě, kde si systém obsadí skoro 400 MB pro jádro a 100-200 MB pro Aero - záleží na rozlišení a spuštěných aplikacích). Evidentně ještě nějaký čas nebude žádný tlak na přechod na 64 bitů.
Ja jsem to zazil nedavno. Kupovali jsme notebook a vzali jeden s 2GB pameti. A je to velice prijemne. Po chvili prace ma clovek vsechny obvykle aplikace v pameti a na podruhe uz startuji v radu milisekund. Moje draha polovicka na tom notebooku jen brouzda, sem tam neco pise v OpenOfficu, neco tiskne, nejake ty filmy, hudba - a uz u ni bych rek ze 2GB jsou vyhoda oproti 1GB. Takze jen trosku rozmazlenejsi uzivatel by podle me rad ty 4GB na desktopu - kdyz uz jsou navic tak levne, ze! Ono je proste na prd mit HW, ktery vas OS umi vyuzit jen z poloviny... a vice jader, vice naroku na pamet...
Dobře, s prvními třemi body se dá jakž-takž souhlasit. Ke čtvrtému a pátému bych měl výhrady...
Zajímalo by mne co mají všichni s tou dokumentací. Pokud jsem si všiml tak většina nejpoužívanějších develop nástrojů (zahrnuji pod to -pro teď- i nejrůznější freamvorky a abstraktní vrstvy, nejen vývojářské aplikace) jsou poměrně dobře zdokumentovány, včetně systémového API. A když jsme u něj, systémové API (mám na mysli to které je poskytováno standardní sys. knihovnou, atd...) se zas až tak výrazně nemění. Mění se syscaly (aby taky ne, při tak překotném vývoji, jakým prochází Linuxové jádro), to ano, ale od toho tu právě je standardní sys. knihovna, aby tyto rozdíly překryla, a programátoři se s nimi nemusely zabývat. Nehledě na to, jsem přesvědčen o tom, že při dnešním stavu v Linuxu není zas moc aplikací které by musely ausgerechnet využívat přímého volání funkcí API, nebo rovnou systémová volání (to jestli to dělají nebo ne, je zase trochu jiná věc...).
Nevidím žádný jiný důvod proč by při návrhu projektů, nemohly vzít programátoři v potaz i jiné platformy než pouze Windows (a to že se jim to prodraží tvrdí spousta lidí. Jenže co NAPŘ.taková id Software? Ta s tím problémy nemá, a nejen ona. Pokud by jste tuto věc zohlednil hned při návrhu projektu, nevěřím tomu, že se to VÝRAZNĚJI prodraží ) nehledě na to, že to co jste napsal, kolem softwarového byznisu ( vývoj pro MS, a další platformy, spolupráce různých firem, atd...) by mohlo podle mě fungovat i skrze jiné platformy včetně Linuxu.
Zkuste si srovnat dokumentaci balenou k Visual Studiu (MSDN Library) s tím, co máte k dispozici pro Linux. V MSDN získáte na jednom místě dokumentaci je všem MS produktům vyjma Flight Simulatoru :), integrovanou do Visual Studia. Podrobnou, kvalitní, včetně hromady příkladů a tutorialů.
Multiplatformní vývoj vás omezuje na featuresd společné všem platformám, je pomalejší a dražší, je nutné testovat a podporovat na více platformách. Výsledek se nevyplatí. id Software možná chce podporovat Linux, tak mu ta ztráta nepřijde důležitá. Když ale dáza USD 100M za vývoj hry (viz vývoj GTA IV), tak musíte hledět, abyste dostal ty náklady zpátky.
"Zkuste si srovnat dokumentaci balenou k Visual Studiu (MSDN Library) s tím, co máte k dispozici pro Linux. V MSDN získáte na jednom místě dokumentaci je všem MS produktům vyjma Flight Simulatoru :), integrovanou do Visual Studia. Podrobnou, kvalitní, včetně hromady příkladů a tutorialů."
Mohu porovnávat, protože s MS VS jsem jistou dobu pracoval. Nicméně porovnání s MSDN nebylo ani mým cílem a ani předmětem mého příspěvku. Tvrdím, že dokumentace k nejrůznějším Vývojářským nástrojům, jazykům a freamworkum (včetně sys. API) je na tolik dobrá, že poskytuje dostatek informací pro bezproblémový vývoj pro platformu Linux (a v mnoha případech nejen pro ni :-P ). Nehledě na to, že tutoriálů existuje nespočet a podporu máte také (minimálně pro většinově používané nástroje, u placených je to snad bez diskuze). Srovnávání s MS VS je trochu o ničem, (ale když už jsme u toho, ano, MSDN - stejně jako samotné MS VS - obsahuje spoustu balastu, který je k ničemu a výrazně ztěžuje orientaci a práci s ním :-P - a není to jediná její chyba....) ).
