Root otevřel kurzy pro děti? Ten článek je jak psaný pro prvňáky, kteří nikdy neviděli programovací jazyk.
> Typ unit značí, že návratová hodnota funkce není zajímavá...
Tohle je asi největší WTF článku.
Ja nekolik programovacich jazyku znam, jenze "Reason" ne, a sem celkem rad ze to berou od podlahy. Kdyz to tebe nezajima, necti. Nebo napis neco lepsi! Hubu votevirat umi kazdej...
No zrovna pro lidi, co uz nekolik programovacich jazyku znaj, by text mohl by o dost vic hutnejsi (asi tak 10x), tohle je fakt jak drobny vysek z ucebnice jazyka pro male deti. A dalsi smysl mi davaji "plusy" a "minusy" u prispevky v teto vetvi.
článek nechci kritizovat, je to pěkný počin. Rád bych se ale připojil ke zpětné vazbě, nevidím v článku cílové publikum, obsahem je cílen na začátečníky, ale větná stavba, použité odborné termíny to začátečníkům neusnadňují.
mně se článek líbí, stačí když nasměruje. Když něčemu nerozumíte, můžete si to dohledat v dokumentaci.
Díky za zpětnou vazbu, dám si na ty termíny větší pozor.
Díky za články. Je někde dostupný github repozitář s příklady -- nevím jestli jsem to prostě nepřehlédl? Jinak se to čte dobře, stejně jako např. články od P. Tišnovského. Plánujete v budoucnu srovnání s F# Fable?
Minule... :DDD
oproti F# s Fable je mnohem robustnější a mnohem méně zabugovaný
Repozitář s kódem zatím není, ale udělám :-)
Fable má problém v tom, že se nejde využít optimalizace, jenž dělá kompilátor F# - takže si dost věcí museli napsat sami a ne vše funguje. Např.:
Jinak, co se týká F# pro ostatní aplikace mimo prohlížeč, tak ho mám radši než Reason/OCaml. Hlavními důvody jsou velmi dobrá standardní knihovna, type providers a active patterns. Bohužel ostatní populární funkcionální jazyky stále nemají něco, co by se vyrovnalo type providers a active patterns :-( (Scala se blíží s makry k type providers, ale extraktory se bohužel zdaleka neblíží active patterns). Přitom to ušetří hromady kódu.
Nahodou ja som celkom rad, ze to takto od zakladov popisuju. Hned pri druhom odstavci som pochopil, ze ten jazyk
pre mna nieje (ked sa troj parametrova funkcia da zapisat styrmi sposobmi) a aspon sa ho nesnazim pochopit len preto, lebo je to teraz moderne alebo ze ho vymyslela velka firma.
Zrovna tohle má docela dobré důvody (curryzace a částečné aplikace) a není to nic moderního ani korporátního.
Si říkám, jestli to je výhoda. V 99% bind nepoužívám a tam kde ho používám, tam mě nepřekáží (v JS bohužel je bind potřeba kvůli this, což je ovšem nesmyslná vlastnost JS, kterou by šlo snadno fixnout, kdyby k tomu byla vůle)
V C++ rovnou používám lambda funkci, kde mohu při převodu z N parametrové funkce na M parametrovou funkci strčit ještě nějaký průběžný výpočet .
V 99% bind nepoužívám
Ve funkcionálních jazycích se to využívá docela často - hezké je, že nemusíte psát lambdy. Například v Reasonu můžeme napsat:
let result =
[200, 300, 720]
|> List.map(crownsToForeignCurrency2(~crownsPerUnit=20.7))
|> List.map(Printf.sprintf("%.2f"))
|> String.concat(", ");
a dotaneme řetězec 9.66, 14.49, 34.78. Přičemž jsme využili toho, že funkcím List.map, String.concat, crownsToForeignCurrency2, Printf.sprintf můžeme předat pouze jeden argument (využili jsem to 5 krát).
Nevidím výhodu, jen tunu nepřehledného textového balastu. Ale to mohu říct o celé akademické ML třídě. Asi jsem na to už starej
Mně to přijde přehlednější než psát celou lambdu. Jak byste to zapsal přehledněji ve vašem oblíbeném jazyku?
