Pod 2kB se jde dneska dostat leda tak v DOSBoxu a cistem ASM. Kdysi jsem zkousel demicka do 128bajtu a potom tusim byla dalsi varianta 4kB (nevlezl se tam nahodou slavny Mars?)
To zni dobre. Ptal jsem se, protoze spousta takovychto jakoby bitmapovych displeju se ovladala na urovni znaku, takze to sice umelo ruzne ikony typu "zvonek" a "zamek" (displeje pro alarmy), ale bylo to omezeno na rastr znaku + tam byla nejaka moznost narvat jinou znakovou sadu (asi, to jsem uz netestoval)
Tady jen VRAM, na kterou se dá měnit ukazatel (adresa), takže se dá skrolovat po řádcích jen změnou ukazatele.
Skutečná lahůdka je na mé kalkulačce od TI, tam je barevný displej 320x240 a jeden bod zabírá dva bajty. Akorát vykreslování procesoru Z80 jde jak psovi pastva.
Dá a nedá :-) Nejprve je nutné naprogramovat kernel, a to IMHO rozumně půjde jen v assembleru. Potom už jde C a dokonce i C++ použít - se všemi omezeními, hlavně 128 bajtů na data i na zásobník. Jen bývá věcí programátorské cti vše nacpat do 4kB a nepoužívat "supercartridge" (které mají jinak kapacitu prakticky neomezenou).
Pokud se dobře pamatuju, tak překladače céčka pro tyto procesory nebyly nic moc (u Z80 to byla hrůza). Nicméně třeba na Sharpech měly některé modely editor a překladač C přímo zabudovaný (nic se netahalo přes kabel), ovšem zdroják se překládal do bajtkódu a interpretoval (například poslední model G850V to tak měl). Já to nikdy moc nezkoumal, ale prý to bylo celkem rychlé (v kontextu Z80).
No pouziva se cc65 (https://cc65.github.io/) ale cim "mensi" je cilova platforma, tim vic se IMHO ukazuji rozdily mezi C a assemblerem v jejich vyjadrovaci schopnosti (a vyhrava to assembler :) s ohledem na schopnosti CPU.
Jo, ostatně céčku se někdy říká “přenositelný asembler”, tou univerzalitou se ztrácí “fokus” na detail.
jj a pokud se uz v C upravuje program na danou platformu, univerzalita se az zazracne rychle ztrati (nebo se ztrati programator v ifdefech :)
Protože to C v PC-G850V je interpretované, kontroluje validitu ukazatelů a přístupy do paměti a dokonce se dá krokovat a ladit. To, vzhledem k určení pro technické školství, byl asi hlavní důvod, proč nešli cestou kompilace. U zařízení pouze s RAM je každý vynucený reset citelný ;-) Céčko na osmibitových domácích počítačích dojíždělo hlavně na úložná zařízení. Bez disket nebo disku to sice jde, ale dře to.
V tomto mají Atárka i Commodore a Apple trošku výhodu, protože když se program vydá nějakou špatnou cestou, je velká šance, že dřív či později narazí na nulový bajt, což není NOP ale BRK, takže se zastaví. Já si ladil věci v ASM s resety a prakticky nikdy se nepoškodil vlastní program ani interaktivní assembler (to už musela být nějaká brutálně špatně napsaná smyčka - ale zase ty 6502smyčky jsou většinou pro jednu stránku a tedy relativně neškodné :-p)
To je z dnešního pohledu hlavní nevýhoda, že to má v podstatě jen RAM (i když model s VS na konci myslím měl nějaké úložiště) a (přinejmenším dnes) nejde k ničemu připojit (chce to konvertor pro UART). Ten Sharp je ale už dávná historie, kde je to relevantní jsou dnes možná programovatelné kalkulátory, které už mají úložiště i snadné připojení přes USB (a taky emulátory, aby člověk nemusel při ladění kódu v asm pořád resetovat). I když i zde se šíří Python a TI dokonce asm v novém FW blokuje.
