Názory k článku Ubuntu končí s 32bitovými instalačními obrazy pro desktop
-
nobody (neregistrovaný)
ad Ubuntu 32bit:
osobne nechapu rozhodnuti, vypocetni kapacita pro sestaveni 32bit iso je zanedbatelna (zvladal by ji za hodinu i 10let starej netbook s Atomem a 1GB RAM(tim ze 32bit balicky nadale budou), zahazovat 32bit buildscripty stejne nebudou, kdyz budou delat 32bit minimal iso, takze mohli pouze oznacit "Ubuntu desktop 32bit iso" jako nontested/nonsupported/experimental apod... -
Build je skoro zadarmo, ale už údržba dalšího build prostředí zadarmo není - nemluvě o testování, supportu, údržbě. 32bit je historie - tak jako je historie 16bit a 8bit. Mít v repozitáři něco jako nontested/nonsupported je něco, co by si profi firma neměla domluvit - omlátí Vám to o hlavu konkurence, a nezapomínejte na bezpečnost.
-
nobody (neregistrovaný)
o to prave nejde, nadale budou moznosti:
- upgrade ze stavajich Ubuntu(/Gnome) 32bit na Ubuntu(Gnome) 17.10 32bit...
- instalovat Ubuntu(GNOME) z ubuntu-minimal-17.10-32bit.iso nebo ubuntu-netinstall-17.10-32bit
- nainstalovat z xubuntu-desktop-17.10-32bit.iso, doinstalovat metabalik ubuntu-destkop a prepnout si pri prihlaseni sezeni na Ubuntu(GNOME) -
nobody (neregistrovaný)
tak reagoval sem na "by sa tam nechytal gnome", kdy v Gnome v 32bit nebo 64bit nebude zadnej viditelnej rozdil, ale ok to doporucovani ale ve smyslu: https://www.root.cz/clanky/ubuntu-konci-s-32bitovymi-instalacnimi-obrazy-pro-desktop/nazory/939582/
-
Používat 32-bit distribuci i na 64-bit HW může mít cenu. Možná mohou být binární soubory trochu kratší, zabírat méně RAM (ukazatele jsou poloviční atd.). I když na x86 je v 32-bit režimu zásadní nouze o počet registrů (8) proti 16 v 64-bit režimu. To vše je v pořádku, pokud se provozují aplikace, které nenarazí na limit 32-bit virtuálního prostoru (na Linuxu i Win 3 GB pro user) a jeho fragmentaci.
Ale 32-bit jádro, alespoň v případě Linuxu, trpí na všech 32-bit architekturách nad 1 GB paměti značnými problémy. Chybí totiž virtuální prostor, kam namapovat 1:1 veškerou fyzickou paměť. Pokud dojde jen k mapování/stránkování dat z disku do jednotlivých uživatelských protorů, tak to opět nevadí, když je DMA/bus-master na řadičích disků 64-bit, tak je to vlastně výkonnostně zcela jedno. Ale v okamžiku, kdy musí jádro k datům v pagecache nebo jinde přistupovat algoritmicky/procesorem, například operace read a write, tak každý přístup na stránky nad 1GB fyzické paměti znamená dočasné remapování stránky do stránkovacích tabulek, invalidaci a synchronizaci TLB přes procesory a mnoho dalších velmi časově náročných operací. Můj názor je, že nad 1GB RAM se 64-bit jádro musí vyplatit.
Provozovat 32-bit userspace na 64-bit jádrem by mohla být dobrá volba, ale v případě Linuxu není API mezi jádrem a userspace dané přes IDL, ale přes nativní struktury v C kompilované pro danou architekturu. Z toho vyplývá, že defaultně jsu ovladače a další součásti kompilované pro 64-bit ABI v předávaných strukturách binárně nekompatibilní s 32-bit ABI a zpětně jsou do ovladačů přidávané mechanizmy, které umožňují připrogramovat podporu pro překlad mezi reprezentacemi struktur v paměti. V dnešní době asi postupně přestane být tato vrstva minimálně na x86 tak mohutně testovaná, jako byla doteď a je možné, že se někde může projevit chyba, která při nativním volání ať již 32 do 32-bit nebo 64 do 64-bit nenastane.