"Multiplatformní vývoj vás omezuje na featuresd společné všem platformám,..."
No ono je otázkou, které máte vlastně na mysli (ty nespolečné), a zda jsou prakticky využitelné, potřeba, atd...
...je pomalejší a dražší, je nutné testovat a podporovat na více platformách.
To je nesmysl. Záleží na tom, jak je projekt navržen a jak je veden jeho vývoj, a jaké používá technologie (zjednodušeně, těch bodů je více). Jak už jsem řekl, při zaměření na tyto jednotlivé body s tím, že vezmete v potaz rozdíly mezi cílovými platformy, nebude podle všeho vzrůst nákladů zas tak vysoký. Na rychlosti vývoje se to projeví hlavně a především v testech - ano musí se provádět pro všechny cílové platformy, ale s tím se snad počítá ne? . (pro upřesnění - nikde jsem nepsal že by se na nákladech projektu neprojevilo zaměření na více platforem, tvrdím, že to nebude zas tak strašné a dá se to minimalizovat)
"Výsledek se nevyplatí." Nepodložená spekulace. Je totiž mnoho faktorů, které ovlivňují zda se projekt "vyplatil", nebo ne. Záleží nejen na počátečních investicích, ale např. na zaměření projektu, jeho konkurence schopnosti na cílových platformách, a v neposlední řadě taky o tom, zda o něj bude vůbec zájem. Tvrdit obecně, že se to nevyplatí, je FUD.
"id Software možná chce podporovat Linux, tak mu ta ztráta nepřijde důležitá. Když ale dáza USD 100M za vývoj hry (viz vývoj GTA IV), tak musíte hledět, abyste dostal ty náklady zpátky."
Zase nepodložená spekulace, pokud samozřejmě nemáte od id Software k dispozici statistiku o tom, kolik stála, která část projektu a kolik by stála v případě její realizaci pro jednu platformu. Nehledě na to jaksi chybí srovnání s jinými (koncepčně - ne žánrově) podobnými herními tituly pro jednu platformu. Také chybí statistika, která by uváděla zda na tom firma nějak ztrácí. Také by to chtělo nějaké podložení Vaší spekulace o tom, že id Software podporuje výce platforem ve svých projektech pouze proto, že "chce" (tedy - pochopil-li jsem to správně - i bez ohledu na možné ztráty
na konečném zisku).
Protože herní průmysl je v it dost specifická oblast, podíváme se jinam..., třeba firma Lingea (http://www.lingea.cz/cz/nastroje.asp - poslední odstavec je v této diskuzi důležitý)
Proč je porovnání s MSDN špatně? MSDN je prostě kvalitní dokumentace na jednom místě, což na Linuxu nedostanete.
Jistě jste si všimnul dvou důležitých věcí.
1. Každá platforma umí něco jiného, a kde se řeší tentýž problém, mnohdy je řešen dost odlišně.
2. Uživatelé mají na každé platformě jiné požadavky. Takový OpenOffice.org/X11 na Macu vypadá naprosto příšerně, a je stylem i ovládáním zcela nepodobný ostatním aplikacím. Gimp na Windows vypadá také jako UFO. uživatelé očekávají něco jiného, a proto je rozšíření aplikace mimo domovskou platformu spíše výjimka, než pravidlo.
Aha, takže "pomalejší a dražší, je nutné testovat a podporovat na více platformách" je podle vás nesmysl. Ovšem už na konci odstavce říkáte, že to nesmysl není, jen "to není tak strašné". Zřejmě vycházíte z křišťálové koule, když to píšete.
Výsledek se nevyplatí. V naprosté většině případů ne, což je fakt, který musí být jasný i slepému. Případné výjimky jen potvrzují pravidlo.
id Software - jde o odhad. Prostý poměr počtu uživatelů na Windows a Linuxu říká (cca 99:1), že na Linuxu těch tržeb asi moc nebude. Máte možnost prokázat triviálně opak, pokud údaje seženete. Zatím se ale ukazuje, že prodělává i Canonical na vydávání Ubuntu Linuxu.
