Mě na tom jazyku přijde podivné, že takto kanonicky a za každou cenu umožňuje (skoro vynucuje) zafixovat hodnotu prvního parametru, ale naopak ne druhého. Tím myslím, že máme-li funkci
f = (a, b) => a - b
můžeme snadno vytvořit funkci
f(a) = (b) => a - b (aka f(a, _) )
ale už ne něco jako
f(_, b) = (b) => a - b (aka f(_, b))
Je to prostě na můj vkus nějaké nesymetrické ... :)