Vlákno názorů k článku Ubuntu je na začátku nové cesty, Canonical letos na burzu nepůjde od Tylnesh - Canonical nepotrebuje Red Hat vytlacat z cloudovych pozicii,...
-
Mark667 (neregistrovaný)
Canonical možná nepostupuje v detailech moc chytře a jejich zarputilá snaha oddelit svůj vývoj od komunity aby se fakto nabídli unikátní linux je místy hodně kontraproduktivní. Ale linuxová komunita naštěstí zatím vždy dokázala canonical donutit k přehodnocení chybných cest vývoje. Unity je minulost, máme místo něj skvělý a extensiony rozsiritelny gnome shell. Stejně tak mír je pasé, když máme wayland. Teď ještě zbývá donutit canonical opustit snap a přejít na flatpak repozitáře, ale nic akutního to není. Jen další zbytečně štěpení sil a talentu - které ale paradoxně vždy velmi povzbuzovalo soutěživost, takze to k vývoji opensource prostě patří, a díky tomu máme nakonec lepsi vítězné řešení. Díky té canonicalu za vše, hlavně za to že velmi výrazně soutěživost v opensource přiživuje i když to není jejich primární záměr
-
xyz (neregistrovaný)
Pokud je Unity jediný promyšlený desktop, tak jste nejspíš za celý svůj život viděl jenom Unity. Já osobně mám radost z přechodů Ubuntu na Gnome - sice bych Gnome používat nemohl (stejně tak Unity a stejně tak KDE), ale alespoň je tu šance že se od nich něco dostane do upstreamu a Ubuntu bude projednou zas někomu (jinému, než sobě) prospěšné.
-
medzernikStříbrný podporovatelUnity umelo predevsim vyhledavat menu aplikace prez HUD (tato funkce je vsak konecne na ceste i pro KDE) viz.
Unity melo taktez velmi privetive a jednoduche nastaveni - perfektni pro uzivatele, kteri chteli jednoduche prostredi.
Vyhledavaci menu v Unity melo taky ochranu proti preklepum, takze kdyz nekdo napsal "Firefax" tak to naslo spravnou aplikaci.
Takteze byla v Unity podpora pro vyhledavani aplikaci, kterych oken bylo spusteno vice.
No a posledni vec - Unity melo excelentni podporu pro globalni menu aplikaci, neco co KDE ted konecne dodelava pro GTK aplikace.
-
nobody (neregistrovaný)
http://www.webupd8.org/2016/06/how-to-get-unity-like-hud-searchable.html
ad preklepy, v Xfce (Whiskermenu) castecne eliminuje take, ted sem zkusil a sice na "Firefax" mi to FF uz nezobrazi, ale na "Firehec" nebo "Fifoxov" treba jo :))
-
nobody (neregistrovaný)
sice sam pouzivam Xfce, ale zkusil si Ubuntu 18.04? je tam GnomeShell upraven tak ze v podstate UX odpovida Unity ;-) ale ma vice moznosti rozsireni, ma vetsi budoucnost, bude upravene to telefoniho rezimu s Purism Librem5 atd... tzn. ze i jako uzivatel Unity a Ubuntu bys to z faktickejch duvodu mel vitat ;-) na druhou stranu muzes pouzit (s 18.04) jako Unity7, ktere je normalne dostupne v repositarich k doinstalovani (jen uz neni ve vyvoji), nebo muzes pouzit komunitni Unity8 ktere je sice pomale a stale ve vyvoji...
-
nobody (neregistrovaný)
neni se cemu divit, ale z jineho duvodu ;-) Canonical chtel prechod z Unity na GnomeShell "bezbolestnej" i pro uzivatele...
jinak Unity je sice fork Gnome, ale Gnome2, od te doby slo naprosto jinej smer, kdy zkoncilo jako plugin pro Compiz... a Gnome3 nema s Gnome2 v podstate nic spolecneho...
-
eq (neregistrovaný)
Mám stejný pocit. Dneska už je to o kus dál, ale když jsem kdysi natěšený nainstaloval první linux, tak jsem si říkal, co to má proboha znamenat. To prostředí vypadalo jako dema z tubopascalu s ikonami nakreslenými v malování. Systém super, ale to kolem... Škoda mluvit. UI pro technokraty, kterým je nějaká estetika u prdele. Naopak Unity jsem používal opravdu rád, pracovalo se v něm výborně. Gnome přestylované jako Unity ještě jakž takž ujde, ale je vidět, že to trochu drhne. Tohle je jedna z největších slabin Linuxu.
-
nobody (neregistrovaný)
tak Windows10 jsou na levelu urcite spodnim, to jejich rozpolcene UI obsahujici komponentu od W3, pres NT3, XP, Vista, W8... nez se dostanu k nastaveni tak mi odejde switch v mysi, neprehledne blikajici startmenu, spatne a zdlouhave aktualizace, resetovani uzivatelskych nastaveni, odinstalovani uzivatelelm zvolenych ovladacu a programu, proste totalni hruza a chaos...
macOS je na tom relativne dobre, zaroven uznavam ze mam zkusenosti nejvice s historickym MacOS, a s OSX jeste na PPC... o UI/UX na macOS si nemyslim nic spatneho, mozna bych mel pripominky kdybych ho dele a hlavne aktualni pouzival, nicmene tam (a to plati i pro Windows, kde to ale nemelo takovej vyznam) jsou obrovske prachy co do toho byli nalite od platicich zakazniku...
stale ale trvam na tom ze (za me primarne) Xfce je na tom s pouzitelnosti bezproblemove, stabilni, rychle a prehledne desktopove prostredi, nemam nejmensi duvod pouzivat macOS a uz vubec ne Windows...