Co je v posledním odstavci ve vašem linku tak zajímavého? To, že Lingea má nějaký multiplatformní SW? Multiplatformního SW existuje daleko více. Ovšem naprostá většina SW je úspěšná jen na jedné plaformě.
"Proč je porovnání s MSDN špatně? MSDN je prostě kvalitní dokumentace na jednom místě, což na Linuxu nedostanete."
Jednoznačně proto, že celou diskuzi o dokumentaci převádíte na jinou (a řekl bych nesmyslnou) rovinu. Mimochodem je otázkou zda považuji jako přínosné mít dokumentaci jen toho co potřebuji, nebo všechno - včetně toho co nepotřebuji - na jednom místě, a navíc v takovém chaosu jak to předvádí mnohdy MSDN. Jediný problém u dokumentace typicky linuxových projektů, který mě osobně hodně vadí, spočívá v tom, že hodně tvůrců poskytuje dokumentaci pouze on-line a nebere v potaz to, že by ji někdo chtěl používat i jinak. Nicméně i s tím jsem si poměrně rychle a dobře poradil. Což teprve nějaká mamutí firma ... ;-)
"Aha, takže "pomalejší a dražší, je nutné testovat a podporovat na více platformách" je podle vás nesmysl. Ovšem už na konci odstavce říkáte, že to nesmysl není, jen "to není tak strašné". Zřejmě vycházíte z křišťálové koule, když to píšete."
Ne je to trochu jinak - nesmyslem je generalizování vašich spekulativních závěrů. Jestli jste dobře četl moje posty v tomto vlákně tak jsem nikde nepsal, že se multiplatformnost projektu nemusí podepsat na nákladech (jakéhokoliv typu). Já jen tvrdím, že výše dodatečných nákladů je silně závislá na tom jak projekt navrhnete a zrealizujete. A pokud náklady nepřesahují zisk (tedy v tom smyslu, že to co dám navíc do multiplatformního projektu, se mi vrátí ) a navíc na tom ještě vydělám - pak se to vyplatilo a jsou jaksi bezpředmětné.
"Výsledek se nevyplatí. V naprosté většině případů ne, což je fakt, který musí být jasný i slepému. Případné výjimky jen potvrzují pravidlo."
Ale hned o kus dál píšete, že existuje mnoho multiplatformních projektů. Neprotiřečíte si tu zas vy? Podívejte, kdyby se to vůbec nevyplatilo, tak žádné multiplatformní projekty neexistují. Takovému kapitalistovy, za jakého se zde prezentujete, musí být přece jasné, že nikdo, kdo své projekty tvoří za účelem zisku, nebude vydávat zbytečné náklady na podporu dalších platforem ve svém projektu, aniž by se mu ty náklady minimálně nevrátily, jen protože prostě "chce". Rychle by se na to vykašlali, nebo krachli.
"id Software - jde o odhad. Prostý poměr počtu uživatelů na Windows a Linuxu říká (cca 99:1), že na Linuxu těch tržeb asi moc nebude. Máte možnost prokázat triviálně opak, pokud údaje seženete. Zatím se ale ukazuje, že prodělává i Canonical na vydávání Ubuntu Linuxu."
To je sice pravda, ale jen na půl. Zapomínáte na jeden podstatný problém, a to ten že uživatelů Linuxu je sice mnohem méně (a začínám říkat, že je to dobře) nicméně má vzestupnou tendenci. Je -v globálu- absolutně jedno jak rychlou, ale stoupá. Ten poměr kterým se oháníte je sice v řeči procent sice směšný, ale s ohledem na jeho nepřesnost (podle mého názoru může být rozdíl klidně řádově několika procent) a v řeči celých čísel už zas tak směšný není. Na tom se již dá vydělávat.
Podstatný problém (tím trpí i Linuxové distribuce, včetně Ubuntu a jeho derivátů -i když ty do naší diskuze nepatří, ale když jste to nakousl...) jsem zmiňoval už v minulém postu. V Linuxu je až neuvěřitelná konkurence. Pokud chcete s nějakým projektem prorazit - obvzláště v komerční sféře - musíte se sakra snažit, a je mnohem těžší přesvědčit Linuxové uživatele, že to co jim daný projekt nabízí, opravdu konkurenci nemá. A věřte tomu, nebo ne, ale cena zde hraje mnohem menší roli než na Widlích. A mám takový obavy, že právě toho se firmy v souvislosti s multiplatformními projekty dost obávají.