Já s takovým zápisem nemám problém, ale na výzvu se sluší odpovědět.
Třeba takhle
sub crownsToForeignCurrency2 ( $crowns, :$crownsPerUnit ) {
$crowns / $crownsPerUnit
}
my $result = (200, 300, 400)».&crownsToForeignCurrency2( crownsPerUnit => 20.7 ).fmt: '%.2f', ', ' ;
#resp.
my $result2 = ( (200, 300, 400) »/» 20.7 ).fmt: '%.2f', ', ' ;sub crownsToForeignCurrency2 ( $crowns, :$crownsPerUnit ) {
$crowns / $crownsPerUnit
}
Platí výše řečené i o /.? Tedy je to funkce s jedním parametrem a dá se z ní snadno dostat funkce 1 /. x.
Co se mi nezdá je jedno z toho (
float_of_int(crowns) /. crownsPerUnit/., float_of_int) bych ještě přežil, ale oboje je už na mě trošku moc :)
Hezké.
Platí výše řečené i o /.? Tedy je to funkce s jedním parametrem a dá se z ní snadno dostat funkce 1 /. x.
Ano, funkce 1 /. x se zapíše (/.)(1.0).
Název operátoru dáme do závorek, pak ho můžeme volat jako standardní funkci prefixově.
je nějaký důvod pro odlišování pozičních a pojmenovaných argumentů v definicích funkcí?
Když se tam dá ta vlnka, tak by se to mělo volat se jménem vždy (když se to nezavolá se jménem, kompilátor vypisuje varování nebo se program nepřeloží). Zatímco, když se tam vlnka nedá, tak se to nedá volat se jménem (program se nepřeloží).
proč jazyk nedovoluje používat všechny parametry oběma způsoby jako python? Postupná aplikace by potom byla ještě užitečnější. Nezáleželo by na pořadí pozičních argumentů.
Dobrá otázka, musel jsem se na to sám zeptat :-) A odpověď je, že by to bylo celkem otravné, neboť názvy pojmenovaných argumentů jsou součástí typu v Reasonu/OCamlu. Kvůli tomu by pak zdánlivě stejné funkce (x) => x a (y) => y měly různé a vzájemně nekompatibilní typy.
Co by šlo je dělat něco podobného jako C# 7 s n-ticema: C# Tuples. More about element names. To však vede na hromadu složitých pravidel a oslabuje to typovou kontrolu.
A nešlo by udělat podobné kouzlo jako s funkcí?
fun1 a b = ...
fun2 a b = ...
Ale obě funkce mají stejnou signaturu. Jméno funkce se vyhodí, a použije se jen lambda z toho.
Tak to uz snad radsi bash nez tohle.
$ declare -a l_result=(`for i in 200 300 720; do echo "scale=2; ${i} / 20.7" | bc; done`)
$ echo ${l_result[@]}
9.66 14.49 34.78
Ono to má další důsledky. Já například nechápu jak si ten jazyk píše silné typování, když nedokáže rozlišit dvou a jednoparametrovou funkci.
mám funkcti foo(a,b,c) a pak funkci bar(d) kde d je typu funkce s jedním parametrem
bar(foo)
bar(foo(20))
bar(foo(20,42))
všechno to jsou validní zápisy a blbě se bude hledat chyba.
Přičemž dobře navržený jazyk by tohle odmítl a lépe čitelné mi přijde bar(foo.bind(20,42)), případně v C++: bar(std::bind(foo,20,42)). Zrovna v C++ si mohu dovolit zapsat to i takto bar(std::bind(_1,20,42))
případně v C++:
bar(={return foo(20,42,x*2);})
v reasonu jsem to nezkoušel... ale typicky to funguje takhle:
foo : Int => Int => Int => Int
bar : (Int => Int) => Int
"Bar" nepožaduje typicky "funkci s jedním parametrem", ale "funkci, která má jeden parametr typu Int a vrací Int". foo zavolaná jen tak by měla typ "Int => (Int => Int => Int)", takže nebude souhlasit typ návratové hodnoty. Takže chybu najde compiler velmi snadno.
