Dá a nedá :-) Nejprve je nutné naprogramovat kernel, a to IMHO rozumně půjde jen v assembleru. Potom už jde C a dokonce i C++ použít - se všemi omezeními, hlavně 128 bajtů na data i na zásobník. Jen bývá věcí programátorské cti vše nacpat do 4kB a nepoužívat "supercartridge" (které mají jinak kapacitu prakticky neomezenou).
Pokud se dobře pamatuju, tak překladače céčka pro tyto procesory nebyly nic moc (u Z80 to byla hrůza). Nicméně třeba na Sharpech měly některé modely editor a překladač C přímo zabudovaný (nic se netahalo přes kabel), ovšem zdroják se překládal do bajtkódu a interpretoval (například poslední model G850V to tak měl). Já to nikdy moc nezkoumal, ale prý to bylo celkem rychlé (v kontextu Z80).
No pouziva se cc65 (https://cc65.github.io/) ale cim "mensi" je cilova platforma, tim vic se IMHO ukazuji rozdily mezi C a assemblerem v jejich vyjadrovaci schopnosti (a vyhrava to assembler :) s ohledem na schopnosti CPU.
Protože to C v PC-G850V je interpretované, kontroluje validitu ukazatelů a přístupy do paměti a dokonce se dá krokovat a ladit. To, vzhledem k určení pro technické školství, byl asi hlavní důvod, proč nešli cestou kompilace. U zařízení pouze s RAM je každý vynucený reset citelný ;-) Céčko na osmibitových domácích počítačích dojíždělo hlavně na úložná zařízení. Bez disket nebo disku to sice jde, ale dře to.
V tomto mají Atárka i Commodore a Apple trošku výhodu, protože když se program vydá nějakou špatnou cestou, je velká šance, že dřív či později narazí na nulový bajt, což není NOP ale BRK, takže se zastaví. Já si ladil věci v ASM s resety a prakticky nikdy se nepoškodil vlastní program ani interaktivní assembler (to už musela být nějaká brutálně špatně napsaná smyčka - ale zase ty 6502smyčky jsou většinou pro jednu stránku a tedy relativně neškodné :-p)
To je z dnešního pohledu hlavní nevýhoda, že to má v podstatě jen RAM (i když model s VS na konci myslím měl nějaké úložiště) a (přinejmenším dnes) nejde k ničemu připojit (chce to konvertor pro UART). Ten Sharp je ale už dávná historie, kde je to relevantní jsou dnes možná programovatelné kalkulátory, které už mají úložiště i snadné připojení přes USB (a taky emulátory, aby člověk nemusel při ladění kódu v asm pořád resetovat). I když i zde se šíří Python a TI dokonce asm v novém FW blokuje.
VS měl, pokud vím, flash paměť místo ROM, což teoreticky umožnilo upgrade firmware, ale nikdy jiný vydán nebyl. Nemyslím, že to bylo uživatelsky použitelné.
K připojení jde použít, samozřejmě, i audio. UART je jednoduché sestavit:
https://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f=75&t=10346&p=130354&hilit=g850v#p130354