Ještě ke Canonicalu. Na oficialních stránkách Canonicalu ani Ubuntu jsem nenašel žádnou zmíňku. Máte své tvrzení podložené? (znovu upozorňuji, že nějaké odhady, spekulace, ať už vaše, -nebo chytrých hlav na internetu- nepovažuji za relevantní v případě takovéhoto tvrzení, takže je zbytečné je sem vkládat) nehledě na to porovnávat Linuxovou distribuci s multiplatformním projektem(myšlena aplikace), je jako kdyby jste porovnával ptakopyska s hejnem racků.
"Jistě jste si všimnul dvou důležitých věcí.
1. Každá platforma umí něco jiného, a kde se řeší tentýž problém, mnohdy je řešen dost odlišně.
2. Uživatelé mají na každé platformě jiné požadavky. Takový OpenOffice.org/X11 na Macu vypadá naprosto příšerně, a je stylem i ovládáním zcela nepodobný ostatním aplikacím. Gimp na Windows vypadá také jako UFO.uživatelé očekávají něco jiného, a proto je rozšíření aplikace mimo domovskou platformu spíše výjimka, než pravidlo."
Ach jo. Proč člověku připadá v diskuzi s vámi, že neustále odpovídá na jednu a tutéž věc?
1) Ano, to je sice pravda, ale jen její polovina. Zapomínáte co jsem psal v předchozích příspěvcích na toto téma? Za prvé není ani tak důležité jakým způsobem je ta či ona vlastnost řešena, ale důležitý je výsledek dané operace. Za druhé, dnešní multiplatformní freamworky 90% rozdílů mezi jednotlivými platformami překrývají, a dokonce jsou schopny - je-li to opravdu nutné - poskytnout i specifické funkce, aniž by to ovlivnilo funkčnost pro další platformy. Samozřejmě i nadále existují některé věci o které se musejí programátoři daného projektu samy (např. zápis cesty k souboru ) jenže i to lze vyřešit opravdu s minimálním úsilím. Jak jsem již mnohokrát psal: důležitý je návrh projektu a volba prostředků, s jakými jej zrealizuji.
2)Sorry ale to co píšete je z hlediska multiplatformního programování nesmysl. Zrovna Gimp je skvělý příklad jak by měl multiplatformní projekt vypadat. Na všech platformách vypadá, funguje a ovládá se stejně - přesně toto je cílem tvorby multiplatformního programu. Mimochodem víte vy vůbec, že Gimp původně byl pouze pro Unixové platformy a jeho portaci inicializovali (ne-li dokonce provedli) uživatelé Windows? A navíc dneska už je na tolik přizpůsobený, že můžete na Widows používat GUI Gimpu ve stylu photoshopu (což vyprovokovaly zase někteří uživatelé Windows). jak vypadá OpenOffice na Macu, nemohu posoudit, takže se k tomu mohu dost těžko vyjádřit.
MSDN Library mi připadá jako přehledně uspořádaná knihovna, se stromovým uspořádáním a filtry rejstříku dle technologií. Podotýkám, že online verze je jen nouzovka. Výhodou je, že je dokumentace kvalitní, že jí nemusíte hledat po všech čertech, a že si autoři nemyslí, že zdroják je nejlepší dokumentace :)
Výše dodatečných nákladů bude typicky dost zjevně vyšší, než to 1% potenciálních zákazníků, které můžete díky portu na Linux oslovit. Jenom testovat a podporovat na 4 distrech ve 2 verzích každého distra vám zvýší počet testů o 400%, což samo o sobě možná vezme více než 1% rozpočtu. A samozřejmě budete muset mít odborníky na cílovou platformu (vývoj i support), testovací konfigurace, koupit si licenci pro daný framework atd. Například pro Qt si musíte koupit licenci (pokud nechcete vydat SW pod GPL, což by byla obchodní sebevražda). Pro informaci licence Qt Desktop stojí pro jednu platformu USD 3700, pro více platforem USD 5300. Platí se za *každého vývojáře*. Další náklady přijdou, když budete chtít koupit komponentu třetí strany, kterou pro Windows seženete levně, ale pro Qt/Linux možná vůbec ne (třea OCR/ICR, medicínský imaging apod).
Existuje řada multiplatformních produktů, a velké hromady těch, které jsou jen pro jednu platformu. Pak existuje i několik těch, které jsou multiplatformní, a zároveň úspěšné na více platformách.