Takže kolem a kolem asi má smysl na 64-bit přejít.
To neznamená, že mě nebude 32-bit prostředí chybět. Teď jsem na programování 15 let starých desek přes printerport dotal odložený notebook s 32-bit only Intelem a po nainstalování Stretche s Trinity běhá tak dobře a má proti dnešním solidní mechaniku klávesnice atd, že pro svůj embedded vývoj vůbec nepoznám, že pracuji na starším HW. Takže umělé urychlení likvidace takového HW je docela škoda. Ale celkově je čas vývojářů kriticky cenný a pokud vyhození 32-bit x86 přispěje jen k nepatrně (o několik jednotek chyb za rok) lépe odladěnému desktopu pro většinu, tak má zrušení podpory 32-bit x86 v Ubuntu cenu.
-
jdsulin2 (neregistrovaný)
Hlavne ty 64bit ukazatele jsou silene. Nechapu, proc napr. C nema 2 nativni formaty pointeru (jasne, mohlo by to zanest nove chyby). Ale uz jenom jednoduche ->mam 64 bitu -> tj. hornich 32 a spodnich 32. Muzu prece mit 32 bit pointery a pri konverzi na 64bit je brat jako by bylo hornich 32 bitu 0.
Problem je, ze za a) nemame pameti, ktere by cele 64bit pointery vyuzilly b) cache CPU je draha a je ji malo c) maloktera aplikace potrebuje adresovat pres 4GB. -
Jeste mi zcela vazne reknete, co byste tam chtel delat. Zit se tam neda, krajina je dost monotonni a nudna, tvrde zareni ze Slunce vas drive nebo pozdeji dostane.... Kdyby to byla obyvatelna planeta, tak nereknu.
Vyhodou Marsu by bylo to, ze tam neni tolik blbcu, ktere clovek vsude potkava. Ale jina me nenapada.
Existuje i projekt, ktery pocita s vyslanim lidi na Mars a nepocita s jejich navratem. Maji uz pry plne obsazeno dobrovolniky. Co tam ti lide hodlaji delat? Nemuzou spachat sebevrazdu nejakym levnejsim zpusobem? Treba provaz funguje uz po tisicileti a nikdy nebyl moc drahy. Skok pod vlak take funguje uz celkem dlouho, stejne jako skok z vysky.
-
Karel (neregistrovaný)
Tak si říkám, jestli kdysi taky nějaká opice říkala té druhé: hele neblbni, co bys lezla na sever? Dyť je tam zima a není tam co jíst. V létě možná fajn, ale v zimě tam zmrzneš! Tady v Africe je nám fajn.
Podobnou blbost pak dělali lidi ještě když lezli do necek a doufali, že na druhé straně moře není jen nekonečný vodopád, kde moře mizí do nikam.
A proč to dělali? Nebudeme si nalhávat nějaké báchorky o šíření pokroku a skocích pro lidstvo. Dělali to proto, že si mysleli, že tam bude něco, na čem vydělají. A nepleťte se, pro řadu lidí je obrovskou motivací "zapsat se do historie". Proto je ten seznam plný i když je zjevné, že ti lidé se nikdy nevrátí, takže si ani nepřivezou žádný poklad, co by si pak do smrti užívali. U těch, co je tam chtějí poslat, ale už jde o majetkové pohnutky - nové objevy, nové technologie. Třebas tam nějaké zdejší vzácné prvky leží v podzemí v obrovském množství a snadno sebratelné. Nebo se prostě něco vyplatí postavit tam a bude to k užitku i když to bude tam a daleko. To jsou otázky, které si tihle lidé kladou. A věří, že tam skutečně na něčem vydělají.
-
Ta africka opice odesla na sever, protoze vzhledem k geologickym udalostem a naslednym suchum nic jineho nezbylo.