Reason: bar(foo(20,42))
C++: bar(std::bind(foo,20,42))
Mě ten reason připadá docela dobře čitelný...
Něco jako dvouparametrová funkce neexistuje.
Všechno to jsou validní zápisy, ale typová kontrola ti hned odhalí ty, co jsou špatně.
Přiznám se, že moc jsem ten jazyk nepochopil. Asi jsem z jiné galaxie
{j|blbec|j} vytváří řetězec? Připomíná mi to scénku z červeného trpaslíka
" Je to ohavné! Tohle je nejlepší model, co vymysleli? To mi chcete tvrdit, že proběh´ konkurz a někdo řek´: „Áh, tohle, to je ono, tenhle tvar jsme hledali, konečně výstavní zoufalec.“"
{j|retezec|j} umoznuje interpolovat retezec a zachova unicode, je to vlastnost bucklescriptu, ktery preklada reason do js, je to kvuli tomu, ze ocaml neumi unicode a nativni retezec s normalni syntaxi (ktery lze pouzit pokud clovek nepotrebuje unicode znaky) je pri prekladu do js transformovan do nepouzitelneho tvaru
co se vám na tom nelíbí? např. v pythonu můžete obdobně napsat "\n" nebo r"\n", ale tady (asi na způsob Quasiquoter) máte možnost zpracování řetězců ovlivnit trochu víc
je samozrejme picovina ze nativni retezce maji pro js neprijemne a neocekavatelne vlastnosti (treba xty element "nejs" retezce neni retezec obsahujici ten znak jako v js ale typ char coz je cislo odpovidajici ascii) ale je to proto ze to tak ma ocaml ktery je pri prekladu pouzit opravdu to neni zadna vyhoda..
Mě na tom jazyku přijde podivné, že takto kanonicky a za každou cenu umožňuje (skoro vynucuje) zafixovat hodnotu prvního parametru, ale naopak ne druhého. Tím myslím, že máme-li funkci
f = (a, b) => a - b
můžeme snadno vytvořit funkci
f(a) = (b) => a - b (aka f(a, _) )
ale už ne něco jako
f(_, b) = (b) => a - b (aka f(_, b))
Je to prostě na můj vkus nějaké nesymetrické ... :)
Trochu rozumim duvodum vzniku Reasonu, ale porad mi to prijde jako bloudeni v kruhu.
Z rodiny ML jazyku je mi blizsi Haskell nez OCaml. Jednak pro cistejsi typovy system a jednak pro elegantnejsi syntaxi a samozrejme dostupnost vyzraleho a vykonneho prekladace a knihoven. Facebook ho take ma ve svem portfoliu: Haskell at Facebook. Otazkou stale zustava nizka dostupnost kvalitnich programatoru v techto "okrajovych" jazycich.
Kua dalsi jazyk z rodiny ML a zase to vizera trosku inak. Naco by sme pouzivali -> ako v inych ML jazykoch urobime si vlastny jazyk fukneme tam => okolo parametrov funkcii pridame zatvorky a ciarky a na bloky {} aby sa to podobalo na C++. Nevadi ze tu je uz SML, OCAML, F#, ELM, Ela urobime dalsi vylepseny klon, ktory nebude nikto pouzivat a nazveme ho Reason.
v prvním díle seriálu to autor psal
"Ve skutečnosti Reason není úplně nový jazyk – Facebook vzal poměrně starý a ozkoušený jazyk OCaml a vytvořil pro něj JavaScriptovou syntax. "
Reason je jenom inspirovaný OCamlem, ale rozhodně s ním není kompatibilní. De facto tedy jde o nový jazyk a míra podobnosti na tom nic nemění.
To je zajimave, ja tam nectu, ze ho nekdo nuti. Proste se nahlas divi, ze FB nezvolil radeji nejakou jinou cestu, to uz nezni tak blbe, ne?
ve vidu. Definovat je nedokonavé sloveso, zadefinovat dokonavé.