K čemu je vývojáři údajný vzestupný trend počtu uživateů Linuxu? K tomu, že za dva roky bude moci říct "OK, už to není 0,82%, ale 1.05%"? To mu náklady nevrátí. Nehledě na to, že uživatelé Linuxu hledají často hlavně úsporu, a SW kupují neradi. Podívejte se, kolik peněz utratí průměrný uživatel Windows, MacOS a Linuxu za SW. Jaká asi bude jejich ochota platit za SW? Konkrétně u studentů, kteří ušetřili za OS, přesvědčených komunistů (aneb SW je lepší, když je zdarma), socek co koupily nejlevější počítač s TESCO Stores s předinstalovaným Ubuntu (a Franta odvedle tam hned natáhnul pirátské XP)...
1. Jako vývojáře vás samozřejmě zajímá, jak daná platforma to či ono řeší, a jak se ta věc používá. Multiplatformní frameworky řeší typicky jen část problematiky. Zkuste se třeba podívat na color management ve Windows, a na color management v Qt. Rozdíl je propastný. Nebo se podívejte, co vám umožní Direct3D, a co umí SDL. Opět propastný rozdíl. U muitiplatformního projektu budete typicky trpět dlouhou ředu kompromisů, tedy pokud nepíšete obdobu calc.exe.
2. Gimp je naopak ukázkou toho, jak je SW úspěšný na jedné platformě, a port nepoužívá prakticky nikdo. Na Linuxu je potom Gimp úspěšný jen proto, že nic lepšího není (aka z nouze ctnost). Uživatelé Windows očekávají ovládání ve stylu Windows a MS Office, případně Photoshopu. Gimpshop je pěkný pokus, ale bohužel opět neúspěšný. Interface má základní rozložení prvků podobné Photoshopu, ale to nestačí. Navíc je Gimpshop založený na prastarém Gimpu 2.2.
Uživatelé Macu například očekávají, že aplikace bude mít Aqua vzhled, menu integrované do Finderu, nastavování bude v Application/Preferences, vše půjde udělat i myší s jedním tlačítkem atd. Uživatelé Windows očekávají vzhled Windows XP/Vista, menu v hlavním okně aplikace, masivně uživají kontextové tlačátko myši, preference hledají v Tools/Options atd. Podívejte se na rozdíl mezi MS Office pro Windows a MS Office pro Mac. Opravdu to nebylo jen o tom, že MS přeložil Office pro Mac.
OOo/X11 vypadá na Macu prakticky stejně, jako ve Windows. Bez Aqua vzhledu, menu v hlavním okně aplikace, položky menu setříděné jako na Windows. Na Macu naprosto mimo. Několik let se pracuje na nativním Aqua vzhledu OOo (OOo/Aqua), a je teď buď v betě, nebo už konečně uvolněný.
No, my se vlastne vesmes shodujeme. Jen se lisime v hodnoceni dopadu do budoucna. Jak vznikalo imperium MS, to vsichni vime (a nic si nenalhavejme - tenkrat jel na modni vlne MS, stejne jako dneska Apple). Nejdrive dominance v oblasti OS, pak kancelarske aplikace, pak prohlizece. Dneska se ten monopol postupne rozpada. Uz i napr. http://marketshare.hitslink.com ukazuje, ze podil IE je pod 70 procent (to je porad vetsina, ale uz ne monopol). A ze podil Windows je pod 90%.
Ted je jen otazka, jak se to bude vyvijet do budoucna. A ja jsem optimista. Jeste jedna, dve takove chybicky jako Vista a pocet uzivatelu Linuxu a MacOS se zase zdvojnasobi... Podle me se opravdu za sedm let mozna uz nebudeme bavit o monopolu Windows ale jen o vetsine Windows...
"Trh browserů" byl veliký hype, ale pak se ukázalo, že tam žádný trh vlastně není. Dnes je dobré mít browser jen ze dvou důvodů: 1) prestiž, 2) možnost nastavit uživateli výchozí stránky a vyhledávač, což nakonec nese peníze. Jinak je browser úplně o ničem, a MS by mohl do Windows dávat Firefox. Tedy nebýt toho, že Gecko není multithreaded, neumí to co Trident, a že na Tridentu je závislá řada dalších věcí (help, mailoví klienti, browsery, aplikace pracující s XML atd).