Na druhou stranu clovek muze na Marsu ziskat jen trochu vedeni, ovsem za cenu strasnych nakladu, jejich uzitecnejsi vyuziti na Zemi by bylo mozne diskutovat. A toho vedeni asi nebude o moc vice, nez nam prinesly roboticke sondy. A za cenu toho, ze turisti na Marsu chcipnou, dost mozna uz v horizontu nekolika tydnu a to nedoje-li k nejake katastrofe cestou nebo pri pristani.
Predstava nalezeni snadno sebratelnych vzacnych prvku je dost psinezni. Nejde je o to sebrat je, ale i o dopravu na Zem. Je otazka, ktery prvek stoji za to, abychom si raketovou turistikou na Zemi zpusobili dalsi ekologickou katastrofu (treba ozonova vrstva je jiz dostatecne zhuntovana) a vycerpani zdroju energie a surovin. Take si zkuste predstavit cenu takto ziskanych prvku. Nebo to, jak to tam ve skafandru se zbijeckou dolujete.
Pokud pri pokusu s dobrovolniky-sebevrahy budou vymysleny nove technologie, tak ta nejzajimavejsi by byla teleportace, ktera asi vymyslena nebude.
Pri soucasne urovni nasich technologii je vylet na Mars velky nesmysl, pri kterem tam akorat tech 100 nebo kolik dobrovolniku zarve. Vsechno mluvi proti. Naklady, neobyvatelnost Marsu, nevidim nic, cim by to bylo zajimave. Nehlede na to, ze Mars je tezce nudne misto, kde si ani na pivo nezajdete a pokud se "kolonizatori" nudit nebudou, tak jen proto, ze se budou zamestnani snahou nechcipnout jiz dnes, ale az za mesic. Kolonizace Marsu neni dobyvani divokeho zapadu, kde si clovek mohl na prstech spocita pro a proti a vyslo mu, ze to bude drsne, muze tam zarvat, ale ma i realnou sanci. Dobyvat dnes Mars je jako dobyvat kdysi divoky zapad bez toho, ze by napred byla vynalezena puska a zebrinak.
-
null null (neregistrovaný)
Není to k ničemu. Musí tím dojít k vývoji a hlavně praktickénu na sazení technologií. Na druhou stranu, což mě i v konečném důsledku trochu děsí, akorát pořád někdo trousí že takové cesty nechce nikdo platit, pořádně nemají v čem tam letět, tedy o nějakém vození surovin nemůže být ani řeč a zdá se, že všechny jenom trápí, aby posádka mohla pěstovat kachny .... Připadá mě to, asi jako kdyby se Columbus vydal na cestu v pramici s chlebníkem a 30 semínky nebo posílali přes moře obch. kontejnery po jednom na plachetnici ... Jo a co mě na tom děsí? Že to evidentně nikoho netrápí ...
-
- Správce aplikací na Technickém úseku
- Internal Project data Validator - ITA, GER, FR and ENG
- IT Service Manager (m/ž)
- SPECIALISTA/KA IT - OLOMOUC
- Junior Java Developer
- Fullstack Developer
-
- Vzdělávání jako součást života
- Obsahová strategie
- Odvaha vystoupit z komfortní zóny s Tomášem Etzlerem
- Peníze pod kontrolou: průvodce osobními financemi pro každého
- Uspějte u přijímacího pohovoru a získejte práci snů!
- Jak se efektivně učit online
-
- Logistics Analyst
- Internal Project data Validator - ITA, GER, FR and ENG
- JAVA DEVELOPER - J2EE
- SPECIALISTA/KA IT - OLOMOUC
- IT Business Analyst
- Senior/Medior Java Developer
-
- „Tahák na zdraví“ aneb psychosomatika ve zdravotní prevenci
- Slova a fráze, co vás ve škole nenaučili
- Obsahová strategie
- Prezentujte v angličtině!
- Uspějte u přijímacího pohovoru a získejte práci snů!
- Jak se efektivně učit online
ČLÁNKY DO MAILU