-
medzernikStříbrný podporovatel
Jde, jen to treba udelat moudre a musi za to ten zakaznik i neco mit. Zacal bych hned u software center storu.
-
mojenervy (neregistrovaný)
až se prosadí a dozraje Flatpak a pár technologií kolem, bude mít smysl psát solidní aplikace i pro linux, protože to na všech distrech bude jednotné. a nebude se muset řešit, že je to v každé distribuci jinak rozbité. Pak bude jedno, jaká distribuce je pod ním a jak je to přeplácané.
V UI bych problém neviděl, třeba ten Gnome má na firemní desktop slušně našlápnuté, počítá se i s hromadnou správou stanic - chce to čas.
Drží to jednoduché, necpou tam za každou cenu blbosti, od toho jsou doplňky, kterýma se nenechají omezovat. Až bude jednotné "běhové prostředí", s dlouhou podporou, budou i aplikace. -
mojenervy (neregistrovaný)
Distribuce softwaru linuxovým uživatelům vždycky trpěla roztříštěností.
Flatpak
- řešení nezávislé na distribuci a množství závislostí
- jeden instalační soubor bez ohledu na distribuci a její verzi.
- upstreamové projekty můžou jednoduše software distribuovat přímo uživatelům, není potřeba prostředník v podobě distribučního balíčkáře.atd atd...
...další si dohledejte -
nobody (neregistrovaný)
jenze to ma i nevyhody:
- kazda aplikace si sebou nese vetsinu-vsechny zavislosti
- kdyz vyjde oprava na nejakou zavislost, musi se celej flatpak predelat, nebo zustane vadnej/deravej
- vyvojari zavislosti nemuzou ovlivnit aby se nova/opravena verze dostala do flatpaku
- uzivatel nemuze aktualizovat vadne zavislosti
- zbytecne zabirani mista na diskuatd atd...
... dalsi si dohledej... -
neregistrovany (neregistrovaný)
To nie je celkom pravda.
Flatpak ma koncept runtime, ktore su verzionovane, t.j. aplikacia presne vie, aku verziu si ma pytat a aku dostane. Pokial vyjde oprava pre runtime, stahuje sa len delta pre runtime a vsetky aplikacie, ktore ho pouzivaju, budu mat chybu opravenu.
Takisto, vacsina runtime je stale free software, takze prislusni vyvojari mozu dat pull request. Samozrejme spravcovia runtime budu chciet, aby nova verzia nic nerozbila, takze najrychlejsi sposob ako vyvojari mozu dosiahnut novu/opravenu verziu vo flatpaku je zabezpecit kompatibilitu pri novych verziach (t.j. vid diskusiu pri knot resolveri).
Pokial su nejake zavislosti vadne, tak problem bude mat viacero ludi, ako len dany pouzivatel. Naopak, zabezpeci sa konzistencia vsade, takze to nebude ako dnes, ze co instalacia to ina zbierka verzii jednotlivych balickov a developeri sa mozu zblaznit. (A pokial fakt vie co robi, vie si zbuildovat runtime sam, stale je to free software).
Rovnako miesto na disku nie je zbytocne zaberane, flatpakovy repozitar je content-addressed store, takze vsetko je deduplikovane, a v pripade lib.so to znamena, ze aj v pamati su namapovane iba raz. Aj pri updatoch pouzivatel taha len to, co este nema.
-
kuba77 (neregistrovaný)
Vždyť se vydavatel SW vždycky mohl rozhodnout oficiálně podporovat jen jedno nebo dvě distra, resp. jen deb nebo rpm, jako třeba Steam má klienta v deb balíčku nebo Autodesk Maya má v požadavcích Redhat/CentOS. Je pak na uživatelích a správcích dalších dister, jestli to zprovozní i jinde. Třeba Autodesk Maya jsem používal na Arch Linuxu (nainstalovanou z AURu).
-
ja. (neregistrovaný)
Pravda je, ze Ubuntu v cloude zacina byt popularne medzi startupmi. Ide to z desktopu, kde bezny developer ma nejaku skusenost s Ubuntu (pretoze najpopularnejsia just works distribucia), ale nie s Fedorou, CentOSom alebo nebodaj Redhatom. Ked uz aj je nahradene niecim inym, tak Debianom.
Tam, kde maju skusenosti aj s Fedorou/CentOSom, sa Ubuntu az tak moc nedari.
V kazdom pripade, Redhat by tento jav nemal ignorovat, ale zapracovat do rizik.
-
Těch důvodů je víc. Pokud chce někdo placenou podporu, má na výbět z RedHat/Canonical/SUSE. SUSE je celé postaveno trochu jinak, víc specializovaně a primárně na Enterprise. RedHat je na tom podobně, ale je víc otevřenější. I proto podle mne koupili CentOS. Problém RedHatu je jeho konzervativnost. To je věc velice žádaná u Enterprise, ale velice problematická pro vývoj nových věcí. A proto je v podstatě veškerý non-RedHat vývoj (OpenStack, Docker, ...) prováděný na Ubuntu Server a ne na RHEL. Ne, že by na něm většinou nějak nefungoval, ale zpravidla tam najdete následující větičky:
XXX attempts to support Ubuntu 16.04/17.04, Fedora 24/25, CentOS/RHEL 7, as well as Debian and OpenSUSE.
If you do not have a preference, Ubuntu 16.04 is the most tested, and will probably go the smoothest. (Tahle konkrétně z OpenStack).
