To, ze spousta lidi potrebuje k zivotu 32bit aplikace je myslim jasny fakt. Dokonce v dnesni dobe je nemala rada lidi, kteri potrebuji dokonce 16bit aplikace (treba https://www.jezeksw.cz/stereo/ :) ).
A komunita okolo Linuxu pritom resi jak se legacy podpory zbavit. Na serverech to asi neni velky problem, ale Ubuntu cili na desktop. Prijde mi to, jako kdyby Skodovka rekla, ze uz bude delat jen TSI motory a zbytek zahodi, protoze motor bez turba je jako ... pocitac bez 64 bitu.
Linux ma i tak myslim dost male zastoupeni a nechapu proc si ho jeste zmensovat. Vlastne chapu, cele to je o emocich lidi "u kormidla". Pritom cest jak udelat "32bit legacy support" daleko cistsi cestou nez to ma Linux ci Windows existuje cela rada (Mac OS/X je jedna z inspiraci - fat binary).
Tak ono ani neni potreba pouzivat kontejnery. Staci vsechny potrebny knihovny zabalit do appimage https://appimage.org/
Appimage je kontejner úplně stejně jako docker, LXC, snap nebo flatpak. Běží ve svém vlastním jmenném prostoru s omezenými právy a kontrolou přes seccomp. Nástroj, který to v tomto případě nastavuje, je samotný spustitelný soubor appimage. Při spuštění vytvoří kontejner s vlastním jmenným prostorem pro soubory a vlastním mapováním užívatelů, nastaví bezpečnostní omezení, namountuje obsah zbytku appimagu do tohoto kontejneru a v něm pak spustí hlavní exáč. Dlouhou dobu jsem měl Appimage rád, vyrobil jsem i pár balíků, ale pak převládly nevýhody, konkrétně to, že na rozdíl od snapu a flatpaku Appimage negarantuje, že výsledný balík není závislý na distru.
To s tím nemá vůbec co dělat. Kontejner nepředpokládá žádný daemon, to je implementační detail. První generace LXC nepoužívala daemon, flatpak (pokud vím) žádný nemá, podman je z definice reimplementace dockeru bez daemonu. Snap používá snapd, ale ten je tam kvůli automatické aktualizaci balíků a různým správním funkcím, ne proto, že by to bez něj nešlo. Rootovská práva k tomu taky nejsou potřeba. Mimochodem existuje nepovinný daemon pro Appimage, který se stará o aktualizace, automatickou registraci položek do nabídky atd. Z koncepčního hlediska se Appimage ze všeho nejvíc podobá snapu, tam je taky každý balík jednoduše archív. Rozdíl je v tom, že snap všechny archívy automaticky a permanentně mountuje do /snap, kdežto Appimage je mountuje do /app jenom když se spustí (a jenom uvnitř kontejneru). U snapu to zajišťuje snapd pro celý OS, u Appimage na to má každý balík kód sám v sobě.