Pocitace by meli slouzit cloveku a ne naopak. Pokud je pozadavek, ze ma byt volne-textova poznamka a v te se ma dat vyhledavat (nebo i vyhledavat napr. podle casti jmena), tak je LIKE zcela na miste.
Popsany priklad je samozrejme prasarna, o tom zadna.
A na konec poznamka: LIKE '%jmeno.prijmeni@firma.cz%' je i tak spatne. Pak to na dotaz na dokumenty uzivatele anna.novakova@firma.cz najde i dokumenty patrici marianna.novakova@firma.cz. To chce mit to ulozene ve forme ;email1@firma.cz;email2@firma.cz;email3@firma.cz; a nasledne hledat '%;jmeno.prijmeni@firma.cz;' :-)
„tak je LIKE zcela na miste“
Spíš to vypadá, že selhal analytik dané aplikace a nedokázal objevit uživatelem požadovanou funkcionalitu – uživatel na to pak rezignoval a řeší tím, že si píše poznámky a následně v nich vyhledává (to je ten IS uvnitř IS, o kterém se píše v článku).
V některých případech, kdy přebíráte data z jedné strany a dotazy z druhé strany a vy jste uprostřed a nemůžete ovlivnit ani jednu stranu, tak vám často nic jiného nezbývá. Samozřejmě pokud děláte IS pro konkrétního uživatele, tak je potřeba to zvážit v návrhu.
Nehledě na to že uživatelé často nejsou schopni specifikovat co všechno chtějí, a když zjistí že jim tam něco chybí tak si přiohýbají aplikaci za pochodu namísto korektního rozšiřování pomocí change requestů (například právě tím že poznámku zneužívají pro ukládání dalších informací, a úspěšně tak sabotují 1. NF).
Ale pochopitelně existují i aplikace (ať už historické nebo nové) kde to rádobyanalytik takto navrhnul a rádobyvývojář zbastlil.