Pokud MS udělá pár dalších chyb, tak za pár let nebudeme mluvit o dominantním postavení MS, ale o dominantním postavení někoho jiného. Po krátké době by totiž na trhu získala dominantní postavení jiná firma. Dominantní platforma má vždy technické i marketingové výhody. Stačí psát aplikace pro jednu platformu, testovat a podporovat je na jedné platformě. Zároveň na té platformě můžete oslovit nejvíce potenciálních zákazníků, a tedy zajistit návratnost investice do vývoje.
A neni tam zadny trh nahodou proto, ze MS musel snizit cenu na nulu?
Jojo, ted uz jen zbyva, aby se ukazalo, ze trh neni ani u kancelarskeho softwaru a operacnich systemu (tedy aby MS i zde byl donucen snizit cenu na nulu). Jeho neschopnost v poslednich letech (a je jedno jestli ji merite trznim podilem (minimum u OS snad od roku 1998), nebo podle ceny akcii (minimum asi od roku 1997)) jej k tomu dotlaci mozna driv, nez to na prvni pohled vypada.
Áno, v čase Netscape za $50 to bol od MS podraz a Netscape sa rozčuľoval viac-menej oprávnene. MS samozrejme neznížil cenu na nulu, on si ju zahrnul do ceny OS. Druhá vec je, že Netscape 4 výrazne nestíhal a do problémov sa dostal aj vlastnou vinou (bol to on, kto znížil cenu na nulu, pretože bol nepredajný). Pokiaľ si zaspomíname, tak už z obyčajným CSS 2 mal neskutočné problémy, zobrazil tak 30%, čo občas viedlo k nečitateľnosti stránok (svetlý text na svetlom pozadí). A štart Netscapu bol rádovo dlhší než štart integrovaného IE. Potom prišla šestka (Netscape jednu verziu nenápadne preskočil), ktorá bola pekná, zobrazovala slušne a bola strašne pomalá. IE medzitým naozaj ohúril verziami 5.5 a 6 (áno ohúril, na svoju dobu boli bezkonkurenčné), potom MS zaspal na vavrínoch, Netscape prišiel s tabmi, potom to definitívne prevzala Mozilla, vznikol FV a ďalej to poznáme.
Dnes je už táto kauza pasé - integrácia browsera do OS bola okopírovaná KDE aj Gnome, a paradoxne, dnes od nej upúšťa aj Microsoft. Vo Viste už IE neuvidím ani pri ručnom updatovaní.
MS integroval browser do OS stejně, jako dodavatelé aut integrovali autorídia. Vaši pozici na trhu vám nikdo nezaručí. Dnes máte úspěšný krámek na rohu, zítra za rohem otevře hypermarket, a vy máte smůlu. Tak ten svět funguje.
Trh browserů je o tržbách, které měl přinášet. A jak jsem psal, browsery ve skutečnosti žádné tržby nepřináší, s výjimkami které jsem uvedl.
No, je to az neuveritelne, ale shodujeme se. Proste uz jen chybi, aby sla dolu cena kancelarskeho softwaru (a pro me za me treba integrovanim do OS - ja uz ostatne instaluju OS rovnou s Officem nekolik let) a aby sla dolu i cena celeho OS (drive ci pozdeji na nulu). A ukaze se, ze trh s Office aplikacemi nenese zadny zisk (az na par vyjimek) a stejne tak i trh s OS. A bude to spis o prestizi, ze firma nabizi svuj OS ci Office. Ten vyvoje je vlastne uz dneska patrny. Google nabizi kvuli prestizi browser, office a uz chybi jen OS. Kdo se prida dal?
Lze očekávat, že za nějaký čas půjde cena Office i OS dolů, aby se zvýšily tržby. Naopak nepředpokládám, že by trh s OS a Office generoval nulové tržby, jako trh s browsery.
Jak pravděpodobný vývoj bych viděl to, že MS uvede bundle Microsoft Desktop, který bude obsahovat Windows, Office a pár dalších aplikací za cenu mírně vyšší, než je dnes cena Windows.
Google dnes nabízí browser, webovou parodii na Office, a byly tu i stroje gPC coby "Google PC". Vlastní OS asi Google dohromady nedá, dost by mě to překvapilo. Možná může zabalit Linux do krabice z nápisem Google, ale vlastní OS, to by bylo trochu složitější ;)
Pokud podle vašeho kamaráda vrací netbooky cca pětina zákazníků, je to dost tristní. Podle dřívějších informací je totiž procento vrácených netbooků s Linuxem cca 4x vyšší, než u netbooků s Windows (proběhlo to před pár měsíci news servery). To by znamenalo, že se netbooků s Linuxem vrací velká většina.