VS měl, pokud vím, flash paměť místo ROM, což teoreticky umožnilo upgrade firmware, ale nikdy jiný vydán nebyl. Nemyslím, že to bylo uživatelsky použitelné.
K připojení jde použít, samozřejmě, i audio. UART je jednoduché sestavit:
https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f=75&t=10346&p=130354&hilit=g850v#p130354
Jo, je to jednoduché. Já si na přenos z Sharpu kdysi napsal kód, který na displeji vykreslil něco jako QR kód, to jsem vyfotil mobilem a pak data uložil. Bohužel to jde jen jedním směrem.
Heh ten linkovany clanek o pojidacich kolacu byl popularni, kdyz jsem studoval na univerzite (to jeste dobihala poslednim rokem vyuka Pascalu; ten se tam drzel silene dlouho].
“Opravdový programátor řeší umělou inteligenci ve FORTRANu.”
Na Matfyzu si tohle v 80. letech vzali k srdci, když se pustili do umělé inteligence. Je srandovní (z dnešního pohledu), že na tom projektu pracovali například Karel “proč-mě-ksakru-vyhodili-z-ÚJČ” Oliva a nemenší exot kněz Piťha (tehdy byl prý, na rozdíl od Olivy, normální). Dodnes se dají najít jejich články v databázích vědeckých publikací.
3. 5. 2022, 16:03 editováno autorem komentáře
Paskvil byl sileny mor nejen vysokych skol u nas. Jeste po roce 95. Drzely se toho jak tele vemena.
Spoluzak ze stredni mel i jakehosi exota prednasejiciho a ten vehementne protlacoval jazyk Modula.
4. 5. 2022, 09:34 editováno autorem komentáře
Na použití Moduly pro výuku bych nic zvláště závadného neviděl. Jsou školy, které k tomuto účelu používaly třeba Oberon s tím, že použít jazyk, který studenti před tím neznají, jim srovnává vstupní úroveň. Nejsou studenti, co by měli výhodu v tom, že použitý jazyk už znají z dřívějška. Navíc tyto jazyky mohou být pro daný předmět výuky vhodnější než populární alternativy.
To není nic proti těmto jazykům, jen se domnívám, že nejsou vhodné pro výuku úplných začátečníků. Jinak se mi celkem líbí, zejména Racket.
A musi mit studenti stejnou startovni caru? Stejne nekteri budou znat napriklad vic o typech, dalsi matiku ci logiku atd. Dulezity je IMHO vysledek, ne srovnavani.
Nevím, možná je to výhoda, pro ty, co opravují písemky, protože je menší pravděpodobnost, že se jim nějaký student bude snažit dokázat, že je chytřejší než oni :-)
Ale spíš to bude prostě jen vedlejší důvod. Pascalovské jazyky mají přeci jen syntaxi více podobnou pseudokódu a netrčí z nich tolik bodlin. Na výuku klasických algoritmů jsou fajn. Jen mi třeba u Oberonu moc nesedí psaní klíčových slov velkými písmeny a bylo by lepší, kdyby sváděl k větší faktorizaci (jsem vycepovaný Smalltalkem a Forthem)
Proč mor? Na MFF se používal v prváku ještě v druhé polovině 90. let, ale nikdo si nikdy nestěžoval.
Ta Modula taky není na učení vůbec špatná, i když dnes už je to dost exotika.
Díky za článek.
Nečekal jsem, že se s tou bednou Atari 2600, po letech, setkám takhle dopodrobna.
K River Raid.
Re: "...skutečné střely (zde nejsou vidět, protože nedokážu udělat screenshot a současně držet „trigger“ joysticku)"
Trochu hackování do toho hackování. Použít nohu nebo izolepu a byl by screenshot i se střelami.
Jak byly řešené výbuchy? Ty byly také součástí toho celoobrazovkového sprite?
5. 5. 2022, 00:41 editováno autorem komentáře